Drony se stávají klíčovým hráčem v konfliktech. Mohou změnit i tanky, jak je známe

Útoků přímo v Rusku stále přibývá, jak upozornil zpravodajský server Guardian. Ruská protiletecká obrana má značné problémy, a to umožňuje ukrajinským ozbrojeným silám v odvetě zasahovat v pro Rusy extrémně důležitých oblastech.

Drony tak sehrávají ve válce zcela zásadní roli. To si uvědomují i strůjci tzv. evropského tanku (MGCS) z Francie a Německa. Tanky mají mít ve výbavě vyspělé prvky umělé inteligence, které mu umožní mít dokonalý přehled o bojišti. Tyto prvky již testují Izraelci na nejnovějších verzích tanku Merkava Mk 4.

Aktivní systém obrany (APS) má každému tanku zajistit chytrý software a možná také vlastní menší letky dronů.

Takovouto možnost pro EuroZprávy.cz komentoval bezpečnostní expert Jakub Drmola z Masarykovy univerzity. „O přidávání dronů k tankům se již hovoří déle a není to je otázka MGCS. Už i nedávno "odhalený" KF51 Panter nabízí volitelnou 4. pozici pro osádku a jedna z potenciálních rolí je právě operátor dronů.“

Existují také jednodušší drony, které není tak složité ovládat. „Ovládat jednoduché drony není příliš obtížné a na této úrovni je to zcela zvládnutelné a neviděl bych v tom problém,“ doplnil bezpečnostní expert.

Problematičtější se mu jeví smysl a efektivita zakomponování dronů do systému tanku. „Užitečnost dronů je evidentní, ať už z hlediska akvizice cílů, kinetických útoků atd. Ale proč musí být součástí tanku? Roli nějakého řídícího vozidla koordinujícího drony při operačním nasazení může podle mě mnohem lépe zastat zcela jiný typ bojového vozidla - v kontextu nedávných akvizic AČR by to mohla být nějaká varianta CV90, nebo něco ekvivalentního jako Puma nebo Boxer.“

Problémem pro tanky MGCS může být právě nutnost rozšíření posádky. „Není moc důvod, proč by to musel být zrovna tank, který má definovanou roli ‚v centru dění‘, kde jsou kladeny vysoké nároky. Umístění čtvrtého člena posádky a příslušného hardware bude nutně vést ke kompromisům ohledně pancéřování, hmotnosti nebo množství munice. Přijde mi logičtější tuto kapabilitu umístit až ‚za tanky‘ do druhého sledu, aneb o les či kopec dozadu, kde tato role může být plněna stejně efektivně z dedikovaného vozidla,“ vysvětlil Drmola.

Bude potřeba méně živé síly?

Bezpečnostní expert Drmola pak pro EuroZprávy.cz nastínil budoucí potenciál dronů. „Jiná situace by byla, respektive bude, pokud drony budou natolik autonomní, že nebudou vyžadovat operátora. Pak samozřejmě mohou být přiřazeny rovnou k tanku, neboť to bude zcela minimální zátěž navíc, kterou by třeba zvládl zastat velitel, a ne extra člen posádky.“

Robotizace a autonomizace armád podle něj postupuje nezadržitelně vpřed. „Již dlouhou dobu platí, že pro dosažení stejného bojového efektu postupně klesají nároky na živou bojovou sílu,“ uvedl pro EuroZprávy.cz.

Již dlouhou dobu klesá poměr mezi bojovou a nebojovou silou, tedy „těmi co střílí a těmi co jim umožňují střílet,“ jak vysvětlil Drmola. V tomto smyslu jde o veškerou technickou podporu, logistiku či údržbu.

„To bude zřejmě ještě umocněno robotizací, která zase nahradí čím dál větší část bojové síly a zároveň zvedne nároky na tu nebojovou,“ vylíčil pro EuroZprávy.cz bezpečnostní expert. Do budoucna se podle Drmoly očekává nástup smíšených jednotek. Část má být lidská, část robotická. „Jak ve vzduchu, tak na zemi,“ uzavřel.