KOMENTÁŘ | KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Ani po 70 letech o vraždách v Babicích nevíme vše. Kauza ze seriálu 30 případů majora Zemana klame veřejnost

Sedmdesáté výročí tragických událostí z jara a léta 1951 v Babicích, které svým vyzněním dalece přesáhly Třebíčsko, nás nutí se zamyslet, zda jsme byli s tak výrazným časovým odstupem schopni rozplést celé pozadí případu. Bohužel si musíme přiznat, že se nám odhalit veškeré nuance odhalit nepodařilo. Do určité míry stále ještě ve veřejnosti rezonují výstupy komunistické propagandy, včetně seriálu s názvem 30 případů majora Zemana. Kauza, při níž byli zavražděni tři funkcionáři KSČ, vedla k další represi proti sedláckému stavu a církvi s cílem zlomit odpor proti režimu v celém regionu. Záhadou stále zůstává role Ladislava Malého.

Co se vlastně v Babicích odehrálo? Večer 2. července 1951 se v tamní škole sešli komunističtí funkcionáři místního MNV (místní národní výbor) k poradě. Kolem 22. hodiny a 30. minuty vtrhli do budovy útočníci. Podle protokolů StB ve škole střílel z pistole Ladislav Malý a ze samopalu Antonín Mityska, palbu nepřežili Tomáš Kuchtík, předseda MNV a MO KSČ, Josef Roupec, místopředseda MNV, člen KSČ a Bohumír Netolička, pokladník MNV, člen KSČ. Čtvrtý funkcionář KSČ František Bláha,  předseda místního akčního výboru Národní fronty, byl postřelen. Akce se ještě zúčastnili bratři Antonín a Stanislav Plichtovi, kteří drželi hlídku před budovou.

Po tragédii se zvedla vlna represí proti sedlákům i církvi

Ze státních orgánů se v 90. letech minulého století  na vyšetřování Babického případu podílel Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který sice nalezl některé žijící svědky, nicméně neměl ještě tehdy přístup k archivním materiálům v takovém rozsahu, jaký máme dnes. Vyšetřovatel případu navíc nebyl schopen s odstupem a nadhledem vyhodnotit operativní a vyšetřovací písemnosti Státní bezpečnosti.

Díky nečinnosti Ústavu pro studium totalitních režimů, který má tyto kauzy řešit ze zákona, stále v úplnosti neznáme činnost příslušníků Státní bezpečnosti z počátku 50. let v jihomoravském regionu, přestože máme v Archivu bezpečnostních složek zachovánu významnou množinu jejich kádrových materiálů. Velmi málo víme také o jejich provokacích, a to nejen v regionu Třebíčska.

Poněkud lépe je známo, jak komunistické bezpečnostní složky postupovaly po provedeném zatýkání, o brachiálním vyšetřování a organizaci patnácti  regionálních politických procesů. Stejně tak je zmapována reakce vládnoucí Komunistické strany Československa, která po tragédii využila situace do značné míry zmanipulované Státní bezpečností k další represi proti sedláckému stavu a církvi s cílem zlomit odpor proti režimu v celém regionu. Výsledkem bylo 11 trestů smrti (páter Jan Bula, páter Václav Drbola, František Kopuletý, Jaroslav Melkus, Antonín Mityska, Drahoslav Němec, páter František Pařil, Antonín Plichta st., Stanislav Plichta, Gustav Smetana a Antonín Škrdla) a u dalších odsouzených 1375 let odnětí svobody.

Díky průběžné skartační praxi operativních a vyšetřovacích útvarů Státní bezpečnosti, jejich manipulacím a falšování především výslechových protokolů, stejně jako nedostatku svědků, bylo a je velmi obtížné odhalovat či objektivně rekonstruovat tehdejší děje.

Vzhledem k tomu, že tajná politická policie při vyšetřování trestných činů kriminální povahy záměrně obcházela příslušníky kriminálních útvarů, nemáme ani dostatek relevantních důkazů k rozpletení vraždy tří funkcionářů Místního národního výboru v Babicích z 2. července 1951.

Historici se marně snaží objasnit roli Ladislava Malého

Ze všech těchto důvodů nejsme ještě dnes schopni objektivně a definitivně odpovědět na otázku, jaká byla pravá role údajné klíčové osoby druhé fáze babického případu Ladislava Malého, označovaného za agenta – provokatéra, jehož napojení na Státní bezpečnost není hodnověrně doloženo.

A zde narážíme na další slabé místo odhalování historie nejbrutálnější fáze studené války a tím je nedostatek hodnověrných archivních materiálů z provenience amerických zpravodajských služeb, zejména armádní kontrarozvědky (CIC), vojenské rozvědky (MIS) a Ústřední zpravodajské služby (CIA), jejichž tajné úřadovny v Rakousku a západním Německu působily ofenzivně proti komunistickému Československu.

Bez odtajnění a zpřístupnění operativních materiálů k Ladislavu Malému, pravděpodobně nejsme schopni zrekonstruovat jeho osobnostní profil, motivaci, případně jeho činnost na obou stranách železné opony. Originální písemnosti z počátku 50. let minulého století nám totiž nemohou nahradit ani polistopadové vzpomínky představitelů exilových zpravodajských organizací, mezi nimi i generál Miloše Knorra, na začátku 50. let se po emigraci stal řídícím důstojníkem americké zpravodajské služby.

Nezbývá než věřit, že se nakonec dočkáme kvalifikovanějšího přístupu jak na straně české historické obce, stejně jako otevření amerických případně i dalších západních archivů k podrobnému studiu a vyjasnění podílu jejich zpravodajského aparátu na zatlačování komunismu (rollback policy), případně včetně dramatické kauzy týkající se Babického případu. 

Autor je historikem, poslancem ODS, místopředsedou výboru pro bezpečnost, členem výboru pro obranu.

Související

Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

Pavel Žáček (novinář) komentář Vražda

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 55 minutami

Vladimír Putin a Donald Trump

Kreml oznámil čas schůzky Putina s Trumpem

Prezidentský poradce Jurij Ušakov oznámil, že se Vladimír Putin a Donald Trump po jednání na Aljašce zúčastní společné tiskové konference. Uvedl, že oba lídři budou mít nejprve soukromý rozhovor za přítomnosti tlumočníků. Poté se k nim připojí pět členů z každé delegace.

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Izrael chce přesídlit Palestince z Pásma Gazy do Jižního Súdánu

Izrael jedná s Jižním Súdánem o možnosti přesídlení Palestinců z Pásma Gazy do této válkou zmítané východoafrické země. Jedná se o součást širšího úsilí Izraele usnadnit masovou emigraci z oblasti, kterou po 22 měsících ofenzívy proti Hamásu opustil v ruinách.

před 2 hodinami

Vlivná Kim Jo-čong, sestra diktátora na archivních snímcích.

KLDR plánuje zakotvit do ústavy odpor k Jižní Koreji

Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, důrazně odmítla tvrzení Jižní Koreje, že Pchjongjang odstranil některé ze svých propagandistických reproduktorů podél hranice. Podle prohlášení, které bylo zveřejněno státní agenturou KCNA, Severní Korea reproduktory nikdy neodstranila a ani je nemá v úmyslu odstranit.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Jak se chránit před extrémním počasím? Meteoroložka dala čtenářům EZ několik důležitých doporučení

Česko vstoupilo do další vlny úmorných veder, která vyvrcholí v pátek teplotami až 37 °C. Meteoroložka Dagmar Honsová pro EuroZprávy.cz varovala, že tropické počasí představuje zátěž hlavně pro seniory, děti a chronicky nemocné, a radí, jak se chránit. Klíčem je dostatek tekutin, lehké oblečení, vyhýbání se polednímu slunci a ochrana pokožky i očí.

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Demokraté v krizi. Potřebují lídra do prezidentských voleb, dodnes ale nikoho nemají, varuje Bidenův poradce

Marylandský guvernér Wes Moore nedávno vyjádřil názor, že by se demokraté neměli zabývat volbami v roce 2028 a měli by se plně soustředit na současnost. Na druhou stranu, ve svém nedávném komentáři pro magazín Time bývalý hlavní poradce prezidenta Joea Bidena John McCarthy tvrdí, že ačkoli je soustředění na aktuální dění důležité, strana si nemůže dovolit odkládat přípravu na budoucnost.

před 3 hodinami

Vlaky

Jak se Evropa chystá na ruskou hrozbu? Zvažuje i obnovu prastaré trati

Belgie, Nizozemsko a Německo diskutují o obnově železniční trati Železný Rýn. Trať, jejíž historie sahá až do 19. století, se má dočkat vzkříšení, aby posílila vojenskou mobilitu v reakci na rostoucí hrozbu ze strany Ruska. Tato trasa spojovala belgický přístav Antverpy s německou průmyslovou oblastí Porúří a během druhé světové války a po ní hrála klíčovou roli pro spojenecké síly.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump: Rusko čekají vážné následky, pokud Putin neukončí válku.

Před blížícím se summitem začal americký prezident Donald Trump zjišťovat, jak se jeho ruský protějšek Vladimir Putin za poslední roky změnil. Od jejich posledního setkání v roce 2019 uplynulo dlouhých šest let. Trump, který se summitu na Aljašce zúčastní, slíbil, že rychle vyjedná mír na Ukrajině ještě před nástupem do úřadu. Putin však neprojevil zájem o příměří a naopak stupňuje útoky.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Vlci, ilustrační foto

Vlci budí na Šumavě obavy. Správa parku připustila, že jí utekli z výběhu

Nepříjemná situace nastala během vrcholné turistické sezóny na Šumavě. Zástupci správy národního párku v úterý ustanovili krizový štáb pro odchyt vlků, kteří se vyskytují v širším okolí návštěvnického centra v Srní a vykazují nízkou hladinu plachosti. Není totiž vyloučeno, že jde o vlky chované ve zdejším výběhu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Litva se obává ruského útoku. Vycvičí tisíce dětí i dospělých v používání dronů

Litva, která má 2,8 milionu obyvatel a sousedí s ruskou enklávou Kaliningrad a Běloruskem, se snaží posílit svou obranu proti potenciální hrozbě ze strany Ruska. V rámci snahy o posílení „civilního odporu“ zahájila vláda iniciativu, která má naučit desítky tisíc lidí ovládat drony. Vláda chce do roku 2028 vycvičit více než 22 000 lidí, uvedl The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy