KOMENTÁŘ | Chtějí ukončit válku, čelí ale rozhodnutí: Ruské elity se postaví buď Putinovi, nebo vlastním občanům

Ruské elity očekávaly konec války už v roce 2024 a doufaly ve zmírnění sankcí. Místo toho však zjišťují, že konflikt vážně ohrožuje jejich podniky a vliv. I když kritizují dopady „speciální operace“, bojí se vystoupit proti režimu Vladimira Putina a čelí sílící nespokojenosti občanů. Teď čelí vážnému rozhodnutí.

Ruské elity jsou údajně zklamané, že válka na Ukrajině neskončila v roce 2024. „„Hlavním pocitem je zklamání. Očekávali jsme, že bojování skončí, a spolu s tím dojde i k nějakému zmírnění sankcí. Místo toho se tlak jen zvyšuje,“ prohlásil podle serveru Meduza jeden z vládních úředníků.

Velké problémy podle nejmenovaného konzultanta tamní vlády čekají ruskou ekonomiku. „Většina firem zatím přežívá, někteří dokonce rostou, ale to jen díky využívání opuštěných aktiv zahraničních společností. Všichni vědí, že to nebude trvat věčně,“ řekl.

Ruské politické špičky dávají najevo frustraci nad neustávajícím konfliktem na Ukrajině, který sami spustily rozhodnutím svého lídra Vladimira Putina. Ten si během posledních let ve federaci nejen upevnil moc, ale zároveň nemilosrdně potlačuje opozici a nadále se uchyluje k ostré protizápadní rétorice.

Vypovídající však není jen to, co zaznívá, ale i to, kdo to říká. Vzhledem k represivnímu klimatu v zemi mluví o pokračující válce jen ti, kteří zůstávají v anonymitě. Strach z režimu, který Putin vybudoval, tak přehlušuje i jejich ochotu vystoupit veřejně.

Elity sice touží po ukončení války, ale odvaha k činům jim chybí. Uvědomují si, že konflikt je ekonomicky neúnosný a zásadně ohrožuje jejich zájmy – podniky, které jim zajišťují luxusní životní standard. Zatímco v prvních dvou letech války dopady zřejmě ještě nepociťovaly, dnes už vnímají, že ruská ekonomika je ve spirále propadu, což zasahuje i jejich obchodní aktivity.

Nepříznivá situace pro ně není jen o penězích – pokračující válka má vliv na celou společnost. Rusko čelí demografickému úpadku, pracovní síla mizí a zbytek populace je stále méně ochotný pracovat za minimální mzdu. Propojení státního aparátu s podnikateli, často s přímou vazbou na bezpečnostní složky jako FSB, situaci nijak nezjednodušuje.

Ruský režim tak ukazuje svou paradoxní tvář: elity volají po stabilitě, ale zároveň nejsou schopny postavit se vůdci, který destabilizaci způsobil. Dlouhodobý konflikt, který měl být nástrojem mocenské expanze, se proměňuje v ekonomickou a politickou past, z níž zatím nenacházejí cestu ven.

Na Ukrajinu uvalili válku, obraně se diví

Ruský prezident Vladimir Putin 24. února 2022 vyhlásil invazi na Ukrajinu a označil ji za „speciální vojenskou operaci“ zaměřenou na „denacifikaci a demilitarizaci“ napadené země. Když však opomeneme oficiální propagandistickou rétoriku a zaměříme se na skutečné důvody, mezi nimiž se skloňuje územní expanze a mocenský revizionismus Moskvy, bylo zřejmé, že takové rozhodnutí silně zatíží fungování obrovského státního aparátu, jakým Rusko je.

Omezení ruských možností přitom nejvýrazněji dokládá houževnatá ukrajinská obrana, která během konfliktu zabránila Rusům získat větší města – s výjimkou Chersonu, jejž však ukrajinské síly dobyly zpět během podzimní protiofenzivy v roce 2022. Dokonce se jim podařilo zaujmout území v samotné Kurské oblasti.

Ruské elity by nejraději celý válečný konflikt „ukončily“ už loni. Ve chvíli, kdy si uvědomily, jak vysokou cenu nese jejich expanzivní politika, však zůstaly paralyzované. Odpovědnost za škody, které přivodily, nepřevzaly – a nyní jen bolestně splácejí úroky ze svých vlastních omylů.

Ruská invaze způsobila ničivé škody nejen na Ukrajině, ale i v samotném Rusku. Nic z toho už ale nevrátí ani případné pokání tamních elit, které teď tvrdí, že by válku vlastně vůbec nechtěly. Zpětné distancování se nezhojí rány, jež přineslo politické a vojenské rozhodnutí, na němž měly svůj podíl.

Ruské elity, v nichž se už dávno slily role politiků a oligarchů, si od prvních dnů invaze bezostyšně plnily kapsy. Dlouho jim nahrávala aktiva odcházejících západních firem, která v tichosti přebíraly. Jenže tyto zdroje se nyní tenčí. A s tím přichází okamžik pravdy: buď se postaví přímo proti Putinovi, nebo budou čelit nespokojenosti vlastních občanů.

Související

Rusko, Kreml

Kreml: Nechceme pauzu. Naše požadavky jsme již nesčetněkrát vyjasnili

Rusko usiluje o trvalé urovnání konfliktu na Ukrajině, nikoliv o dočasné příměří. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova nechce Moskva žádný „oddechový čas“, ale dlouhodobé řešení, které bude reflektovat její zájmy. „Nechceme pauzu. Chceme řešení, které by zohlednilo naše požadavky, které jsme již nesčetněkrát vyjasnili,“ uvedl podle agentury TASS.

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

ministerstvo průmyslu

EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy

Spojené státy zavedly 25% cla na dovoz oceli a hliníku, na což Evropská unie reagovala silnými protiopatřeními. Mluvčí resortu průmyslu a obchodu Miluše Trefancová pro EuroZprávy.cz uvedla, že ministerstvo aktuálně analyzuje dopady na české výrobce a hledá možnosti podpory zasažených firem. Ekonom Libor Žídek pak upozornil na ohrožení evropského ocelářství a možný růst inflace v důsledku odvetných opatření EU. Zároveň varuje před rizikem eskalace obchodní války mezi USA a EU.

včera

Evropský parlament

Evropským parlamentem otřásá korupční skandál. S firmou Huawei v hlavní roli

Evropský parlament čelí dalšímu korupčnímu skandálu s mezinárodním přesahem. Belgické úřady ve čtvrtek provedly razie na více než dvaceti místech v Bruselu, Flandrech, Valonsku a Portugalsku v rámci vyšetřování čínského technologického giganta Huawei. Policie rovněž zapečetila dvě kanceláře v budově Evropského parlamentu.

včera

letectví

Trump může definitivně pohřbít stíhačky F-35

Rostoucí nejistota kolem spolehlivosti Spojených států jako spojence by mohla mít dlouhodobé důsledky pro prodej stíhaček F-35. Podle odborníků a bývalých obranných činitelů by se tento program, založený na mezinárodní spolupráci a důvěře, mohl stát obětí rétoriky bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který v minulosti opakovaně hrozil oslabením nebo dokonce opuštěním NATO.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí světu ekonomická katastrofa? Expert popsal, o co Trumpovi a USA jde

Ekonomové dlouhodobě považují protekcionistickou politiku Donalda Trumpa za iracionální. Podle liberálního pohledu přináší volný obchod výhody všem, zatímco protekcionismus vede k ztrátám na obou stranách. Pokud by Trumpova strategie pokračovala, mohla by globální ekonomika čelit vážné destabilizaci.

včera

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Odmítnutí příměří Starmera nepřekvapilo: Je jasné, o co Putinovi jde

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že ho nepřekvapilo ruské odmítnutí amerického návrhu na příměří, a zdůraznil potřebu většího tlaku na Moskvu. Podle něj musí spojenci nabídnout Ukrajině bezpečnostní záruky, aby ji ochránili před „stěží skrývanými“ ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Rusko, Kreml

Kreml: Nechceme pauzu. Naše požadavky jsme již nesčetněkrát vyjasnili

Rusko usiluje o trvalé urovnání konfliktu na Ukrajině, nikoliv o dočasné příměří. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova nechce Moskva žádný „oddechový čas“, ale dlouhodobé řešení, které bude reflektovat její zájmy. „Nechceme pauzu. Chceme řešení, které by zohlednilo naše požadavky, které jsme již nesčetněkrát vyjasnili,“ uvedl podle agentury TASS.

včera

OSN

Trump způsobil otřes v OSN. Je to katastrofa, říkají zaměstnanci

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pozastavuje projekty a propouští zaměstnance poté, co americký prezident Donald Trump zmrazil stovky milionů dolarů ročního financování. Tento krok vážně ohrožuje potravinovou bezpečnost v krizových regionech od Afghánistánu po Afriku, varují experti.

Aktualizováno včera

Rusko, Kreml

Kreml smetl ze stolu návrh na příměří s Ukrajinou

Podle hlavního poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurije Ušakova je návrh příměří ze strany Spojených států pouze dočasnou úlevou pro Ukrajinu a představuje spíše imitaci mírových kroků než skutečné řešení konfliktu. Uvedl to server The Guardian.

včera

včera

Rusko, Kreml

Kreml odmítl možnost vstupu Ukrajiny do NATO

Kreml nadále odmítá možnost vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Hlavní poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov uvedl, že „Ukrajina do NATO vstoupit nemůže a Spojené státy to chápou.“ Tento postoj si Moskva drží dlouhodobě.

včera

včera

včera

včera

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte se sejde s Trumpem. Šéf NATO musí vyřešit, jak udržet USA v alianci

Generální tajemník NATO Mark Rutte se ve čtvrtek setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mu dokázal, že on i celá aliance stále hrají důležitou roli. V situaci, kdy některé evropské státy uzavírají vlastní obranné dohody a hledají alternativní strategie pro zajištění bezpečnosti, musí Rutte ukázat, že NATO má stále své místo v měnícím se světovém řádu, píše Politico.

včera

Rusko chce jednat o ukrajinském návrhu na příměří. Očekává se telefonát Putina s Trumpem

Kreml ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy poskytly „určité informace“ ohledně navrhovaného příměří na Ukrajině. Mluvčí Dmitrij Peskov dále uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin „možná později uskuteční mezinárodní telefonát“, avšak neposkytl žádné bližší podrobnosti o tom, s kým by měl jednat. Informoval o tom The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy