Letní prázdniny dnes dětem trvají dva měsíce, celý červenec a srpen. Takto stanovená doba prázdnin netrvá ani 100 let, zavedena byla roku 1925. V 18. a 19. století měly děti v létě mnohem kratší volno, které navíc většinou trávily prací na poli během žní.
Informace o harmonogramu školního roku je možné najít již ve Všeobecném školním řádu z roku 1774, tedy z doby vlády Marie Terezie. V tomto dokumentu se můžeme dozvědět, že školní rok začínal jinak na školách ve městech a na vesnicích. Do městských škol žáci nastupovali 3. listopadu, do těch na venkově až 1. prosince, tedy o měsíc později. Ve městech se vyučovalo do Velikonoc, na vesnicích minimálně do konce března s tím, že děti mohly být svými rodiči ve škole omluveny, pokud by je rodina potřebovala na hospodářské či jiné práce. Na jaře vyučování pak probíhalo od pondělí po první neděli následující po velikonočních svátcích, a to až do dne svatého Michala, tedy 29. září. V létě tedy žáci tehdy neměli prázdniny, dle školního řádu jim však mohlo být uděleno volno až v délce tří týdnů v období žní. Ani tehdy si však děti volných dnů neužily, protože musely se svými rodiči pracovat na poli. Žně většinou začínaly v červenci kolem svátku svaté Markéty, odtud bylo odvozeno i staré pořekadlo „Svatá Markéta hodila srp do žita“. Sklizně obilí se zúčastňovala celá rodina, včetně dětí. Každá pomocná ruka se zkrátka hodila. Žně představovaly pro naše předky jednu z nejdůležitějších prací během celého roku. Úroda obilí totiž bez nadsázky zajišťovala život lidí, jejich obživu do další sklizně.
Školní řád byl ještě za Marie Terezie, konkrétně v roce 1776, upraven. V tomto roce se zavedly hlavní školní prázdniny v termínu od 21. září do 31. října. Josef II. prázdniny pak o deset let později, roku 1786, přesunul na období od 16. července do 31. srpna, tedy na léto, jak je mají děti i dnes. Na letní čas se stanovily prázdniny dětem z prostého důvodu – aby byly nápomocné při žních.
Na konci 18. století tedy žáci neměli letní dvouměsíční prázdniny, nějaké to volno si ale mohli užít v průběhu roku, během církevních svátků, kterých byla celá řada. Ovšem i s církevními svátky se mnohdy pojily spíše povinnosti.
V roce 1805 vstoupilo v platnost nařízení s názvem Politické zřízení obecních škol, která upravovalo délku školních prázdnin. Ty měly být dlouhé maximálně pět týdnů, zpravidla v praxi trvaly dva až tři týdny, přičemž každá venkovská škola si termín prázdnin stanovovala sama. Ve školách ve městech se určil čas prázdnin od 15. srpna do 30. září, zkrácen byl žákům v nižších třídách, protože ty rodiče tolik nevyužívali na práci.
Další úprava harmonogramu školního roku se udála v roce 1870, kdy vydané nařízení stanovovalo prázdniny v délce šesti týdnů. Nemusely ovšem trvat v kuse, šlo je rozdělit v průběhu celého školního roku. Začátek vyučování si mohly školy určit samy v termínu od 1. září do 1. listopadu. V roce 1882 se dětem prázdniny prodloužily na dobu osmi týdnů. V té době však docházelo k rušení některých církevních svátků, a tak volných dní během roku ubývalo.
Dvouměsíční letní prázdniny jak je známe dnes, tedy v červenci a srpnu, byly zavedeny až výnosem Ministerstva školství a národní osvěty ze dne 12. července 1925. Tímto dokumentem se rovněž ustanovil začátek školního roku na obecných, měšťanských i středních školách na 1. září, tedy na datum, kdy i dnešní děti nastupují do škol.
Související
Počasí, jaké se nemusí opakovat. Je tady očekávané hodnocení meteorologů
Teplé počasí neskončí ani o víkendu, ukazuje předpověď
Léto , děti , letní prázdniny
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
Dálnice D1 spojující Prahu a Brno je nejvytíženější českou dálnicí, na které často nastávají dopravní komplikace. Viníky jsou mnohdy samotní řidiči jako aktéři zbytečných a nebezpečných nehod. Policie se proto rozhodla ukázat záběry z několika havárií a apelovat na řidiče, aby byli za volantem obezřetní.
Zdroj: Jan Hrabě