Letní prázdniny měly děti v minulosti mnohem kratší než dnes

Letní prázdniny dnes dětem trvají dva měsíce, celý červenec a srpen. Takto stanovená doba prázdnin netrvá ani 100 let, zavedena byla roku 1925. V 18. a 19. století měly děti v létě mnohem kratší volno, které navíc většinou trávily prací na poli během žní.

Informace o harmonogramu školního roku je možné najít již ve Všeobecném školním řádu z roku 1774, tedy z doby vlády Marie Terezie. V tomto dokumentu se můžeme dozvědět, že školní rok začínal jinak na školách ve městech a na vesnicích. Do městských škol žáci nastupovali 3. listopadu, do těch na venkově až 1. prosince, tedy o měsíc později. Ve městech se vyučovalo do Velikonoc, na vesnicích minimálně do konce března s tím, že děti mohly být svými rodiči ve škole omluveny, pokud by je rodina potřebovala na hospodářské či jiné práce. Na jaře vyučování pak probíhalo od pondělí po první neděli následující po velikonočních svátcích, a to až do dne svatého Michala, tedy 29. září. V létě tedy žáci tehdy neměli prázdniny, dle školního řádu jim však mohlo být uděleno volno až v délce tří týdnů v období žní. Ani tehdy si však děti volných dnů neužily, protože musely se svými rodiči pracovat na poli. Žně většinou začínaly v červenci kolem svátku svaté Markéty, odtud bylo odvozeno i staré pořekadlo „Svatá Markéta hodila srp do žita“. Sklizně obilí se zúčastňovala celá rodina, včetně dětí. Každá pomocná ruka se zkrátka hodila. Žně představovaly pro naše předky jednu z nejdůležitějších prací během celého roku. Úroda obilí totiž bez nadsázky zajišťovala život lidí, jejich obživu do další sklizně.

Školní řád byl ještě za Marie Terezie, konkrétně v roce 1776, upraven. V tomto roce se zavedly hlavní školní prázdniny v termínu od 21. září do 31. října. Josef II. prázdniny pak o deset let později, roku 1786, přesunul na období od 16. července do 31. srpna, tedy na léto, jak je mají děti i dnes. Na letní čas se stanovily prázdniny dětem z prostého důvodu – aby byly nápomocné při žních.

Na konci 18. století tedy žáci neměli letní dvouměsíční prázdniny, nějaké to volno si ale mohli užít v průběhu roku, během církevních svátků, kterých byla celá řada. Ovšem i s církevními svátky se mnohdy pojily spíše povinnosti.

V roce 1805 vstoupilo v platnost nařízení s názvem Politické zřízení obecních škol, která upravovalo délku školních prázdnin. Ty měly být dlouhé maximálně pět týdnů, zpravidla v praxi trvaly dva až tři týdny, přičemž každá venkovská škola si termín prázdnin stanovovala sama. Ve školách ve městech se určil čas prázdnin od 15. srpna do 30. září, zkrácen byl žákům v nižších třídách, protože ty rodiče tolik nevyužívali na práci.

Další úprava harmonogramu školního roku se udála v roce 1870, kdy vydané nařízení stanovovalo prázdniny v délce šesti týdnů. Nemusely ovšem trvat v kuse, šlo je rozdělit v průběhu celého školního roku. Začátek vyučování si mohly školy určit samy v termínu od 1. září do 1. listopadu. V roce 1882 se dětem prázdniny prodloužily na dobu osmi týdnů. V té době však docházelo k rušení některých církevních svátků, a tak volných dní během roku ubývalo.

Dvouměsíční letní prázdniny jak je známe dnes, tedy v červenci a srpnu, byly zavedeny až výnosem Ministerstva školství a národní osvěty ze dne 12. července 1925. Tímto dokumentem se rovněž ustanovil začátek školního roku na obecných, měšťanských i středních školách na 1. září, tedy na datum, kdy i dnešní děti nastupují do škol.

Související

Více souvisejících

Léto děti letní prázdniny

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy