Válka na Ukrajině naplno ukázala důležitost moderních technologií v novodobém pojetí boje. Ukrajinci například jen chvíli po začátku invaze zlikvidovali vlajkovou loď Černomořské flotily ruského námořnictva Moskvu. Na svědomí tuto akci neměl nikdo jiný než dron turecké výroby v řadách ukrajinských ozbrojených sil Bayraktar.
Útoků přímo v Rusku stále přibývá, jak upozornil zpravodajský server Guardian. Ruská protiletecká obrana má značné problémy, a to umožňuje ukrajinským ozbrojeným silám v odvetě zasahovat v pro Rusy extrémně důležitých oblastech.
Drony tak sehrávají ve válce zcela zásadní roli. To si uvědomují i strůjci tzv. evropského tanku (MGCS) z Francie a Německa. Tanky mají mít ve výbavě vyspělé prvky umělé inteligence, které mu umožní mít dokonalý přehled o bojišti. Tyto prvky již testují Izraelci na nejnovějších verzích tanku Merkava Mk 4.
Aktivní systém obrany (APS) má každému tanku zajistit chytrý software a možná také vlastní menší letky dronů.
Takovouto možnost pro EuroZprávy.cz komentoval bezpečnostní expert Jakub Drmola z Masarykovy univerzity. „O přidávání dronů k tankům se již hovoří déle a není to je otázka MGCS. Už i nedávno "odhalený" KF51 Panter nabízí volitelnou 4. pozici pro osádku a jedna z potenciálních rolí je právě operátor dronů.“
Existují také jednodušší drony, které není tak složité ovládat. „Ovládat jednoduché drony není příliš obtížné a na této úrovni je to zcela zvládnutelné a neviděl bych v tom problém,“ doplnil bezpečnostní expert.
Problematičtější se mu jeví smysl a efektivita zakomponování dronů do systému tanku. „Užitečnost dronů je evidentní, ať už z hlediska akvizice cílů, kinetických útoků atd. Ale proč musí být součástí tanku? Roli nějakého řídícího vozidla koordinujícího drony při operačním nasazení může podle mě mnohem lépe zastat zcela jiný typ bojového vozidla - v kontextu nedávných akvizic AČR by to mohla být nějaká varianta CV90, nebo něco ekvivalentního jako Puma nebo Boxer.“
Problémem pro tanky MGCS může být právě nutnost rozšíření posádky. „Není moc důvod, proč by to musel být zrovna tank, který má definovanou roli ‚v centru dění‘, kde jsou kladeny vysoké nároky. Umístění čtvrtého člena posádky a příslušného hardware bude nutně vést ke kompromisům ohledně pancéřování, hmotnosti nebo množství munice. Přijde mi logičtější tuto kapabilitu umístit až ‚za tanky‘ do druhého sledu, aneb o les či kopec dozadu, kde tato role může být plněna stejně efektivně z dedikovaného vozidla,“ vysvětlil Drmola.
Bude potřeba méně živé síly?
Bezpečnostní expert Drmola pak pro EuroZprávy.cz nastínil budoucí potenciál dronů. „Jiná situace by byla, respektive bude, pokud drony budou natolik autonomní, že nebudou vyžadovat operátora. Pak samozřejmě mohou být přiřazeny rovnou k tanku, neboť to bude zcela minimální zátěž navíc, kterou by třeba zvládl zastat velitel, a ne extra člen posádky.“
Robotizace a autonomizace armád podle něj postupuje nezadržitelně vpřed. „Již dlouhou dobu platí, že pro dosažení stejného bojového efektu postupně klesají nároky na živou bojovou sílu,“ uvedl pro EuroZprávy.cz.
Již dlouhou dobu klesá poměr mezi bojovou a nebojovou silou, tedy „těmi co střílí a těmi co jim umožňují střílet,“ jak vysvětlil Drmola. V tomto smyslu jde o veškerou technickou podporu, logistiku či údržbu.
„To bude zřejmě ještě umocněno robotizací, která zase nahradí čím dál větší část bojové síly a zároveň zvedne nároky na tu nebojovou,“ vylíčil pro EuroZprávy.cz bezpečnostní expert. Do budoucna se podle Drmoly očekává nástup smíšených jednotek. Část má být lidská, část robotická. „Jak ve vzduchu, tak na zemi,“ uzavřel.
Související

Putin přecenil síly své armády. Ruská ofenzíva skončí na jaře bez velkých úspěchů, tvrdí experti

Kreml označil zprávy o údajném tajném americkém návrhu na mír za nepravdivé
válka na Ukrajině , Armáda , Drony , Bezpilotní letouny
Aktuálně se děje
včera

Kanada uvalila sankce na desítky lidí šířících ruskou propagandu a fake news
včera

Rusové si dál připomínají památku Ukrajinců zabitých při vzdušném útoku na Dnipro
Aktualizováno včera

Ukrajina by měla dostat maximální podporu, až na jaderné zbraně, míní Pavel. Může porazit Rusko
včera

Dada Revue v brněnském divadle Bolky Polívky je bláznivou komediální Pala Seriše
Aktualizováno včera

USA pošlou Ukrajině další vojenskou pomoc za dvě miliardy dolarů. Francie a Itálie se přidají
Aktualizováno včera

Větrné počasí bičuje Česko. Sníh komplikuje dopravu, tisíce lidí bez proudu, padají stromy, stojí vlaky i kamiony
včera

Diana Krall, Kurt Elling, Simon Phillips, či Melissa Aldana. JazzFestBrno představuje kompletní program
včera

Americká obchodní komise připravuje antimonopolní žalobu na Amazon
Aktualizováno včera

Členské země EU se dohodly na cenových stropech na ruské ropné produkty
včera

Škodí nejen tabák, ale i alkohol. Irsko chce na lahvích stejné nálepky jako na cigaretách
Aktualizováno včera

Svět řeší, zda pustit Rusko a Bělorusko na olympiádu. Stát chce jednat s olympijským výborem
včera

NSS eviduje už 50 stížností na prezidentské volby
včera

V Česku v lednu stoupl počet bankrotů firem i podnikatelů
včera

Některým školákům na dnešní den volna navážou jarní prázdniny
včera

Ford se vrací do Formule 1
včera

Lidé nejvíce věří Babišovi, Okamurovi a Zemanovi, ukázal průzkum
Aktualizováno včera

Nad USA se několik dní pohybuje čínský špionážní balón, nejde sestřelit
včera

Ve věku 88 zemřel Paco Rabanne, slavný španělský módní návrhář
včera

Zaměstnanost uprchlíků v Česku roste
včera
Kurýři rozvážkových firem si vydělají až 300 korun za hodinu, vliv má počet objednávek
Kurýři rozvážkových firem v ČR mohou vydělat v průměru až 300 Kč za hodinu. Pracují na základě partnerství se společnostmi a jejich výdělek se odvíjí hlavně od počtu vyřízených objednávek. Pracovní dobu si mohou kurýři určovat podle svých představ. Vyplývá to z vyjádření společností Wolt, Bolt Food a Dáme jídlo pro ČTK.
Zdroj: ČTK