Britské firmy se chystají na odchod země z EU, jejich přípravy však komplikuje nejistota ohledně konečné podoby brexitu. Británie má unii opustit 29. března, britský parlament ale zatím neschválil příslušnou dohodu s EU. Panují obavy, že brexit bez dohody by těžce zasáhl britskou ekonomiku, jež by tak podle některých prognóz mohla sklouznout do recese.
V případě absence dohody by Británie přišla o neomezený přístup na jednotný evropský trh a její obchodní vztahy s EU by se řídily podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO). To by mohlo znamenat výrazné narušení dosud volného pohybu zboží a služeb v důsledku nových cel, kontrol a administrativy.
Britské maloobchodní společnosti koncem ledna varovaly, že tato situace by mohla ohrozit potravinovou bezpečnost země a vést k vyšším cenám i k nedostatku potravinářského zboží na pultech obchodů. Britská vláda tento týden v hodnocení dopadů brexitu připustila, že v případě brexitu bez dohody se "ceny některých potravin pravděpodobně zvýší". Poukázala rovněž na riziko, že spotřebitelé by svým chováním mohli vyvolat či prohloubit problémy se zásobováním potravinami.
Vláda rovněž odhadla, že nově zavedené celní kontroly by britské podniky stály kolem 13 miliard liber (390 miliard Kč) ročně. Upozornila, že v rámci příprav na možný brexit bez dohody podniká "významné" kroky, firmy však podle ní těmto přípravám nevěnují dostatečné úsilí.
Guvernér britské centrální banky Mark Carney tento týden uvedl, že banka pravděpodobně poskytne větší podporu britské ekonomice, pokud tato utrpí šok v důsledku brexitu bez dohody. Upozornil nicméně, že nástroje banky jsou omezené.
Německý ekonomický institut IW po zohlednění struktury obchodu a pravidel WTO předpověděl, že brexit bez dohody by podle nejpesimističtějšího scénáře mohl vést v dlouhodobém horizontu k poklesu obchodní výměny mezi Británií a zbytkem EU až o polovinu.
Britskou ekonomiku již nyní brzdí nejistota kolem podoby brexitu, která má negativní vliv na firemní investice. Nedávná studie britského Centra pro ekonomickou výkonnost například signalizovala, že vyhlídky na brexit přiměly britské firmy ke zvyšování investic v ostatních členských zemích EU na úkor rozvoje domácích podnikatelských aktivit.
V loňském roce růst páté největší ekonomiky světa zpomalil na 1,4 procenta z předloňských 1,8 procenta, takže byl nejslabší od roku 2012. Ke zpomalení kromě nejistoty kolem brexitu velkou měrou přispěla také slabá zahraniční poptávka.
Údaje z tohoto týdne naznačují, že s blížícím se termínem brexitu se stupňuje nervozita britských podniků, zatímco spotřebitelé zůstávají relativně v klidu. Průzkum banky Lloyds ukázal, že podnikatelská důvěra se v únoru propadla na nejnižší úroveň od června 2016, tedy od měsíce, ve kterém se Britové v referendu pro brexit vyslovili. Spotřebitelská důvěra podle průzkumu společnosti GfK v únoru naopak mírně stoupla. "Je třeba mít na paměti, že mnohé ekonomické ukazatele - úroveň zaměstnanosti, mzdový růst - zůstávají pozitivní," upozornil Joe Staton z GfK.
Před negativními dopady brexitu varují podniky z různých odvětví, od maloobchodu a bankovnictví po výrobu aut. Šéf britského Svazu výrobců a prodejců automobilů (SMMT) Mike Hawes koncem ledna upozornil, že nejistota kolem brexitu již způsobila "obrovské škody ve výrobě, investicích i pracovních místech".
Výsledky průzkumu společnosti IHS Markit ukázaly, že britské továrny v únoru rušily pracovní místa a na odchod země z EU se připravovaly rekordní tvorbou zásob. "Naprosto chápu, že pro mnoho podniků je to období nejistoty a obav," uvedl tento měsíc ministr pro brexit Stephen Barclay. Podle lednového průzkumu podnikatelského sdružení Institute of Directors (IoD) již zhruba 11 procent britských podniků v souvislosti s brexitem přesunulo část svých aktivit do zahraničí.
Obavy z negativních hospodářských dopadů brexitu panují i v kontinentální Evropě. Podle člena bankovní rady České národní banky Tomáše Holuba by mohl brexit bez dohody snížit růst českého hospodářství o 0,7 až 1,4 procentního bodu, a to především kvůli propadu poptávky po českých exportech v eurozóně.
Británie patří mezi klíčové obchodní partnery ČR. V roce 2017 byla pátým největším odbytištěm českého zboží a desátým největším vývozcem na český trh. V poslední době však vzájemný obchod oslabuje. Český export do Británie loni klesl o 2,5 procenta, takže sestoupil na úroveň roku 2015.
Související
MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko
Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Macron poprvé reagoval na nepokoje ve Francii. Násilí odsoudil
před 1 hodinou
Pro dobro českých dětí. Babiš a Metnar povolali izraelské experty
před 2 hodinami
Splnilo se, že jim Senát nedáme, hodnotí Kupka výsledky druhého kola
před 3 hodinami
Ukrajinci při masivním útoku na Rusko cílili na kritická místa
před 3 hodinami
Papeže propustili z nemocnice. Před návratem do Vatikánu řekl, jak se cítí
před 4 hodinami
Na Děčínsku došlo k násilnému činu. Podezřelý havaroval na dálnici
před 5 hodinami
Babiš po debaklu v senátních volbách avizuje změny v hnutí ANO
před 6 hodinami
Nepokoje ve Francii. Shořela historická radnice, policie zatýkala ve velkém
včera
StarDance bude pokračovat bez Štěpánka. Rozloučil se tangem
včera
Za vraždu taxikářky v Šumperku má hrozit až výjimečný trest. Vyšetřování je u konce
včera
Vary, Litomyšl, Zlín. Klempíř chce nové smlouvy s velkými akcemi
včera
Novým šéfem světového hokeje je Němec Reindl. Bříza ho nemá za proruského
včera
Operace by bez ní nebyly možné. Anestezie se úspěšně používá již 180 let
včera
Senátní volby vyhrála opozice v čele se Starosty. ANO na celé čáře pohořelo
včera
V Česku se opět objevily kojenecké výživy, v nichž může být nebezpečný toxin
včera
Putin přehání, tvrdí experti po analýze ruského postupu na Ukrajině
Aktualizováno včera
Češi měli poslední šanci ovlivnit složení Senátu. Druhé kolo voleb skončilo
včera
Zelenskyj okomentoval Trumpovo rozhodnutí ohledně protiruských sankcí
včera
Ministerstvo vysvětlilo, jak je to s barvami obálek ve druhém kole senátních voleb
včera
Rusko poprvé reagovalo na Trumpovo rozhodnutí pozastavit nové sankce
Z Ruska přicházejí první reakce na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde o historický okamžik.
Zdroj: Lucie Podzimková