Konání zimních olympijských her má takřka stoletou tradici. Za tuto dlouhou dobu byly zaznamenány mnohé úspěchy a rekordy, ale také tragické události či skandály.
První zimní olympijské hry se uskutečnily ve francouzském městě Chamonix v roce 1924. V době konání se o nich však nehovořilo jako o olympiádě, oficiálně se jednalo o „Týden zimních sportů“. Teprve o rok později byla pro svůj úspěch tato sportovní událost formálně uznána jako vůbec první zimní olympijské hry. Roku 1925 se také rozhodlo, že zimní olympiáda bude realizována každé čtyři roky.
První zimní olympiádu provázelo velmi nepříznivé počasí, které donutilo některé sportovce odstoupit ze závodů. Během disciplíny běhu na lyžích na 50 kilometrů se rozpoutala sněhová bouře, teplota klesala k bezmála minus dvaceti stupňům. Tento závod nakonec vyhrál sportovec-samouk Thorleif Haug, který se odmítal předčasně vzdát.
O čtyři roky později byla do programu druhé zimní olympiády zařazena nová disciplína, a to skeleton, tedy sport, který se vyvinul z bobování. Hvězdou těchto olympijských her se stala norská krasobruslařka Sonja Henie, která si odvážela ve svých pouhých patnácti letech zlatou medaili. Tato ocenění pak pravidelně získávala až do roku 1936, kdy ukončila sportovní kariéru. Tehdy na olympijských hrách svou krásou a talentem okouzlila samotného Adolfa Hitlera, od kterého dokonce přijala pozvání na oběd i fotografii s podpisem. Během sportovní události Sonja neváhala používat nacistický pozdrav, což jí bylo později vyčítáno. Elegantní pohyby a půvab Sonja uplatnila nejenom ve sportovní kariéře, ale také jako modelka a herečka. Stala se slavnou v Hollywoodu, kde má dokonce svou hvězdu na chodníku slávy.
Zimní olympijské hry se dvakrát v plánovaném termínu vůbec nekonaly. V letech 1939 a 1944 si zuřící druhá světová válka vynutila jejich zrušení. Olympiáda mohla proběhnout až v roce 1948 ve švýcarském Svatém Mořici. Vzhledem k událostem druhé světové války se na tyto hry nesměly přihlásit sportovci z Německa a Japonska.
Oproti prvním zimním olympijským hrám, kdy sportovcům komplikovalo závody velké množství sněhu, se o 40 let později objevil přesně opačný problém – nedostatek sněhu. Toho bylo tak málo, že se do rakouského Innsbrucku dovážel, odkud to jen šlo. Olympiádu roku 1964 zasáhla také tragická událost. Během trénování utrpěli dva závodníci, australský lyžař Ross Milne a britský sáňkař Kazimier Kay-Skrzypeski, zranění neslučitelná se životem.
V pořadí další olympiádu, tu v roce 1968, poznamenal spor při závodech ve slalomu. Rakouský lyžař Karl Schranz využil nepřízně počasí a husté mlhy, aby svou prohru v závodě odůvodnil tvrzením, že mu dráhu zkřížil nějaký muž, který do ní vkročil. Závod se z tohoto důvodu opakoval a Schranz byl tentokrát rychlejší než jeho soupeř. Komise si ovšem na kontrolním záznamu všimla, že udělal chybu, a tak se vítězem oprávněně stal jeho protivník Jean-Claude Killy. Rakušan Karl Schranz na svůj přístup doplatil během zimních olympijských her roku 1972, kdy bylo rozhodnuto, že se jich nesmí účastnit.
Podvádět chtěly na zimní olympiádě v roce 1968 také sáňkařky z Německé demokratické republiky. Ty zahřívaly skluznice saní, za což je čekalo vyloučení ze soutěže.
Olympiáda roku 1968 se nesla ve znamení československých úspěchů. Vůbec poprvé do Československa putovala olympijská zlatá medaile, a to zásluhou skokana na lyžích Jiřího Rašky. Větší, především morální úspěch, znamenala porážka hokejistů Sovětského svazu československým týmem, což ještě posílilo protisovětskou náladu po událostech pražského jara.
Skandál se odehrál ještě před konáním her v roce 1994, kdy došlo k napadení americké krasobruslařky Nancy Kerriganové. Útočník sportovkyni záměrně udeřil teleskopickým obuškem do kolene, aby jí znemožnil zúčastnit se soutěže. Útok si objednala soupeřka Tonya Hardigová. Chtěla si tímto způsobem dopomoci k výhře, což se jí však nepodařilo. Později se k iniciování napadení sokyně přiznala, přičemž také vyšlo najevo, že dokonce nejprve plánovala vraždu Kerriganové! Hardigová byla potrestána podmíněným odnětím svobody, finanční pokutou a povinným ukončením sportovní kariéry.
Zatím poslední zimní olympijské hry poznamenané skandály a kritikou se odehrály roku 2014 v Soči. Tehdy bylo především poukazováno na ruské odepírání základních lidských práv a homofobní legislativu.
Související

Trumpovy výroky živí debatu o evropském jaderném deštníku. Významný německý politik je pro

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců
Aktuálně se děje
před 3 minutami

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU
před 13 minutami

Pentagon začne používat Muskovu umělou inteligenci, ještě před pár dny chválila Hitlera
před 30 minutami

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii
před 54 minutami

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě
před 1 hodinou

Trumpova zbrojní pomoc přináší Ukrajině úlevu. Brzy se ale může dostavit zklamání
před 2 hodinami

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil
před 3 hodinami

Tropické počasí si do konce pracovního týdne dnes užijeme naposledy. Místo toho se přiženou deště
včera

Španělskem se šíří děsivý trend: Lidé kvůli popularitě na sociálních sítích mlátí seniory na ulici
včera

Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert
včera

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení
včera

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní
včera

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?
včera

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila
včera

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii
včera

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny
včera

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku
včera

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační
včera

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět
včera

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají
včera
Trump pojede do Británie za králem Karlem III.
Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.
Zdroj: Libor Novák