Historii kolem noci z 20. na 21. srpna přibližují organizátoři Korza Národní prostřednictvím několika komentovaných fotek. Na nich zachycují minulou a současnou podobu pro okupaci zásadních míst. Doprovodný komentář představuje samotný průběh nechvalně proslulé události a některá méně známá fakta a souvislosti s ní spojené. Spolek Díky, že můžem tímto způsobem poukazuje na klíčový moment naší historie, který na delší dobu zastavil cestu ke svobodné a demokratické společnosti.
1) Staroměstské náměstí
Pražské jaro přineslo do Československa závan čerstvého vzduchu. Bylo to díky tomu, že na sklonku roku 1967 byl do čela ÚV KSČ zvolen Alexandr Dubček. Jeho cílem byl tzv. socialismus s lidskou tváří. Měl v plánu mnoho reforem (třeba reformu vyčerpaného hospodářství) a probíhal i proces demokratizace - na chvíli se dokonce zrušila i cenzura. Kritikou komunistické strany a výzvou k reformě byl i manifest 2000 slov, který sepsal Ludvík Vaculík. Sovětský svaz byl děním v Československu velmi znepokojen a zahájil s vedením KSČ rozsáhlá jednání. Ta vyvrcholila 3. srpna předáním „zvacího dopisu“, kterým konzervativní část KSČ prosila Moskvu o pomoc proti kontrarevoluci.
2) Letenské schody
Během noci z 20. na 21. srpna došlo k invazi tanky vojsk takzvané Varšavské smlouvy - Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky. Ze strany Moskvy se oficiálně jednalo o bratrskou pomoc potlačující kontrarevoluci. Rozkaz směrem k československé armádě i občanům byl jasný - neklást odpor. Někteří ho i tak dávali najevo, třeba otáčením dopravních cedulí, aby zmátli přijíždějící vojska, nebo různými nápisy.
3) Budova Českého rozhlasu
Budova tehdejšího Československého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze zastávala během sovětské invaze klíčovou úlohu. Odtud se zpočátku vysílaly necenzurované informace o vstupu vojsk států Varšavské smlouvy na naše území. Posluchače ke klidu a tichému odporu vyzývaly osobnosti jako Vladimír Fišer, Eva Kopecká, Věra Šťovíčková, Jiří Dienstbier nebo Ondřej Neff. Právě první zmíněný pronesl dnes již památná slova, kterými informoval o invazi. Střetnutí okupantů a neozbrojených československých civilistů bránících tuto budovu se považuje za symbol odporu Pražanů proti srpnové okupaci.
4) Budova Národního muzea
Historická budova Národního muzea se stala svědkem mnoha dějinných událostí od své výstavby na konci 19. století. To platí taktéž pro 21. srpna 1968. Okupační jednotky dominantu Václavského náměstí zřejmě mylně považovaly budovu za jiný strategický bod nebo ke střelbě došlo vlivem napjaté atmosféry. Dodnes není znám přímý důvod útoku, který poničil fasádu, pískovcové sloupy, kamenné sochy, některé depozitáře a také ředitelskou pracovnu. Plomby vpravené do fasády budovy v 70. letech minulého století jsou patrné dodnes i po současné rekonstrukci muzea.
Příjezd vojsk nepřežilo na 70 lidí a dalších 700 bylo zraněných. Obrovské množství lidí se rozhodlo emigrovat. KSČ ustanovila prověrkové komise, které využívala k velkým čistkám ve straně. V roce 1970 se pak snad ke každému občanovi dostalo Poučení z krizového vývoje. V této útlé knížečce byl i popis procesu normalizace, který začal právě invazí vojsk Varšavské smlouvy. Lidé navíc museli podepisovat prohlášení, že s okupací souhlasí a že jí především nevnímají jako okupaci, ale jako bratrskou pomoc.
Související
Jan Palach zemřel před 55 lety. Kdo byl student, který se upálil na protest proti okupaci?
55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 26 minutami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 1 hodinou
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 2 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 2 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 3 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 3 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 3 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 4 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 5 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 5 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 5 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 6 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 6 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 6 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 7 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 7 hodinami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 7 hodinami
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 8 hodinami
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 8 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění.
Zdroj: Jan Hrabě