Covid-19: Psychologické sociální pasti a české roušky

Sociální psychologie zná již přes 50 let fenomén sociální pasti. Jde o situaci, kdy jednotlivci upřednostňují okamžitý vlastní prospěch, a tak způsobí významnou škodu své společnosti, na kterou vesměs dodatečně i sami doplatí. Klasickým příkladem je tzv.Tragedie obecní pastviny. Louka by v pohodě uživila stádo, kdyby do něj každý vesničan přispěl jedinou krávou. Každý je ovšem v pokušení poslat na pastvu krávu navíc – zdvojnásobil by tím svůj podíl a ostatní by to ani nepocítili. Ukáže se ale, že podobných sobců je tolik, že to pastvinu nakonec zničí poctivcům i sobcům najednou.

Toto schéma skvěle vykládá, jak dochází k zničení životního prostředí, proč se vracejí choroby dříve již očkováním potlačené, proč máme žalostně nízkou volební účast anebo proč se neobejdeme bez revizorů jízdenek. Koncept sociální pasti by nejspíš zmařil i plán účinně nosit roušky na základě dobrovolnosti svobodných občanů. Vždyť prostě doporučit, ať roušky (které primárně chrání druhé) nosí, kdo chce, nedává smysl, jejich nošení musí být z epidemiologického i morálního důvodu masové.

Ale nosili bychom je, i kdyby nakrásně byly k dostání? Kdyby většina lidí byla přesvědčena o jejich smyslu, o tom, že vytvářejí systém altruistické sebeobrany? Proto, že nám všem roušky dávají příležitost přispět k aktivní ochraně, nejen pasivně čekat, až se stanem obětí? I to je totiž psychologická hodnota, kterou si moc neuvědomujeme.

Jakpak je to s motivací k tomu nosit či nenosit roušku? Jak silně koho motivuje strach ze sankcí, víra ve vlastní bezpečnost, anebo solidarita s naším okolím? V anglosaském prostředí prý od nošení roušek odrazuje hrdost – doslova obava ze “ztráty neohrožené tváře” – to je ale falešný image, vždyť běžné roušky nositele chrání málo; věrnější image by se měl opírat o solidaritu či “coolness”. Smím se laskavého čtenáře zeptat, co hlavně motivuje k nošení roušky Vás a s jakými pocity je to provázeno? Všem přeji pevné zdraví a ať si již brzy můžeme naše  roušky schovat na památku.

Uvítáme komentář pod článek, případně i odpověď na anketu zde.

Autorem textu je PhDr. Martina Klicperová, CSc., Psychologický ústav AV ČR

Související

Demokracie, ilustrační foto Komentář

Kulhající demokracie, aneb občanská výchova z USA v přímém přenosu

KOMENTÁŘ MARTINY KLICPEROVÉ - V současné době se výuka odehrává hlavně zprostředkovaně. Poutavou politickou lekci uspořádal i americký prezident Trump a jeho skalní příznivci. Pokusili se násilím opravit výsledky voleb - zkusili provést státní převrat. Násilné dobytí a zneuctění amerického svatostánku prožívali skuteční američtí patrioti tak citlivě jako my, když se u nás málem zvracelo na korunovační klenoty.

Více souvisejících

Martina Klicperová-Baker (psycholožka) psychologie život Roušky a respirátory výzkum akademie věd Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ve středu obvinila dvojici příslušníků policie, kteří v únoru v opilosti napadli několik osob před barem na pražském Smíchově. Policie v dubnu zprostila muže zapojeného do incidentu výkonu služby, už dříve označila jeho jednání za neakceptovatelné a neomluvitelné.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy