Letní prázdniny dnes dětem trvají dva měsíce, celý červenec a srpen. Takto stanovená doba prázdnin netrvá ani 100 let, zavedena byla roku 1925. V 18. a 19. století měly děti v létě mnohem kratší volno, které navíc většinou trávily prací na poli během žní.
Informace o harmonogramu školního roku je možné najít již ve Všeobecném školním řádu z roku 1774, tedy z doby vlády Marie Terezie. V tomto dokumentu se můžeme dozvědět, že školní rok začínal jinak na školách ve městech a na vesnicích. Do městských škol žáci nastupovali 3. listopadu, do těch na venkově až 1. prosince, tedy o měsíc později. Ve městech se vyučovalo do Velikonoc, na vesnicích minimálně do konce března s tím, že děti mohly být svými rodiči ve škole omluveny, pokud by je rodina potřebovala na hospodářské či jiné práce. Na jaře vyučování pak probíhalo od pondělí po první neděli následující po velikonočních svátcích, a to až do dne svatého Michala, tedy 29. září. V létě tedy žáci tehdy neměli prázdniny, dle školního řádu jim však mohlo být uděleno volno až v délce tří týdnů v období žní. Ani tehdy si však děti volných dnů neužily, protože musely se svými rodiči pracovat na poli. Žně většinou začínaly v červenci kolem svátku svaté Markéty, odtud bylo odvozeno i staré pořekadlo „Svatá Markéta hodila srp do žita“. Sklizně obilí se zúčastňovala celá rodina, včetně dětí. Každá pomocná ruka se zkrátka hodila. Žně představovaly pro naše předky jednu z nejdůležitějších prací během celého roku. Úroda obilí totiž bez nadsázky zajišťovala život lidí, jejich obživu do další sklizně.
Školní řád byl ještě za Marie Terezie, konkrétně v roce 1776, upraven. V tomto roce se zavedly hlavní školní prázdniny v termínu od 21. září do 31. října. Josef II. prázdniny pak o deset let později, roku 1786, přesunul na období od 16. července do 31. srpna, tedy na léto, jak je mají děti i dnes. Na letní čas se stanovily prázdniny dětem z prostého důvodu – aby byly nápomocné při žních.
Na konci 18. století tedy žáci neměli letní dvouměsíční prázdniny, nějaké to volno si ale mohli užít v průběhu roku, během církevních svátků, kterých byla celá řada. Ovšem i s církevními svátky se mnohdy pojily spíše povinnosti.
V roce 1805 vstoupilo v platnost nařízení s názvem Politické zřízení obecních škol, která upravovalo délku školních prázdnin. Ty měly být dlouhé maximálně pět týdnů, zpravidla v praxi trvaly dva až tři týdny, přičemž každá venkovská škola si termín prázdnin stanovovala sama. Ve školách ve městech se určil čas prázdnin od 15. srpna do 30. září, zkrácen byl žákům v nižších třídách, protože ty rodiče tolik nevyužívali na práci.
Další úprava harmonogramu školního roku se udála v roce 1870, kdy vydané nařízení stanovovalo prázdniny v délce šesti týdnů. Nemusely ovšem trvat v kuse, šlo je rozdělit v průběhu celého školního roku. Začátek vyučování si mohly školy určit samy v termínu od 1. září do 1. listopadu. V roce 1882 se dětem prázdniny prodloužily na dobu osmi týdnů. V té době však docházelo k rušení některých církevních svátků, a tak volných dní během roku ubývalo.
Dvouměsíční letní prázdniny jak je známe dnes, tedy v červenci a srpnu, byly zavedeny až výnosem Ministerstva školství a národní osvěty ze dne 12. července 1925. Tímto dokumentem se rovněž ustanovil začátek školního roku na obecných, měšťanských i středních školách na 1. září, tedy na datum, kdy i dnešní děti nastupují do škol.
Související
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
Letní počasí bude po víkendu pokračovat i příští týden
Léto , děti , letní prázdniny
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
před 1 hodinou
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
před 1 hodinou
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
před 2 hodinami
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
před 3 hodinami
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
před 4 hodinami
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
před 5 hodinami
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
před 5 hodinami
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 6 hodinami
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 7 hodinami
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
před 7 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 8 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 9 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 10 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 11 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 12 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 13 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 14 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 20 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
Nadcházející nocí z pátku na sobotu skončí chladná dubnová epizoda. Platí pro ni výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před mrazem ve vegetačním období, která se týká západu republiky.
Zdroj: Jan Hrabě