KOMENTÁŘ | Írán s jadernou zbraní změní všechno. A zejména situaci na Blízkém východě

Není sice úplně zřejmé, jestli Írán zvládne dát jaderné hlavice na mezikontinentální střely, nicméně region Blízkého východu bude v ohrožení i bez nich. Právě toho se Američané musí obávat – zásah kdekoliv v regionu nesmírně ovlivní jejich mocenskou pozici. Samotný vývoj jaderné zbraně Teheránem by podle všeho vedl k preemptivnímu nasazení izraelských a amerických sil proti cílům na íránském území. Především Washington dal vícekrát jasně najevo, že Írán v jedné rovnici s vlastnictvím jaderných zbraní nebude. 

Islamistický režim v Íránu je sám o sobě nepředvídatelný, natož aby své „revoluční“ ideje mohl šířit tím nejděsivějším způsobem. Bylo by to jako dát jaderné technologie do rukou afghánského Tálibánu. Nejde ale jen o subjektivní hodnocení Američanů (které íránská ideologie ze srdce nesnáší), nýbrž i o vnímání jiných částí arabského regionu – Írán je šíitská velmoc a husí kůži z potenciálního vzniku íránského jaderného arsenálu má většina oblastí, které vyznávají sunnitský islám (to znamená valná většina arabského světa). 

A nejde jen o rozdíl mezi šíity a sunnity – přesněji o něj jde jen minimálně. Islamistický režim v Teheránu rád využívá náboženskou rétoriku jako ospravedlnění vlastního rozmáhání v blízkovýchodním regionu. Realita je však taková, že mu jde pouze o syrovou moc, v žádném případě o víru. Při pohledu na mapu vidíme, co pro Írán znamená vliv v Libanonu, Jemenu nebo Sýrii. Tímto způsobem se dostává na důležité „mocenské křižovatky“, uzurpuje moc Turecka, Saúdské Arábie nebo Egypta. Ani jedna z těchto zemí není jadernou mocností, takže pokud by se Írán takovou stal, má v regionu bezprecedentní výhodu. 

Už tak má velký vliv na významných obchodních a strategických křižovatkách – prostřednictvím jemenských Hutíjů může kontrolovat provoz v Rudém moři a eventuálně Suezském průplavu; a jen díky své rozloze vrhá velmi tmavý stín na Irák, Turecko, Sýrii… a Izrael. Tímto nemá vliv jen na regionální, ale především na globální bezpečnost, protože Suezský kanál je jedním z hlavních námořních uzlů, kudy proudí významný podíl celosvětového obchodu. Útoky Hutíjů podporovaných Íránem ohrožují obchod s množstvím důležitých komodit z Afriky a Asie na západ a zpět. 

Pokud dojde na nejhorší a Írán skutečně získá jadernou zbraň, Izrael se rozhodne k preventivnímu útoku a Američané budou asistovat. V takovou chvíli ale nezbude než se modlit, že tato zbraň nebude aktivovaná a připravená k použití. Opačný případ bude zákonitě znamenat, že ji Írán velice ochotně použije proti jakémukoli americkému nebo izraelskému cíli – na což nebude stačit ani proslulý systém protivzdušné obrany Iron Dome. 

Výsledkem jaderné války na Blízkém východě bude totální destrukce Izraele a Íránu (židovský stát má jaderné zbraně taky a použije je na odplatu), globální ekonomická krize a fatální narušení obchodu mezi Evropou, Afrikou a Asií. Je nutné podotknout, že Izrael má a ještě dlouho bude mít daleko více jaderných hlavic než Írán, nicméně na zničení íránského území je třeba daleko více úderů než proti Izraeli. 

Spojené státy, Katar a Egypt proto moc dobře vědí, proč vyvíjejí maximální diplomatické úsilí ke zmírnění eskalace. Ani jeden z těchto aktérů válku nechce, navíc úplným základem je dohodnout příměří mezi Izraelem a militantním hnutím Hamás, které Teherán štědře podporuje. Nic se ale nezmění na jediném: pokud Izrael nebo Írán budou chtít otevřenou válku, tak ji rozpoutají.