Vědci po 50 letech zopakovali jeden z nejpodivnějších pokusů. Byli skutečně překvapeni

Americký sociální a experimentální psycholog Stanley Milgram vešel do dějin díky dvěma originálním experimentům o lidské společnosti. Jeden z nich se vědci rozhodli po 50 letech zopakovat, aby zjistili, zda se výsledek změní. A výsledkem byli opravdu překvapeni.

Milgramův experiment z roku 1967 vedl k objevu fenoménu „malého světa“. O co přesně jde? Ve zkratce se ukázalo, že libovolná dvojice obyvatel USA může mezi sebou najít spojení prostřednictvím průměrně šesti osob. Ještě známější je však jeho pokus z roku 1963, který ukázal, jak dalece jsou lidé ochotni poslouchat autoritu, i když je v konfliktu s vlastním svědomím.

K prvnímu pokusu Milgrama inspiroval proces s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem. Zabýval se tím, co všechno jsou lidé ochotni udělat, když jim to nařídí autorita. V pečlivě připraveném pokusu pak řekl dobrovolníkům, že budou hrát učitele a svým žákům v jiné místnosti při špatných nebo žádných odpovědích dávat stále silnější elektrické šoky. „Žáci“ dostali pokyn, že mají od jisté intenzity naříkat a křičet, a pokud „učitelé“ nechtěli pokračovat, experimentátor jim říkal, že to musejí udělat.

Celkem 65 % „učitelů“ dovedlo experiment až do konce a pokud „žáci“ vůbec nereagovali, dovedli jej do konce všichni. Procento těch, kteří odmítli pokračovat, prudce vzrostlo, pokud je výzkumník úkoloval jen telefonem a pokud byli „učitelé“ a „žáci“ ve stejné místnosti. Stejné výsledky vykázali muži i ženy, a to i v mnoha opakovaných pokusech na jiných místech. Obdobné pokusy s „vězni“ a „dozorci“ na Stanfordu v roce 1971 musel prof. Zimbardo dokonce předčasně ukončit, aby neohrozily zdraví pokusných osob.

Vědci z Polska se teď po 50 letech rozhodli, že Milgramův experiment znovu vyzkoušejí v praxi. Své výsledky zveřejnili v magazínu Social Psychological and Personality Science. „Naším cílem bylo zjistit, s jak vysokou úrovní poslušnosti bychom se setkali mezi obyvateli Polska,“ píší autoři. „Je třeba zdůraznit, že testy Milgramova paradigmatu nebyly nikdy provedeny ve střední Evropě. Otázky unikátní historie země v tomto regionu a otázka poslušnosti vůči úřadu se nám zdají mimořádně zajímavé,“ přiznávají vědci.

Do polské studie se zapojilo 80 účastníků – 40 můžu a 40 žen – ve věku mezi 18 až 69 lety. Účastníci měli mačkat až 10 tlačítek, každé mělo vysílat vyšší „šoky“. Výsledky ukazují, že míra poslušnosti účastníků k experimentátorovi je stejně vysoká jako u původní studií Milgrama. Poláci zjistili, že 90% lidí bylo v experimentu ochotno jít na nejvyšší úroveň označenou jako 450 voltů.

„Stojí za zmínku, že počet lidí, kteří odmítali plnit příkazy experimentátora, byl třikrát vyšší, když byla žákem žena. Malá velikost vzorku nám ale neumožňuje vyvodit silné závěry,“ uvádí výzkumníci. Vědci také říkají, že i když Milgramova studie nemůže být přesně replikována kvůli etickým omezením, výsledky byly podobné tomu, co Milgram zjistil před 50 lety.

Související

Severní bílý nosorožec

Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor

Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.
Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

Více souvisejících

Vědci Lidé

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 56 minutami

Ilustrační fotografie.

První Češi mají premiéru na hrách za sebou. Curleři nestačili na silný kanadský pár

Bývá to již několik let zvykem, že olympijské hry, ať už letní nebo zimní, začínají už dva dny před oficiálním startem. Nejinak je tomu i letos v případě 25. zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Hned první soutěžní den se předvedli první čeští olympionici, konkrétně curleři Julie Zelingerová a Vít Chabičovský. Ve svém prvním curlingovém olympijském zápase se utkali s kanadskou dvojicí Jocelyn Petermanová-Brett Gallant, která ukázala, kdo byl v duelu jasným favoritem. Aniž by došlo na všech osm endů, Kanaďané nad Čechy vyhráli 10:5.

před 1 hodinou

Důchody, ilustrační fotografie.

Únorové důchody jsou nižší než lednové. Úřad vysvětlil důvod

V únoru obdržíte důchod v jiné výši než v lednu, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) své klienty, kterým peníze chodí na osobní účet nebo na účet partnera. Neznamená to však, že by se pobíraný důchod snížil. Úřad vše náležitě vysvětlil. 

před 1 hodinou

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Trumpova administrativa dluží čtvrt miliardy dolarů. WHO řeší, zda je vůbec někdy zaplatí

Členové Světové zdravotnické organizace (WHO) se aktuálně pokoušejí vyřešit otázku, jak naložit s nesplaceným dluhem ve výši 260 milionů dolarů, který za sebou zanechaly Spojené státy. Ty pod vedením Donalda Trumpa začátkem letošního roku oficiálně organizaci opustily. Podle údajů WHO dluží USA členské příspěvky za období let 2024 až 2026, přičemž Trumpova administrativa je dosud odmítá uhradit. Agentura se tak musí vyrovnat se ztrátou svého největšího financovatele, což otevírá debatu o legitimitě celého multilaterálního systému globální zdravotní politiky.

před 2 hodinami

Vladimir Aleksejev

V Moskvě došlo k pokusu o atentát na špičku ruské rozvědky. Aleksejev v nemocnici bojuje o život

V Moskvě došlo k pokusu o atentát na jednoho z nejvýše postavených představitelů ruských tajných služeb. Generálporučík Vladimir Aleksejev, zástupce ředitele vojenské rozvědky GRU, byl v pátek ráno několikrát postřelen na schodišti svého bytového domu v severozápadní části metropole. Neznámý útočník na generála vypálil několik ran a Aleksejev byl v kritickém stavu převezen do nemocnice, kde bojuje o život.

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Politico: Babiš čelí obviněním, že plně nepřerušil vazby na Agrofert

Premiér Andrej Babiš čelí novým obviněním, že plně nepřerušil vazby se svým zemědělským impériem Agrofert. Stalo se tak navzdory veřejnému slibu, který dal při svém prosincovém jmenování do úřadu, aby se vyhnul střetu zájmů. Uniklý právní dokument, na který upozornil server Seznam Zprávy a který má k dispozici i redakce Politico, naznačuje, že Babišovo odstřižení od holdingu je pouze dočasné a neúplné.

před 3 hodinami

David Pastrňák

Pastrňák a Charvátová ponesou českou vlajku na slavnostním zahájení olympiády

Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Marco Rubio

„Pokus, za který nic nedáme.“ V Ománu začínají kritické rozhovory mezi USA a Íránem

V Ománu mají v nejbližších hodinách začít přímá jednání mezi vysokými představiteli Spojených států a Íránu. Tato schůzka se koná v době hluboké krize, která vyvolává značné obavy z možného přímého vojenského střetu mezi oběma zeměmi. Rozhovory následují po posílení americké vojenské přítomnosti v regionu, což byla reakce na násilné potlačení protivládních protestů v Íránu v minulém měsíci. Podle lidskoprávních organizací si tyto zásahy vyžádaly tisíce obětí.

před 6 hodinami

Déšť

Počasí bude o víkendu deštivé, místy napadne nový sníh

Nadcházející víkend přinese do Česka převážně nevlídné a zatažené počasí s deštěm i sněhovými přeháňkami. Podle předpovědi ČHMÚ se musíme už v sobotu připravit na zataženou oblohu, kterou doprovodí občasný déšť nebo mrholení. 

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Kdo nahradí Si Ťin-pchinga? V Číně se spekuluje o nástupci i útoku proti Tchaj-wanu k udržení moci

V Číně nastává období personálních změn a pozornost se stále více upírá k éře po Si Ťin-pchingovi. Nejde o to, že by se očekávalo Siovo brzké odstoupení z funkcí generálního tajemníka a prezidenta, ale spíše o začátek diskusí o jeho nástupnictví. Předpokládá se totiž, že na 21. sjezdu strany v roce 2027 by mohli být do Stálého výboru politbyra nebo do samotného politbyra jmenováni potenciální kandidáti, z nichž jeden by mohl Sia nahradit po skončení jeho čtvrtého funkčního období v roce 2032 nebo 2035.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka snížil pomoc Ukrajině na třetinu. Msta na lidstvu, reaguje Lipavský

Současný ministr zahraničí a životního prostředí Petr Macinka (Motoristé) přistoupil k výraznému snížení rozpočtu na humanitární pomoc. Zatímco předchozí kabinet pod vedením Petra Fialy plánoval na tyto účely pro letošní rok vyčlenit 165 milionů korun, Macinka tuto částku zredukoval na 50 milionů. 

včera

Melania Trumpová

„50 dolarů, když jej uvidíte do konce.“ Film Melanie Trumpové je propadák, návštěvnost se zřejmě navyšuje uměle

Dokumentární snímek o první dámě s jednoduchým názvem Melania si při svém premiérovém víkendu vedl v kinech lépe, než mnozí analytici předpovídali. Film z produkce Amazon MGM, jehož výroba vyšla na 75 milionů dolarů, vydělal hned na úvod 7 milionů dolarů. Tento výsledek sice vyvolal oslavné titulky v některých médiích, ale zároveň vzbudil značnou dávku skepse mezi filmovými odborníky.

včera

Česká národní banka (ČNB)

Ekonomika roste, hypotéky ale nezlevní, rozhodla ČNB. Nejistotou je válka na Ukrajině

Bankovní rada na svém dnešním zasedání rozhodla o ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni, přičemž dvoutýdenní repo sazba zůstává ve výši 3,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Přestože se inflace od začátku loňského roku pohybuje v blízkosti 2% cíle, jádrová inflace zůstane v nadcházejících čtvrtletích zvýšená. Vzhledem k očekávanému vývoji je proto podle rady nezbytné udržovat měnovou politiku ve srovnání s minulostí relativně přísnou.

včera

včera

Severní bílý nosorožec

Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor

Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.

včera

Richard Chlad

Náhrada za Turka? Byl bych lepší ministr než Pavel prezident, tvrdí podnikatel Richard Chlad

Richard Chlad, známý podnikatel a milovník luxusních vozů, se ocitl v centru spekulací ohledně obsazení postu ministra životního prostředí. Tato diskuse se rozhořela poté, co se objevily úvahy, že by mohl v nominaci hnutí Motoristé sobě nahradit poslance Filipa Turka. Chlad se k situaci vyjádřil ve videu na svém instagramovém profilu, kde informaci sice nepotvrdil, ale ani jednoznačně neodmítl.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Kyjev a Moskva si vyměňují zajatce, potvrdil Zelenskyj. Ruský útok se po vypnutí Starlinku hroutí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil konání výměny zajatců, o které dříve informoval zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff. V příspěvku na sociální síti X Zelenskyj uvedl, že se domů vrací 157 Ukrajinců. Mezi osvobozenými jsou vojáci ozbrojených sil, příslušníci národní gardy i státní pohraniční služby, a to v hodnostech od vojáků přes seržanty až po důstojníky.

včera

včera

Unikát letošní olympiády: Sportovci obdrží nejdražší medaile v historii her

Sportovci, kteří tento měsíc vystoupí na stupně vítězů během zimních olympijských her v Itálii, obdrží nejdražší medaile v historii her. Za tímto rekordem stojí strmý nárůst cen drahých kovů na světových trzích. Pro nejlepší zimní sportovce v disciplínách od lyžování až po hokej či krasobruslení je připraveno více než 700 zlatých, stříbrných a bronzových cenných kovů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy