Svět se mění. Po roce a půl stráveném s covidem-19 se s pandemií učí žít. Napomáhají tomu detailnější znalosti nemoci, vakcíny i účinná preventivní opatření. S posledním jmenovaným ale nelze žít věčně a dříve či později se bude muset společnost vrátit k běžnému životu. Otázkou zůstává, za jakou cenu.
Pomineme-li tvrzení některých analytiků, že se covid-19 mohl v Číně objevit už v polovině roku 2019, od oficiálního potvrzení prvního případu nákazy uplynul rok a půl. Za tu dobu svět zažil několik pandemických vln čítající přes 187 milionů nakažených a více než 4 miliony mrtvých. Ani v Česku nejde o malá čísla, 1,6 milionu nakažených a přes 30 tisíc mrtvých. Jako kdyby vymřelo jedno středně velké město. V přepočtu na milion obyvatel tak Česko nadále zůstává jednou z nejhorších zemí světa, co se počtu zemřelých týče.
Tyto počty mají v průběhu času stoupající a klesající tendenci, v závislosti na počasí, opatřeních a v poslední době i na počtu očkovaných. Vakcíny prokazatelně pomáhají pandemii zkrotit a dostat pod kontrolu nejen počty nakažených, ale zejména těžce nemocných a mrtvých. Začaly tak udávat směr, kterým se svět v příštích měsících vydá.
Zatímco během prvních vln se vědci a lékaři zaobírali otázkou, jakým směrem se bude pandemie nadále vyvíjet, a predikovali několik možných scénářů, nyní je právě díky vakcínám nasnadě, jak bude boj s koronavirovou nemocí pokračovat.
Ostatně pro příklad nemusíme chodit daleko. Stačí se podívat na Británii, která se rozhodla přistoupit ke covidu jako k chřipce. Není sama a lze očekávat, že podobných států bude přibývat více, což bude další voda na mlýn konspirátorům. Ti totiž kromě jiného například věří, že covid-19 není nebezpečný, nebo dokonce že jde opravdu jen o chřipku, ačkoliv tento nesmysl byl vyvrácen už před mnoha měsíci.
Přesto se britský plán hojně objevuje jak na dezinformačních webech, tak v poměrně početných diskuzních skupinách odpůrců opatření a očkování. Paradoxní je, že Británie za možnost rozvolňování a návratu do normálního života vděčí právě vakcínám, ostatně první dávku tam dostalo už více než 85 % dospělé populace. Ale tato informace už mezi vyznavači dezinformací není populární, a proto se často zamlčuje. Jak typické.
Zatím nezodpovězenou a stále důležitější otázkou ale zůstává, jak přistupovat k lidem, kteří vakcínu odmítají. Pomineme-li osoby, které ze zdravotních důvodů očkovány být nemohou, máme podle různých odhadů zhruba 30 % občanů, kteří vakcíny odmítají. Důvody jsou různé, od falešného přesvědčení, že zrovna jim covid-19 nic neudělá, přes důvěru ve vlastní věk a imunitní systém, až po víru ve fantasmagorické scénáře o čipech ve vakcínách a spojitost s 5G sítěmi.
Má společnost trpět kvůli lidem věřícím nesmyslům?
Jakkoliv úsměvně a komicky to může znít, opravdu jsou lidé, kteří za covidem a vakcínami vidí jedno velké biotechnologické spiknutí. Výjimkou pak nejsou ani další pojící prvky - myslí si například, že volby amerického prezidenta byly zmanipulované a měl vyhrát Trump, že covid-19 se šíří kontaminovanými testovacími tyčinkami, nebo že na nich po očkování budou držet magnetické předměty.
Ostatně najít na internetu fotografii, kde lidem drží na hrudi či rameni lžička, není nijak těžké. Fyzikálně zdatní lidé už ví, kam mířím, neboť ne každá lžička a obecně ne každá nerezová ocel je magnetická, ale všechny poměrně úspěšně drží na zpoceném člověku, který zjednodušeně řečeno lepí.
Na druhou stranu nelze lidem upřít právo na to na sebe přikládat lžičky, právo na to myslet si cokoliv o údajných světových spiknutích, a v neposlední řadě i právo na to se očkovat nenechat. Pak ale nastává otázka, jak k této třetině občanů přistupovat.
To, že neočkovaní lidé mají větší šanci se nakazit a protrpět vážnou formu nemoci s možným rizikem úmrtí, už statistiky prokázaly. Obecně se tedy dá říct, že neočkovaní lidé jsou především hrozbou sami pro sebe, ale pokud se oprostíme od základních lékařských etických zásad, je to jejich volba, jak k nemoci přistoupí.
Druhá věc, která se ale týká nás všech, je dopad na společnost. Už nyní je zřejmé, že aby se povedlo covid-19 zkrotit, musí být proočkovanost v populaci vysoká. Výrazně vyšší, než je nyní. A do tohoto stavu máme zatím daleko, my jako Češi, i my jako lidé.
Některé země přistupují k neočkovaným opatrně, nabízí loterie nebo finanční výhody. Jiným trpělivost došla, očkování v určitých profesích nařizují nebo pro neočkované zavírají bary či dokonce hranice. Je to ale v pořádku? Ano. I ne.
Ústava zaručuje svobodu, ale ne za každou cenu
Odpůrci očkování se často ohání ústavou, a nelze popřít, že právo na svobodu pohybu a další lidské svobody je skutečně zakotveno v Listině základních práv a svobod. Ovšem jen do té míry, kterou povoluje zákon a která nevede k ohrožení ostatních. Jeden z bodů například výslovně uvádí, že "Svoboda pohybu a pobytu je zaručena", tyto svobody ale mohou být omezeny zákonem, "jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví..."
Je však na pováženou, kdo komu skutečně odpírá jeho práva. Teoreticky je možné (ačkoliv rozhodnutí soudy tomu v poslední době příliš nenahrávají), že se na podzim ocitneme ve stejné situaci, jako loni. Počty nakažených budou opět výrazně stoupat a Česko se opět může dostat do nějaké formy lockdownu (proti kterému budou paradoxně nejvíce protestovat právě neočkovaní). Lze predikovat, že mezi nakaženými bude vyšší počet neočkovaných, právě těm pak ale budou moci očkovaní poděkovat za to, že se možná uzavřou jejich oblíbené obchody či restaurace.
"Pokud rozvolníme, v tomto případě to takřka s jistotou povede k tomu, že budeme mít tisíce a možná desetitisíce vážně nemocných a možná až tisíce obětí. Nechci strašit, ale matematika je neúprosná a zkušenost už máme," řekl nedávno Českému rozhlasu biochemik Jan Konvalinka.
"A teď je tady otázka. Etická, možná zčásti právní, určitě morální: jestli kvůli lidem, kteří se vědomě a svobodně rozhodli, že se nenechají naočkovat, celou zemi zastavíme, protože se nám budou plnit nemocnice a budou umírat lidé. Lékaři musí poskytovat péči hlupákům, ignorantům i lidem, kteří jsou nezodpovědní. Otázkou je, jestli to máme my ostatní platit," dodal.
Ač se nad jeho slovy mohou mnozí pobuřovat, ve skutečnosti jen vznesl otázku, která napadá řadu dalších lidí. Jak jako společnost přistupovat k neočkovaným? Opravdu je nutné kvůli nim v případě další vlny opět celou zemi zavírat? Nebo stačí střední cesta, kterou se vydávají některé další státy, a neočkovaným odepřít některé požitky, které zůstanou výhradně pro očkované? Nebo jít cestou Británie a rozvolnit s vědomím, že (především, ale nejen!) neočkovaní mohou opět zaplnit nemocnice?
Nelze zpochybnit, že i očkovaní se mohou nakazit. I očkovaní mohou onemocnět. A i očkovaní mohou s covidem-19 zemřít, byť statistiky dokládají, že jde o velmi nízký počet případů. Od počátku se sice ví, že žádná z vakcín není stoprocentní, data ale nezpochybnitelně ukazují, že míra těžkých případů nemoci a úmrtí u očkovaných opravdu klesá. U neočkovaných se ale příliš nemění a nové mutace naopak ukazují, že nakazit se bude stále snazší.
Jak poté přistupovat k lidem, kteří jdou nemoci naproti tím, že odmítají prevenci? Jakou cestu zvolit? Jít formou plošných opatření, výhod pro očkované, nebo rozvolnění? To je otázka, na kterou bude muset dříve či později někdo najít odpověď. A je více než jasné, že ať už bude jakákoliv, vždy se najde skupina lidí, které se nebude líbit.
Související

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , komentář , očkování
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Volby v Kosovu vyhrává Kurtiho strana. Parlamentní většinu ale nezíská
před 2 hodinami

Proslavila ho Partička i bratr kanibal. Marián Čurko je nezvěstný, pátrá po něm policie
před 2 hodinami

Mohou nést jaderné zbraně i vyprovokovat nukleární konflikt. Drony změnily svět víc, než jsme si mysleli
před 3 hodinami

Proč Trump zavedl cla proti zemím i ICC? O obchod zřejmě vůbec nejde
před 4 hodinami

Na Zemi se řítí dva asteroidy. Jeden může narazit už za pár let, druhý by při dopadu vyhladil lidstvo
před 6 hodinami

Oči světa se upínají k Trumpovi. Japonsko mezitím může v tichosti zničit globální úsilí o zásadní změny
před 7 hodinami

Zelenskyj zahájil diplomatickou ofenzívu. Trumpovi může nabídnout nejen vzácné kovy
před 8 hodinami

OSN: Trumpův plán na „etnické čistky“ v Gaze je nelegální
před 9 hodinami

Překvapivý vývoj na politické scéně: ANO i Spolu oslabují, Motoristé výrazně posílili
před 10 hodinami

Palestinci odejdou, Pásmo Gazy bude naše, navrhuje Trump. Jeho plán ale dostal zásadní trhlinu
před 12 hodinami

Kim Čong-un vyjádřil "pevnou a neochvějnou" podporu Rusku v jeho válce proti Ukrajině
před 13 hodinami

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika
před 13 hodinami

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč
před 14 hodinami

Trump mluvil s Putinem o válce na Ukrajině. Prý mají dobré vztahy
před 15 hodinami

Počasí bude mrazivé i příští týden
včera

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj
včera

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD
včera

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká
včera

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal
včera
Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD
Na 250 000 demonstrantů vyšlo v sobotu do ulic Mnichova, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s rostoucím vlivem krajní pravice v Německu. Obrovská shromáždění probíhají po celé zemi v reakci na sílící podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), která se v předvolebních průzkumech drží na druhém místě a stává se klíčovým tématem kampaně před volbami 23. února.
Zdroj: Libor Novák