Další konec kariéry v české biatlonové reprezentaci. Po Šlesingrovi skončila Vítková

Do nadcházející sezóny biatlonového Světového poháru 2020/21 nenastoupí v českém dresu nejen Michal Šlesingr, jenž svou dlouholetou kariéru ukončil v rámci březnových závodů Světového poháru v Novém Městě na Moravě, ale stejně tak ani Veroniku Vítkovou. Ta se svou kariéru rozhodla ve svých 31 letech ukončit ve čtvrtek. Důvodem však nejsou žádné zdravotní problémy, jak by se mohlo možná po jejích posledních dvou utrápených sezónách očekávat, ale o dost radostnější fakt, že se zanedlouho stane maminkou. Navzdory zmiňovaným dvěma posledním ne příliš podařeným sezónám ovšem český biatlon i tak ztrácí jednu z nejvýraznějších biatlonových osobností posledních let. Vždyť se jedná o dvojnásobnou olympijskou medailistku. A nejen to.

Naposledy však poznala nějaký větší úspěch na mezinárodní scéně v únoru před dvěma lety. Tehdy v rámci Zimních olympijských her v jihokorejském Pchjongčchangu získala bronzovou medaili ve sprintu. Od té doby však na tento úspěch už nedokázala navázat a to především stále se objevujícím zdravotním potížím.

Ty spočívaly hlavně v problému s dýcháním, což mělo za příčinu například to, že v uplynulé sezóně 2019/20 startovala pouze v úvodním sprintu ve švédském Östersundu a pak v následném patnáctikilometrovém závodě do cíle nedorazila a i když se v následujících měsících snažila o návrat do závodů, nesetkalo se toto snažení s žádným větším úspěchem. „Pro mě to skoro ani sezona nebyla, jak jsem po prvních závodech odjela domů. Nebylo to jednoduché, celé jaro a léto trénujete, abyste závodili, a já od prosince stála,“ vrátila se sama Veronika Vítkové k její poslední biatlonové sezóně, ve které startovala.

Do nynějška vlastně pořádně již bývalá česká biatlonistka neví, co jí potíže s dýcháním způsobovalo. „Absolvovala jsem spoustu vyšetření, kde se nic neukázalo. Tělo mi vystavilo stopku, nefungovalo, jak bychom si představovali. Nastaly i obavy, že by to ani dál nebylo ideální, a už se mi nechtělo znovu vstupovat do té nejistoty,“ uvedla Vítková, že i tento fakt rozhodoval o tom, zda skončí se svou kariérou. Nakonec ale rozhodlo úplně něco jiného. „Nejdřív jsem myslela, že bych na jaře mohla opět začít s přípravou. Postupem času se to ve mně začalo přelévat, byla jsem nerozhodná. A nakonec se to vyřešilo samo. Koncem listopadu nebo začátkem prosince už nebudeme dva, ale tři,“ svěřila se s radostnou novinou.

Přestože z minulosti existují případy návratů biatlonistek, které před tím odešly na mateřskou (například Běloruska Darja Domračevová či Slovenka Anastasia Kuzmanová), nad takovým krokem Vítková neuvažovala. „Nejsem zastáncem odjíždění od dětí na soustředění a závody,“ řekla Vítková, která nyní tedy přemýšlet o tom, jaká bude další etapa svého života. Ve hře by mohla být třeba role trenérky. „Nad tím jsem zatím nepřemýšlela, ale myslím, že bych měla třeba dětem co předat,“ řekla však zatím k tomu.

Pokud by se ale přeci jenom k návratu na tratě nakonec rozhodla, český biatlnový svaz proti tomu rozhodně nebude. „Sám za sebe si umím představit Veroniku opět se startovním číslem na hrudi, jsem přesvědčený, že současné oznámení není sbohem, ale jen ahoj,“ řekl ke čtvrtečnímu rozhodnutí Veroniky Vítkové šéf českého biatlonu Jiří Hamza. „Ale hlavně jí chci poděkovat za vše, co pro český biatlon udělala. Veronika patří mezi lidi, kteří vytvářeli boom českého biatlonu, je neoddělitelnou součástí naší zlaté generace. Byla biatlonu oddaná, a proto pro ni poslední dvě sezony, kdy ji zdraví brzdilo ve výkonech, nebyly jednoduché,“ pokračoval však.

„Verča byla prakticky celou zimu bez závodů. Probíhala její rekonvalescence, snažili jsme se, aby mohla nastoupit do další sezony. Teď její kariéru ukončily radostné důvody. Pokud by své rozhodnutí přehodnotila, tak má samozřejmě dveře do týmu stále otevřené. Ale plně chápu, že se teď bude chtít věnovat rodině. Chtěl bych Verče poděkovat za mnohaletou reprezentaci a spoustu krásných okamžiků, které s ní mohl prožít nejen tým, ale i fanoušci. Pomohla českému biatlonu v jeho vzestupu. Všichni jí přejeme, aby se jí dařilo v rodinném životě minimálně tak jako v tom biatlonovém,“ komentoval pak konec kariéry Veroniky Vítkové i sportovní ředitel Ondřej Rybář.

Talent už od teenagerovských let. Vzpomíná však nejvíce na indivduální olympijskou medaili

Poprvé svůj biatlonový talent prokazovala už v dorostenecké kategorii a to i díky trenérovi Jindřichu Šikolovi. V roce 2006 se nejprve stala v Presque Isle dorosteneckou světovou šampionkou ve vytrvalostním závodě. Tento výkon pak překonala v roce 2009 štafetovým zlatem na juniorském mistrovství světa, kde se v jednom týmu už tehdy setkala s Veronikou Zveřičovou či Gabrielou Soukalovou.

V seniorské rerprezentaci na tyto úspěchy dokázala bez problémů navazovat. Nejprve v roce 2009 na MS v Pchjongčchangu skončila na pro ni senzačním pátém místě a přestože pak následovala menší pauza kvůli meningitidě, v roce 2013 se dočkala na domácí půdě dvou velkých dospělých cenných kovů. Vrchol českého biatlonu tehdy byl ale ještě před ní. S Gabrielou Soukalovou, Ondřejem Moravcem a Jaroslavem Soukupem pak totiž nejenže získala štafetový bronz na MS v Novém Městě na Moravě, ale především na pro český biatlon veleúspěšné zimní olympiádě v Soči 2014 z toho byl ještě o něco cennější štafetový bronz. Bronz nakonec získala i ze závodu ženské štafety, ovšem zpožděně kvůli diskvalifikaci Rusek.

Následující poolympijská sezóna 2014/15 byla pro Vítkovou pak tou nejúspěšnější. Přestože v Oberhofu tehdy vyhrála jediný svůj individuální závod nejen v sezóně, ale v SP vůbec, ve štafetách však následovalo mnoho medailí v této sezóně a počítá se pochopitelně do toho i zlato z mistrovství světa v Kontiolahti.

Nejraději ale Vítková vzpomíná na svou jedinou opravdu velkou individuální medaili a to ze Zimních olympijských her v Pchjongčchangu, kdy získala bronz ve sprintu. „Všechno tam probíhalo strašně rychle. Startovala jsem s nízkým číslem a dlouho nevěřila, že z toho bude medaile. Bylo skvělé, že se mi povedl hned první závod, opadla ze mě nervozita a věděla jsem, že s prázdnou domů nepojedu. Medailový ceremoniál byl krásný a emotivní, nejvíc mi to došlo pak při oslavě s celým týmem v Českém domě,“ vrací se ve vzpomínkách do roku 2018.

Něco jsem dokázala

Po výčtu těchto úspěchů Veroniky Vítkové si může i ona sama  říct, že její jméno bude v českém biatlonu postaveno vždy hodně vysoko. „Jsem hrdá, že jsem se dokázala dlouho držet na vysoké úrovni a závodit se světovou špičkou. Zajela jsem si spoustu pěkných výsledků a byla platná i v týmu. Je pěkné se na tu kariéru zpětně kouknout a říct si: Něco jsem dokázala,“ zakončila těmito slovy svou bohatou kariéru jilemnická odchovankyně, která se zúčastnila hnned tří olympiád a devítí mistrovství světa.

Se svým koncem kariéry se tak přidává do zástupu těch, kteří stejný krok učinili po sezóna 2019/20 před ní. Vedle Michala Šlesingra od nadccházející sezóny na tratích nespatříme ani Francouze Martina Fourcadea, Finku Kaisu Mäkäräinenovou, Norku Synnøve Solemdalovou či Francouzku Celii Aymonierovou.

Související

Michal Krčmář v závodu s hromadným startem v Novém městě na Moravě

Skvělý úvod biatlonového MS. Česká smíšená štafeta si dojela pro stříbro

Ve středu ve švýcarském Lenzerheide začalo letošní biatlonové mistrovství světa a hned v jeho první závodní den se český biatlon dočkal až nečekaného medailového úspěchu. Nečekaného především proto, že Češi dlouho věděli, že za ně na tomto MS nenastoupí zraněná biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová. Nicméně i bez ní se české smíšené štafetě ve složení Jessica Jislová, Tereza Voborníková, Vítězslav Hornig a Michal Krčmář podařilo doběhnout si pro stříbro a první cenný kov z biatlonového MS od roku 2021.
Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

Více souvisejících

Biatlon Veronika Vítková (biatlonistka)

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 1 hodinou

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

včera

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

včera

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

včera

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

včera

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

včera

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy