Pryč s EU! Oslabuje naši ekonomiku! To si myslí většina Čechů

Institut průzkum prováděl v osmi evropských zemích, konkrétně v pěti státech eurozóny (Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Řecko) a ve třech mimo měnový blok (Česko, Polsko a Británie).To, co před čtyřmi lety začalo jako dluhová krize, která vyvolala krizi eura a vedla k pádu vlád několika evropských států, přerostlo do obrovské krize důvěry veřejnosti v ekonomiku, budoucnost, evropskou hospodářskou integraci, členství v EU, euro i v tržní ekonomiku, píše institut v doprovodném textu.Na členství v sedmadvacítce se pozitivně dívají jen Němci, kteří jsou podle průzkumu spokojeni s tím, jakým směrem se jejich země ubírá a v jakém stavu je státní hospodářství. Až 65 procent respondentů pokládá členství v EU za pozitivní, což je o dvě procenta víc než v průzkumu z roku 2009.Nejvyšší pokles v počtu lidí, kteří považují členství v unii za prospěšné, zaznamenal průzkum v Česku, a to ze 45 procent v roce 2009 na současných 28 procent. V Polsku tento počet klesl z 63 na 38 procent, ve Španělsku z 67 na 54, ve Francii z 54 na 48 a v Británii jen z 31 na 30 procent.Další "prvenství" si Česko připsalo v té části sondy, která zjišťovala počet lidí přesvědčených, že evropská hospodářská integrace oslabila národní ekonomiku. Zatímco v roce 2009 tento postoj v ČR vyjádřilo 39 procent dotázaných, nyní si to myslí 59 procent. Více než polovina respondentů zaujímá toto stanovisko i v Itálii, Francii, Španělsku či Británii. Oproti tomu většina Němců i Poláků považuje členství v EU za prospěšné pro hospodářství jejich zemí.Evropskou unii jako takovou pozitivně vnímají nejméně v Česku (34 procent respondentů), za kterým je s 37 procenty Řecko. Kladně ji hodnotí nejvíce Poláci (69 procent) a Němci (68 procent). V ostatních zkoumaných zemích má EU veskrze příznivé hodnocení: v Británii 45 procent dotázaných, v Itálii 59 procent a ve Francii i ve Španělsku 60 procent.Určitá rozpolcenost panuje v postoji Evropanů k euru. V Německu a překvapivě i v předluženém Řecku, které je krizí zasaženo nejvíce, si 44 respektive 46 procent respondentů myslí, že je pro ně euro prospěšné. Naopak ve Francii, Itálii a Španělsku zastává více lidí názor, že jim společná měna přinesla víc škody než užitku.Přesto si žádná ze zkoumaných zemí eurozóny nepřeje euro opustit. Nejvíce ho obhajují Řekové (71 procent), za nimi Francouzi (69 procent), Němci (66 procent), Španělé (60 procent) a Italové (52 procent).Oproti tomu spokojenost s národní měnou vyjadřuje 73 procent Britů, 62 procent Čechů a 54 procent Poláků.Dalším hlediskem, kterým se průzkum zabýval, bylo vnímání jednotlivých zemí v unii. Obyvatelé sedmi dotazovaných zemí pokládají za nejpracovitější Němce. Řekové se však domnívají, že nejpracovitějšími jsou oni sami.Zrovna Řeky přitom za nejméně pracovité považují Češi, Poláci, Němci, Španělé i Britové. Řekové si zase podobně jako Francouzi většinou myslí, že nejlínější jsou Italové.Dalším zkoumaným aspektem byla korupce, která podle zemí účastnících se průzkumu nejméně raší v Německu. Češi mají za to, že nejvíce zkorumpovaná je právě ČR. To, že korupci se nejlépe daří v jejich zemi, si myslí i Řekové, Italové, Španělé nebo Poláci. Itálie je zase nejzkorumpovanější podle Britů, Francouzů a Němců.Až 69 procent Čechů se domnívá, že premiér Petr Nečas (ODS) neřeší ekonomickou krizi dobře. Stejné procento Poláků v této souvislosti kritizuje liberálního premiéra Donalda Tuska. Podobně je na tom i řecký premiér Lukas Papadimos, kterého negativně hodnotí 62 procent Řeků. Naopak v Německu schvaluje opatření kancléřky Angely Merkelové závratných 80 procent respondentů.