Odpradávna hledali naši předci způsoby, jak se ochladit v horkém počasí. V tropických starověkých říších našli jednoduché a praktické řešení – vějíř. Ten lze považovat za jednu z nejstarších pomůcek k ochlazování člověka, v některých zemích světa se k tomuto účelu používá dodnes. Stal se však také módním doplňkem.
Vějíř je předmětem s velmi dlouhou historií, která sahá až do starověku. První vějíře prokazatelně používali obyvatelé dávné Babylónie, Sýrie nebo Indie. Doklady o využívání těchto pomůcek pocházejí také ze starověkého Egypta. Nejstarším dochovaným vějířem je ten, který byl objeven coby součást žezla egyptského vládce zvaného král Škorpion žijícího a panujícího v předdynastickém období egyptských dějin, tedy někdy ve 4. tisíciletí před naším letopočtem. Hned několik vějířů bylo nalezeno v hrobce slavného Tutanchamona. Staří Egypťané využívali k ochlazování vějíře velkých rozměrů, dlouhých třeba jeden metr i více. Takovým rozměrným vějířem se panovníci nechávali svými sluhy ovívat a tedy ochlazovat. Starověké vějíře se vyráběly ze dřeva (ty luxusnější ze dřeva ebenového), tento materiál se kombinoval s dalšími, například se slonovinou a palmovými či lotosovými listy. Důraz byl kladen na výzdobu těchto předmětů denní potřeby – vyrývaly se do nich reliéfy, potahovaly se vrstvičkou zlata nebo vykládaly barevným sklem či kameny. Tehdy však nesloužily jako módní doplňky, ale spíše se staly symbolem společenského postavení a významu majitele, jehož jméno se často vyrývalo do rukojeti.
Znakem vyšší vrstvy společnosti byl vějíř také v antických státech, ve starém Řecku a Římě. Vějíř zde býval i atributem bohů a bájných postav. Výrobní materiál se shodoval s tím používaným ve starověkém Egyptě, jednalo se nejčastěji o dřevo a listy, rukojeť se někdy zhotovovala také z bambusu. Z dob antiky jsou rovněž známé vějíře s pavím peřím. Kvůli jejich výrobě se tehdy chovali pávi ve specializovaných farmách.
Zvyk používání těchto ochlazovacích pomůcek přetrval do středověku, kdy se rozšířil po celém světě, a to především zásluhu křížových výprav. Zpočátku se středověké vějíře podobaly svým starověkým předchůdcům, byly tedy zhruba stejně velké a vyráběly se ze stejných materiálů. Změna nastala s šířením křesťanství, kdy vějíře používali duchovní při bohoslužbách nebo poutích.
Postupem času se vějíře zhotovovaly z nových materiálů, například z kůže nebo pergamenu. Takovéto předměty pak mohly být zdobeny vyšíváním, textilními aplikacemi a doplňky v podobě třásní. Rozmach ve výrobě vějířů nastal v období renesance, kdy se také stávaly již doplňkem určeným spíše pro ženy. Do té doby sloužily jako ochlazovací pomůcka pro obě pohlaví, nyní již přibyla funkce módní. Stále ale vějíř zůstával výsadou vyšších vrstev obyvatelstva. S novým trendem i technologickou novinkou přišla v roce 1578 Kateřina Medicejská, a to se skládacím vějířem, který si tehdy pořídila ve Florencii. Nejenom, že takový vějíř nádherně vypadal a byl velice praktický, ale také krásně voněl – byl totiž napuštěný parfémem. Mezi další propagátorky a milovnice vějířů patřila anglická panovnice Alžběta I. Renesanční vějíře se zhotovovaly z kůží, hedvábí, kostěných i želvovinových žeber, slídových a kovových destiček. Z výzdobných technik se uplatnilo malování, akvarel, kvaš nebo třeba lakování.
Dražší materiály se začaly pro výrobu vějířů používat v dobách baroka a rokoka. Stříbro, zlato, drahé kameny, perleť nebo slonovina – to vše tvořilo barokní módní doplněk do horkých dní. Výroba vějířů se tehdy stala specializovaným řemeslem, které provozovaly jen určité cechy. Nejvyhlášenější z nich fungovaly v Itálii, Anglii a Francii. Na plochu vějířů se malovalo, oblíbené byly náměty z Bible, žánrové scény nebo květinové vzory. Jako malíři se uplatnili význační umělci dané doby.
S rokokem a klasicismem nastala „zlatá doba vějířů“, kdy byly nezbytným módním doplňkem ve vyšší společnosti. Ve výzdobných malbách nyní převažovaly krajinomalby a milostné scény, tedy vyobrazení vznešených párů. Samozřejmostí již byly vějíře skládací. Století devatenácté se neslo ve znamení jejich masového rozšíření, kdy pronikly i do nižších společenských kruhů. Tento trend souvisel s uplatněním levnějších materiálů při výrobě, běžné byly například laciné papírové nebo slaměné vějíře. Díky technologickému pokroku se na trhu objevily praktičtější vějíře s novými typy zavírání nebo konstrukcí umožňující snadnější skládání a uložení do malé krabičky. Proměňovala se také funkce vějířů. Z původně ochlazovací pomůcky a pozdějšího módního doplňku se stal i sběratelským artiklem. Vějíře se totiž vyráběly často jako upomínkový předmět nesoucí motivy měst, významných událostí nebo divadelních scén.
Používání vějířů v Evropě se vytrácelo ze společnosti počátkem 20. století. V tropických oblastech však dodnes tyto předměty plní svou původní praktickou funkci, tedy ochlazování člověka v horkých dnech.
Související

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců

Smutné výročí. Před 75 lety byla popravena Milada Horáková, bojovnice za práva žen i proti nacismu
Aktuálně se děje
před 11 minutami

Ministerstvo vnitra odhalilo útok hackerů. Citlivá data údajně neunikla
před 48 minutami

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky
před 1 hodinou

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila
před 2 hodinami

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii
před 2 hodinami

Zdražování nafty má pokračovat. Ve světě panují obavy z jejího nedostatku
před 2 hodinami

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
před 3 hodinami

Izrael oznámil pozemní operaci v Libanonu. Křehké příměří se rozpadá, hrozí další konflikt
před 3 hodinami

Exprezidenta Juna znovu zatkli. Jihokorejci se obávají, že by ničil důkazy
před 4 hodinami

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu
před 4 hodinami

Další prázdninová tragédie. Hoch zemřel po pádu ze střechy továrny
před 4 hodinami

Další bezesná noc nad Kyjevem. Masivní ruský útok zabil důchodkyni a mladou policistku
před 5 hodinami

Uzavírka Staroměstské se protáhne na měsíc, naznačil Hřib
před 5 hodinami

Putin Trumpovo rozčarování ignoruje. Kreml je dle expertů vždy připraven na nejhorší variantu
před 6 hodinami

Příjemné letní počasí přetrvá. Po víkendu se oteplí, ale jen nepatrně
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera
Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
Vzhledem k blížícímu se startu nové sezóny tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže Chance ligy, jenž je naplánován již na pátek 18. července, se v těchto dnech a týdnech připravují prvoligové kluby na svých soustředěních a úřadující český mistr Slavia Praha není výjimkou. Dosud přivedla mnoho zajímavých posil v čele s Michalem Sadílkem a Japoncem se zkušenostmi z anglické Premier League Daikim Hašiokou. V současnosti však řeší trable s další posilou Dominikem Javorčekem a čile se také mluví o možném odchodu El Hadjiho Malicka Dioufa. Poslední dny pak také o zájmu o služby samotného kouče Jindřicha Trpišovského.
Zdroj: David Holub