V pátek přibylo v Česku nejvíce případů koronaviru za dobu pandemie

V pátek přibylo v Česku nejvíce potvrzených případů koronaviru za dobu epidemie. Laboratoře odhalily 22.936 nakažených, zhruba o 8700 více než před týdnem. Na 100.000 obyvatel připadá v zemi za posledních sedm dní 929 nakažených. Takzvané incidenční číslo je tak dosud nejvyšší, od pátku vzrostlo o 82. Počet úmrtí s covidem v ČR přesáhl 32.000. Ve čtvrtek zemřelo s koronavirem poprvé od dubna více než 100 lidí. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Od pondělí do pátku přibylo v zemi celkem 84.539 potvrzených případů covidu. Je to více než za celý minulý týden dohromady, a to navzdory tomu že tuto středu byl státní svátek. Ve volné dny se testuje méně.

V nemocnicích bylo k pátku 4890 hospitalizovaných s koronavirem. V těžkém stavu bylo 724 z nich. V obou případech počet proti čtvrtku mírně klesl. Některé nemocnice ale už kvůli přetížení a nedostatku personálu omezují plánovanou péči. Žádají také o pomoc armádu. Od pátku vojáci slouží celkem ve 24 nemocničních a sociálních zařízeních, v pondělí začnou pomáhat v 15 dalších.

Laboratoře v pátek provedly přibližně 146.000 testů, asi o 8000 více než před týdnem. U nejvyužívanějších preventivních a plošných testů bylo pozitivních 6,47 procenta vzorků, před týdnem to bylo 3,8 procenta. V případě epidemiologické indikace, kdy se testují lidé kvůli kontaktu s nakaženým, podíl nakažených stoupl z 11,27 procenta na 16,48 procenta. u takzvané diagnostické a klinické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, bylo pozitivních více než 42 procent testovaných, což je přibližně o osm procentních bodů více než před týdnem. Ve všech třech případech jsou ale podíly nakažených stále nižší, než letos na začátku roku.

Za hlavní nástroj, jak bojovat proti epidemii, se považuje očkování. Apelují na něj politici i odborníci. Počet podaných dávek vakcíny v Česku překročil 13,000.000. V pátek očkování podstoupilo více než 56.000 lidí.

Kvůli prudce se zhoršující epidemické situaci se od pondělí přestanou uznávat testy na covid-19 jako covidový certifikát. Lidé se při vstupu do restaurací, hotelů, provozoven služeb či na hromadné akce budou muset prokázat už jen kompletním očkováním nebo dokladem o prodělání covidu v posledních šesti měsících. Bude pokračovat testování ve školách a začnou se pravidelně testovat i neočkovaní zaměstnanci ve firmách.

Incidenční číslo se poprvé od začátku epidemie dostalo přes 900. Dosud nejvyšší hodnotu mělo letos 9. ledna, kdy na 100.000 obyvatel připadalo v posledním týdnu 849 nakažených. Nyní se ale výrazně liší v jednotlivých krajích. Nejhorší situace je na Moravě. V Olomouckém kraji je incidence 1334, v Jihomoravském 1191, ve Zlínském 1171 a v Moravskoslezském 1046. V žádném jiném regionu ČR se incidenční číslo přes 1000 zatím nedostalo. Relativně nejlepší situaci hlásí Karlovarský kraj, kde na 100.000 obyvatel připadá za uplynulých sedm dní 319 nakažených.

Od začátku epidemie loni v březnu zaznamenaly laboratoře v Česku celkem 1,980.849 případů koronaviru. Většina lidí se již z nákazy vyléčila.

Sousední Rakousko po rekordních počtech nových nákaz koronavirem spustí od pondělí plošnou uzávěru a od 1. února zavede povinné očkování pro všechny obyvatele. Omezení se budou týkat i naočkovaných proti covidu, dosud v zemi platily restrikce jen pro neočkované. Lockdown bude trvat nejméně deset dní, maximálně 20. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) v pátek uvedl, že Česko příklad Rakouska následovat nebude.

 

Související

Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.

před 1 hodinou

Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.

před 1 hodinou

Robert Fico

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.

před 3 hodinami

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

John Fitzgerald Kennedy

Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů

Americký prezident Donald Trump nařídil vládním úředníkům připravit plán na odtajnění dokumentů týkajících se tří nejvýznamnějších atentátů v americké historii – vražd Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok má potenciál odhalit nové skutečnosti o událostech, které již desítky let zůstávají předmětem spekulací a teorií.

včera

včera

Andrea Najvirtová Prohlédněte si galerii

Životy a blaho zranitelných jako prostředek politického tlaku? Fico kazí naši reputaci na Ukrajině i v zahraničí, varuje Človek v ohrození

Začátkem ledna slovenský premiér Robert Fico naznačil možnost pozastavení pomoci Ukrajině a přerušení dodávek elektrické energie v rámci odvetných opatření kvůli přerušení dodávek ruského plynu přes její území. O možných dopadech politických rozhodnutí na činnost humanitárních organizací a jejich roli v kontextu probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině promluvila pro EuroZprávy.cz Andrea Najvirtová, ředitelka slovenské humanitární organizace Človek v ohrození, v Česku známé jako Člověk v tísni.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Mladá Ukrajinka o rodné zemi: Hodně lidem chybí ruka nebo oči, berou úplatky, aby měli základní životní úroveň. Místo Ruska ale raději zvolí smrt

Mladá Ukrajinka, vystupující pod pseudonymem Olena, poskytla exkluzivní rozhovor pro EuroZprávy.cz. Osmadvacetiletá studentka otevřeně popisuje dramatické odvody do armády, hluboce zakořeněnou korupci i komplikovaný vztah Ukrajinců k ruštině. Z důvodu ochrany jejího bezpečí a bezpečí její rodiny se redakce rozhodla nezveřejnit její pravé jméno.

včera

Donald Trump

Čtvrtý den Trumpovy vlády: "Zjednal pořádek" v USA, teď chce světu vládnout jako v 19. století

Donald Trump ve svém návratu na post amerického prezidenta nečekal dlouho, aby ukázal svůj vliv na globální scéně. Po prvních dnech zaměřených na domácí politiku obrátil čtvrtý den svého úřadování svou pozornost k mezinárodnímu dění. Svým vystoupením na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný signál o svém odhodlání změnit tradiční roli USA ve světě, píše CNN.

včera

Telefonát s Donaldem Trumpem je jedinečný zážitek. Úředníci z Downing Street prozradili, jak je přežít

Přežití telefonátu s Donaldem Trumpem může být pro politiky složitým a jedinečným zážitkem. Britští premiéři, kteří se během Trumpova prvního období pokoušeli zvládnout jeho nevyzpytatelný styl, se museli připravit na neočekávané odbočky, vtipné poznámky a neobvyklý průběh rozhovorů. Bývalí úředníci Downing Street nyní odhalují zákulisí těchto hovorů a strategie, jak se s nimi vypořádat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy