Britské firmy se chystají na odchod země z EU, jejich přípravy však komplikuje nejistota ohledně konečné podoby brexitu. Británie má unii opustit 29. března, britský parlament ale zatím neschválil příslušnou dohodu s EU. Panují obavy, že brexit bez dohody by těžce zasáhl britskou ekonomiku, jež by tak podle některých prognóz mohla sklouznout do recese.
V případě absence dohody by Británie přišla o neomezený přístup na jednotný evropský trh a její obchodní vztahy s EU by se řídily podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO). To by mohlo znamenat výrazné narušení dosud volného pohybu zboží a služeb v důsledku nových cel, kontrol a administrativy.
Britské maloobchodní společnosti koncem ledna varovaly, že tato situace by mohla ohrozit potravinovou bezpečnost země a vést k vyšším cenám i k nedostatku potravinářského zboží na pultech obchodů. Britská vláda tento týden v hodnocení dopadů brexitu připustila, že v případě brexitu bez dohody se "ceny některých potravin pravděpodobně zvýší". Poukázala rovněž na riziko, že spotřebitelé by svým chováním mohli vyvolat či prohloubit problémy se zásobováním potravinami.
Vláda rovněž odhadla, že nově zavedené celní kontroly by britské podniky stály kolem 13 miliard liber (390 miliard Kč) ročně. Upozornila, že v rámci příprav na možný brexit bez dohody podniká "významné" kroky, firmy však podle ní těmto přípravám nevěnují dostatečné úsilí.
Guvernér britské centrální banky Mark Carney tento týden uvedl, že banka pravděpodobně poskytne větší podporu britské ekonomice, pokud tato utrpí šok v důsledku brexitu bez dohody. Upozornil nicméně, že nástroje banky jsou omezené.
Německý ekonomický institut IW po zohlednění struktury obchodu a pravidel WTO předpověděl, že brexit bez dohody by podle nejpesimističtějšího scénáře mohl vést v dlouhodobém horizontu k poklesu obchodní výměny mezi Británií a zbytkem EU až o polovinu.
Britskou ekonomiku již nyní brzdí nejistota kolem podoby brexitu, která má negativní vliv na firemní investice. Nedávná studie britského Centra pro ekonomickou výkonnost například signalizovala, že vyhlídky na brexit přiměly britské firmy ke zvyšování investic v ostatních členských zemích EU na úkor rozvoje domácích podnikatelských aktivit.
V loňském roce růst páté největší ekonomiky světa zpomalil na 1,4 procenta z předloňských 1,8 procenta, takže byl nejslabší od roku 2012. Ke zpomalení kromě nejistoty kolem brexitu velkou měrou přispěla také slabá zahraniční poptávka.
Údaje z tohoto týdne naznačují, že s blížícím se termínem brexitu se stupňuje nervozita britských podniků, zatímco spotřebitelé zůstávají relativně v klidu. Průzkum banky Lloyds ukázal, že podnikatelská důvěra se v únoru propadla na nejnižší úroveň od června 2016, tedy od měsíce, ve kterém se Britové v referendu pro brexit vyslovili. Spotřebitelská důvěra podle průzkumu společnosti GfK v únoru naopak mírně stoupla. "Je třeba mít na paměti, že mnohé ekonomické ukazatele - úroveň zaměstnanosti, mzdový růst - zůstávají pozitivní," upozornil Joe Staton z GfK.
Před negativními dopady brexitu varují podniky z různých odvětví, od maloobchodu a bankovnictví po výrobu aut. Šéf britského Svazu výrobců a prodejců automobilů (SMMT) Mike Hawes koncem ledna upozornil, že nejistota kolem brexitu již způsobila "obrovské škody ve výrobě, investicích i pracovních místech".
Výsledky průzkumu společnosti IHS Markit ukázaly, že britské továrny v únoru rušily pracovní místa a na odchod země z EU se připravovaly rekordní tvorbou zásob. "Naprosto chápu, že pro mnoho podniků je to období nejistoty a obav," uvedl tento měsíc ministr pro brexit Stephen Barclay. Podle lednového průzkumu podnikatelského sdružení Institute of Directors (IoD) již zhruba 11 procent britských podniků v souvislosti s brexitem přesunulo část svých aktivit do zahraničí.
Obavy z negativních hospodářských dopadů brexitu panují i v kontinentální Evropě. Podle člena bankovní rady České národní banky Tomáše Holuba by mohl brexit bez dohody snížit růst českého hospodářství o 0,7 až 1,4 procentního bodu, a to především kvůli propadu poptávky po českých exportech v eurozóně.
Británie patří mezi klíčové obchodní partnery ČR. V roce 2017 byla pátým největším odbytištěm českého zboží a desátým největším vývozcem na český trh. V poslední době však vzájemný obchod oslabuje. Český export do Británie loni klesl o 2,5 procenta, takže sestoupil na úroveň roku 2015.
Související
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy
Aktuálně se děje
včera
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
včera
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
včera
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
včera
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
včera
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
včera
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
včera
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
včera
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
včera
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
včera
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
včera
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
včera
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
včera
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
včera
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
včera
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
včera
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
včera
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
včera
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
4. září 2026 21:41
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno 4. září 2026 20:35
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.
Zdroj: Libor Novák