KOMENTÁŘ | Stříž je symbolem komunistického bezpráví. Vláda tak plivla do tváře všem obětem totalitního režimu

Byl neoblomný a krutý. Zejména Svědkové Jehovovi vzpomínají, jak Igor Stříž naprosto ignoroval jejich víru i přesvědčení, a proto skončili ve vazbě či ve vězení. Podle čerstvě jmenovaného nejvyššího státního zástupce se údajně jen odvolávali na svědomí a nikoli na náboženskou víru. Z verdiktů ústavních soudů však vyplývá, že svědomí má vyšší ochranu než náboženské víra. Bývalý prokurátor na Vojenské obvodové prokuratuře v Olomouci a exvyšetřovatel neprojevil v současnosti ani dostatek sebereflexe, když tvrdí, že se řídil tehdejšími platnými zákony. Takové prohlášení svědčí o absenci jisté bezcharakternosti a vysílá jasný signál, že je mně vlastně úplně lhostejné, za jakého režimu dělám kariéru.

Šéfka spravedlnosti hanebně bagatelizuje jeho minulost

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová také hanebně Střížovu roli během normalizace bagatelizuje. Nechala se slyšet, že prokurátorem se stal v únoru 1989, takže těžko mohl něco spáchat za půl roku do Sametové revoluce. I kdyby byl ve funkci jedinou vteřinu před tím, než na pražské Národní třídě 17. listopadu 1989 začal Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti masakrovat studenty, nemohl by v demokratické justici nikdy působit, navíc vést soustavu státních zastupitelství. Stříž se během totality totiž dostal do tak vlivné pozice, že se před ním třásli i lampasáci a pohlaváři. Byl vlastně neomezeným pánem nad osudy jiných.

Jeho jmenování je tedy odporné a jde proti všem demokratickým hodnotám i principům, které přinesl Listopad 1989. Je nemyslitelné si představit, že by po druhé světové válce v poraženém Německu měl v justici klíčové postavení bývalý člen gestapa či wehrmachtu. V České republice je ale možné, aby se člověk, který šel tak významně na ruku nelidskému komunistickému režimu, ocitl ve funkci nejvyššího státního zástupce. Bývalý první náměstek nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana má sice pověst erudovaného odborníka, ale v tomto případě se jedná o naprostou zanedbatelnost. Jednoznačně zde převyšuje jeho minulost i rozhodnutí, kterými ničil mladé životy. A to jen kvůli tomu, že branci nechtěli sloužit socialistické vlasti převážně z náboženského přesvědčení. Nejvyšší státní zastupitelství tak okamžitě ztrácí kredit i respekt, když jej vede člověk, který se podílel na represích rigidního bolševického režimu. A vlastně s ním i kolaboroval.

Opozice má jednoznačně pravdu, když shodně prohlašuje, že pokud uspěje ve volbách, tak doktora Stříže okamžitě odvolá. Pokud by setrval i nadále ve své roli, pak se nám do kalendáře vrací normalizační letopočty, které jsou plné totality. Nejvyšší státní zástupce se atakům ze stran aliancí brání tím, že už dopředu avizují, jak budou politicky zasahovat do nezávislosti justice. Ne, pane doktore Stříži, tady vůbec nejde o politiku, ale o morálku a úctu k obětem minulého režimu, s nimiž jste neměl jako vojenský prokurátor slitování. Když se člověk, který sloužil komunistům, ohání zasahováním do nezávislosti justice, zní to skutečně trapně a arogantně. Pane doktore Stříži, jednalo se o bolševiky, kteří jednačtyřicet let ovlivňovali soudy a diktovali jim, jaké rozsudky mají vynášet a koho z ideologických důvodů pověsit na šibenici. A po celou dobu tvrdě perzekuovali muže, kteří nechtěli sloužit v armádě, na čemž jste se rovněž podílel.

Upřednostňování bývalých stranických kádrů neustále dehonestuje svobodu a demokracii. Dosadit bývalého komunistického vojenského prokurátora na post šéfa žalobců je opravdu návratem do odporného režimu a děje se tak v přímém přenosu. Pokud budou v justici ve vysokých funkcí lidé jako Stříž, nikdy se neodstřihne od komunistické minulosti. Nikomu tak nepřijde divné, že v ní obléká talár stále ještě dost bývalých členů KSČ, kteří posílali do vězení představitele tehdejšího disentu. Vláda jednoznačně vyslala vzkaz, že morálka jí nic neříká a klidně všem, kteří během rudého teroru trpěli, plivne hanebně a klidně do tváře.

Nejvyšší státní zástupce je horkým kandidátem na snížení penze

Pokud by prošel návrh lidovců a ostatních členů koalice SPOLU, aby bývalí vysocí pohlaváři minulého režimu brali menší penze, byl by Stříž ukázkovým a horkým kandidátem. Takový člověk je typickým představitelem tehdejšího bezpráví a naprosté arogance moci, která terorizovala zemi. Justice bohužel zamrzla. Většina kádrů v ní zůstala, a tak se nelze vůbec divit, že například za vraždy na železné oponě, nebyl nikdo z komunistických šéfů potrestán a odsouzen. Těžko pošlu do vězení někoho, komu jsem sloužil a kdo na mě také něco může vědět či vytáhnout.

Nejde však jen o minulost. I když premiér Andrej Babiš tvrdí, jak Stříže nechtěl jmenovat a dokonce ministryni spravedlnosti Marii Benešové vyhrožoval odvoláním, pokud nenajde jiného kandidáta, pak se v reálu ministerskému předsedovi tak loajální člověk, jakým v minulosti Stříž byl, velice hodí. Vždyť Babiš ohledně kauzy Čapí hnízdo hraje o svobodu a vážně hrozí, že při změně exekutivy by o ni mohl přijít. Nejvyšší státní zástupce sice prohlašuje, že bude sloužit veřejnosti, a je možné, že chystá i jedno zásadní rozhodnutí, jež může ovlivnit politiku, ale rovněž může jít i o marketingový tah, který řídí Babišovo PR oddělení. Udělat z premiéra mučedníka může přinést ve volbách další hlasy. Část lidi trpitele zbožňuje a fandí jim. Mnozí si rovněž řeknou, jak je čestným politikem, když souhlasil s jmenováním nejvyššího státního zástupce, o němž ví, že jej může dostat před soud. A proto určitě nic neudělal a vše je skutečně jen kampaň, za kterou stojí ta zpropadená opozice.

Babišovi, u něhož existuje vážné podezření, že se zapletl se Státní tajnou bezpečnostní a byl členem KSČ, nelze věřit. Naplno jeho povahu vystihuje známý vtip: „Do strany jsem vstoupil nechtěl, to maminka, s StB jsem spolupracovat nechtěl, to řídící důstojníci, Slovensko jsem opustit nechtěl, to Mečiar, do české politiky jsem nechtěl vstoupit, to Kalousek.“ Smích by však zaznít neměl.

Je tragické, že Česká republika má takového premiéra, který se s dalšími členy kabinetu neštítí jmenovat do funkce nejvyššího státního zástupce bývalého komunistického vojenského prokurátora. U Babiše ale už nic nepřekvapí, nemůže už své kritiky ničím šokovat. Nikdo by se nedivil, kdyby do svého PR týmu povolal bývalého komunistického ideologa Jana Fojtíka. Že fanaticky sloužil straně? Nevadí, má přece zkušenosti, jak se dělá propagace, tak ho do volebního štábu bereme. A že jej v současné době stíhá Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) za fakt, že neudělal nic pro zabránění střelby pohraničníků na prchající, je úplně jedno. Vždyť i pan premiér je trestně stíhaný, a tak by Fojtík ničím nevybočoval, možná by si rozuměl i se Střížem.

Jmenováním doktora Igora Stříže, který je symbolem komunistického bezpráví, jsme spadli do obrovského morálního bahna. Klesli jsme na absolutní dno. Ale hlavně jsme ublížili perzekuovaným obětem komunistického režimu. A to hodně bolí.