KOMENTÁŘ | Chtějí ukončit válku, čelí ale rozhodnutí: Ruské elity se postaví buď Putinovi, nebo vlastním občanům

Ruské elity očekávaly konec války už v roce 2024 a doufaly ve zmírnění sankcí. Místo toho však zjišťují, že konflikt vážně ohrožuje jejich podniky a vliv. I když kritizují dopady „speciální operace“, bojí se vystoupit proti režimu Vladimira Putina a čelí sílící nespokojenosti občanů. Teď čelí vážnému rozhodnutí.

Ruské elity jsou údajně zklamané, že válka na Ukrajině neskončila v roce 2024. „„Hlavním pocitem je zklamání. Očekávali jsme, že bojování skončí, a spolu s tím dojde i k nějakému zmírnění sankcí. Místo toho se tlak jen zvyšuje,“ prohlásil podle serveru Meduza jeden z vládních úředníků.

Velké problémy podle nejmenovaného konzultanta tamní vlády čekají ruskou ekonomiku. „Většina firem zatím přežívá, někteří dokonce rostou, ale to jen díky využívání opuštěných aktiv zahraničních společností. Všichni vědí, že to nebude trvat věčně,“ řekl.

Ruské politické špičky dávají najevo frustraci nad neustávajícím konfliktem na Ukrajině, který sami spustily rozhodnutím svého lídra Vladimira Putina. Ten si během posledních let ve federaci nejen upevnil moc, ale zároveň nemilosrdně potlačuje opozici a nadále se uchyluje k ostré protizápadní rétorice.

Vypovídající však není jen to, co zaznívá, ale i to, kdo to říká. Vzhledem k represivnímu klimatu v zemi mluví o pokračující válce jen ti, kteří zůstávají v anonymitě. Strach z režimu, který Putin vybudoval, tak přehlušuje i jejich ochotu vystoupit veřejně.

Elity sice touží po ukončení války, ale odvaha k činům jim chybí. Uvědomují si, že konflikt je ekonomicky neúnosný a zásadně ohrožuje jejich zájmy – podniky, které jim zajišťují luxusní životní standard. Zatímco v prvních dvou letech války dopady zřejmě ještě nepociťovaly, dnes už vnímají, že ruská ekonomika je ve spirále propadu, což zasahuje i jejich obchodní aktivity.

Nepříznivá situace pro ně není jen o penězích – pokračující válka má vliv na celou společnost. Rusko čelí demografickému úpadku, pracovní síla mizí a zbytek populace je stále méně ochotný pracovat za minimální mzdu. Propojení státního aparátu s podnikateli, často s přímou vazbou na bezpečnostní složky jako FSB, situaci nijak nezjednodušuje.

Ruský režim tak ukazuje svou paradoxní tvář: elity volají po stabilitě, ale zároveň nejsou schopny postavit se vůdci, který destabilizaci způsobil. Dlouhodobý konflikt, který měl být nástrojem mocenské expanze, se proměňuje v ekonomickou a politickou past, z níž zatím nenacházejí cestu ven.

Na Ukrajinu uvalili válku, obraně se diví

Ruský prezident Vladimir Putin 24. února 2022 vyhlásil invazi na Ukrajinu a označil ji za „speciální vojenskou operaci“ zaměřenou na „denacifikaci a demilitarizaci“ napadené země. Když však opomeneme oficiální propagandistickou rétoriku a zaměříme se na skutečné důvody, mezi nimiž se skloňuje územní expanze a mocenský revizionismus Moskvy, bylo zřejmé, že takové rozhodnutí silně zatíží fungování obrovského státního aparátu, jakým Rusko je.

Omezení ruských možností přitom nejvýrazněji dokládá houževnatá ukrajinská obrana, která během konfliktu zabránila Rusům získat větší města – s výjimkou Chersonu, jejž však ukrajinské síly dobyly zpět během podzimní protiofenzivy v roce 2022. Dokonce se jim podařilo zaujmout území v samotné Kurské oblasti.

Ruské elity by nejraději celý válečný konflikt „ukončily“ už loni. Ve chvíli, kdy si uvědomily, jak vysokou cenu nese jejich expanzivní politika, však zůstaly paralyzované. Odpovědnost za škody, které přivodily, nepřevzaly – a nyní jen bolestně splácejí úroky ze svých vlastních omylů.

Ruská invaze způsobila ničivé škody nejen na Ukrajině, ale i v samotném Rusku. Nic z toho už ale nevrátí ani případné pokání tamních elit, které teď tvrdí, že by válku vlastně vůbec nechtěly. Zpětné distancování se nezhojí rány, jež přineslo politické a vojenské rozhodnutí, na němž měly svůj podíl.

Ruské elity, v nichž se už dávno slily role politiků a oligarchů, si od prvních dnů invaze bezostyšně plnily kapsy. Dlouho jim nahrávala aktiva odcházejících západních firem, která v tichosti přebíraly. Jenže tyto zdroje se nyní tenčí. A s tím přichází okamžik pravdy: buď se postaví přímo proti Putinovi, nebo budou čelit nespokojenosti vlastních občanů.

Související

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Na Trumpově seznamu cel chybí Rusko a Bělorusko. Bílý dům vysvětlil proč

Ruská média si všímají, že jejich země se neobjevila na Trumpově seznamu nových cel, ale nevidí v tom žádnou výhodu. Podle státní televize Rossija 24 nejde o „zvláštní zacházení“, ale o fakt, že Rusko je už nyní pod tvrdými sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu. Stanice Rossija 1 dokonce tvrdí, že to v Západě vzbudilo „zklamání“.
Dmitrij Medveděv

Západ trpí duševní poruchou. Musíme ho vyléčit jadernými zbraněmi, navrhuje Medveděv

Rétorika ruských představitelů se nadále vyostřuje. Dmitrij Medveděv, místopředseda ruské bezpečnostní rady a jeden z nejbližších spojenců prezidenta Vladimira Putina, zveřejnil na sociální síti Telegram příspěvek, ve kterém přirovnává moderní ruské zbraně k „sedativům“ a „neuroleptikům“ určeným k potlačení takzvané západní rusofobie.

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 55 minutami

včera

včera

Mezi oběťmi ruského útoku na Kryvyj Rih jsou i děti. (4.4.2025) Prohlédněte si galerii

Rusové zabíjeli v Zelenského rodném městě. Mezi mrtvými jsou i děti

V pátek se napsala další tragická kapitola války na Ukrajině, která probíhá již přes tři roky. Nejméně 14 lidí nepřežilo ruský útok na ukrajinské město Kryvyj Rih. Informovala o tom BBC. Mezi mrtvými je i několik dětí. Další desítky osob utrpěly zranění. 

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta má do pěti let začít stavbu nového stadionu. Už je podepsána smlouva

Vznik nového stadionu na pražském Strahově, na kterém své domácí zápasy bude hrát fotbalová Sparta, byl definitivně stvrzen podpisem. V pondělí totiž letenský klub a vedení Fotbalové asociace ČR (FAČR) podepsaly smlouvu o využití strahovského Stadionu Evžena Rošického. Z této smlouvy vyplývá, že právě Sparta na vlastní náklady postaví nový stadion.

včera

Donald Trump

Historie se opakuje. Trumpovi zřejmě černý scénář z 30. let nic neříká

Americký prezident Donald Trump během středečního projevu prohlásil, že Světová hospodářská krize by v roce 1929 nenastala, kdyby USA důsledně hájily celní politiku. Pravdu sice má v tom, že cla jako taková za vypuknutím krize nestála, historie ale ukazuje ještě jiný příběh: právě vysoká cla ze Smoot–Hawleyho zákona v roce 1930 přispěla k eskalaci krize a rozpoutala obchodní válku, která z lokálního otřesu udělala globální katastrofu.

včera

Donald Trump

Čína dělá chybu, reaguje Trump na odvetná cla Pekingu

Čína dělá chybu, konstatoval americký prezident Donald Trump poté, co čínská vláda v pátek oznámila zavedení odvetných cel ve výši 34 % na veškerý dovoz zboží z USA. Americkému tlaku podle vyjádření Trumpa podlehla alespoň jiná asijská země. 

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Akciové trhy po recipročních clech Pekingu krvácí. Čína hraje špatně, to si nemůže dovolit, reaguje Trump

Prezident Donald Trump tento týden opět zaskočil světovou ekonomiku, když oznámil další vlnu cel na zahraniční zboží. Nově zavedené clo ve výši 34 % na Čínu doplňuje již dříve uvalenou dvacetiprocentní sazbu a je podle prezidenta zaměřeno mimo jiné na omezení toku fentanylu z Číny do USA. Trump podle CNN své rozhodnutí následně komentoval na sociální síti Truth Social, kde prohlásil, že „Čína hraje špatně, zpanikařila – a to si nemůže dovolit.“

včera

Ilustrační foto

Na Trumpova cla nejvíce doplatí Spojené státy, ukazují ekonomické modely

Zavedení nových celních opatření ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa má mít podle jeho slov historický význam. „Toto bude den, kdy se znovu narodil americký průmysl. Den, kdy Amerika převzala svůj osud zpět do vlastních rukou,“ prohlásil Trump. Ovšem nové modelování ekonomických dopadů těchto cel ukazuje, že právě Spojené státy se ocitnou mezi nejvíce poškozenými zeměmi.

včera

včera

Veronika Nálepová

EU svou reakci musí dobře zvážit. Odveta v obchodní politice není nikdy bez rizika, říká ekonomka

Evropská unie by na vysoká cla oznámená Donaldem Trumpem měla reagovat promyšleně a cíleně, ale musí si nechat prostor pro případné ústupky. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekla ekonomka a odborná asistentka Veronika Nálepová z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě. Podle ní Trumpův přístup často ignoruje realitu globálních dodavatelských řetězců, kdy výrobky dovážené z jedné země obsahují součástky z celého světa. „Když se politická rozhodnutí opírají o takto účelově vybrané nebo špatně interpretované ukazatele, nevede to k řešení skutečných problémů, ale spíše k jejich přeskupení – a často i k vytvoření nových,“ vysvětlila.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí počká. EU odkládá boj s klimatickými změnami

Evropská komise odkládá zveřejnění svého klimatického cíle pro rok 2040, původně plánovaného na první čtvrtletí letošního roku. Podle komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je důvodem potřeba získat širší politickou podporu pro ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.

včera

film Operace Black Bag

RECENZE: Špionážní konverzačka Operace Black Bag. Soderbergh je mistr nenápadnosti

Česká kina hrají nový film amerického režiséra Stevena Soderbergha. Jde o určitou událost, jelikož většina jeho posledních snímků končí na streamovacích platformách. Chameleonský a stále svébytný tvůrce a cinefil tentokrát rozpitval špionážní žánr. Operace Black Bag vyniká svou nenucenou chytrostí a zdánlivou jednoduchostí.

včera

Armáda Velké Británie

Tajná schůzka za zády EU: Británie a další státy řeší, jak se ubránit Putinovi

Britští úředníci se minulý týden v Bruselu zúčastnili diskrétní večeře s vybranými evropskými spojenci, na které se začal rýsovat plán na vytvoření nového obranného fondu. Ten by měl obejít Evropskou komisi, ulevit národním rozpočtům a urychlit zbrojení – v reakci na rostoucí hrozby z východu a nejistotu ohledně budoucí podpory USA.

včera

Kanada

Kanada poslala Evropě vzkaz: Smiřte se s tím, je konec

Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová v pátek vyslala k evropským spojencům jasné poselství poté, co americký prezident Donald Trump uvalil na své spojence tvrdá cla. Podle ní je zřejmé, že obchodní vztahy s USA se nenávratně změnily a už nebudou takové, jako dosud.

včera

Donald Trump

Trump ztrácí kontakt s realitou? Slaví vítězství, zatímco vyvolal chaos, zmatek a pochybnosti o kompetenci

Vláda prezidenta Donalda Trumpa čelí v posledních dnech prudké kritice a obviněním z ekonomického amatérismu poté, co nově zavedená vlna celních opatření uvrhla globální trhy do zmatku. Ještě ve středu Trump sebevědomě označil den oznámení cel za „Den osvobození“ a tvrdil, že „všechno jde velmi dobře.“ V praxi však jeho rozhodnutí vedlo k nejhoršímu dni na Wall Street za posledních pět let, kdy trh přišel o 2,5 bilionu dolarů.

včera

Trump v tichosti přetváří USA v druhé Rusko

Zatímco světová média sledují obchodní válku, americký prezident Donald Trump tiše a systematicky přetváří režim ve Spojených státech. Pokud tomu svět nepřestane lhostejně přihlížet, promění se Washington v druhou Moskvu. Jenže tentokrát půjde o Moskvu silnější, vlivnější a podstatně nebezpečnější.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy