Ruské elity očekávaly konec války už v roce 2024 a doufaly ve zmírnění sankcí. Místo toho však zjišťují, že konflikt vážně ohrožuje jejich podniky a vliv. I když kritizují dopady „speciální operace“, bojí se vystoupit proti režimu Vladimira Putina a čelí sílící nespokojenosti občanů. Teď čelí vážnému rozhodnutí.
Ruské elity jsou údajně zklamané, že válka na Ukrajině neskončila v roce 2024. „„Hlavním pocitem je zklamání. Očekávali jsme, že bojování skončí, a spolu s tím dojde i k nějakému zmírnění sankcí. Místo toho se tlak jen zvyšuje,“ prohlásil podle serveru Meduza jeden z vládních úředníků.
Velké problémy podle nejmenovaného konzultanta tamní vlády čekají ruskou ekonomiku. „Většina firem zatím přežívá, někteří dokonce rostou, ale to jen díky využívání opuštěných aktiv zahraničních společností. Všichni vědí, že to nebude trvat věčně,“ řekl.
Ruské politické špičky dávají najevo frustraci nad neustávajícím konfliktem na Ukrajině, který sami spustily rozhodnutím svého lídra Vladimira Putina. Ten si během posledních let ve federaci nejen upevnil moc, ale zároveň nemilosrdně potlačuje opozici a nadále se uchyluje k ostré protizápadní rétorice.
Vypovídající však není jen to, co zaznívá, ale i to, kdo to říká. Vzhledem k represivnímu klimatu v zemi mluví o pokračující válce jen ti, kteří zůstávají v anonymitě. Strach z režimu, který Putin vybudoval, tak přehlušuje i jejich ochotu vystoupit veřejně.
Elity sice touží po ukončení války, ale odvaha k činům jim chybí. Uvědomují si, že konflikt je ekonomicky neúnosný a zásadně ohrožuje jejich zájmy – podniky, které jim zajišťují luxusní životní standard. Zatímco v prvních dvou letech války dopady zřejmě ještě nepociťovaly, dnes už vnímají, že ruská ekonomika je ve spirále propadu, což zasahuje i jejich obchodní aktivity.
Nepříznivá situace pro ně není jen o penězích – pokračující válka má vliv na celou společnost. Rusko čelí demografickému úpadku, pracovní síla mizí a zbytek populace je stále méně ochotný pracovat za minimální mzdu. Propojení státního aparátu s podnikateli, často s přímou vazbou na bezpečnostní složky jako FSB, situaci nijak nezjednodušuje.
Ruský režim tak ukazuje svou paradoxní tvář: elity volají po stabilitě, ale zároveň nejsou schopny postavit se vůdci, který destabilizaci způsobil. Dlouhodobý konflikt, který měl být nástrojem mocenské expanze, se proměňuje v ekonomickou a politickou past, z níž zatím nenacházejí cestu ven.
Na Ukrajinu uvalili válku, obraně se diví
Ruský prezident Vladimir Putin 24. února 2022 vyhlásil invazi na Ukrajinu a označil ji za „speciální vojenskou operaci“ zaměřenou na „denacifikaci a demilitarizaci“ napadené země. Když však opomeneme oficiální propagandistickou rétoriku a zaměříme se na skutečné důvody, mezi nimiž se skloňuje územní expanze a mocenský revizionismus Moskvy, bylo zřejmé, že takové rozhodnutí silně zatíží fungování obrovského státního aparátu, jakým Rusko je.
Omezení ruských možností přitom nejvýrazněji dokládá houževnatá ukrajinská obrana, která během konfliktu zabránila Rusům získat větší města – s výjimkou Chersonu, jejž však ukrajinské síly dobyly zpět během podzimní protiofenzivy v roce 2022. Dokonce se jim podařilo zaujmout území v samotné Kurské oblasti.
Ruské elity by nejraději celý válečný konflikt „ukončily“ už loni. Ve chvíli, kdy si uvědomily, jak vysokou cenu nese jejich expanzivní politika, však zůstaly paralyzované. Odpovědnost za škody, které přivodily, nepřevzaly – a nyní jen bolestně splácejí úroky ze svých vlastních omylů.
Ruská invaze způsobila ničivé škody nejen na Ukrajině, ale i v samotném Rusku. Nic z toho už ale nevrátí ani případné pokání tamních elit, které teď tvrdí, že by válku vlastně vůbec nechtěly. Zpětné distancování se nezhojí rány, jež přineslo politické a vojenské rozhodnutí, na němž měly svůj podíl.
Ruské elity, v nichž se už dávno slily role politiků a oligarchů, si od prvních dnů invaze bezostyšně plnily kapsy. Dlouho jim nahrávala aktiva odcházejících západních firem, která v tichosti přebíraly. Jenže tyto zdroje se nyní tenčí. A s tím přichází okamžik pravdy: buď se postaví přímo proti Putinovi, nebo budou čelit nespokojenosti vlastních občanů.
12. března 2025 15:29
Česko je v NATO už 26 let. Spojenec, na kterého se i Amerika mohla vždy spolehnout
Související

Witkoff bude v Kremlu přijat večer. Už nás nenachytají, řekl Lukašenko po schůzce s Putinem

Kreml: Nechceme pauzu. Naše požadavky jsme již nesčetněkrát vyjasnili
Aktuálně se děje
včera

EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy
včera

Evropským parlamentem otřásá korupční skandál. S firmou Huawei v hlavní roli
včera

Trump může definitivně pohřbít stíhačky F-35
včera

Trump: Rusko nemá zájem o další invazi. Páky na něj mám, ale nepoužiju je
včera

Mírová jednání? Pro ukrajinské vojáky je to paralelní vesmír
včera

Putin: Ukrajina chce příměří využít k povolání vojáků a získání zbraní
včera

Hrozí světu ekonomická katastrofa? Expert popsal, o co Trumpovi a USA jde
včera

Witkoff bude v Kremlu přijat večer. Už nás nenachytají, řekl Lukašenko po schůzce s Putinem
včera

Odmítnutí příměří Starmera nepřekvapilo: Je jasné, o co Putinovi jde
včera

Kreml: Nechceme pauzu. Naše požadavky jsme již nesčetněkrát vyjasnili
včera

Trump způsobil otřes v OSN. Je to katastrofa, říkají zaměstnanci
Aktualizováno včera

Kreml smetl ze stolu návrh na příměří s Ukrajinou
včera

Putin přikázal bojovat, Patrušev varuje před hrozbou z Pobaltí. Rusové slovo „mír“ absolutně ignorují
včera

Kreml odmítl možnost vstupu Ukrajiny do NATO
včera

Američané dorazili do Moskvy jednat o příměří, Kreml je přehlíží. Putin místo Witkoffa jedná s Lukašenkem
včera

Zelenskyj: Rusko dokazuje, že chce válku prodlužovat
včera

Zimní počasí je zpět. Místy napadne 10 centimetrů sněhu, hrozí i jiné problémy
včera

Za snahou o příměří nestojí jen Ukrajina a USA. Potají se angažuje i třetí země
včera

Rutte se sejde s Trumpem. Šéf NATO musí vyřešit, jak udržet USA v alianci
včera
Rusko chce jednat o ukrajinském návrhu na příměří. Očekává se telefonát Putina s Trumpem
Kreml ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy poskytly „určité informace“ ohledně navrhovaného příměří na Ukrajině. Mluvčí Dmitrij Peskov dále uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin „možná později uskuteční mezinárodní telefonát“, avšak neposkytl žádné bližší podrobnosti o tom, s kým by měl jednat. Informoval o tom The Guardian.
Zdroj: Libor Novák