KOMENTÁŘ | Neočkovaní lidé. Jsou nebezpeční sobě i společnosti?

Svět se mění. Po roce a půl stráveném s covidem-19 se s pandemií učí žít. Napomáhají tomu detailnější znalosti nemoci, vakcíny i účinná preventivní opatření. S posledním jmenovaným ale nelze žít věčně a dříve či později se bude muset společnost vrátit k běžnému životu. Otázkou zůstává, za jakou cenu.

Pomineme-li tvrzení některých analytiků, že se covid-19 mohl v Číně objevit už v polovině roku 2019, od oficiálního potvrzení prvního případu nákazy uplynul rok a půl. Za tu dobu svět zažil několik pandemických vln čítající přes 187 milionů nakažených a více než 4 miliony mrtvých. Ani v Česku nejde o malá čísla, 1,6 milionu nakažených a přes 30 tisíc mrtvých. Jako kdyby vymřelo jedno středně velké město. V přepočtu na milion obyvatel tak Česko nadále zůstává jednou z nejhorších zemí světa, co se počtu zemřelých týče.

Tyto počty mají v průběhu času stoupající a klesající tendenci, v závislosti na počasí, opatřeních a v poslední době i na počtu očkovaných. Vakcíny prokazatelně pomáhají pandemii zkrotit a dostat pod kontrolu nejen počty nakažených, ale zejména těžce nemocných a mrtvých. Začaly tak udávat směr, kterým se svět v příštích měsících vydá.

Zatímco během prvních vln se vědci a lékaři zaobírali otázkou, jakým směrem se bude pandemie nadále vyvíjet, a predikovali několik možných scénářů, nyní je právě díky vakcínám nasnadě, jak bude boj s koronavirovou nemocí pokračovat. 

Ostatně pro příklad nemusíme chodit daleko. Stačí se podívat na Británii, která se rozhodla přistoupit ke covidu jako k chřipce. Není sama a lze očekávat, že podobných států bude přibývat více, což bude další voda na mlýn konspirátorům. Ti totiž kromě jiného například věří, že covid-19 není nebezpečný, nebo dokonce že jde opravdu jen o chřipku, ačkoliv tento nesmysl byl vyvrácen už před mnoha měsíci.

Přesto se britský plán hojně objevuje jak na dezinformačních webech, tak v poměrně početných diskuzních skupinách odpůrců opatření a očkování. Paradoxní je, že Británie za možnost rozvolňování a návratu do normálního života vděčí právě vakcínám, ostatně první dávku tam dostalo už více než 85 % dospělé populace. Ale tato informace už mezi vyznavači dezinformací není populární, a proto se často zamlčuje. Jak typické.

Zatím nezodpovězenou a stále důležitější otázkou ale zůstává, jak přistupovat k lidem, kteří vakcínu odmítají. Pomineme-li osoby, které ze zdravotních důvodů očkovány být nemohou, máme podle různých odhadů zhruba 30 % občanů, kteří vakcíny odmítají. Důvody jsou různé, od falešného přesvědčení, že zrovna jim covid-19 nic neudělá, přes důvěru ve vlastní věk a imunitní systém, až po víru ve fantasmagorické scénáře o čipech ve vakcínách a spojitost s 5G sítěmi. 

Má společnost trpět kvůli lidem věřícím nesmyslům?

Jakkoliv úsměvně a komicky to může znít, opravdu jsou lidé, kteří za covidem a vakcínami vidí jedno velké biotechnologické spiknutí. Výjimkou pak nejsou ani další pojící prvky - myslí si například, že volby amerického prezidenta byly zmanipulované a měl vyhrát Trump, že covid-19 se šíří kontaminovanými testovacími tyčinkami, nebo že na nich po očkování budou držet magnetické předměty. 

Ostatně najít na internetu fotografii, kde lidem drží na hrudi či rameni lžička, není nijak těžké. Fyzikálně zdatní lidé už ví, kam mířím, neboť ne každá lžička a obecně ne každá nerezová ocel je magnetická, ale všechny poměrně úspěšně drží na zpoceném člověku, který zjednodušeně řečeno lepí. 

Na druhou stranu nelze lidem upřít právo na to na sebe přikládat lžičky, právo na to myslet si cokoliv o údajných světových spiknutích, a v neposlední řadě i právo na to se očkovat nenechat. Pak ale nastává otázka, jak k této třetině občanů přistupovat.

To, že neočkovaní lidé mají větší šanci se nakazit a protrpět vážnou formu nemoci s možným rizikem úmrtí, už statistiky prokázaly. Obecně se tedy dá říct, že neočkovaní lidé jsou především hrozbou sami pro sebe, ale pokud se oprostíme od základních lékařských etických zásad, je to jejich volba, jak k nemoci přistoupí.

Druhá věc, která se ale týká nás všech, je dopad na společnost. Už nyní je zřejmé, že aby se povedlo covid-19 zkrotit, musí být proočkovanost v populaci vysoká. Výrazně vyšší, než je nyní. A do tohoto stavu máme zatím daleko, my jako Češi, i my jako lidé.

Některé země přistupují k neočkovaným opatrně, nabízí loterie nebo finanční výhody. Jiným trpělivost došla, očkování v určitých profesích nařizují nebo pro neočkované zavírají bary či dokonce hranice. Je to ale v pořádku? Ano. I ne.

Ústava zaručuje svobodu, ale ne za každou cenu

Odpůrci očkování se často ohání ústavou, a nelze popřít, že právo na svobodu pohybu a další lidské svobody je skutečně zakotveno v Listině základních práv a svobod. Ovšem jen do té míry, kterou povoluje zákon a která nevede k ohrožení ostatních. Jeden z bodů například výslovně uvádí, že "Svoboda pohybu a pobytu je zaručena", tyto svobody ale mohou být omezeny zákonem, "jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví..."

Je však na pováženou, kdo komu skutečně odpírá jeho práva. Teoreticky je možné (ačkoliv rozhodnutí soudy tomu v poslední době příliš nenahrávají), že se na podzim ocitneme ve stejné situaci, jako loni. Počty nakažených budou opět výrazně stoupat a Česko se opět může dostat do nějaké formy lockdownu (proti kterému budou paradoxně nejvíce protestovat právě neočkovaní). Lze predikovat, že mezi nakaženými bude vyšší počet neočkovaných, právě těm pak ale budou moci očkovaní poděkovat za to, že se možná uzavřou jejich oblíbené obchody či restaurace.

"Pokud rozvolníme, v tomto případě to takřka s jistotou povede k tomu, že budeme mít tisíce a možná desetitisíce vážně nemocných a možná až tisíce obětí. Nechci strašit, ale matematika je neúprosná a zkušenost už máme," řekl nedávno Českému rozhlasu biochemik Jan Konvalinka.

"A teď je tady otázka. Etická, možná zčásti právní, určitě morální: jestli kvůli lidem, kteří se vědomě a svobodně rozhodli, že se nenechají naočkovat, celou zemi zastavíme, protože se nám budou plnit nemocnice a budou umírat lidé. Lékaři musí poskytovat péči hlupákům, ignorantům i lidem, kteří jsou nezodpovědní. Otázkou je, jestli to máme my ostatní platit," dodal.

Ač se nad jeho slovy mohou mnozí pobuřovat, ve skutečnosti jen vznesl otázku, která napadá řadu dalších lidí. Jak jako společnost přistupovat k neočkovaným? Opravdu je nutné kvůli nim v případě další vlny opět celou zemi zavírat? Nebo stačí střední cesta, kterou se vydávají některé další státy, a neočkovaným odepřít některé požitky, které zůstanou výhradně pro očkované? Nebo jít cestou Británie a rozvolnit s vědomím, že (především, ale nejen!) neočkovaní mohou opět zaplnit nemocnice?

Nelze zpochybnit, že i očkovaní se mohou nakazit. I očkovaní mohou onemocnět. A i očkovaní mohou s covidem-19 zemřít, byť statistiky dokládají, že jde o velmi nízký počet případů. Od počátku se sice ví, že žádná z vakcín není stoprocentní, data ale nezpochybnitelně ukazují, že míra těžkých případů nemoci a úmrtí u očkovaných opravdu klesá. U neočkovaných se ale příliš nemění a nové mutace naopak ukazují, že nakazit se bude stále snazší.

Jak poté přistupovat k lidem, kteří jdou nemoci naproti tím, že odmítají prevenci? Jakou cestu zvolit? Jít formou plošných opatření, výhod pro očkované, nebo rozvolnění? To je otázka, na kterou bude muset dříve či později někdo najít odpověď. A je více než jasné, že ať už bude jakákoliv, vždy se najde skupina lidí, které se nebude líbit.

Související

Ilustrační foto

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

Pět let po vypuknutí pandemie covidu-19 si odborníci stále kladou otázku, jak hluboký dopad tato globální krize zanechala na nejmladších členech společnosti. Děti, které během pandemie vyrůstaly nebo se dokonce narodily, vykazují známky vývojových zpoždění, narušené socializace a vzdělávacích ztrát, jejichž důsledky mohou přetrvávat po celý život.
Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) komentář očkování

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Prezident Trump

Trump poprvé přiznal, že válku na Ukrajině možná nedokáže ukončit

Prezident Donald Trump připustil, že si není jistý, zda dokáže ukončit válku na Ukrajině, čímž se výrazně odchýlil od svých sebevědomých předvolebních slibů. Na palubě letounu Air Force One odpověděl novinářům na otázku, zda je přesvědčen, že se mu podaří zastavit boje mezi Ruskem a Ukrajinou: „Nevím. Nemohu říct, jestli se to stane.“

před 1 hodinou

Pedro Sánchez

Španělskou vládou otřásá další skandál: Pod Sánchezem se houpe židle

Snaha španělského premiéra Pedra Sáncheze obnovit důvěru v jeho Socialistickou dělnickou stranu (PSOE) po sérii korupčních skandálů dostala v pátek večer tvrdou ránu. Vysoce postavený stranický představitel Francisco Salazar rezignoval poté, co byl obviněn z několika případů sexuálního obtěžování. Aféra přišla v nejméně vhodnou chvíli, kdy se Sánchez snažil na víkendovém sjezdu strany zvrátit klesající důvěru veřejnosti a stabilizovat vládní koalici.

před 2 hodinami

Elon Musk

Musk zvažuje založení nové strany, která by hodila vidle do plánů Trumpa

Elon Musk, nejbohatší muž světa a šéf společností Tesla a SpaceX, dál rozvíjí myšlenku na založení nové americké politické strany. Tvrdí, že by jeho takzvaná America party mohla cílit jen na několik klíčových křesel ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu – s cílem stát se jazýčkem na vahách při rozhodování o zásadních zákonech, které dnes často procházejí jen o jeden či dva hlasy.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump: Putin chce dál zabíjet, USA možná pošlou Patrioty na Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuálnímu vývoji války na Ukrajině a prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin podle všeho „nechce válku ukončit“. Řekl to během cesty prezidentským letounem Air Force One, kde také přiznal svou nespokojenost s nedávným telefonátem s Putinem.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Prezident Trump

Trump podepsal kritizovaný rozpočtový zákon. Opět z toho udělal divadlo

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek odpoledne podepsal klíčový zákon o daních a vládních výdajích, jen den poté, co návrh těsně prošel Kongresem. Bílý dům se při slavnostním podpisu, který předcházel oslavám Dne nezávislosti, proměnil v dějiště triumfu pro prezidenta i jeho spojence.

před 14 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

První Vary bez Bartošky. Začal 59. ročník filmového festivalu

V Karlových Varech začal 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Po letech na něm chybí jeho dlouholetý prezident Jiří Bartoška, který počátkem května zemřel ve věku 78 let. Už dnes dorazili první hvězdní hosté, konkrétně americký herec Peter Sarsgaard a jeho lucemburská kolegyně Vicky Krieps. Oba si převzali Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. 

včera

včera

včera

včera

Diogo Jota

Útočník Liverpoolu Jota je po smrti. Zemřel tragicky se svým bratrem při autonehodě

Ještě nedávno slavil se svým Liverpoolem zisk anglického titulu a hrál s Portugalskem v Lize národů. Po konci sezóny se navíc otec tří malých dcer oženil. Vypadalo to na růžovou budoucnost, jenže krátce po svatbě přichází pro světový fotbal hrozivá zpráva. V pouhých 28 letech zemřel při tragické autonehodě u španělské Zamory portugalský útočník Liverpoolu Diogo Jota spolu se svým bratrem André Filipem.

včera

včera

Blackout způsobila technická závada, oznámil Fiala. Poprvé se ozval i prezident

Páteční blackout v Česku způsobila technická závada, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Ústředního krizového štábu. Podle jeho slov se přepokládá, že ještě dnes budou obnoveny dodávky elektrické energie ve všech zasažených místech. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy