Adina Mandlová se narodila před 115 lety. Sláva jí štěstí nepřinesla

Na konci ledna roku 1910, tedy před 115 lety, přišlo na svět děvčátko, které se o pár let později stalo slavnou herečkou. Jméno Adina Mandlová je (nejen) ve filmovém světě známo dodnes. Ačkoliv Mandlová patřila mezi nejkrásnější a nejslavnější hvězdy filmového plátna své doby, byla většinu života nešťastná.

Dne 28. ledna roku 1910 se manželům Mandlovým v Mladé Boleslavi narodila vytoužená holčička, které dali jména Jarmila Anna Františka Marie. Její maminka Anna, rozená Krýžová, pocházela z rodiny místního hostinského. Tatínek Jan byl inženýr a c. k. vrchní inspektor státních drah. Rodina již měla tři syny, když se jim počátkem roku 1910 narodilo děvčátko. Odmalička dcerušku nazývali doma zdrobněle Adina, což jí později zůstalo i jako umělecký pseudonym. Zejména pro otce pak byla rozmazlovanou princezničkou, které dopřál kvalitní vzdělání a rozvíjel její umělecké nadání. Když jí byly pouhé čtyři roky, už uměla hrát na klavír. Holčičku, které bylo umožněno vše, na co si vzpomněla, velmi zasáhlo, když jí v osmi letech věku zemřel milovaný otec. Tím ztratila nejenom nejbližší osobu v rodině, ale i výsadní postavení.

Smrt Jana Mandla představovala ránu pro celou rodinu, která se začala potýkat mimo jiné s finančními problémy. Vdova navíc vystřídala několik partnerů (a to i z finančních důvodů), což pravděpodobně mohlo mít vliv na budoucí vztah Adiny k mužům. Matka dceři navíc prý radila, že se má brzy vdát, a to za co nejbohatšího muže. Tehdy také dívka začala mít problémy s chováním. Ty se ještě zhoršily v období puberty, když studovala v Paříži na dívčí škole. Odtud ji dokonce po dvou letech kvůli kázeňským prohřeškům vyloučili. A tak se Adina vrhla na herectví.

Zmíněné kázeňské problémy Adiny na škole v Paříži souvisely převážně s muži, s nimiž navazovala milenecký poměr, obrážela bary a užívala si hříšný noční život. To jí bylo pouhých 16 let. Tehdy dívka také přišla s jedním francouzským milencem do jiného stavu a podstoupila potrat.

Později ji další milenecký vztah dostal do světa filmu. Udržovala totiž poměr s hercem a režisérem Hugo Haasem. Ten nastartoval její hereckou kariéru. Adině bylo dvacet let, když mezi milenci vášeň vyprchala a rozešli se. A mladá žena si tehdy začala užívat života plnými doušky, noci trávila po barech a šla z náruče do náruče. Mnohokrát se zamilovala a zažila zklamání, když jí jeden z milenců zlomil srdce, pokusila se dokonce o sebevraždu.

Na lásku ovšem Adina nezanevřela a vdala se, a to za akademického malíře Zdeňka Tůmu. Ovšem krátce po uzavření sňatku se ve vztahu objevily problémy, které vyvrcholily umělcovou sebevraždou na konci roku 1943. První, komu se Adina s touto smutnou zprávou svěřila, byla její herecká kolegyně a kamarádka Nataša Gollová. Později vyšlo najevo, že svatba Mandlové s Tůmou byla spíše promyšleným tahem, než výsledkem lásky. Adina bývala totiž často spojována s nacistickým režimem (v německých filmech hrála, a to pod jménem Lil Adina), naopak Zdeněk Tůma byl znám svým levicovým smýšlením, a sňatek s ním měl tedy Adině vylepšit pověst.

Po smrti svého manžela Adina opět střídala milence. A také ukončila přátelský vztah s Natašou Gollovou, a to kvůli muži, kterého jí herečka přebrala. Dlouhodobější poměr Mandlová navázala pak s hercem Vladimírem Šmeralem. S ním i otěhotněla, ovšem dítě na svět přivedla bohužel mrtvé. Údajně potratila poté, co s ní milenec prostřednictvím dopisu ukončil vztah. Byl totiž ženatý, dal přednost manželce a navíc byl deportován do koncentračního tábora.

Za druhé světové války jí nacisté odvedli do koncentračního tábora i dalšího milence. Sama herečka se ovšem výrazněji nebránila udržovat kontakty i s vlivnými nacisty. Za to byla po válce obviňována z kolaborace, což se nakonec nepotvrdilo. V Československu se už ale jako herečka neuplatnila. Odjela se svým tehdejším manželem do Anglie, kde ještě prožila několik vztahů, a to i těch manželských. K herectví už se nikdy naplno nevrátila. Roku 1954 se počtvrté provdala, pravděpodobně nejšťastněji ve svém životě, což je paradoxní, protože si vzala homosexuála. Jejich vztah byl ovšem plný přátelství a naprosté důvěry i vzájemné úcty. Manželé spolu žili nějaký čas na Maltě a v Kanadě. Zde roku 1990 její manžel zemřel. Adina se tehdy rozhodla pro návrat do Čech, kde za rok, dne 16. června 1991 zemřela. Bylo jí 81 let a za všechny ty roky štěstí moc nezažila. Život krásné, obdivované, milované, ale velmi nešťastné ženy, by se dal charakterizovat jejími vlastními slovy, které si sama dala do úst v roli prostitutky Kiki ve filmu Noční motýl roku 1941:

„Všichni mužský jsou neřádi. Jeden větší, jeden menší, ale neřádi jsou všichni. A já měla to štěstí, že jsem potkala vždycky toho největšího.“ 

Související

Více souvisejících

Adina Mandlová herci filmy historie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?

Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno

Německé konzervativní strany se zoufale snaží vyhnout tříčlenné koalici, ale konečný výsledek bude záležet na tom, kolik menších stran se dostane do parlamentu. Otázkou také není, kdo bude příštím německým kancléřem – tím se s největší pravděpodobností stane Friedrich Merz – ale spíše s kým bude vládnout, píše Politico.

před 3 hodinami

Nikolaj Kapitonenko

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.

před 4 hodinami

Palestina

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?

Americký prezident Donald Trump prosazuje převzetí Pásma Gazy a jeho přeměnu na „riviéru Blízkého východu“, která by podle jeho představ byla domovem „lidí z celého světa“. Palestinci by však do této vize nepatřili. Co by to znamenalo? Podle serveru Politico věčnou válku.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Pásmo Gazy

"Raději peklo v Gaze, než uposlechnout Trumpa." Palestinci mají o svém osudu jasno

Život v severní části Pásma Gazy zůstává extrémně obtížný – není zde voda, elektřina a mezi troskami sotva zbývá místo pro postavení stanů. Přesto se do oblasti vrátilo za poslední týden více než půl milionu Palestinců, jak uvádí tamní úřady. Většina z nich je odhodlána zůstat a znovu budovat, navzdory tomu, že bývalý americký prezident Donald Trump doporučil jejich odchod a představil svou vizi přeměny Gazy v “riviéru Blízkého východu”.

včera

TikTok

Trump navrhuje, aby USA koupily TikTok

Bývalý americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým návrhem, jak zachránit TikTok v USA. Navrhl, aby populární sociální síť převzal nový státní investiční fond. Tento plán však vyvolává řadu právních, etických i finančních otázek a uživatelé TikToku ho považují za dystopický scénář. 

včera

včera

Severní Korea

Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?

Nasazení severokorejských vojáků do ruské války proti Ukrajině se stalo důležitým bodem zájmu Západu. Podle analýz a zpravodajských zpráv jsou tito vojáci disciplinovaní, brutální a odhodlaní bojovat až do posledního dechu. Přestože jejich taktika je zastaralá, projevují mimořádnou houževnatost v boji a jsou schopni způsobit ukrajinským silám vážné problémy, uvedl server Business Insider.

včera

včera

Severní Korea (KLDR)

Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě

Severokorejští vojáci, kteří byli nasazeni na podporu ruské armády v bojích proti Ukrajině, od poloviny ledna údajně nezasahují do bojových operací v Kurské oblasti. Informovala o tom jihokorejská zpravodajská služba (NIS), která tak potvrdila nedávné zprávy deníku The New York Times. 

včera

Ilustrační foto

Proč nedokážeme zastavit změny počasí? Na vině je i jeden přehlížený faktor

Německá klimatická aktivistka Luisa Neubauer, známá z hnutí Fridays for Future, varuje, že rostoucí extrémní počasí, spojené s globálním oteplováním, nepřináší očekávanou podporu politických opatření na ochranu klimatu. Naopak pro The Guardian upozorňuje na vzestup konspiračních teorií, které podkopávají důvěru veřejnosti a využívají přírodní katastrofy k šíření dezinformací.

včera

včera

Ilustrační foto

Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.

včera

Nuuk

Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?

V roce 2018 byla v Grónsku provedena rozsáhlá anketa, která zkoumala veřejné mínění o klíčových tématech, včetně změny klimatu, ekonomických otázkách a možnosti nezávislosti na Dánsku. Výzkum probíhal ve 13 náhodně vybraných městech a osadách po celé zemi, přičemž byly provedeny rozhovory s reprezentativním vzorkem dospělých obyvatel. Výsledky ankety ukázaly, že dvě třetiny Gróňanů podporují myšlenku nezávislosti, ačkoliv se názory rozdělily na otázku, kdy by k tomu mělo dojít.

včera

V metru v Bruselu se střílelo. Pachatelé policii utekli

Belgická policie pátrá po ozbrojených mužích, kteří ve středu ráno způsobili paniku před vstupem do stanice metra Clémenceau v centru Bruselu. Střelba byla hlášena kolem 6:15 místního času (5:15 GMT), přičemž bezpečnostní kamery zachytily nejméně dva maskované útočníky, kteří nesli zbraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy