Před Vánoci roku 1911 si vzal život Josef Ladislav Píč, významná osobnost české archeologie

V předvánočním čase před 110 lety zasáhla českou archeologickou obec smutná zpráva. Dne 19. prosince 1911 spáchal sebevraždu jeden ze zakladatelů české archeologie – Josef Ladislav Píč. Toho milovaná věda, které obětoval svůj soukromý život, přivedla do hrobu.

Josef Ladislav Píč

Devatenáctého lednového dne roku 1847 přišel na svět do chudé rodiny v malé chaloupce při větrném mlýnu nedaleko středočeského Mšena chlapec, který byl pojmenován Josef Ladislav Píč. Teprve mnohem později se zjistilo, že jeho rodný dům stál na významné archeologické lokalitě, sídlišti z mladší doby kamenné. Navzdory svému původu se Josefovi dostalo dobrého vzdělání a zapsal se později do dějin jako jeden z nejvýznamnějších českých archeologů, který odborností předběhl v lecčem svou dobu. Milované vědě obětoval bez nadsázky veškerý svůj život.

Josef Ladislav Píč získal základní vzdělání ve Mšeně. Poté absolvoval studium na německém gymnáziu v České Lípě, maturitní zkoušku však skládal na pražském Akademickém gymnáziu, a to až napotřetí – nedařilo se mu v řečtině a latině. Tento počáteční studijní neúspěch ho neodradil od dalšího vzdělávání. Na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě vystudoval historii, které se ihned začal profesně věnovat. Zároveň vyučoval na gymnáziích, nejprve v Mladé Boleslavi, následně v Praze, kde také přednášel na univerzitě. Věnoval se především otázce slovanského osídlení našich zemí, ale i v zahraničí. Domluvil se několika jazyky, a proto se snadno orientoval i na poli tehdejší evropské historické a později také archeologické vědy.

Jako historik Píč narazil na problém absence písemných pramenů pro nejstarší období lidských dějin. Touha a snaha porozumět i takto staré historii ho dovedla k archeologii. Dobře si totiž uvědomoval, že objasnit některé problémy mu pomohou hmotné prameny, tedy archeologické nálezy.

Z univerzitního prostředí se proto přesunul do prostředí muzejního, do samotného centra tehdejší české archeologie. Ujal se vedení Archeologického sboru Národního muzea, které již od roku 1869 obohacoval o archeologické nálezy. Od roku 1893, kdy se stal kustodem prehistorické sekce Národního muzea, patřil Josef Ladislav Píč k nejuznávanějším archeologům v našich zemích i za jejich hranicemi. Kolem sebe postupem času shromáždil skupinu nadšenců a badatelů, které se někdy říkalo „Píčova družina“, častěji však je označována jako „muzejní škola“. Píč brzy rozšířil sbírku Národního muzea o značné množství nově objevených artefaktů, vybudoval zde moderní expozici. V oblasti muzejnictví se inspiroval na půdě mnoha evropských institucí. Výsledky ze svých výzkumů publikoval v periodiku Památky archeologické (které vychází dodnes) a v několika svazcích obsáhlé monografie Starožitnosti země české. Toto Píčovo životní dílo se stalo kvůli nepřesným interpretacím a odvážnému zařazení českých archeologických nálezů do evropských souvislostí terčem kritiky. Píčovi odporovala hlavně skupina univerzitních profesorů, tzv. „univerzitní škola“, v čele s Luborem Niederlem a Karlem Buchtelou.

Ostrá kritika prostřednictvím tisku se brzy proměnila ve „válku“ mezi archeologickou školou muzejní a univerzitní. Ta vyvrcholila roku 1909 po vydání posledního svazku Starožitností a při práci na dalším, ve kterém by se Píč nevyhnul vyjádření k tehdy aktuální otázce pravosti či nepravosti Rukopisů královédvorského a zelenohorského. K problému se postavil zprvu fundovaně, ovšem jednal zároveň ukvapeně. Na podzim roku 1911 absolvoval s částí Rukopisu královédvorského studijní cestu po Evropě s cílem navštívit přední paleografy a získat od nich odborné posudky. To se mu podařilo. Na základě těchto zjištění napsal obsáhlý článek do novin, jehož obsah vystihuje již jeho název „Rukopis královédvorský před mezinárodním soudem paleografickým skvěle obstál“. Že obdržené posudky odborníků nebyly dokonalé, to se ukázalo velmi záhy. Kritiku ze strany svých protivníků Píč zřejmě očekával. Co ho však srazilo na kolena, to byla „zrada“ v domovském Národním muzeu. Vedení muzea na jeho „vítězný“ článek reagovalo obviněním z porušení předpisů, kterých se měl Píč dopustit, když si Rukopis vypůjčil a vyvezl ho do zahraničí.

Josef Ladislav Píč byl vyčerpaný dlouhým bojem za obhajobu své práce během konfliktů s univerzitní školou a toto pro něj byla poslední rána. V předvánočním čase před 110 lety, dne 19. prosince 1911, ukončil výstřel z revolveru život jednoho z nejvýznamnějších českých archeologů. Josef Ladislav Píč spáchal sebevraždu. V matričním zápisu o úmrtí a pohřbu je jako příčina úmrtí uvedeno „roztříštění mozku po ráně střelné vypálené v záchvatu nepříčetnosti“.

Komentář: Jsme k pláči. Za mobilní tarify platíme nejvíc v Evropě a je nám…

16.01.2022 11:30 Z některých států východní Evropy se stávají stále více, chce se říct „bolestivé rány“ kontinentu,…

Dechberoucí záběry. Vybuchla podmořská sopka Hunga Tonga

15.01.2022 17:04 Tichomořské souostroví Tonga po mohutném výbuchu podmořského vulkánu vydalo varování před cunami,…

Farský přes kritiku odletěl na půl roku do USA, podle Zemana uškodil STAN

16.01.2022 19:43 Poslanec STAN Jan Farský přes kritiku opozice i koaličních partnerů odletěl na stipendijní pobyt do…

Vláda chystá valorizaci důchodů i některých daní

16.01.2022 12:58 Vláda podle předsedy KDU-ČSL a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky chystá na červen…

Výbuch sopky na druhé straně zeměkoule dosáhl až do Česka, a hned dvakrát

16.01.2022 22:00 Výbuch sopky na druhé straně zeměkoule se odrazil i na počasí v Česku. Tlaková vlna po sobotním…

Heinrich Schliemann se narodil před 200 lety. Objevil skutečně bájnou…

09.01.2022 14:00 Dne 6. ledna 1822, tedy před 200 lety, se narodil Heinrich Schliemann. Toho již od dětství…

Kdy děti postavily prvního sněhuláka? Historie sahá až k Shakespearovi

08.01.2022 14:00 Sněhová nadílka láká k zimním radovánkám, ke kterým kromě sportovních aktivit patří i dětské…

Psi dokážou rozeznávat různé lidské jazyky od neznámé řeči, tvrdí studie

07.01.2022 08:02 Psi dokážou rozlišit jazyk, ve kterém byli vycvičeni, od neznámé řeči. Ve studii, kterou vydal…

Tajemství dolaru: Věděli jste, že název nejslavnější světové měny má svůj…

31.12.2021 20:31 Nejznámější a dnes také nejpoužívanější měnou světa je dolar. Při vyslovení této měny si jistě…

Historie českých hradů a zámků: Které u nás byly jako první zpřístupněny…

31.12.2021 11:01 Proslulá muzea a galerie vítají své návštěvníky již desítky, ba dokonce stovky let. Je však nutné…

Vánoce ve vzpomínkách Boženy Němcové. Spisovatelka popsala, jak je lidé…

26.12.2021 11:00 Jak naši předci trávili advent a Vánoce? Co jedli o Štědrém večeru? Z pera Boženy Němcové se…

Vánoce za první republiky. Na stole mnohdy chyběl kapr, jinak se zdobil i…

24.12.2021 14:15 Podoba Vánoc prošla v dějinách velkými proměnami. Jak vypadaly v dobách první republiky? Co lidé…

Tradiční vánoční úprava ryby? Kapr na modro a na černo

24.12.2021 10:20 Kapr dnes nepochybně patří na vánoční stůl. Tam se však dostal až v průběhu 19. století, tradiční…

Nejkrásnější dívkou světa je Indka Harnáz Sandhuová

13.12.2021 10:50 V izraelském rudomořském letovisku Ejlat dostala titul Miss Universe královna krásy Indie Harnáz…

Vztah člověka a lesa byl ve středověku zcela zásadní. Čím to bylo?

12.12.2021 14:00 Zatímco dnes se většina lidí chystá na zimu především nákupem surovin na výrobu cukroví a nákupem…

Související:

Právě se děje

reklama