Možná si ještě řada z vás vzpomene na heslo bolševické propagandy, která jej s chutí sobě vlastní využívala při „potírání“ nejen ekonomických, ale především vojensko-politických aktivit Západu a opakovala, že: „Ten, kdo seje vítr, sklidí bouři…“ No, nutno říct, že ač bolševický žvást, dobře se hodí. Smutným faktem totiž je, že ač se zdá, že ze všech seriózních médií pomalu mizí viník současných strastí, útrap, a hlavně války na Ukrajině, který zasel v únoru vítr, tak pomalu ale jistě se i díky výsledkům těchto aktivit přesouvá vztek lidí v Evropě vesměs k těm, co jednotlivé země vedou.
A nyní se zdá, že už je jen malý krůček k tomu, aby se hlavně kvůli raketově rostoucím cenám energií strhla pořádná mela. Třeba i v tuzemsku. Dnes není hlavním břemenem a problémem paradoxně zemní plyn (i když…), nýbrž elektřina. Tak třeba její cena na pražské Power Exchange Central Europe burze vyskočila z červnových cen okolo 200 eur za 1 MWh na nynějších téměř 750 euro. A to fakt už není legrace nejen pro lidi, ale i pro zaměstnavatele, tedy firmy a podnikatele.
Co s tím, řeknete si? O tom, že opravdu už teče pořádně do bot, může svědčit i v posledních dnech a hodinách dosti varovná rétorika tuzemských vládních politiků. Objevují se tak varování o tom, že energeticky trh zkolaboval a je nutné ceny elektřiny zastropovat, či výzvy k tomu, aby vláda energetickou krizi co nejdříve vyřešila, neboť prý jestli se jí to nepovede, hrozí kolaps zavedeného (rozuměj demokratického) společenského systému. Je to ale jako být v zakletém zámku.
Z jedněch dveří hrozí kolaps společenského systému, z dalších kolaps kvůli dluhům, vyvolaným právě dneska všehoschopnou populistickou opozicí a z dalších kolaps snad úplně všeho. Nejsem určitě sám, kdo je zvědavý na to, co a jak se podaří vyřešit jako první. Pořád ale mějme vztek na skutečné viníky všeho tohoto marasmu a dívejme se na to i optikou viníkových plánů a záměrů a toho, proč to všechno dělá. Nemusím snad říkat, že ruská agrese nezná mezí a jejím cílem je dobýt zpět nejen své historické državy za každou cenu, ale ukázat světu, že „hegemonem“ je tu jen Rusko.
A co je vůbec nejhorší, nikdo dneska neví, jak dlouho ona energetická bouře (ale znovu si zopakujme, že na začátku zmiňované zasetí větru tahle bouře vyplení hlavně své viníky) potrvá. Své, a nutno říct, že pořádně velké polínko do již pořádně hořící ohnivé diskuse kolem cen energií v Evropě přihodil nedávno belgický premiér Alexander De Croo. Ten totiž deníku The Brussel Times řekl, že kvůli hluboké ekonomické krizi bude prý následujících pět až deset zim těžkých. Tahle slova mohou být pro někoho vážně energetickou apokalypsou. Agentura Bloomberg k tomu uplynulý srpnový týden uvedla: „Evropští politici již vyčlenili asi 280 miliard eur na zmírnění útrap souvisejících s prudkým nárůstem cen energií pro podniky a spotřebitele, hrozí ale, že tato pomoc bude zastíněna rozsahem krize.“
A v tomto bodě je nutné si znovu připomenout, že viníkem, který nejen pálí místo domluvených dodávek do Evropy, zemní plyn Pánu Bohu do oken, je Rusko, které tak cíleně omezuje jeho dodávky a výpadky elektráren pak oslabují nejen dodávky elektřiny, ale i ceny energií. A jistě mi nebudete mít za zlé, když v tomto bodě budu znovu citovat kolegy z agentury Bloomberg, kteří říkají: „Vlády na celém kontinentu (V Evropě) proto zaměřily své úsilí především na snižování nákladů za energie – jenže to je přístup, který může být nejen „přemožen“ dalším prudkým nárůstem cen, ale také riskuje, že krizi ještě zhorší.“ Bloomberg tvrdí, že programy, jako je snížení daní na plyn v Německu a dotace na vytápění v Polsku bez omezení úrovně příjmů nebo energetické účinnosti, spíše podpoří poptávku, než aby ji snížily. A oslovení analytici si přisadili. Prý jsou taková řešení na nic, protože je to jako hasit oheň benzínem.
Je sice vážným problémem, že některé sociální skupiny obyvatelstva nemohou platit své útraty za plyn či elektřinu, ale dosavadní pomoc některých evropských států, třeba viz výše, po které volají populisté v tuzemsku, je jen riskantní cestou, která může doslova, jak píše i agentura Bloomberg, vysát finanční zdroje Evropy a zesílit tak další prudký nárůst inflace. Nakonec tak zbude všem jen nástroj, o kterém nikdo dneska nechce mluvit. Aby se všechny ty vzniklé dluhy zaplatily, budou se muset jednoduše dost razantně zvednout daně. Ví to Karel Havlíček? Andrej Babiš? Okamura, Schillerová a další? A hádejte milí čtenáři, copak to asi tak přinese nejen v tuzemsku?
Těm, co bylo líto, že musela odejít od penězovodů právě partička kolem soudně uznaného spolupracovníka STB, jistě budou tančit radostí. Jenže těm, co tohle nechtějí a vědí proč a věřte, že i v dalších Evropských zemích se také hraje o hodně, zřejmě zase nakonec zbydou oči pro pláč. Věřme tak raději, že se podaří najít opravdu smysluplné řešení tohoto problému na mimořádném setkání ministrů energetiky Evropské unie, které právě kvůli strmě rostoucím cenám elektřiny svolává české předsednictví. A snad klíčovým bodem na něm bude projednat hlavně celoevropský systém a řešení „zastropování“ cen elektřiny.
Ale jak už bylo i zde na těchto stránkách řečeno. Bez ohledu na sociální skupinu. Je jasné, že existuje mnoho lidí, kterým je nutné pomoci s placením účtů za energie, ale pořád se málo nejen dělá, ale i koná v oblasti úspor energií, pomoci a systémové podpoře zařízení, která by byla schopna efektivně sama vyrábět elektřinu a energii a posilovat a opravdu zpevňovat solidaritu zemí v EU.
Ta se bude ještě hodit, a to nejen kvůli dodávkám komodit, které jedni mají a druzí ne, ale může pomoci pochopit i konání těch prvních oproti těm druhým. A hlavně ‒ fakt začít stavět ty „roury“ mimo Ruska. Podívejme se třeba k našim východním sousedům. Takže ti, co tady nekecali a prý jen „makali“ (hlavně asi pro sebe) osm let neudělali s nezávislostí Česka na Rusku v energetických zdrojích zhola nic, o to víc ale mluví teď, jinde to prostě vzali za své. No jo no. Snad se proto v zimě cena elektřiny nedostane přes tisícovku euro. Jinak ta bouře bude asi fakt drsná.
Související

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Miliardáři by mohli zastavit hlad i chudobu. Nechtějí, a nikdo to po nich ani nemůže chtít
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Tropické počasí si do konce pracovního týdne dnes užijeme naposledy. Místo toho se přiženou deště
včera

Španělskem se šíří děsivý trend: Lidé kvůli popularitě na sociálních sítích mlátí seniory na ulici
včera

Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert
včera

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení
včera

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní
včera

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?
včera

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila
včera

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii
včera

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny
včera

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku
včera

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační
včera

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět
včera

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají
včera

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.
včera

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství
včera

Pondělní počasí bude horké i v dalším kraji, vyplývá z nové výstrahy
včera

Slovensko odpovědělo Fialovi: Nebudeme hlasovacím automatem jen proto, že to chce český premiér
včera

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky
včera

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty
včera
Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými
Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.
Zdroj: Libor Novák