Komentáře

Související články:

Stříž je symbolem komunistického bezpráví. Vláda tak plivla do tváře všem obětem totalitního režimu

Neočkovaní lidé. Jsou nebezpeční sobě i společnosti?

Svět se mění. Po roce a půl stráveném s covidem-19 se s pandemií učí žít. Napomáhají tomu detailnější znalosti nemoci, vakcíny i účinná preventivní opatření. S posledním jmenovaným ale nelze žít věčně a dříve či později se bude muset společnost vrátit k běžnému životu. Otázkou zůstává, za jakou cenu.

Snížit komunistickým papalášům penze je málo. Bezpráví stále symbolizuje justice s bývalými členy KSČ, postavme zlo mimo zákon

Nejsou lhostejní ke komunistickému bezpráví. Snaha lidovců i celé koalice Spolu ponížit důchody bolševickým papalášům, kteří během totality ve vysokých funkcích terorizovali národ, je chvályhodná, i když nápad je okopírovaný od slovenského parlamentu. Konečně se ale někdo vrací k temné minulosti a hodlá ji řešit. Od Listopadu 1989 tak poprvé silně zazněl hlas, který volá po potrestání pohlavárů sloužících zrůdnému režimu. Ponížit jen penze je ale málo. Dokud z justice a od policie neodejdou lidé, kteří kolaborovali s rudou mocí, nebude nikdy čistý stůl. Pozůstalí obětí tyranského režimu by uvítali i postavení komunistů mimo zákon.

KOMENTÁŘ Martiny Viktorie Kopecké: Mistr Jan Hus inspiruje i dnes: Nenechal se umlčet a povzbuzoval přátele. Lépe je dobře zemřít než špatně žít, napsal

Jeho odkaz je aktuální i dnes a dokonce by nám měl být blízký. Mistr Jan Hus, který byl upálen před 606 lety v německé Kostnici, uměl komunikovat s okolním světem. Nenechal se umlčet, a to ani v době, kdy věděl, že mu jde o život. V listech nedával najevo svůj žal. Nerezignoval, naopak blízké a přátele povzbuzoval v aktivitách. Bojoval s mocenskou převahou autority i zradou. Po vzestupu zažil strmý pád v podobě kněze i člověka. Je spojen i s heslem „Pravda vítězí“. Památku statečného muže, který zemřel 6. července 1415, slavíme dnes jako státní svátek – Den upálení mistra Jana Husa.

KOMENTÁŘ Tomáše Zdechovského: Cyril a Metoděj stáli u zrodu slovanské vzdělanosti. Bratři byli výjimečnými osobnostmi, vynikali rozhledem

Příchod věrozvěstů, kteří stáli u slovanské vzdělanosti, se 5. července slaví teprve od roku 1863, kdy uplynulo tisíc let od jejich příchodu na Velkou Moravu. Právě tento den stanovil papež Pius IX. na žádost tehdejšího olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka. Užíval se nejdříve v Čechách, na Moravě, v Chorvatsku a také na Slovensku. Později byl svátek rozšířený na celou římskokatolickou církev. Do té doby se od časů Karla IV. příchod svatého Cyrila a Metoděje připomínal 9. března. Jistý je jen rok 863, kdy oba sourozence poslal císař Michael III. působit na Moravu. Jejich příchod je v kalendáři zapsán jako státní svátek – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Ani po 70 letech o vraždách v Babicích nevíme vše. Kauza ze seriálu 30 případů majora Zemana klame veřejnost

Sedmdesáté výročí tragických událostí z jara a léta 1951 v Babicích, které svým vyzněním dalece přesáhly Třebíčsko, nás nutí se zamyslet, zda jsme byli s tak výrazným časovým odstupem schopni rozplést celé pozadí případu. Bohužel si musíme přiznat, že se nám odhalit veškeré nuance odhalit nepodařilo. Do určité míry stále ještě ve veřejnosti rezonují výstupy komunistické propagandy, včetně seriálu s názvem 30 případů majora Zemana. Kauza, při níž byli zavražděni tři funkcionáři KSČ, vedla k další represi proti sedláckému stavu a církvi s cílem zlomit odpor proti režimu v celém regionu. Záhadou stále zůstává role Ladislava Malého.

KOMENTÁŘ Vlastimila Válka: 30 let od zániku Varšavské smlouvy, symbolu vraždění a srpnové invaze. Její konec otevřel cestu ke svobodě

Při pohledu na dnešní datum pociťuji štěstí a úlevu. Právě si připomínáme definitivní zánik Varšavské smlouvy, symbol vraždění, potlačování plurality a invaze do tehdejšího Československa v srpnu roku 1968. Její existence a historie byla symbolicky uzavřena 1. července 1991, a to zrovna v Praze, Černínském paláci. Tehdy byla ukončena její politická rovina, když o půl roku dříve byl v Budapešti podepsán akt o rozpuštění vojenských struktur. Je skvělé, že žijeme ve světě bez Varšavské smlouvy, která připravovala země i její obyvatele o svobodu. Její rozpad považuji za další krok k demokracii.

KOMENTÁŘ Miroslava Zborovského: Konec front na nedostatkové zboží. Před 30 lety byla rozpuštěna RVHP

Koupili jste dnes v obchodě banány, pěkné a kvalitní spodní prádlo nebo snad měli na prodejně i toaletní papír? Pojmy jako nedostatkové zboží či prodej pod pultem vám nic neříkají? Vítejte v době po RVHP, pro kterou typickým rysem byly neustálé fronty na nedostatkové zboží. Právě dnes si připomínáme 30 let od jejího rozpuštění, které proběhlo na posledním zasedání v Budapešti a podle pamětníků netrvalo ani hodinu.

Zeman vidí ve voličích hlupáky. Kdo tady chce skutečně podvádět?

Z působení Miloše Zemana v pozici hlavy státu je nadšený jen málokdo. Neváhá si proti sobě poštvat nejrůznější skupiny lidí a jak ukazují poslední průzkumy, vážnosti se netěší už ani u třetiny respondentů. Nyní navíc jasně deklaroval, kdo je na politické scéně jeho spojencem a pro koho se neštítí ani pošlapat zákony.

KOMENTÁŘ Jany Černochové: Nejsme národem zbabělců a Švejků, jak ukazuje osud popravené doktorky Horákové. Vše, čemu věřila, také žila

Její jméno pro mě zůstává synonymem morální autority, která je téměř nedostižitelná. Paní doktorka Milada Horáková, kterou komunisté přesně před 71 lety popravili, byla statečnou a zásadovou ženou. Dokonale tak vyvrací chiméru, že jsme národem zbabělců a Švejků, jak si někdy necháme namlouvat. I když na parlamentní půdě bychom asi stály na odlišné straně politického spektra, vždy jsou pro mě inspirující její hodnoty, kterými byly demokracie, svoboda, republikanismus, vlastenectví a sociální spravedlnost. Jako starostka Městské části Praha 2 jsem hrdá, že se zde narodila a zdejší prostředí jí pomáhalo formovat osobnost. Vše, čemu věřila, také žila. Byla jedinečná a obdivuhodná.

VZPOMÍNKA: Jak jsem kvůli odchodu posledního sovětského okupanta šel poprvé za školu a třídní mě ještě pochválila

Zemi zachvátila radostná euforie. Z televize, rádia i novin se neustále opakovala těžko uvěřitelná zpráva. A to, že ve čtvrtek 27. června 1991 odejde z území České a Slovenské federativní republiky poslední sovětský voják a bude tak ukončen třiadvacet let trvající dočasný pobyt okupantů. V hospodách kolovaly oslavné panáky a všude bylo slyšet: „Konečně budeme svobodní a svrchovaní.“ Lidé se spontánně objímali a juchali. A v této neopakovatelné atmosféře jsem jako sedmnáctiletý student dostal bláznivý nápad. Půjdu vyprovodit generála Eduarda Vorobjova na kbelské letiště, abych měl jistotu, že všichni odešli. Netušil jsem, co vše mě čeká a hlavně jsem poprvé v životě šel za školu.

KOMENTÁŘ Ondřeje Benešíka: 70 let od Akce 77 tisíc do výroby. Komunisté poslali inteligenci k pásům v továrnách a na stavby

Jejich slibně rozjetou kariéru násilně ukončili. Lékaři, právníci, inženýři i učitelé náhle skončili v továrnách u pásů a na stavbách. Inteligence, která nebyla k poúnorovému režimu loajální, náhle opustila státní správu, do níž nastoupili prověření dělníci. Právě před 70 lety 25. června 1951 komunisté spustili Akci 77 či 77 tisíc do výroby. Noví vládci se rozhodli vypořádat s částí střední třídy a zbytečné úředníky poslali na práci do průmyslu, který se měl potýkat s nedostatkem sil. Poté, co bolševici znárodněním zlikvidovali živnostníky a zemědělce, zničili lidské osudy i úředníkům.

KOMENTÁŘ Tomáše Zdechovského: Ležáky jsou mementem nacistických zvěrstev, komunisté o osadě kvůli podpoře západního odboje mlčeli

Žijí v mírném stínu vyhlazení Lidic i hrdinské smrti československých parašutistů, kteří se po útoku na na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha ukrývali v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje. Obec Ležáky, kterou přesně před 79 lety vypálili a vyhladili nacisté, měla pro český odboj nezpochybnitelný přínos. Období heydrichiády, které patří k nejtěžším chvílím v historii českého národa, je spjato i s nimi. Tragédii přežily jen sestry Šťulíkovy, osada je mementem nacistických zvěrstev.

KOMENTÁŘ Miroslava Zborovského: Neřeším, zda při zásahu v Teplicích zemřel Rom. Záleží totiž na všech životech

Už druhý den na serverech narážím na články k případu, kdy policie zneškodnila v Teplicích útočníka, který následně, a pravděpodobně bez souvislosti se zásahem, umřel. Když si pustím video, tak vidím zfetovaného muže, který se chová velmi agresivně.

Kdo jde proti proudu, je označen za dezinformátora. Svoboda slova prohrává, chceme zase jen držet ústa a krok?

Likviduje svobodu slova i názory podobně, jako tomu bylo za ohavné normalizace. Za označením média či myšlenky, že je dezinformační, se totiž opravdu nemusí pokaždé skrývat lež či naprostý výmysl. Doba se bohužel vrací před rok 1989, i když samozřejmě jinak. Ale pointa zůstává stejná. Kdo jde proti proudu, je nepohodlný a je určen k likvidaci. A je jedno, zda se píše totalitní rok 1970, anebo aktuální letopočet. Skutečně chceme, abychom všichni zase byli tupým stádem ovcí, které se bojí vyslovit svůj vlastní názor? Ústa a krok jsme drželi už přes čtyřicet let, nyní je jakékoli přizpůsobení projevem slabosti.

KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: 70 let od začátku vysílání Svobodné Evropy. Obyvatele povzbuzovalo v odporu proti komunismu

Rádio Svobodná Evropa (Radio Free Europe, RFE), které začalo do Československa vysílat právě před sedmdesáti lety, se velmi brzy stalo symbolem odporu proti komunistickému režimu. A to v době, kdy ve střední a východní Evropě, v zemích za železnou oponou vrcholily krvavé represe. Počty totalitních mocenských složek a jejich pomocníků dosáhly vrcholu, stejně jako počty vězňů a internovaných v táborech nucených prací i uranových dolech, či pomocných technických praporech.

Česko zostudil, Západ potupil. Zeman je definitivní pravou rukou Putina, vybral si vrahy a dezinformátory

Jak málo stačí k tomu, aby člověk mohl napáchat nedozírné škody, dnes opět předvedl Miloš Zeman. Formálně hlava českého státu se korunovala na pravou ruku Vladimira Putina, když kopala do všeho a do všech, snad jen s výjimkou Ruska. Země, která neváhá vraždit své nepřátele a dezinformovat svět.

Zeman ani po kauze Vrbětice nevysvlékl kremelský dres. Moskva může být na jeho rétoriku hrdá

Kremelský dres ze sebe nevysvlékl ani po kauze Vrbětice, v níž ohledně výbuchu muničního skladu v roce 2014 pravděpodobně figurují ruské tajné služby. Prezident Miloš Zeman se ve svém vyjádření ostře nevymezil proti diktátorské Moskvě a výrokem, že neexistují žádné důkazy o přítomnosti ruských agentů, potvrdil, že si Českou republiku plete s gubernií Ruské federace. Hlava státu diplomaticky ztrapnila zemi, když nevidí důvod, proč by děkovala zahraničním představitelům, kteří Prahu podrželi. Navíc na adresu americké Ústřední zpravodajské služby CIA užil rétoriku, za niž by se nestyděli ani stalinští komunisté.

ODS čeká jen decentní oslava. Fialovu moudrost musí smíchat s rebelstvím. Pak její koktejl může chutnat

Pomyslně sfoukává z narozeninového dortu třicet svíček. Občanská demokratická strana je mladou dámou, která má však za sebou mnohé turbulence, skandály, přešlapy a trvalý rozchod se svým otcem zakladatelem Václavem Klausem, který se jí zřekl. Na svůj věk si prožila větší útrapy než její vrstevnice. I když má kulatiny, na bouřlivé oslavy není čas ani vhodná chvíle. Až sněmovní volby ukáží, zda se ODS definitivně vzpamatovala z kauzy Jany Nagyové a jestli se předsedu Petru Fialovi podařilo část veřejnosti přesvědčit, že je dobrým lídrem, který stranu definitivně odstřihl od minulosti, která ji málem pohřbila.

Bezpečnost především. Češi musí v ruské otázce dojít k jasnému závěru

Vstřícný přístup k Rusům ve věci vakcíny Sputnik V a tendru na dostavbu Dukovan musí skončit. Takové závěry by měli učinit čeští politici po sobotním odhalení o pozadí výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Přesto se nelze ubránit dojmu, že i s ohledem na historickou zkušenost jsme měli v ruské otázce mít jasno už dávno.