Ve věku 77 let zemřel dnes v Římě po dlouhé nemoci italský režisér a scenárista Bernardo Bertolucci. Informují o tom italská média. Režisér filmů Poslední tango v Paříži, Konformista, Poslední císař, Svůdná krása, Dvacáté století, Malý Buddha či Snílci podle italských médií zemřel na rakovinu. Posledních více než deset let strávil na kolečkovém křesle.
"Byl posledním císařem italského filmu, pánem všech fresek a frašek. Slavnost skončila: na tango musí být dva," komentoval režisérovo úmrtí s odkazem na jeho filmy bývalý ředitel mezinárodního filmového festivalu v Cannes Gilles Jacob, který Bertoluccimu v roce 2011 předával čestnou Zlatou palmu. Kromě ní dostal rodák ze severoitalské Parmy Bertolucci například i Zlatého lva festivalu v Benátkách za celoživotní tvorbu (2007) a několik amerických Oscarů za velkofilm Poslední císař (1987).
"Opustil nás Bernardo Bertolucci, jeden z největších mistrů italského filmu," komentoval na twitteru úmrtí režiséra italský expremiér Matteo Renzi. "Italská kultura zažívá smutný den. Ztratili jsme velkého mistra italského filmu, jednoho z gigantů 20. století," uvedl k úmrtí italský exministr kultury Dario Franceschini.
Španělský herec Antonio Banderas na smrt režiséra reagoval na twitterusměsicí španělštiny a angličtiny. "Díky za tolik talentu, napsal mimo jiné.
"Odešel největší ze všech, poslední císař italského filmu. Kousek naší rodiny, milující, vřelý a inteligentní přítel plný talentu, nepředvídatelný, předůkladný a nenahraditelný v tom, že nám ukazoval pravdu. Jeho filmy navždy zůstanou mezi divy 20. století," uvedli režisér a herec Roberto Benigni a jeho žena Nicoletta Braschiová, též herečka.
Bertolucci způsobil jeden z největších skandálů v dějinách kinematografie, a to v roce 1972 svým erotickým filmem Poslední tango v Paříži, za nějž byl v Itálii odsouzen k podmíněnému trestu vězení a ztrátě občanských práv na pět let.
Příběh staršího Američana, který hledá útěchu v anonymním sexu s mladou Francouzkou, byl některými označen za perverzní pornografii, podle jiných změnil kinematografii. Hlavní role v tomto kontroverzním filmu ztvárnili Marlon Brando a Maria Schneiderová.
Za svou kariéru trvající více než půl století vytvořil na dvě desítky filmů, začínal v 60. letech jako režisér a scenárista nové vlny. Velký mezinárodní ohlas mu vynesly jeho "východní velkofilmy" - sága o posledním čínském císaři z roku 1987, oceněný devíti Oscary, či epos o střetu dvou rozdílných světů - tibetského buddhismu a moderní americké kultury Malý Buddha z roku 1993.
Režisér o sobě tvrdil, že nemá rád stejně úspěšný vzorec, stejnou atmosféru a stejný druh příběhů, ale vždy se snaží objevovat různé světy. Jeho filmy nicméně mají společné prvky - obsahují téměř psychoanalytickou analýzu postav, vyznačují se barevnou vizuální stránkou, v řadě z nich se objevují erotické scény a příběhy se často dějí na pozadí skutečných politických událostí.
Typickým amalgámem všech těchto témat je pak například Bertolucciho předposlední film Snílci z roku 2003, jímž se autor jakoby vrátil ke svým kontroverzním začátkům. Dekadentní příběh netradičního milostného trojúhelníku v podání Michaela Pitta, Evy Greenové a Louise Garrela se odehrává na pozadí studentských nepokojů v roce 1968 v Paříži. Nechybí v něm odvážné erotické scény ani intelektuálské debaty na téma kinematografie.
Bertolucci se narodil 16. března 1941 (některé zdroje uvádějí i rok 1940) v severoitalské Parmě. Talent podědil po svém otci, básníkovi a filmovém kritikovi Attiliovi Bertoluccim, který se přátelil například s režisérem Pierem Paolem Pasolinim. Jako mladík získal Bertolucci několik literárních cen a zapsal se na studia moderní literatury na univerzitě v Římě, která ale nedokončil. U filmu začal v roce 1961 jako Pasoliniho asistent při natáčení dramatu Accattone.
Bertolucciho debutem se v roce 1962 stal snímek Smrt kmotřička, ve filmu s názvem Před revolucí (1964) se odrazila politika na příběhu levicového mladíka bouřícího se proti konvencím společnosti. S fašistickou minulostí se Bertolucci vypořádal v Konformistovi (1970), kterého natočil podle románu Alberta Moravii. Za scénář k tomuto portrétu muže, jenž se zaprodal fašistickému režimu (v podání Jeana-Louise Trintignanta), byl Bertolucci nominován na Oscara.
Výjimečným dílem, ne jen délkou, je Bertolucciho pětihodinová epopej Dvacáté století (1976), která na osudech kamarádů z dětství (Gérard Depardieu a Robert De Niro), stojících na opačných koncích nejprve jen sociálních a posléze i ideologických, vykresluje Itálii první poloviny 20. století. Ohlas pak režisér sklidil za "východní velkofilmy" - ságu o posledním čínském císaři z roku 1987 a epos o střetu dvou rozdílných světů s názvem Malý Buddha (1993).
Poslední císař je kronikou historických zvratů, které zmítaly nejlidnatější zemí světa ve 20. století: Pchu I byl korunován císařem ve třech letech a mládí strávil v izolaci za branami Zakázaného města, aby se poté opakovaně stal vězněm vlastní země i loutkou v rukou cizích mocností. Dožil jako zahradník. Film vznikl na základě Pchuovy autobiografie z poloviny 60. let. Z celkem devíti Oscarů pro film získal Bertolucci sošku za režii a za adaptovaný scénář. V roce 1988 přijel představit svého Posledního císaře i na Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Bertolucciho posledním snímkem bylo drama dospívajícího chlapce a jeho starší nevlastní sestry s názvem Já a ty (2012).
Bertolucci byl od roku 1990 podruhé ženatý s režisérkou a scenáristkou Clare Peploeovou, která pochází z Tanzanie. Jeho první ženou byla o sedm let starší herečka Adriana Astiová.
Aktuálně se děje
před 7 minutami
"I největší zlo jde porazit." Fiala zmínil poselství druhé světové války
před 1 hodinou
Šéf BIS Koudelka se dočkal dalšího povýšení. Pavel jmenoval generály
před 1 hodinou
Fico na výročí konce války spílal "slabé" EU. Po Bruselu chce mírový plán
před 2 hodinami
Polsko zadrželo ruského zběha. Utíkal přímo z fronty na Ukrajině
před 2 hodinami
Pavel na Vítkově: Rusko rozpoutalo válku, která je podobně ničivá jako druhá světová
před 3 hodinami
Policie upřesnila informace o případu v Plzni. Ženu se podařilo zachránit
před 3 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové opět cílili na energetickou infrastrukturu
před 4 hodinami
Se Simonou Postlerovou se lidé rozloučí ve vinohradském divadle
před 5 hodinami
Polsko vnímá nové riziko z Ruska. Upozornil na něj prestižní deník
před 6 hodinami
Trumpův úspěch. Soud v kauze tajných dokumentů se odkládá na neurčito
před 6 hodinami
Otevírací doba o svátcích v květnu 2024: Na dnešní den se vztahuje omezení
včera
Vláda schválila novelu atomového zákona, pomůže urychlit výstavbu nových bloků
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje smrt ženy v centru Plzně. Nejspíš došlo k trestnému činu
včera
Černý kašel není jediný. SZÚ upozornil na jiné nemoci s podobnými příznaky
včera
Týdenní výhled filmů: Plyšoví bobři, konzervativní anglická vesnice a různé podoby lásky
včera
Rusové, nepolevujte. Navalná bojuje proti Putinovi místo manžela
Aktualizováno včera
Izraelské tanky v Rafahu. První kroky armády vedly na hraniční přechod
včera
Americký voják v rukou Moskvy. Rusové ho viní z krádeže, Bílý dům o případu ví
včera
Lipavský nechal předvolat ruského velvyslance kvůli kyberútokům
včera
Zelenského chtěli zabít. Ukrajina odhalila ruské agenty, byli i v ochrance
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl opět v ohrožení. Civilní kontrarozvědka SBU v úterý uvedla, že odhalila skupina agentů ruské FSB, kteří chtěli zabít jeho i další ukrajinské představitele u příležitosti dnešní inaugurace ruského prezidenta Vladimira Putina.
Zdroj: Lucie Podzimková