EU se dohodla na zpřísnění hlavního nástroje na ochranu klimatu

Na změně pravidel se dohodli zástupci unijních zemí a Evropského parlamentu. Systém obchodování s povolenkami se nyní bude vztahovat i na vytápění a na silniční dopravu, neunikne mu ale ani námořní doprava. Unie zároveň zrychlí tempo, jakým firmy z různých odvětví - od výroby elektřiny až po ocelárny - budou muset snižovat škodlivé emise. Do konce desetiletí by je měly sektory zahrnuté do povolenkového systému snížit o 62 procent proti hodnotám z roku 2005, kdy evropský blok emisní obchodování zavedl. Ekonomické dopady přechodu na čistší energetiku má spotřebitelům pomoci mírnit nově zřízený klimatický fond.

Hluboké reformy tvoří plán EU na snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) do roku 2030 minimálně o 55 procent proti úrovni z roku 1990. Do roku 2050 chce EU dosáhnout uhlíkové neutrality, což znamená, že se do ovzduší nebude vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo kolik příroda může sama vstřebat.

"Je to zatím největší zákon na ochranu klimatu v Evropě, podle některých i ve světě," řekl novinářům na ránem vyjednavač Evropského parlamentu Peter Liese. "Ovzduší tím získá mnoho, ušetří se velký objem CO2, a to za nejnižší možnou cenu," dodal podle agentury Bloomberg. Vyjednávání trvalo zhruba 29 hodin. Dohodu ještě musí oficiálně potvrdit Evropský parlament a členské státy, což se ale považuje už jen za formalitu.

Pokud firmy vypouštějí CO2, musejí si teď kupovat povolenky, což je má motivovat k tomu, aby vypouštěly méně škodlivin. Do roku 2034 se nyní postupně zruší bezplatné certifikáty, jejichž omezování začne v roce 2026. K redukci emisí má zásadně přispět i postupné snižování počtu povolenek na trhu. Výrazný úbytek nastane v roce 2024, kdy bude staženo 90 milionů povolenek, o dva roky později to bude 27 milionů. Od roku 2024 by jejich počet měl klesat o 4,3 procenta ročně, od roku 2028 do roku 2030 pak o 4,4 procenta.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck označil dohodu EU na zpřísnění pravidel pro obchodování s emisními povolenkami za velký úspěch. "Z pohledu Německa je dohoda průlomem v ochraně klimatu, který zároveň zabezpečuje konkurenceschopnost evropského průmyslu a zmírnění sociálních dopadů nezbytných klimatických opatření," uvedl.

Vyjednavači českého předsednictví a Evropského parlamentu se domluvili také na termínech zavádění takzvaného uhlíkového cla, jehož parametry stanovili již v úterý. Poplatek, který mají při dovozu do EU hradit dodavatelé neekologicky vyráběného železa, oceli, hnojiv a dalších produktů, se začne postupně vybírat od roku 2026 v souladu s postupným rušením bezplatných povolenek v těchto odvětvích.

Emise z vytápění budov a silniční dopravy mají být v rámci nového povolenkového systému zpoplatněny od roku 2027, což je o rok později, než počítal původní návrh Evropské komise (EK). Pokud by nadále trvaly současné vysoké ceny energií, zavedení povolenek by se odložilo do roku 2028. Dopady reformy na spotřebitele, jako je například růst nákladů na vytápění, by měl kompenzovat klimatický sociální fond, pro který se počítá s částkou 86,7 miliardy eur (téměř 2,1 bilionu Kč). Má financovat například investice do energeticky efektivnějších budov.

Reforma emisního trhu je jádrem balíčku "Fit for 55“, který Evropská komise představila loni v létě. Podle některých expertů přinese dnešní dohoda jistotu firmám a investorům, může mít i vliv na zpoplatňování emisí v celém světě. Některé ekologické organizace kompromis kritizují jako nedostatečně ambiciózní, neboť kromě zmírnění některých návrhů komise také dává prostor pro investice do fosilních paliv. Státy a parlament tyto úpravy zdůvodnily nutností rychle nahradit energie dodávané z Ruska.

Dohodu přivítal i český vicepremiér Marian Jurečka, který v současné době řídí ministerstvo životního prostředí. Poukázal například na to, že už od roku 2025 může začít fungovat sociálně klimatický fond na pomoc domácnostem. Změny na trhu s povolenkami podle něj pomůžou také ochránit konkurenceschopnost průmyslu tím, že EU dokáže pravidla uplatnit i na zboží dovážené ze třetích zemí.

Ceny emisních povolenek v očekávání přísnějších pravidel už letos vystoupily na rekordních 99,22 eura za tunu. V pátek se cena termínových kontraktů na povolenky v Amsterodamu pohybovala těsně nad 83 eury za tunu, což je více než pětinásobek ve srovnání s cenou před pěti lety.