KOMENTÁŘ | Slováci si před 80 lety zachránili pověst. Začalo Slovenské národní povstání

Dodnes jde o jednu z nejdůležitějších událostí nejen slovenských, ale také českých dějin. Snahy o osvobození Slovenska od nacistické okupace se totiž zúčastnili slovenští i čeští vojáci, vedle nich bojovali také Poláci, Rumuni, Ukrajinci nebo Francouzi.

Vypuklo dne 29. srpna 1944 v Banské Bystrici ve střední části země. Slovenský odboj organizovaně zareagoval na klerofašistický režim Jozefa Tisa, který od začátku války spolupracoval s nacistickým Německem. Zpočátku povstalci dosáhli určitých úspěchů a ovládli velkou část středního Slovenska.

Významné boje probíhaly v okolí Zvolena, Brezna, Ružomberku a Liptovského Mikuláše. Hory, jako Nízké Tatry a Slovenské rudohorie, sloužily jako útočiště pro partyzány. Menší střety se odehrávaly i na východním Slovensku, například v oblasti Prešova a Košic.

Německá armáda však rychle zareagovala a začala povstání potlačovat. I když se povstalcům podařilo získat podporu sovětských partyzánských skupin a zčásti i Rudé armády, nedostatečná koordinace, špatná výzbroj a přesila německých sil vedly k porážce.

Banská Bystrica padla do rukou Němců 27. října 1944. Tehdy přišlo velké ponížení, jelikož prezident Tiso v tomto městě o tři dny později předal medaile německým vojákům za jejich úsilí při potlačování SNP. Učinil tak společně s jedním z významných velitelů SS Hermannem Höflem.

Po vojenské porážce SNP se část povstalců stáhla do hor a pokračovala v boji jako partyzáni až do osvobození Slovenska v roce 1945.

Nemalou roli během SNP hráli také čeští bojovníci. Češi se zapojili jak na straně vojenské, tak politické a organizační. Někteří z nich se připojili k povstání přímo na Slovensku, jiní byli přiděleni k různým povstaleckým jednotkám. Vojáci z takzvané 1. československé armády na Slovensku pomáhali s organizací bojů a aktivně se účastnili obranných operací proti nacistickým silám.

Několik českých partyzánských skupin působilo v horách spolu s místními slovenskými partyzány. Podíleli se na sabotážích, útocích na německé jednotky a další podvratné činnosti, čímž podporovali celkový odpor. Čeští představitelé v exilu, především prezident Edvard Beneš, povstání podporovali. Bylo totiž považováno za důležitý symbol jednoty Čechů a Slováků v boji proti nacismu, což eventuálně přispělo k obnově poválečného Československa.

Slováci byli druhou světovou válkou poznamenaní ve vícero rovinách. Když Němci v březnu 1939 vstoupili do Prahy, slovenský sněm vyhlásil nezávislost a vznikla Slovenská republika, běžně známá také jako Slovenský štát. Tento se podílel nejen na nacistické invazi do Polska ze září 1939, ale také vpádu do Sovětského svazu v červnu 1941 – expediční síly byly součástí invazní skupiny Jih, která směřovala přes Ukrajinu na Kavkaz.

Kromě jiného i zapojení Slovenska do operace Barbarossa ovlivnilo vnímání tamních občanů; napomohli tomu slovenští vojáci vyprávějící o realitě východní fronty. Jak Němci postupně ztroskotali v bitvě u Stalingradu a začali prohrávat jednu bitvu za druhou, veřejné mínění bylo silně nakloněno k přípravě akce, která pomůže postupu Rudé armády – a také rehabilitovat slovenský národ.

Německé vítězství proti SNP nemělo pro udržení moci Adolfa Hitlera prakticky žádný význam. Ještě v prosinci slovenské hranice překročily sovětské a rumunské jednotky a díky vítězství u Budapešti je vyhnaly z jižního Slovenska. Už v lednu 1945 Rudá armáda osvobodila značnou část východního Slovenska, 25. března osvobodila Banskou Bystricu a 4. dubna vkročila do Bratislavy.

Slovenské národní povstání je pro slovenskou společnost velice významné. Na den 29. srpna byl už v roce 1951 vyhlášen státní svátek. Kromě toho existuje řada ulic a objektů pojmenovaných po tomto aktu odporu proti nacistické okupaci. Jde například o Památník SNP v Banské Bystrici nebo Most SNP v Bratislavě.

Po účastníkovi SNP Janu Švermovi byla během socialismu pojmenována vesnice Švermovo; byla po něm dokonce pojmenována ulice v Kroměříži a dodnes se po něm jmenuje část Kladna Švermov. Odkaz na povstání nese i řada českých ulic.