Když se lidé či média baví o průměrné sazbě hypoték, za dané berou, že jde řeč o aktuální nabídkové ceně. Nikdo nepodotýká, že řada lidí má ve skutečnosti sazbu třeba i výrazně nižší, neboť ji fixovali v době, kdy hypotéky byly výrazně levnější. Informaci komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Třeba zastánci eura si v poslední době oblíbili říkat, že s eurem bychom měli hypotéky výrazně levnější. A všichni to přitom berou jak prostý fakt. Přestože by bylo možné říci, že přece ne všichni platí současnou sazbu hypoték a že do doby, než budou muset refixovat, sazba už třeba zase citelně klesne.
V případě cen plynu to má tedy být jinak? Má se explicitně říkat, že nabídkové ceny nejsou cenou průměrnou, protože někteří fixovali ještě před jejich nárůstem? Pak tedy ale ani hypotéky nejsou momentálně tak drahé, jak se zdá z ukazatelů hojně využívaných médii, ale i širokou či odbornou veřejností. Zajímavé, že v případě hypoték to nikdy nikdo jakkoli zásadněji nenapadal. V případě plynu to napadají mnozí, nejen politici. V případě plynu se totiž z věci stalo politikum, v případě hypoték z téže věci nikoli.
A navíc, jestliže Eurostat použil určitou metodiku v případě Česka, čímž tedy měl opticky zveličit zdražení plynu, jak víme, že tu samou metodiku nepoužil také v případě jiných zemí EU? Hypotetický příslovečný jeden příklad za všechny. Jestliže podle Eurostatu vzrostly ceny plynu v ČR loni ve druhém pololetí meziročně o zhruba 230 procent, zatímco ve zbývajících zemích Visegrádské skupiny v průměru o 23 procent, nárůst v Česku je desetinásobný. Pokud tedy Eurostat vyšel z údajně matoucí metodiky a zahrnul jen nové nabídkové ceny a pokud tak ovšem učinil i v případě jiných zemí, může i po případné korekci tohoto postupu rozdíl mezi Českem a zbytkem Visegrádu zůstat nadále třeba zrovna desetinásobný. Třeba by totiž vyšlo, že v Česku ceny narostly o 23 procent, zatímco ve zbytku Visegrádu jen o 2,3 procenta.
To, co je na datech Eurostatu závažné, není totiž jen vlastní procentuální nárůst, ale i – a vlastně zejména – rozdíl mezi nárůstem v Česku a v ostatních zemích EU, třeba těch visegrádských. A tento rozdíl zkrátka může dost dobře přetrvat i po korekci metodiky tak, aby zahrnovala fixované ceny. S odsudky statistiků bychom i z uvedených důvodů měli být mnohem opatrnější, a politici zejména.
Související
Fiala reaguje na evropská data o růstu cen energií v Česku. Dohodl se s firmami
Vládní dluh Česka v 1. čtvrtletí rostl po Kypru nejrychleji ze zemí EU
Aktuálně se děje
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
včera
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák