
Historii kolem noci z 20. na 21. srpna přibližují organizátoři Korza Národní prostřednictvím několika komentovaných fotek. Na nich zachycují minulou a současnou podobu pro okupaci zásadních míst. Doprovodný komentář představuje samotný průběh nechvalně proslulé události a některá méně známá fakta a souvislosti s ní spojené. Spolek Díky, že můžem tímto způsobem poukazuje na klíčový moment naší historie, který na delší dobu zastavil cestu ke svobodné a demokratické společnosti.
1) Staroměstské náměstí
Pražské jaro přineslo do Československa závan čerstvého vzduchu. Bylo to díky tomu, že na sklonku roku 1967 byl do čela ÚV KSČ zvolen Alexandr Dubček. Jeho cílem byl tzv. socialismus s lidskou tváří. Měl v plánu mnoho reforem (třeba reformu vyčerpaného hospodářství) a probíhal i proces demokratizace - na chvíli se dokonce zrušila i cenzura. Kritikou komunistické strany a výzvou k reformě byl i manifest 2000 slov, který sepsal Ludvík Vaculík. Sovětský svaz byl děním v Československu velmi znepokojen a zahájil s vedením KSČ rozsáhlá jednání. Ta vyvrcholila 3. srpna předáním „zvacího dopisu“, kterým konzervativní část KSČ prosila Moskvu o pomoc proti kontrarevoluci.
2) Letenské schody
Během noci z 20. na 21. srpna došlo k invazi tanky vojsk takzvané Varšavské smlouvy - Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky. Ze strany Moskvy se oficiálně jednalo o bratrskou pomoc potlačující kontrarevoluci. Rozkaz směrem k československé armádě i občanům byl jasný - neklást odpor. Někteří ho i tak dávali najevo, třeba otáčením dopravních cedulí, aby zmátli přijíždějící vojska, nebo různými nápisy.
3) Budova Českého rozhlasu
Budova tehdejšího Československého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze zastávala během sovětské invaze klíčovou úlohu. Odtud se zpočátku vysílaly necenzurované informace o vstupu vojsk států Varšavské smlouvy na naše území. Posluchače ke klidu a tichému odporu vyzývaly osobnosti jako Vladimír Fišer, Eva Kopecká, Věra Šťovíčková, Jiří Dienstbier nebo Ondřej Neff. Právě první zmíněný pronesl dnes již památná slova, kterými informoval o invazi. Střetnutí okupantů a neozbrojených československých civilistů bránících tuto budovu se považuje za symbol odporu Pražanů proti srpnové okupaci.
4) Budova Národního muzea
Historická budova Národního muzea se stala svědkem mnoha dějinných událostí od své výstavby na konci 19. století. To platí taktéž pro 21. srpna 1968. Okupační jednotky dominantu Václavského náměstí zřejmě mylně považovaly budovu za jiný strategický bod nebo ke střelbě došlo vlivem napjaté atmosféry. Dodnes není znám přímý důvod útoku, který poničil fasádu, pískovcové sloupy, kamenné sochy, některé depozitáře a také ředitelskou pracovnu. Plomby vpravené do fasády budovy v 70. letech minulého století jsou patrné dodnes i po současné rekonstrukci muzea.
Příjezd vojsk nepřežilo na 70 lidí a dalších 700 bylo zraněných. Obrovské množství lidí se rozhodlo emigrovat. KSČ ustanovila prověrkové komise, které využívala k velkým čistkám ve straně. V roce 1970 se pak snad ke každému občanovi dostalo Poučení z krizového vývoje. V této útlé knížečce byl i popis procesu normalizace, který začal právě invazí vojsk Varšavské smlouvy. Lidé navíc museli podepisovat prohlášení, že s okupací souhlasí a že jí především nevnímají jako okupaci, ale jako bratrskou pomoc.
Související

Fico využil výročí srpna 1968, aby varoval před politikou jednoho názoru

Jan Palach zemřel před 55 lety. Kdo byl student, který se upálil na protest proti okupaci?
Aktuálně se děje
před 10 minutami

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul
před 13 minutami

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU
před 23 minutami

Pentagon začne používat Muskovu umělou inteligenci, ještě před pár dny chválila Hitlera
před 40 minutami

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii
před 1 hodinou

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě
před 1 hodinou

Trumpova zbrojní pomoc přináší Ukrajině úlevu. Brzy se ale může dostavit zklamání
před 2 hodinami

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil
před 3 hodinami

Tropické počasí si do konce pracovního týdne dnes užijeme naposledy. Místo toho se přiženou deště
včera

Španělskem se šíří děsivý trend: Lidé kvůli popularitě na sociálních sítích mlátí seniory na ulici
včera

Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert
včera

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení
včera

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní
včera

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?
včera

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila
včera

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii
včera

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny
včera

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku
včera

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační
včera

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět
včera
Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají
Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.
Zdroj: Libor Novák