KOMENTÁŘ | Chtějí ukončit válku, čelí ale rozhodnutí: Ruské elity se postaví buď Putinovi, nebo vlastním občanům

Ruské elity jsou údajně zklamané, že válka na Ukrajině neskončila v roce 2024. „„Hlavním pocitem je zklamání. Očekávali jsme, že bojování skončí, a spolu s tím dojde i k nějakému zmírnění sankcí. Místo toho se tlak jen zvyšuje,“ prohlásil podle serveru Meduza jeden z vládních úředníků.

Velké problémy podle nejmenovaného konzultanta tamní vlády čekají ruskou ekonomiku. „Většina firem zatím přežívá, někteří dokonce rostou, ale to jen díky využívání opuštěných aktiv zahraničních společností. Všichni vědí, že to nebude trvat věčně,“ řekl.

Ruské politické špičky dávají najevo frustraci nad neustávajícím konfliktem na Ukrajině, který sami spustily rozhodnutím svého lídra Vladimira Putina. Ten si během posledních let ve federaci nejen upevnil moc, ale zároveň nemilosrdně potlačuje opozici a nadále se uchyluje k ostré protizápadní rétorice.

Vypovídající však není jen to, co zaznívá, ale i to, kdo to říká. Vzhledem k represivnímu klimatu v zemi mluví o pokračující válce jen ti, kteří zůstávají v anonymitě. Strach z režimu, který Putin vybudoval, tak přehlušuje i jejich ochotu vystoupit veřejně.

Elity sice touží po ukončení války, ale odvaha k činům jim chybí. Uvědomují si, že konflikt je ekonomicky neúnosný a zásadně ohrožuje jejich zájmy – podniky, které jim zajišťují luxusní životní standard. Zatímco v prvních dvou letech války dopady zřejmě ještě nepociťovaly, dnes už vnímají, že ruská ekonomika je ve spirále propadu, což zasahuje i jejich obchodní aktivity.

Nepříznivá situace pro ně není jen o penězích – pokračující válka má vliv na celou společnost. Rusko čelí demografickému úpadku, pracovní síla mizí a zbytek populace je stále méně ochotný pracovat za minimální mzdu. Propojení státního aparátu s podnikateli, často s přímou vazbou na bezpečnostní složky jako FSB, situaci nijak nezjednodušuje.

Ruský režim tak ukazuje svou paradoxní tvář: elity volají po stabilitě, ale zároveň nejsou schopny postavit se vůdci, který destabilizaci způsobil. Dlouhodobý konflikt, který měl být nástrojem mocenské expanze, se proměňuje v ekonomickou a politickou past, z níž zatím nenacházejí cestu ven.

Na Ukrajinu uvalili válku, obraně se diví

Ruský prezident Vladimir Putin 24. února 2022 vyhlásil invazi na Ukrajinu a označil ji za „speciální vojenskou operaci“ zaměřenou na „denacifikaci a demilitarizaci“ napadené země. Když však opomeneme oficiální propagandistickou rétoriku a zaměříme se na skutečné důvody, mezi nimiž se skloňuje územní expanze a mocenský revizionismus Moskvy, bylo zřejmé, že takové rozhodnutí silně zatíží fungování obrovského státního aparátu, jakým Rusko je.

Omezení ruských možností přitom nejvýrazněji dokládá houževnatá ukrajinská obrana, která během konfliktu zabránila Rusům získat větší města – s výjimkou Chersonu, jejž však ukrajinské síly dobyly zpět během podzimní protiofenzivy v roce 2022. Dokonce se jim podařilo zaujmout území v samotné Kurské oblasti.

Ruské elity by nejraději celý válečný konflikt „ukončily“ už loni. Ve chvíli, kdy si uvědomily, jak vysokou cenu nese jejich expanzivní politika, však zůstaly paralyzované. Odpovědnost za škody, které přivodily, nepřevzaly – a nyní jen bolestně splácejí úroky ze svých vlastních omylů.

Ruská invaze způsobila ničivé škody nejen na Ukrajině, ale i v samotném Rusku. Nic z toho už ale nevrátí ani případné pokání tamních elit, které teď tvrdí, že by válku vlastně vůbec nechtěly. Zpětné distancování se nezhojí rány, jež přineslo politické a vojenské rozhodnutí, na němž měly svůj podíl.

Ruské elity, v nichž se už dávno slily role politiků a oligarchů, si od prvních dnů invaze bezostyšně plnily kapsy. Dlouho jim nahrávala aktiva odcházejících západních firem, která v tichosti přebíraly. Jenže tyto zdroje se nyní tenčí. A s tím přichází okamžik pravdy: buď se postaví přímo proti Putinovi, nebo budou čelit nespokojenosti vlastních občanů.