Vědci po 50 letech zopakovali jeden z nejpodivnějších pokusů. Byli skutečně překvapeni

Americký sociální a experimentální psycholog Stanley Milgram vešel do dějin díky dvěma originálním experimentům o lidské společnosti. Jeden z nich se vědci rozhodli po 50 letech zopakovat, aby zjistili, zda se výsledek změní. A výsledkem byli opravdu překvapeni.

Milgramův experiment z roku 1967 vedl k objevu fenoménu „malého světa“. O co přesně jde? Ve zkratce se ukázalo, že libovolná dvojice obyvatel USA může mezi sebou najít spojení prostřednictvím průměrně šesti osob. Ještě známější je však jeho pokus z roku 1963, který ukázal, jak dalece jsou lidé ochotni poslouchat autoritu, i když je v konfliktu s vlastním svědomím.

K prvnímu pokusu Milgrama inspiroval proces s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem. Zabýval se tím, co všechno jsou lidé ochotni udělat, když jim to nařídí autorita. V pečlivě připraveném pokusu pak řekl dobrovolníkům, že budou hrát učitele a svým žákům v jiné místnosti při špatných nebo žádných odpovědích dávat stále silnější elektrické šoky. „Žáci“ dostali pokyn, že mají od jisté intenzity naříkat a křičet, a pokud „učitelé“ nechtěli pokračovat, experimentátor jim říkal, že to musejí udělat.

Celkem 65 % „učitelů“ dovedlo experiment až do konce a pokud „žáci“ vůbec nereagovali, dovedli jej do konce všichni. Procento těch, kteří odmítli pokračovat, prudce vzrostlo, pokud je výzkumník úkoloval jen telefonem a pokud byli „učitelé“ a „žáci“ ve stejné místnosti. Stejné výsledky vykázali muži i ženy, a to i v mnoha opakovaných pokusech na jiných místech. Obdobné pokusy s „vězni“ a „dozorci“ na Stanfordu v roce 1971 musel prof. Zimbardo dokonce předčasně ukončit, aby neohrozily zdraví pokusných osob.

Vědci z Polska se teď po 50 letech rozhodli, že Milgramův experiment znovu vyzkoušejí v praxi. Své výsledky zveřejnili v magazínu Social Psychological and Personality Science. „Naším cílem bylo zjistit, s jak vysokou úrovní poslušnosti bychom se setkali mezi obyvateli Polska,“ píší autoři. „Je třeba zdůraznit, že testy Milgramova paradigmatu nebyly nikdy provedeny ve střední Evropě. Otázky unikátní historie země v tomto regionu a otázka poslušnosti vůči úřadu se nám zdají mimořádně zajímavé,“ přiznávají vědci.

Do polské studie se zapojilo 80 účastníků – 40 můžu a 40 žen – ve věku mezi 18 až 69 lety. Účastníci měli mačkat až 10 tlačítek, každé mělo vysílat vyšší „šoky“. Výsledky ukazují, že míra poslušnosti účastníků k experimentátorovi je stejně vysoká jako u původní studií Milgrama. Poláci zjistili, že 90% lidí bylo v experimentu ochotno jít na nejvyšší úroveň označenou jako 450 voltů.

„Stojí za zmínku, že počet lidí, kteří odmítali plnit příkazy experimentátora, byl třikrát vyšší, když byla žákem žena. Malá velikost vzorku nám ale neumožňuje vyvodit silné závěry,“ uvádí výzkumníci. Vědci také říkají, že i když Milgramova studie nemůže být přesně replikována kvůli etickým omezením, výsledky byly podobné tomu, co Milgram zjistil před 50 lety.

Související

Ilustrační foto

Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena

Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.

Více souvisejících

Vědci ,  Lidé

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš se dnes poprvé ozval. Poplatky zrušíme, oznámil ve videu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je z pátečního jednání Poslanecké sněmovny omluven, přesto se odpoledne vyjádřil k tématu financování veřejnoprávních médií. Podle Babiše hodlá koalice splnit slib a zrušit koncesionářské poplatky. Sněmovní opozici zároveň nařkl z šíření lží. 

včera

Generální ředitel ČT Hynek Chudárek

Bylo by to likvidační, varuje vedení ČT vládní koalici a požaduje diskuzi

Vedení České televize považuje návrh zákona, který se snaží prosadit vládní koalice ve věci financování veřejnoprávních médií, za likvidační. Podle managementu ČT by projednávání měla doprovázet i diskuze. Zaměstnanci veřejnoprávních médií již ohlásili listopadovou stávku kvůli krokům koaličních stran. 

včera

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Nůž do zad von der Leyenové: Evropské státy odmítají termín „přidružené členství“ Kanady

Německo, Francie a nejméně šest dalších zemí Evropské unie odmítají používání termínu „přidružené členství“ pro označení užších vztahů s Kanadou. Tento název se podle webu Politico stal hlavním předmětem sporů v jednáních o společné deklaraci, která má vymezit oblasti hlubší spolupráce před nadcházejícím summitem. Summit EU-Kanada se uskuteční ve dnech 29. až 30. října v Montrealu.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Jděte do ulic, vyzval Grolich kvůli rušení televizních poplatků. Lidé poslechli a začali demonstrovat

Vládní koalice ve složení hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě nečekaně zařadila na program schůze Poslanecké sněmovny spornou novelu týkající se zrušení poplatků České televizi a Českému rozhlasu. Tento krok okamžitě narazil na silný odpor opozičních stran, které jej označují za bezprecedentní pokus o politické ovládnutí a zestátnění veřejnoprávních médií hned po nedávných volbách.

včera

Očkování, ilustrační foto

Je lepší očkovat se proti covidu a chřipce najednou, nebo odděleně?

S příchodem podzimu a chladnějšího počasí zahajují zdravotnické systémy každoroční očkovací kampaně proti chřipce a covidu-19. Vakcinace představuje nejúčinnější způsob, jak předejít těžkým formám infekce, snížit riziko hospitalizací a odlehčit přetíženému zdravotnímu systému. Protože se oba viry neustále vyvíjejí, složení vakcín se každoročně upravuje podle aktuálních doporučení Světové zdravotnické organizace. Hlavním cílem těchto programů je především ochrana před závažným průběhem nemocí a úmrtím u rizikových skupin.

včera

včera

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Spory s Trumpem nemají osobní rovinu, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN prohlásil, že jeho spory s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nemají osobní rovinu. Současně však varoval, že ústupky vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a zmírňování sankcí mohou Moskvu pouze posílit. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem v posledních týdnech výrazně ochladly kvůli krokům americké administrativy.

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Vláda Netanjahua končí? Podle průzkumů ve volbách neobhájí pozici

Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění směřuje pravicová koalice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ke ztrátě parlamentní většina v nadcházejících volbách. Volby do izraelského Knesetu se uskuteční již 27. října a rozhodnou o novém složení politické scény v zemi. Výsledky průzkumu agentury Agam Labs ve spolupráci s Hebrejskou univerzitou naznačují, že dosavadní vládní blok pravděpodobně neobhájí svou pozici.

včera

Radomír Lašák

Nevydržel ani tři měsíce. Šéf Letiště Praha Lašák rezignoval

Radomír Lašák nečekaně končí v čele státní společnosti Letiště Praha, kde ve funkci nevydržel ani tři měsíce od svého srpnového nástupu. Ministerstvo financí v pátek oznámilo, že Lašák podal rezignaci na funkci předsedy představenstva z osobních důvodů. Vedení podniku dočasně převezme stávající člen představenstva Jiří Kraus. 

včera

včera

Lana Nusseibeh

SAE nominovaly vlastní kandidátku na šéfa OSN. Experti bijí na poplach

Spojené arabské emiráty oficiálně nominovaly svou bývalou velvyslankyni při OSN Lanu Nusseibehovou na post příštího generálního tajemníka Organizace spojených národů. Obhájci lidských práv však v této souvislosti bijí na poplach a varují, že zvolení diplomatky ze země s problematickou bilancí v oblasti lidských práv a obviněními z podpory masakru v Súdánu by mohlo pro OSN znamenat katastrofu.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí letos způsobilo v Evropě rekordní množství úmrtí

Extrémní letní vlnu veder v Evropě provázela rekordní úmrtnost, která si podle nových vědeckých studií vyžádala životy více než padesáti tisíc lidí. Dva nové recenzované výzkumy publikované v odborném časopise Nature Health přinášejí první komplexní zhodnocení úmrtí během letošních teplotních extrémů. Vědci v nich dospěli k závěru, že za přibližně dvě třetiny celkového počtu těchto úmrtí nese přímou zodpovědnost probíhající změna klimatu.

včera

Donald Trump

Trump oznámil, že Musk Ukrajině plně obnovil přístup ke Starlinku

Americký prezident Donald Trump oznámil, že miliardář Elon Musk plně obnovil přístup k internetové síti Starlink pro Ukrajinu. Omezení připojení dříve výrazně komplikovala operace ukrajinských ozbrojených sil na bojišti. Toto prohlášení zaznělo poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že plnohodnotná konektivita vojenské verze Starshield ještě nebyla zcela obnovena.

včera

Evropským vyjednavačem pro jednání s Putinem by se mohl stát Petr Pavel

Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu THe Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy