Srpnová okupace ve snímcích. Studenti připomínají výročí a průběh na srovnávacích fotografiích

Historii kolem noci z 20. na 21. srpna přibližují organizátoři Korza Národní prostřednictvím několika komentovaných fotek. Na nich zachycují minulou a současnou podobu pro okupaci zásadních míst. Doprovodný komentář představuje samotný průběh nechvalně proslulé události a některá méně známá fakta a souvislosti s ní spojené. Spolek Díky, že můžem tímto způsobem poukazuje na klíčový moment naší historie, který na delší dobu zastavil cestu ke svobodné a demokratické společnosti.

1) Staroměstské náměstí

Pražské jaro přineslo do Československa závan čerstvého vzduchu. Bylo to díky tomu, že na sklonku roku 1967 byl do čela ÚV KSČ zvolen Alexandr Dubček. Jeho cílem byl tzv. socialismus s lidskou tváří. Měl v plánu mnoho reforem (třeba reformu vyčerpaného hospodářství) a probíhal i proces demokratizace - na chvíli se dokonce zrušila i cenzura. Kritikou komunistické strany a výzvou k reformě byl i manifest 2000 slov, který sepsal Ludvík Vaculík. Sovětský svaz byl děním v Československu velmi znepokojen a zahájil s vedením KSČ rozsáhlá jednání. Ta vyvrcholila 3. srpna předáním „zvacího dopisu“, kterým konzervativní část KSČ prosila Moskvu o pomoc proti kontrarevoluci.

2) Letenské schody

Během noci z 20. na 21. srpna došlo k invazi tanky vojsk takzvané Varšavské smlouvy - Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky. Ze strany Moskvy se oficiálně jednalo o bratrskou pomoc potlačující kontrarevoluci. Rozkaz směrem k československé armádě i občanům byl jasný - neklást odpor. Někteří ho i tak dávali najevo, třeba otáčením dopravních cedulí, aby zmátli přijíždějící vojska, nebo různými nápisy.

3) Budova Českého rozhlasu

Budova tehdejšího Československého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze zastávala během sovětské invaze klíčovou úlohu. Odtud se zpočátku vysílaly necenzurované informace o vstupu vojsk států Varšavské smlouvy na naše území. Posluchače ke klidu a tichému odporu vyzývaly osobnosti jako Vladimír Fišer, Eva Kopecká, Věra Šťovíčková, Jiří Dienstbier nebo Ondřej Neff. Právě první zmíněný pronesl dnes již památná slova, kterými informoval o invazi. Střetnutí okupantů a neozbrojených československých civilistů bránících tuto budovu se považuje za symbol odporu Pražanů proti srpnové okupaci.

4) Budova Národního muzea

Historická budova Národního muzea se stala svědkem mnoha dějinných událostí od své výstavby na konci 19. století. To platí taktéž pro 21. srpna 1968. Okupační jednotky dominantu Václavského náměstí zřejmě mylně považovaly budovu za jiný strategický bod nebo ke střelbě došlo vlivem napjaté atmosféry. Dodnes není znám přímý důvod útoku, který poničil fasádu, pískovcové sloupy, kamenné sochy, některé depozitáře a také ředitelskou pracovnu. Plomby vpravené do fasády budovy v 70. letech minulého století jsou patrné dodnes i po současné rekonstrukci muzea.

Příjezd vojsk nepřežilo na 70 lidí a dalších 700 bylo zraněných. Obrovské množství lidí se rozhodlo emigrovat. KSČ ustanovila prověrkové komise, které využívala k velkým čistkám ve straně. V roce 1970 se pak snad ke každému občanovi dostalo Poučení z krizového vývoje. V této útlé knížečce byl i popis procesu normalizace, který začal právě invazí vojsk Varšavské smlouvy. Lidé navíc museli podepisovat prohlášení, že s okupací souhlasí a že jí především nevnímají jako okupaci, ale jako bratrskou pomoc.

Související

Sovětská armáda Komentář

55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře

Před 55 lety, 16. října 1969, podepsali tehdejší premiéři Československa a Sovětského svazu, Oldřich Černík a Alexej Kosigyn, smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na československém území. Vytvořili tím právní rámec pro další přítomnost cizích ozbrojených sil, které se do země dostaly o dva měsíce dříve v rámci nechvalně známé operace Dunaj, tedy potlačení pokusu o reformu diktatury KSČ armádami pěti členských států organizace Varšavské smlouvy. Přestože oficiálně šlo o spojenecké jednotky, které měly v případě války bojovat po boku těch československých, zůstaly vnímány jako okupační síla a potenciální nátlakový nástroj Kremlu.

Více souvisejících

Srpen 1968 okupace 1968

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 26 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy