Odložení splátek úvěrů na půl roku, které navrhuje ministerstvo financí, pomůže firmám posunout problém s dostatkem peněz. Výhodou návrhu je, že nemění ekonomickou hodnotu úvěru a bankám prozatím nesníží zisk.
Opatření ovšem musí být provedeno tak, aby neohrozilo stabilitu bankovního sektoru, navíc je výrazným zásahem do soukromoprávních vztahů. To je ale v současné situaci přijatelné. Vyplývá to z vyjádření odborníků oslovených ČTK. Zároveň jsou ale skeptičtí k tomu, že by další z návrhů MF, tedy zrušit čtyřprocentní daň z nabytí nemovitosti, rozhýbalo realitní trh.
"Dočasné moratorium na splácení úvěrů je podle mě jedno z nejlepších opatření, které může vláda pro domácnosti i podniky v tuto chvíli zavést. Pokud by na to finanční instituce nepřistoupily, tak by výrazně zvýšily pravděpodobnost toho, že jim začnou rychle narůstat klasifikované úvěry a zhoršovat úvěrové portfolio s následným negativním dopadem do hospodaření. Takže z tohoto pohledu finanční instituce vlastně nemají ani moc na výběr," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
"Obecně lze říci, že moratorium na splácení anuitně splácených úvěrů je velmi dobrý nápad. Dlužníkům umožní se nadechnout, bankám účetně prozatím nesníží zisky. Jiný problém je, že u mnoha nebonitních dlužníků se problém jen odsune v čase," uvedl Radim Dohnal z Capitalinked.
Expert na bankovnictví a partner v poradenské společnosti PwC ČR Petr Kříž upozornil, že po právní stránce jde u moratoria na splácení úvěrů o bezprecedentní zásah do soukromoprávních vztahů. "Výhodou moratoria je, že samo o sobě nemění ekonomickou hodnotu úvěru, a proto je takové opatření za dnešní situace přijatelné," uvedl. Dodal, že může zároveň finančním institucím zjednodušit současnou situaci.
"Odložení splátek hypoték a úvěrů může o něco posunout problém s likviditou ve firmách a finanční problémy domácností. Nicméně takové opatření musí být pečlivě probráno s bankami, aby je to nedestabilizovalo. Fungování finančního systému je zcela nezbytné," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáš Kovandy jde opatření správným směrem, ale odklad splátek se podle něj musí týkat jak jistiny, tak úroků z úvěru. "Jen tak má opatření skutečně smysl, neboť dlužníci budou mít jistotu, že se celková splácená částka kvůli době odkladu nenavýší ani o haléř," uvedl.
Analytik společnosti Natland Petr Bartoň se naopak domnívá, že návrh může situaci zhoršit pro nejpotřebnější a nejzranitelnější. "Banky mají alespoň přístup k levnému financování z centrální banky, a mají často poměrně solidní polštář. Úvěry však poskytuje i spousta nebankovních institucí, pro mnoho z nich toto nařízení může být likvidační. Tím by se následně naopak zhoršil přístup těch nejzranitelnějších k prostředkům," uvedl. Dodal, že již několik let existující regulace nebankovního trhu vytěsnila z trhu „šmejdy“ profitující z neštěstí druhých. "A od té doby jsou naopak důležitým systémovým prvkem pro udržení likvidity těch, kteří na bankovní půjčky nedosáhnou," uvedl.
Zrušení daně z nabytí nemovitostí je sice podle odborníků krok správným směrem, protože tato daň byla dlouhodobě sporná. Zároveň ale pochybují, že by to mohlo rozhýbat trh s nemovitostmi. "K tomu, že by tato opatření rozhýbala po odeznění současných opatření trh nemovitostí, jsem hodně skeptický, protože ekonomická situace v nadcházejících čtvrtletích bude nahrávat jednoznačně úsporným opatřením, a ne investicím," uvedl Novák.
I podle Dohnala je zrušení daně spíše správný návrh. "Nikdo z těch, kdo nyní mají nezvratitelně rozběhlý proces koupi nemovitosti, nezmění svůj postoj díky této změně. A nikdo, kdo nyní s nákupem váhal, se do nákupu nevrhne jen kvůli odpuštění daně," uvedl.
Za tristní považuje celkově dosavadní kroky vlády František Bostl ze společnosti Starteepo. "Naše firmy potřebují pomoci s cash flow skrze přímou podporu komerčních bank se státní garancí a odpuštění maxima možných daní a poplatků ze strany státu. Pouhý odklad nestačí. Potřebujeme zdravé firmy, a ne vystresované podniky zavalené dluhy, za které nemohou," uvedl.
4. července 2025 16:19
Rozsáhlý blackout zasáhl český průmysl. Problémy hlásily automobilky i operátoři
Související

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Trumpova strategie nevyšla. Kvůli clům zdražíme, ať si náklady zaplatí Američané, vzkazují firmy
Aktuálně se děje
včera

Španělskem se šíří děsivý trend: Lidé kvůli popularitě na sociálních sítích mlátí seniory na ulici
včera

Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert
včera

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení
včera

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní
včera

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?
včera

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila
včera

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii
včera

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny
včera

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku
včera

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační
včera

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět
včera

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají
včera

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.
včera

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství
včera

Pondělní počasí bude horké i v dalším kraji, vyplývá z nové výstrahy
včera

Slovensko odpovědělo Fialovi: Nebudeme hlasovacím automatem jen proto, že to chce český premiér
včera

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky
včera

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty
včera

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými
včera
Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.
Zdroj: Libor Novák