KOMENTÁŘ | Chtějí ukončit válku, čelí ale rozhodnutí: Ruské elity se postaví buď Putinovi, nebo vlastním občanům

Ruské elity očekávaly konec války už v roce 2024 a doufaly ve zmírnění sankcí. Místo toho však zjišťují, že konflikt vážně ohrožuje jejich podniky a vliv. I když kritizují dopady „speciální operace“, bojí se vystoupit proti režimu Vladimira Putina a čelí sílící nespokojenosti občanů. Teď čelí vážnému rozhodnutí.

Ruské elity jsou údajně zklamané, že válka na Ukrajině neskončila v roce 2024. „„Hlavním pocitem je zklamání. Očekávali jsme, že bojování skončí, a spolu s tím dojde i k nějakému zmírnění sankcí. Místo toho se tlak jen zvyšuje,“ prohlásil podle serveru Meduza jeden z vládních úředníků.

Velké problémy podle nejmenovaného konzultanta tamní vlády čekají ruskou ekonomiku. „Většina firem zatím přežívá, někteří dokonce rostou, ale to jen díky využívání opuštěných aktiv zahraničních společností. Všichni vědí, že to nebude trvat věčně,“ řekl.

Ruské politické špičky dávají najevo frustraci nad neustávajícím konfliktem na Ukrajině, který sami spustily rozhodnutím svého lídra Vladimira Putina. Ten si během posledních let ve federaci nejen upevnil moc, ale zároveň nemilosrdně potlačuje opozici a nadále se uchyluje k ostré protizápadní rétorice.

Vypovídající však není jen to, co zaznívá, ale i to, kdo to říká. Vzhledem k represivnímu klimatu v zemi mluví o pokračující válce jen ti, kteří zůstávají v anonymitě. Strach z režimu, který Putin vybudoval, tak přehlušuje i jejich ochotu vystoupit veřejně.

Elity sice touží po ukončení války, ale odvaha k činům jim chybí. Uvědomují si, že konflikt je ekonomicky neúnosný a zásadně ohrožuje jejich zájmy – podniky, které jim zajišťují luxusní životní standard. Zatímco v prvních dvou letech války dopady zřejmě ještě nepociťovaly, dnes už vnímají, že ruská ekonomika je ve spirále propadu, což zasahuje i jejich obchodní aktivity.

Nepříznivá situace pro ně není jen o penězích – pokračující válka má vliv na celou společnost. Rusko čelí demografickému úpadku, pracovní síla mizí a zbytek populace je stále méně ochotný pracovat za minimální mzdu. Propojení státního aparátu s podnikateli, často s přímou vazbou na bezpečnostní složky jako FSB, situaci nijak nezjednodušuje.

Ruský režim tak ukazuje svou paradoxní tvář: elity volají po stabilitě, ale zároveň nejsou schopny postavit se vůdci, který destabilizaci způsobil. Dlouhodobý konflikt, který měl být nástrojem mocenské expanze, se proměňuje v ekonomickou a politickou past, z níž zatím nenacházejí cestu ven.

Na Ukrajinu uvalili válku, obraně se diví

Ruský prezident Vladimir Putin 24. února 2022 vyhlásil invazi na Ukrajinu a označil ji za „speciální vojenskou operaci“ zaměřenou na „denacifikaci a demilitarizaci“ napadené země. Když však opomeneme oficiální propagandistickou rétoriku a zaměříme se na skutečné důvody, mezi nimiž se skloňuje územní expanze a mocenský revizionismus Moskvy, bylo zřejmé, že takové rozhodnutí silně zatíží fungování obrovského státního aparátu, jakým Rusko je.

Omezení ruských možností přitom nejvýrazněji dokládá houževnatá ukrajinská obrana, která během konfliktu zabránila Rusům získat větší města – s výjimkou Chersonu, jejž však ukrajinské síly dobyly zpět během podzimní protiofenzivy v roce 2022. Dokonce se jim podařilo zaujmout území v samotné Kurské oblasti.

Ruské elity by nejraději celý válečný konflikt „ukončily“ už loni. Ve chvíli, kdy si uvědomily, jak vysokou cenu nese jejich expanzivní politika, však zůstaly paralyzované. Odpovědnost za škody, které přivodily, nepřevzaly – a nyní jen bolestně splácejí úroky ze svých vlastních omylů.

Ruská invaze způsobila ničivé škody nejen na Ukrajině, ale i v samotném Rusku. Nic z toho už ale nevrátí ani případné pokání tamních elit, které teď tvrdí, že by válku vlastně vůbec nechtěly. Zpětné distancování se nezhojí rány, jež přineslo politické a vojenské rozhodnutí, na němž měly svůj podíl.

Ruské elity, v nichž se už dávno slily role politiků a oligarchů, si od prvních dnů invaze bezostyšně plnily kapsy. Dlouho jim nahrávala aktiva odcházejících západních firem, která v tichosti přebíraly. Jenže tyto zdroje se nyní tenčí. A s tím přichází okamžik pravdy: buď se postaví přímo proti Putinovi, nebo budou čelit nespokojenosti vlastních občanů.

Související

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Evropská unie

Prorazí EU Trumpův nezájem a chaos? Pokusí se využít zmrazení cel

Evropská unie plánuje oživit svou nabídku na nákup většího množství amerického zkapalněného zemního plynu (LNG) ve snaze urovnat obchodní spory s prezidentem Donaldem Trumpem. Unie tak reaguje na nedávné zmrazení cel ze strany USA, které představuje příležitost k obnovení jednání.

před 1 hodinou

Ruský útok na město Sumy

34 mrtvých, 117 zraněných. Útok na Sumy se stal omylem, prohlásil Trump

Ruský raketový útok na ukrajinské město Sumy, při němž zemřelo nejméně 34 lidí včetně dvou dětí a dalších 117 osob utrpělo zranění, vyvolal ostrou mezinárodní reakci. Spojenci Ukrajiny, zejména státy Západu, jej označili za hrůzný čin a válečný zločin. Mezi oběťmi byli i civilisté, které zásah zasáhl v blízkosti státní univerzity a kongresového centra.

před 2 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

včera

Donald Trump

Lékařská zpráva zveřejněna. Jaký je zdravotní stav Donalda Trumpa?

Bílý dům zveřejnil výsledky každoroční lékařské prohlídky amerického prezidenta Donalda Trumpa a podle závěrů lékařského týmu je jeho zdravotní stav vynikající. Jde o první komplexní vyšetření od Trumpova návratu do prezidentského úřadu a jeho lékaři konstatovali, že prezident je plně způsobilý nadále vykonávat všechny ústavní povinnosti.

Aktualizováno včera

včera

Donald Trump

Čína poprvé oficiálně vyzvala Trumpa, aby zrušil cla

Napětí mezi Spojenými státy a Čínou se znovu prohloubilo poté, co čínské ministerstvo obchodu oficiálně vyzvalo prezidenta Donalda Trumpa, aby „zcela zrušil“ tzv. odvetná cla. Peking reaguje na nedávné zvýšení amerických cel na čínské zboží, které nyní dosahují až 145 %, což je dosud nejvyšší úroveň v probíhající obchodní válce.

včera

Mše za Annu Slováčkovou v bazilice sv. Ludmily na náměstí Míru v Praze Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Anna Slováčková (†29): Veřejnost se dnes rozloučila se slavnou umělkyní

V neděli se v bazilice sv. Ludmily na náměstí Míru konaly mše, které se proměnily v důstojnou vzpomínku na zesnulou zpěvačku Annu Julii Slováčkovou. Nešlo sice o oficiální zádušní mši, její jméno ale zaznělo z úst kněze během přímluv a prostor před oltářem zaplnily růže, svíčky a lidé, kteří zavzpomínali na mladou umělkyni. 

včera

Donald Trump

Trumpův paradox: Celoživotní odpůrce jaderných zbraní může rozpoutat nejrychlejší nukleární zbrojení od studené války

Donald Trump od osmdesátých let tvrdí, že se snaží zabránit jaderné apokalypse. Už jako mladý podnikatel údajně navrhl, že pokud by ho prezident Ronald Reagan jmenoval „plnomocným velvyslancem“, ukončil by studenou válku „během jedné hodiny“. Téma jaderných zbraní neopustil ani později – v roce 2018, před summitem s Vladimirem Putinem v Helsinkách, označil jaderné zbraně za „největší problém světa“ a prohlásil: „Žádné jaderné zbraně nikde na světě.“ 

včera

včera

Donald Trump

Svět za Trumpa platí obrovskou cenu: Sleduje jeho kroky, zatímco ignoruje jiné krize

Současný americký prezident Donald Trump se podle mnohých vyžívá ve své pozici globálního hybatele. Vytváří neustálé napětí na světových trzích, manipuluje s tarify jako s televizní show a drží mezinárodní obchod jako rukojmí. Jak ale upozorňuje britský publicista Jonathan Freedland, skutečná cena Trumpova působení nespočívá jen v miliardách dolarů ztracených na burzách. Jde o tzv. náklady příležitosti – tedy vše, co by svět mohl dělat, kdyby nebyl paralyzován a vyčerpán snahou reagovat na rozmary jediného muže.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Trumpa se bojí Temu i Shein. Svět levného oblečení dostává kvůli Trumpovi na frak

Americký prezident Donald Trump po týdnu chaotických změn v celní politice oznámil konec tzv. „de-minimis“ pravidla pro dovoz levného zboží z Číny a Hongkongu. Pravidlo dosud umožňovalo zasílání balíčků do hodnoty 800 dolarů bez cla a minimální kontrolou, což masivně využívaly zejména módní e-shopy jako Shein a Temu. Opatření, které má vstoupit v platnost 2. května, zásadně mění pravidla hry pro fast fashion průmysl.

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Tohle nikdy nebylo a nebude Rusko: Ukrajinci žijící pod okupací se děsí Trumpových mírových plánů

Z okupovaného jihovýchodu Ukrajiny se ozývají hlasy zoufalství, odvahy i naděje. Členka ženské odbojové skupiny Zla Mavka, která působí v jednom z měst pod ruskou kontrolou, popsala život pod okupací jako neustálý strach a napětí. Přesto se nevzdává. „Lidé tu zůstávají, protože nevěří, že zlo může vyhrát. Pořád doufají, že okupace skončí,“ vysvětlila pro CNN.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Neviditelná, ale o to zákeřnější. Evropa čelí novému druhu války s Ruskem

Napětí mezi Ruskem a Evropou se přelévá i pod hladinu moře. Nejde o oficiální válku, ale série podezřelých incidentů naznačuje, že podmořská infrastruktura — především internetové a elektrické kabely — se stává novou frontou konfliktu. Evropské státy čelí rostoucím obavám z ruských sabotáží, které sice zatím nezpůsobily masové výpadky, ale poukazují na zranitelnost kritické infrastruktury. 

včera

12. dubna 2025 21:59

12. dubna 2025 21:06

12. dubna 2025 20:00

RECENZE: Stylově sevřený thriller Zabitý večer připomíná Hitchcocka digitálního věku

Česká kina hrají v katalogu zprvu nenápadnou, leč poctivou a cílevědomou žánrovku Zabitý večer. Divácké nervy čechrající thriller si bere to nejlepší z hitchcockovské tradice a upozorňuje na nebezpečí digitálními technologiemi přehlceného světa. Pohlcuje především magnetickou prezencí ústředního hereckého dua.

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy