Lipsko v říjnu 1989 svíral strach. Masakr demonstrantů byl na spadnutí

S odvahou postavit se východoněmeckému režimu, ale zároveň ve strachu, že je nechá zmasakrovat, vyšlo 9. října 1989 v Lipsku do ulic 70.000 lidí. Mezi nimi i Mario Schröder a David Timm, kteří takto atmosféru před 30 lety popisují.

Jejich obavy se naštěstí nenaplnily, komunistická vláda Německé demokratické republiky (NDR) nakonec před masou lidí kapitulovala a nechala stáhnout policejní jednotky. V ten den se podle mnohých totalitní režim zlomil. Přesně měsíc poté padla zeď rozdělující Berlín.

Obyvatelé Lipska proti režimu protestovali na takzvaných pondělních demonstracích pravidelně už od 4. září. I když se jich scházelo stále více, režim jim až do 9. října neustoupil, a naopak proti demonstrantům pravidelně tvrdě zasahoval, stovky jich pozatýkal, a snažil se je tak zastrašit.

Navíc dával opakovaně najevo podporu čínským komunistům, kteří v červnu 1989 v Pekingu zmasakrovali nejméně stovky, ale spíše tisíce protestujících. Člen východoněmeckého politbyra Egon Krenz koncem září dokonce při návštěvě Číny prohlásil, že oba režimy stojí na barikádě socialistické revoluce proti stejnému nepříteli. Není proto divu, že v Lipsku i dalších východoněmeckých městech, kde se v té době také demonstrovalo, panovaly obavy z takzvaného "čínského řešení".

V této atmosféře vyšli 9. října do ulic i tehdy čtyřiadvacetiletý sólista baletu Schröder a dvacetiletý student hudby Timm. "Všem bylo jasné, že se masakr na náměstí Nebeského klidu odehrál teprve před chvílí," líčí Timm den, kdy bylo na protestující připraveno kolem 8000 policistů, členů speciálních bojových složek a vojáků. "Panoval strach, že se to seběhne stejně," vypráví s tím, že mu matka během vlny protestů už dříve radila, aby nechodil tam, kde by se mohlo střílet.

"Byla to velmi nejistá situace, která skutečně mohla eskalovat," vybavuje si dav občanů obklopených policisty ve večerním centru města zase Schröder. "Vzpomínám si, je jedna část mého pocitu byl strach a druhá naděje," poznamenává. Naději mu dodávalo jednak obrovské množství lidí, kteří se svíčkami v rukou volali "My jsme lid" a dožadovali se svobody a demokracie, a jednak postoj sovětského vůdce Michaila Gorbačova, který nechal státy východního bloku, ať si s protesty poradí samy.

Během večera strach podle Schrödera postupně oslaboval, a naopak naděje, že se něco mění, stále sílila. "Pak už se to nedalo kontrolovat," míní. "Byli tam dokonce lidé, kteří se mladých policistů v uniformách ptali: 'Ví to tvoje matka? Nestydíš se?' Pamatuji se, že se někteří ti policisté jen stydlivě dívali do země," líčí momenty mezi 18:00 a 20:00, kdy se rozložení sil otáčelo.

Nakonec podle Timma rozhodlo to, že svůj postoj ten den přišlo dát poklidně najevo tolik lidí. "Se 70.000 nikdo nepočítal," míní. Tváří v tvář takovým davům se komunisté rozhodli ustoupit a dali jednotkám příkaz, aby se stáhly, i když ještě den předtím nacvičovaly, jak očekávanou demonstraci rozbít. "Státní moc před tou masou lidí kapitulovala a nezasáhla," konstatuje historik Jürgen Reiche z lipského Fóra současných dějin.

Proč bezpečnostní složky nezasáhly, není dodnes zcela jasné. Reiche ale upozorňuje na to, že ten den protestovala tak široká část společnosti, že by zasahující v mnoha případech stanuli proti známým nebo dokonce členům vlastních rodin. "Byly to přece naše děti," vysvětloval později rozhodnutí nechat demonstranty projít městem i jeden z velících důstojníků policie.

"Byl to začátek rozpadu NDR, protože mocní - a na tom je jistě i něco dobrého, nejenom ta slabost - řekli ne, nemůžeme tak jako v Pekingu střílet na naše vlastní občany, kterých je tam na 70.000," je přesvědčen Timm. "Tím byla prolomena jedna zeď ještě předtím, než padla ta skutečná," dodává.

Související

Berlínská zeď Komentář

Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Uplynulo 35 let od chvíle, kdy obyvatelstvu Německé demokratické republiky tamní komunistická moc přestala bránit v opuštění státu přes silně střeženou hranici do západních sektorů rozděleného Berlína. Pomyslný pád Berlínské zdi 9. listopadu se následně zapsal do dějin jako symbolický moment, který ukončil více než čtyři desetiletí trvající rozdělení Evropy. Mnozí jej vnímají také jako konec studené války. Ačkoliv podobné symboly hrají v konstrukci výkladů historie důležitou úlohu, představují také past, která může znesnadnit hledání skutečných příčin přelomových dějinných událostí.

Více souvisejících

ndr historie Komunismus Německo Michail Gorbačov

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Kateřina Siniaková

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu

Ani letošní ročník slavného tenisového grandslamu ve Wimbledonu nebude bez českého vítěze, i když se nejedná o vítězství v singlu. Na Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024) a jejich singlové triumfy letos navázala Kateřina Siniaková svým premiérovým grandslamovým triumfem v mixu po boku Nizozemce Sema Verbeeka. Premiérovým i přesto, že Siniaková si připsala svůj již 11. triumf v All England Clubu. Všechny předešlé totiž získala v ženské čtyřhře, v ní tentokrát na londýnské trávě neuspěje.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna

Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Žena v armádě, ilustrační fotografie.

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

před 13 hodinami

Elon Musk a Donald Trump

Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová

Elon Musk zvažuje vznik nové politické strany, tzv. America Party, která by podle něj cíleně zasáhla do několika klíčových volebních obvodů a mohla ovlivňovat rozhodování v Kongresu. Podle expertky Zuzany Ringlerové z brněnské Masarykovy univerzity je ale pro nový subjekt ve většinovém systému USA extrémně obtížné uspět. Přesto by Musk mohl narušit rovnováhu mezi republikány a demokraty.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

Návrat letního počasí. Teploty se opět přiblíží k třicítce

Žhavé letní počasí si v posledních dnech vzalo prázdniny a přinejmenším v sobotu to ještě bude platit. V neděli už se maximální teploty přiblíží tropické třicítce, vyplývá z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy