Americký sociální a experimentální psycholog Stanley Milgram vešel do dějin díky dvěma originálním experimentům o lidské společnosti. Jeden z nich se vědci rozhodli po 50 letech zopakovat, aby zjistili, zda se výsledek změní. A výsledkem byli opravdu překvapeni.
Milgramův experiment z roku 1967 vedl k objevu fenoménu „malého světa“. O co přesně jde? Ve zkratce se ukázalo, že libovolná dvojice obyvatel USA může mezi sebou najít spojení prostřednictvím průměrně šesti osob. Ještě známější je však jeho pokus z roku 1963, který ukázal, jak dalece jsou lidé ochotni poslouchat autoritu, i když je v konfliktu s vlastním svědomím.
K prvnímu pokusu Milgrama inspiroval proces s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem. Zabýval se tím, co všechno jsou lidé ochotni udělat, když jim to nařídí autorita. V pečlivě připraveném pokusu pak řekl dobrovolníkům, že budou hrát učitele a svým žákům v jiné místnosti při špatných nebo žádných odpovědích dávat stále silnější elektrické šoky. „Žáci“ dostali pokyn, že mají od jisté intenzity naříkat a křičet, a pokud „učitelé“ nechtěli pokračovat, experimentátor jim říkal, že to musejí udělat.
Celkem 65 % „učitelů“ dovedlo experiment až do konce a pokud „žáci“ vůbec nereagovali, dovedli jej do konce všichni. Procento těch, kteří odmítli pokračovat, prudce vzrostlo, pokud je výzkumník úkoloval jen telefonem a pokud byli „učitelé“ a „žáci“ ve stejné místnosti. Stejné výsledky vykázali muži i ženy, a to i v mnoha opakovaných pokusech na jiných místech. Obdobné pokusy s „vězni“ a „dozorci“ na Stanfordu v roce 1971 musel prof. Zimbardo dokonce předčasně ukončit, aby neohrozily zdraví pokusných osob.
Vědci z Polska se teď po 50 letech rozhodli, že Milgramův experiment znovu vyzkoušejí v praxi. Své výsledky zveřejnili v magazínu Social Psychological and Personality Science. „Naším cílem bylo zjistit, s jak vysokou úrovní poslušnosti bychom se setkali mezi obyvateli Polska,“ píší autoři. „Je třeba zdůraznit, že testy Milgramova paradigmatu nebyly nikdy provedeny ve střední Evropě. Otázky unikátní historie země v tomto regionu a otázka poslušnosti vůči úřadu se nám zdají mimořádně zajímavé,“ přiznávají vědci.
Do polské studie se zapojilo 80 účastníků – 40 můžu a 40 žen – ve věku mezi 18 až 69 lety. Účastníci měli mačkat až 10 tlačítek, každé mělo vysílat vyšší „šoky“. Výsledky ukazují, že míra poslušnosti účastníků k experimentátorovi je stejně vysoká jako u původní studií Milgrama. Poláci zjistili, že 90% lidí bylo v experimentu ochotno jít na nejvyšší úroveň označenou jako 450 voltů.
„Stojí za zmínku, že počet lidí, kteří odmítali plnit příkazy experimentátora, byl třikrát vyšší, když byla žákem žena. Malá velikost vzorku nám ale neumožňuje vyvodit silné závěry,“ uvádí výzkumníci. Vědci také říkají, že i když Milgramova studie nemůže být přesně replikována kvůli etickým omezením, výsledky byly podobné tomu, co Milgram zjistil před 50 lety.
Související
Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
včera
Amerika a Rusko slaví, Evropa je zdrcena. Reakce na vítězství AfD jsou nekompromisní
včera
Nové záznamy odhalují detaily vyšetřování útoku 11. září
včera
Merz přiznal největší volební porážku za desetiletí: Výhra AfD dopadne na celé Německo, slaví ji i v Rusku
včera
Vláda schválila rekordní růst minimální mzdy. Střídání času prodloužila o dalších pět let
včera
Ceny paliv na benzinkách prudce rostou. Vláda k zastropování zatím nepřistoupí, potvrdil Babiš
včera
S Mladićem se loučí tisíce lidí. Srbsko vystavilo ostatky válečného zločince navzdory varování EU
včera
Vítězná buňka AfD je podle rozvědky extremistická. Tusk si po volbách nebral servítky
včera
MANUÁL: Do komunálních voleb zbývá měsíc. Jak funguje specifický systém křížkování?
včera
Úspěch AfD ve volbách otřásá Německem i zbytkem Evropy
včera
Ani Trumpovi lidé už nevěří v úspěch. USA možná nezabrání Íránu v získání jaderných zbraní, přiznávají
včera
U jezera to neskončilo. Trump zvažuje přejmenování celého státu
včera
Vítězství AfD oslavuje Trump i Rusko. Zásadní přelom v německé politice, varují experti
včera
Nejsilnější výsledek krajně pravicové strany od druhé světové války. AfD dosáhla ve volbách historického vítězství
včera
Zemřel zpěvák Richard Tesařík, jedna z tváří kapely Yo Yo Band
včera
Tři zprávy o počasí v tomto týdnu. Meteorologové odhalili, co nás čeká
6. září 2026 21:53
Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech
6. září 2026 20:49
Další změny v Plzni. Krčík odchází do Pardubic, Boháč posílí Artis Brno
S blížícím se koncem letního přestupového období se v nejednom českém ligovém fotbalovém klubu dělají překotné změny v kádrech. Pokračují i v jednom z adeptů na ligový titul, kterému ale, jak známo, nevyšel vstup do sezóny – ve Viktorii Plzeň. Západočechy nejnověji potkaly dva odchody. Poté, co byla zveřejněna soupiska kádru pro ligovou fázi Evropské ligy, bylo pro mnohé překvapivé, že se v ní neocitlo jméno obránce Dávida Krčíka. Sedmadvacetiletý obránce, jenž nedávno posunul Plzeň do EL gólem v prodloužení v domácí odvetě proti Crvene zvezdě Bělehrad, se s vedením klubu dohodl na ukončení spolupráce a odchodu do Pardubic. Po pouhých dvou měsících pak kádr Západočechů opouští i záložník Sebastian Boháč, který pro změnu posílil nováčka z Brna Artis, pro kterého je to další z řady nových posil.
Zdroj: David Holub