Očkování v českých zemích trvá už 200 let, vymýtilo řadu smrtelných nemocí

Očkování proti nemocem má na území dnešní České republiky dlouhou tradici, první plošná vakcinace proti pravým neštovicím začala v habsburské monarchii už v roce 1821. Smrtelně nebezpečnou chorobu se díky tomu podařilo vymýtit.

Očkovací programy, které se objevily po vzniku Československa, pak mířily na další nebezpečné infekční nemoci - záškrt, tuberkulózu, tetanus, černý kašel nebo dětskou obrnu. Pravidelné očkování všech dětí proti nim začalo v lednu 1959.

První rozšířenou vakcínu proti pravým neštovicím (jež v 18. století zabily v Evropě na 60 milionů lidí) vynalezl britský lékař Edward Jenner, který si všiml, že dojičky nakažené kravskými neštovicemi lidskou verzi choroby nedostanou. První pokus s očkováním provedl Jenner v květnu 1796 a zprávy o jeho úspěchu se rychle šířily po Evropě. Již na přelomu 18. a 19. století se očkovalo po celém kontinentu, habsburskou říši a české země jako její součást nevyjímaje.

Očkovat proti neštovicím, které jen mezi roky 1796 a 1802 zahubily v Čechách na sto tisíc lidí, se začalo už kolem roku 1800. Napoleonské války ale lékařské novince příliš nepřály, počty vakcinovaných - byť očkování bylo pro nemajetné zdarma - se dlouho pohybovaly jen v desítkách tisíc. Už tehdy se ale vyskytly mezi lidmi nepodložené zprávy o škodlivosti očkování, které spolu s rozvratem způsobeným boji a průchody armády zpomalily šíření novinky.

Přesto bylo povinné očkování v českých zemích oficiálně zavedeno v roce 1812, podle císařského výnosu ho podporovali duchovní, učitelé nebo porodní báby. Z téměř dvou milionů dětí narozených mezi roky 1808 a 1820 byla proti neštovicím očkována téměř polovina, což nemoc výrazně zbrzdilo. I tak se během 19. století objevovaly epidemie pravých neštovic, poslední velké z let 1872 a 1873 podlehlo 43.000 lidí. Do první světové války ale podíl očkovaných postupně klesal až na polovinu.

Vakcinační program převzalo i nově vzniklé Československo, kde bylo povinné očkování zakotveno zákonem z července 1919. A bylo úspěšné - zatímco v prvním roce po válce se vyskytlo na 10.000 případů pravých neštovic, v dalších pěti letech to bylo celkem jen 2589 a později se vyskytly pouze jednotlivé případy, dovezené z ciziny. Povinné očkování a přeočkování proti pravým neštovicím trvalo až do roku 1980, kdy byla tato nemoc na celém světě vymýcena.

Očkování proti dalším nemocem začalo po druhé světové válce, nejprve v roce 1946 proti záškrtu, o rok později pak proti tuberkulóze (TBC). Obě nemoci u nás díky tomu prakticky vymizely (záškrt téměř úplně během čtyř let, případů TBC - proti které se zhruba dekádu děti už povinně neočkují - je od 70. let nejčastěji několik stovek ročně). Proti černému kašli se začalo s očkováním v roce 1958 a v případě této nemoci trvalo sedm let, než se nemoc podařilo téměř vymýtit.

Základ dnešní vysoké proočkovanosti české populace dalo pravidelné očkování dětí, které bylo zahájeno v lednu 1959 a v upravené podobě se praktikuje do dneška. V posledních zhruba dvou dekádách se nicméně objevují hlasy zpochybňující přínosy a bezpečnost očkování, což s sebou přináší i pokles míry proočkovanosti. Přestože odborníci odmítají, že by vakcinace mohla naprosté většině populace uškodit, část rodičů očkování odmítá zcela nebo je odkládá.

Důsledkem toho je návrat některých dříve téměř vymizelých nemocí, například spalniček. V Československu se proti nim začalo očkovat pravidelně v září 1969 a ještě v roce 2007 dostalo vakcínu zhruba 98 procent dětí do tří let. Poté podíl začal klesat, dostal se až pod 85 procent. Pro zabránění šíření epidemie spalniček je přitom podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nutná proočkovanost alespoň 95 procent dětí ve věku do tří let.

Kromě povinného programu existuje možnost nechat se očkovat proti řadě dalších chorob, a to jak hrazené ze zdravotního pojištění, tak ty placené pacientem. Známé jsou třeba vakcíny proti chřipce nebo klíšťové encefalitidě (ty je nutné obnovovat každý rok), rozšiřuje se i očkování proti rakovině děložního čípku. Nechat se očkovat je možné také proti hepatitidě A a B, meningitidě, ale také choleře či břišnímu tyfu, což často využívají cestovatelé do exotičtějších lokalit.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

očkování nemoci historie Tuberkulóza

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy