Experti: Trumpovy celní tarify mohou být katastrofou pro americkou ekonomiku i mezinárodní trh

Jedním z hlavních problémů Trumpovy politiky je základní nepochopení příčin obchodního deficitu. Jak ukazují ekonomické teorie, obchodní deficit není otázkou celních sazeb, ale výsledkem toho, že země utrácí více, než produkuje. Jinými slovy, jde o rozdíl mezi úsporami a investicemi. Pokud země investuje více, než spoří, nevyhnutelně bude mít obchodní deficit. Trumpovo zaměření na zvyšování cel tedy neřeší příčinu problému, ale spíše vytváří další komplikace.

Během svého prvního prezidentského období zavedl Trump tarify ve výši 10 až 25 % na dovoz zboží v hodnotě přibližně 380 miliard dolarů, včetně 25% tarifu na ocel a 10% na hliník. Navzdory těmto opatřením se obchodní deficit USA během jeho vlády zvýšil o 40 %, z 480 miliard dolarů v roce 2016 na 680 miliard v roce 2020. Hlavním důvodem tohoto nárůstu byl paradoxně vliv daňových škrtů z roku 2017, které snížily úspory a zvýšily investice firem, což dále prohloubilo deficit.

Dnes Trump plánuje tyto kroky opakovat, ale s ještě agresivnějšími opatřeními. Navrhuje tarify ve výši 60 % na dovozy z Číny a 10–20 % na zboží od ostatních obchodních partnerů. Navíc chce rozšířit daňové škrty z roku 2017, eliminovat daně z příjmu ze sociálního zabezpečení a příjmů ze spropitného. Tato opatření podle odhadů zvýší rozpočtový deficit o dalších 7,75 bilionu dolarů během následující dekády.

Ekonomické důsledky těchto návrhů jsou alarmující. Za prvé, kombinace snížených úspor a zvýšených investic nevyhnutelně povede k dalšímu prohloubení obchodního deficitu. Za druhé, vyšší tarify zvýší náklady na dovozy, což zkomplikuje snahy Federálního rezervního systému o kontrolu inflace. Za třetí, takto vysoké tarify pravděpodobně vyvolají odvetná opatření ze strany obchodních partnerů, což by mohlo vést k destruktivním „žebraveckým politikám“, které připomínají ekonomické problémy 30. let 20. století.

Riziko není pouze domácí. Tarify této velikosti mohou negativně ovlivnit ekonomiky závislé na exportu, jako je Čína nebo Evropa, které se již nyní potýkají s ekonomickými problémy. Pokud by tyto ekonomiky sklouzly do recese, mohlo by to zpětně zasáhnout americký export, finanční sektor a ziskovost firem.

Závěrem lze říci, že Trumpova ekonomická strategie hrozí vážnými důsledky nejen pro USA, ale i pro globální ekonomiku. Je nezbytné doufat, že své návrhy upraví a opustí agresivní přístup k tarifům a daňovým škrtům. Pokud však bude pokračovat ve svém kurzu, riziko finanční krize nebo ekonomického zpomalení výrazně vzroste.