Na týden dopředu si dovolenou podle předpovědi počasí neplánujte, radí meteoroložka

Medardova kápě čtyřicet dní kape, zní jedna z nejznámějších českých pranostik. Situace letos celkem odpovídala. Můžeme věřit pranostikám?

Moderní postupy v meteorologii využívající složité modely atmosféry a nejvýkonnější světové počítače umožňují poměrně úspěšně předpovědět vývoj na několik dnů dopředu a předpověď počasí na nich dnes stojí. Pranostiky mohou složit jako taková zajímavost. Aplikováním statistických metod a ověřováním jejich platnosti se u nás zabýval Karel Pejml.

Závěry jeho práce upozorňují na složitost ověřování jednotlivých pranostik a to díky skutečnostem, že mnohé pranostiky vznikaly již ve druhé polovině 15. století a jsou tudíž poznamenány gregoriánskou reformou kalendáře v 16. století, kdy došlo k přeskočení deseti dnů.

I proto je lepší se zaměřit na pranostiky vázané k celému měsíci, ne k jednotlivým dnům. Některé pranostiky také nevznikly v našem prostředí, ale byly přeneseny například z Itálie pouhým překladem tamních pranostik a rčení.

Letos se každopádně minimálně jedna pranostika vyplnila a Česko se potýkalo s rozvodněnými řekami. Dají se povodně předpovědět?

Na povodně a jednotlivé povodňové stupně upozorňují hydrologové velmi úspěšně maximálně několik málo dnů dopředu, nejlépe hodin. Nicméně na delší časové období se srážky, jejich množství a přesná lokalizace předpovídají s daleko nižší úspěšností než například teploty vzduchu. V současné době hraje velkou roli v možných povodních také velké nasycení půdy vodou z předchozích dešťů.

Jaký vypadá postup předpovědí na vznik povodní?

Z meteorologického hlediska hraje hlavní roli vydatnost srážek a nasycení půdy vodou. Z hydrologického hlediska potom aktuální průtoky vody v řekách.

Jaká je obecně spolehlivost předpovědí? Dá se podle týdenních předpovědí například plánovat dovolená?

Úspěšnost předpovědi počasí rychle klesá na delší časové období. Na jeden den dopředu je úspěšnost až na 95 procentech, na měsíc dopředu klesá na 65 procent. Ale na týden dopředu podle předpovědi počasí dovolenou rozhodně naplánujte.

Atmosféra je velmi dynamický systém, který je v neustálém pohybu a neustále se vyvíjí. Úspěšnost předpovědi závisí také na ročním období a tak zvané synoptické situaci. To je rozložení tlakových útvarů.

Kdy tedy už na sto procent víte, že Vám předpověď vyjde?

Stoprocentní úspěšnost předpovědi počasí je utopie. Prvním důvodem, proč není předpověď počasí na sto procent přesná, je naše nedokonalá znalost aktuálního stavu atmosféry. Na zemském povrchu tlak a teplotu měříme v řadě meteorologických stanic, ty jsou však od sebe vzdáleny v Evropě desítky kilometrů, v Africe stovky kilometrů, v polárních oblastech ještě více a my nevíme, co přesně se děje mezi nimi a musíme to jen odhadovat.

Ještě méně informací máme o stavu atmosféry ve výšce, která je však pro synoptickou situaci a její vývoj tím zásadním. Druhým důvodem je, že rozlišení numerických modelů neumožňuje použití všech známých fyzikálních rovnic, a ty musí být zjednodušeny, což samozřejmě znamená nárůst nepřesnosti výsledných výpočtů.

Proto v rámci jednoho ansámblu mohou některé varianty předpovídat za tři dny teplotu 30 stupňů Celsia a jasnou oblohu, zatímco jiná varianta udává jen 15 stupňů Celsia a trvalý déšť.

Může i běžný člověk bez znalosti meteorologie podle něčeho usoudit, jaké bude ten den či týden počasí?

Pozorováním přírody kolem sebe. Například červánků, chování zvířat, směru kouře a podobně.

Co vidí meteoroložka nejméně ráda?

Úplně „vymetený“ radarový nebo družicový snímek. Tedy když je jasno a nemám, co předpovídat.