Zvýšení daně pro banky? ČSSD chce jednat s ANO, analytik se chytá za hlavu

"V diskusi o rozpočtu pro rok 2020 pro nás bude zásadní hledat v první fázi především, kde můžeme zajistit zvýšení té příjmové stránky. My chceme s koaličním partnerem hovořit o možnosti sektorové daně. V této chvíli hnutí ANO ji odmítá, ale já si dovedu představit, že banky, které samy přiznávají, že mají rekordní zisky, tak by se mohly podílet na financování veřejných služeb více," řekl Petříček.

Podle něj by se sektorová daň pro banky, na rozdíl od podobného opatření pro mobilní operátory, nepromítla do ceny pro konečné spotřebitele, protože v bankovním sektoru je v Česku silně konkurenční prostředí.

Analytik Kovanda návrh na zavedení bankovní daně kritizuje. "Její zavedení by se projevilo zpomalením tempa ekonomického růstu s možnými nepříznivými důsledky pro celkovou zaměstnanost a investice. Zvyšování daně by mohlo mít nějaký smysl, kdyby se tak snižovala pravděpodobnost vzniku systémové bankovní krize. Tato pravděpodobnost je u nás už relativně velmi nízká, proto nelze předpokládat, že by ji zavedení bankovní daně nějak významně snížilo," uvedl Kovanda.

Pokud je cílem ČSSD spíše než prevence bankovní krize snaha o zamezení odlivu kapitálu z Česka, existují podle Kovandy prověřenější způsoby, jak toho docílit. "Jedním z nich je zvýšení atraktivity investičního prostředí v ČR. S tím je však konzistentní mnohem spíše snižování daní nebo alespoň daňová stabilita," doplnil analytik.

Zdrženlivě se k zavedení sektorové daně pro banky postavil předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana menšinovou vládu ANO s ČSSD podporuje. Podle něj by bylo vhodnější zavést místo toho daň z finančních transakcí. Zdanění svých příjmů se podle něj banky mohou vyhnout, protože většina z nich má zahraniční vlastníky a mohou daně optimalizovat převedením výnosů do zahraničí.

ČSSD je podle Petříčka připravena debatovat i o zdanění příjmů z reklamy u globálních internetových firem. Podle něj je představitelná daň ve výši tří procent, jako ji připravují i Rakousko a Francie. Záměr má podporu i u KSČM, kladně se k němu v únoru vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO).

Sociální demokraté chtějí s ANO diskutovat i o zrušení superhrubé mzdy. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) od něj nedávnou ustoupila, protože ho spojovala se zrušením plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce, což odmítla většina stran i premiér. Podle Petříčka je zásadní, že se platby za státní pojištěnce rušit nebudou.

Filip se dnes v České televizi také vyjádřil kriticky k možnosti, že by se mohl schodek státního rozpočtu v příštím roce zvýšit proti letošním plánovaných 40 miliardám korun. KSČM podle něj bude v debatě o přípravě rozpočtu trvat na tom, aby schodek v roce 2020 byl maximálně 30 miliard korun. Vláda podle něj musí hledat úspory na ministerstvech i přijít s novými zdroji příjmů. Komunisté zároveň odmítají snižování mandatorních výdajů jako jsou důchody.