
Sedmdesáté výročí tragických událostí z jara a léta 1951 v Babicích, které svým vyzněním dalece přesáhly Třebíčsko, nás nutí se zamyslet, zda jsme byli s tak výrazným časovým odstupem schopni rozplést celé pozadí případu. Bohužel si musíme přiznat, že se nám odhalit veškeré nuance odhalit nepodařilo. Do určité míry stále ještě ve veřejnosti rezonují výstupy komunistické propagandy, včetně seriálu s názvem 30 případů majora Zemana. Kauza, při níž byli zavražděni tři funkcionáři KSČ, vedla k další represi proti sedláckému stavu a církvi s cílem zlomit odpor proti režimu v celém regionu. Záhadou stále zůstává role Ladislava Malého.
Co se vlastně v Babicích odehrálo? Večer 2. července 1951 se v tamní škole sešli komunističtí funkcionáři místního MNV (místní národní výbor) k poradě. Kolem 22. hodiny a 30. minuty vtrhli do budovy útočníci. Podle protokolů StB ve škole střílel z pistole Ladislav Malý a ze samopalu Antonín Mityska, palbu nepřežili Tomáš Kuchtík, předseda MNV a MO KSČ, Josef Roupec, místopředseda MNV, člen KSČ a Bohumír Netolička, pokladník MNV, člen KSČ. Čtvrtý funkcionář KSČ František Bláha, předseda místního akčního výboru Národní fronty, byl postřelen. Akce se ještě zúčastnili bratři Antonín a Stanislav Plichtovi, kteří drželi hlídku před budovou.
Po tragédii se zvedla vlna represí proti sedlákům i církvi
Ze státních orgánů se v 90. letech minulého století na vyšetřování Babického případu podílel Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který sice nalezl některé žijící svědky, nicméně neměl ještě tehdy přístup k archivním materiálům v takovém rozsahu, jaký máme dnes. Vyšetřovatel případu navíc nebyl schopen s odstupem a nadhledem vyhodnotit operativní a vyšetřovací písemnosti Státní bezpečnosti.
Díky nečinnosti Ústavu pro studium totalitních režimů, který má tyto kauzy řešit ze zákona, stále v úplnosti neznáme činnost příslušníků Státní bezpečnosti z počátku 50. let v jihomoravském regionu, přestože máme v Archivu bezpečnostních složek zachovánu významnou množinu jejich kádrových materiálů. Velmi málo víme také o jejich provokacích, a to nejen v regionu Třebíčska.
Poněkud lépe je známo, jak komunistické bezpečnostní složky postupovaly po provedeném zatýkání, o brachiálním vyšetřování a organizaci patnácti regionálních politických procesů. Stejně tak je zmapována reakce vládnoucí Komunistické strany Československa, která po tragédii využila situace do značné míry zmanipulované Státní bezpečností k další represi proti sedláckému stavu a církvi s cílem zlomit odpor proti režimu v celém regionu. Výsledkem bylo 11 trestů smrti (páter Jan Bula, páter Václav Drbola, František Kopuletý, Jaroslav Melkus, Antonín Mityska, Drahoslav Němec, páter František Pařil, Antonín Plichta st., Stanislav Plichta, Gustav Smetana a Antonín Škrdla) a u dalších odsouzených 1375 let odnětí svobody.
Díky průběžné skartační praxi operativních a vyšetřovacích útvarů Státní bezpečnosti, jejich manipulacím a falšování především výslechových protokolů, stejně jako nedostatku svědků, bylo a je velmi obtížné odhalovat či objektivně rekonstruovat tehdejší děje.
Vzhledem k tomu, že tajná politická policie při vyšetřování trestných činů kriminální povahy záměrně obcházela příslušníky kriminálních útvarů, nemáme ani dostatek relevantních důkazů k rozpletení vraždy tří funkcionářů Místního národního výboru v Babicích z 2. července 1951.
Historici se marně snaží objasnit roli Ladislava Malého
Ze všech těchto důvodů nejsme ještě dnes schopni objektivně a definitivně odpovědět na otázku, jaká byla pravá role údajné klíčové osoby druhé fáze babického případu Ladislava Malého, označovaného za agenta – provokatéra, jehož napojení na Státní bezpečnost není hodnověrně doloženo.
A zde narážíme na další slabé místo odhalování historie nejbrutálnější fáze studené války a tím je nedostatek hodnověrných archivních materiálů z provenience amerických zpravodajských služeb, zejména armádní kontrarozvědky (CIC), vojenské rozvědky (MIS) a Ústřední zpravodajské služby (CIA), jejichž tajné úřadovny v Rakousku a západním Německu působily ofenzivně proti komunistickému Československu.
Bez odtajnění a zpřístupnění operativních materiálů k Ladislavu Malému, pravděpodobně nejsme schopni zrekonstruovat jeho osobnostní profil, motivaci, případně jeho činnost na obou stranách železné opony. Originální písemnosti z počátku 50. let minulého století nám totiž nemohou nahradit ani polistopadové vzpomínky představitelů exilových zpravodajských organizací, mezi nimi i generál Miloše Knorra, na začátku 50. let se po emigraci stal řídícím důstojníkem americké zpravodajské služby.
Nezbývá než věřit, že se nakonec dočkáme kvalifikovanějšího přístupu jak na straně české historické obce, stejně jako otevření amerických případně i dalších západních archivů k podrobnému studiu a vyjasnění podílu jejich zpravodajského aparátu na zatlačování komunismu (rollback policy), případně včetně dramatické kauzy týkající se Babického případu.
Autor je historikem, poslancem ODS, místopředsedou výboru pro bezpečnost, členem výboru pro obranu.
Související

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Poslanci chtějí po emotivních slovech kolegy Richtera probrat zásah policie při útoku na FF UK
Pavel Žáček (novinář) , komentář , Vražda
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera

MS v hokeji: Američané si po 65 letech došli pro zlato. V dramatickém finále porazili Švýcary v prodloužení
včera

Zelenskyj nechápe, proč Trump mlčí. Západ jen dodává Putinovi odvahu, tvrdí
včera

Druhý blackout za dva dny. Francie řeší podivnou sabotáž
včera

Tisíc za tisíc. Ukrajina a Rusko dokončily dosud největší výměnu vězňů
včera

Švédsko poráží Dánsko 6:2 a slaví bronz z mistrovství světa
včera

Dostáváte miliardy, chceme jména a země. Trumpův boj proti Harvardu pokračuje
včera

Torpédoborec se v Severní Koreji převrátil na bok. Úřady pozatýkaly pracovníky loděnice
včera

Evropa si pěstuje čínského hada na prsou. A začíná jí to docházet
včera

Šéfka SOCDEM a bývalý ministryně Maláčová má rakovinu
včera

"Chci domů za dcerou, ale pokud se vzdáme, vrátí se." Jak se žije na ukrajinské frontě?
včera

Největší ruský útok od začátku války: Na Ukrajině umíraly pod palbou raket a dronů i děti
včera

Experti se obávají nejhoršího: Rusko testuje zbraň, která může zvrátit situaci na Ukrajině
včera

"Svět se nestará, jestli všichni zemřeme." V troskách Gazy panuje hlad a zoufalství
včera

Trumpova strategie nevyšla. Kvůli clům zdražíme, ať si náklady zaplatí Američané, vzkazují firmy
včera

Počasí se příští týden citelně oteplí, dorazí ale déšť
24. května 2025 21:41

"Trochu respektu..." EU zareagovala na Trumpovu hrozbu 50% cel
24. května 2025 21:04

Švýcarsko rozdrtilo Dánsko 7:0 a postupuje do finále hokejového mistrovství světa
24. května 2025 20:30

Největší destrukce značky v dějinách? Expert popsal, jak Musk zničil Teslu
24. května 2025 19:21

Odpojení Ruska od SWIFTu, zákaz plynovodů Nord Stream. EU plánuje velmi tvrdé sankce
24. května 2025 18:05
Trump zablokoval sankce proti Rusku. Evropa ztrácí trpělivost a propadá se do zoufalství
Zatímco napětí mezi Ruskem a Ukrajinou přetrvává a evropské státy zoufale hledají způsoby, jak přimět Moskvu k příměří, Spojené státy vedené Donaldem Trumpem odmítají zavést slíbené tvrdé sankce proti Kremlu. Tato situace vyvolává mezi evropskými lídry narůstající frustraci, kterou neutišil ani dvouhodinový telefonát Trumpa s Vladimirem Putinem, jenž k žádnému posunu směrem k míru nevedl.
Zdroj: Libor Novák