Letní prázdniny dnes dětem trvají dva měsíce, celý červenec a srpen. Takto stanovená doba prázdnin netrvá ani 100 let, zavedena byla roku 1925. V 18. a 19. století měly děti v létě mnohem kratší volno, které navíc většinou trávily prací na poli během žní.
Informace o harmonogramu školního roku je možné najít již ve Všeobecném školním řádu z roku 1774, tedy z doby vlády Marie Terezie. V tomto dokumentu se můžeme dozvědět, že školní rok začínal jinak na školách ve městech a na vesnicích. Do městských škol žáci nastupovali 3. listopadu, do těch na venkově až 1. prosince, tedy o měsíc později. Ve městech se vyučovalo do Velikonoc, na vesnicích minimálně do konce března s tím, že děti mohly být svými rodiči ve škole omluveny, pokud by je rodina potřebovala na hospodářské či jiné práce. Na jaře vyučování pak probíhalo od pondělí po první neděli následující po velikonočních svátcích, a to až do dne svatého Michala, tedy 29. září. V létě tedy žáci tehdy neměli prázdniny, dle školního řádu jim však mohlo být uděleno volno až v délce tří týdnů v období žní. Ani tehdy si však děti volných dnů neužily, protože musely se svými rodiči pracovat na poli. Žně většinou začínaly v červenci kolem svátku svaté Markéty, odtud bylo odvozeno i staré pořekadlo „Svatá Markéta hodila srp do žita“. Sklizně obilí se zúčastňovala celá rodina, včetně dětí. Každá pomocná ruka se zkrátka hodila. Žně představovaly pro naše předky jednu z nejdůležitějších prací během celého roku. Úroda obilí totiž bez nadsázky zajišťovala život lidí, jejich obživu do další sklizně.
Školní řád byl ještě za Marie Terezie, konkrétně v roce 1776, upraven. V tomto roce se zavedly hlavní školní prázdniny v termínu od 21. září do 31. října. Josef II. prázdniny pak o deset let později, roku 1786, přesunul na období od 16. července do 31. srpna, tedy na léto, jak je mají děti i dnes. Na letní čas se stanovily prázdniny dětem z prostého důvodu – aby byly nápomocné při žních.
Na konci 18. století tedy žáci neměli letní dvouměsíční prázdniny, nějaké to volno si ale mohli užít v průběhu roku, během církevních svátků, kterých byla celá řada. Ovšem i s církevními svátky se mnohdy pojily spíše povinnosti.
V roce 1805 vstoupilo v platnost nařízení s názvem Politické zřízení obecních škol, která upravovalo délku školních prázdnin. Ty měly být dlouhé maximálně pět týdnů, zpravidla v praxi trvaly dva až tři týdny, přičemž každá venkovská škola si termín prázdnin stanovovala sama. Ve školách ve městech se určil čas prázdnin od 15. srpna do 30. září, zkrácen byl žákům v nižších třídách, protože ty rodiče tolik nevyužívali na práci.
Další úprava harmonogramu školního roku se udála v roce 1870, kdy vydané nařízení stanovovalo prázdniny v délce šesti týdnů. Nemusely ovšem trvat v kuse, šlo je rozdělit v průběhu celého školního roku. Začátek vyučování si mohly školy určit samy v termínu od 1. září do 1. listopadu. V roce 1882 se dětem prázdniny prodloužily na dobu osmi týdnů. V té době však docházelo k rušení některých církevních svátků, a tak volných dní během roku ubývalo.
Dvouměsíční letní prázdniny jak je známe dnes, tedy v červenci a srpnu, byly zavedeny až výnosem Ministerstva školství a národní osvěty ze dne 12. července 1925. Tímto dokumentem se rovněž ustanovil začátek školního roku na obecných, měšťanských i středních školách na 1. září, tedy na datum, kdy i dnešní děti nastupují do škol.
Související
Počasí, jaké se nemusí opakovat. Je tady očekávané hodnocení meteorologů
Teplé počasí neskončí ani o víkendu, ukazuje předpověď
Léto , děti , letní prázdniny
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Kyjev sabotuje výměnu zajatců, tvrdí Rusko
před 1 hodinou
Amerikou hýbe falešné volební video. Rusko od něj dává ruce pryč
před 2 hodinami
Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA
před 3 hodinami
Dva mladí Češi jeli na střeše vídeňského metra. Jeden zemřel, druhý bojuje o život
před 4 hodinami
Medveděv opět vyhrožuje: Když nás budete ignorovat, bude třetí světová válka
před 4 hodinami
Američtí experti pro EZ vysvětlili, proč lidé volí Trumpa, když hrozí opakování útoku na Kapitol
před 5 hodinami
Rakouský myslivec, který vraždil u hranic s Českem, je po smrti
před 5 hodinami
"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy
před 6 hodinami
Severokorejští vojáci na Ukrajině jsou hrozbou nejen pro Evropu, varují státy
před 7 hodinami
Írán chce rozpoutat válku na Blízkém východě? Do konfliktu se snaží zatáhnout i Irák
před 8 hodinami
EXKLUZIVNĚ: Šéfka volební komise v USA pro EZ popsala, jak hurikán ovlivní volby
před 8 hodinami
Zelenskyj vyzval svět, aby začal něco dělat se severokorejskými vojáky na Ukrajině
před 9 hodinami
Respirační onemocnění v Česku nabývají na síle. Stoupá počet lidí s covidem i černým kašlem
před 10 hodinami
Íránská hrozba sílí. Zvýší dolet balistických střel, může přehodnotit i jadernou doktrínu
před 12 hodinami
Výhled počasí na listopad. Předpověď budí obavy i jinde v Evropě
včera
Izraelci teď nejsou v bezpečí nikde, ukazuje případ ze Švédska
včera
Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa
včera
Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá
včera
Říjnové počasí bylo nadprůměrně teplé. Teď přijde ochlazení
včera
Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?
Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.
Zdroj: Lucie Žáková