Rusko plánuje zahájit stavbu vlastní vesmírné stanice v roce 2027 vypuštěním prvního modulu, uvedla ruská vesmírná agentura Roskosmos na platformě Telegram.
K dokončení základní části Ruské orbitální stanice (ROS) by mělo dojít do roku 2030 a bude se skládat ze čtyř modulů: vědeckého a energetického, univerzálního uzlového, základního a spojovacího. Plánuje se, že v letech 2031-2033 bude ROS rozšířena o další dva moduly.
Šéf Roskosmosu Jurij Borisov vysvětlil, že důvodem pro vybudování ROS je špatný stav Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Při prezentaci harmonogramu výstavby nové stanice zdůraznil, že je důležité pokračovat v ruských vesmírných misích s lidskou posádkou.
Podle Borisova má ROS také pomoci řešit problémy vědecko-technického rozvoje a národní bezpečnosti, kde nelze využít ruský segment ISS kvůli technologickým omezením a mezinárodním dohodám. Stanice bude také platformou pro testování vesmírných technologií.
Ruský vesmírný program zahrnuje nejen stavbu ROS, ale také rozvoj související infrastruktury, jako je kosmodrom Vostočnyj, nové nosné rakety a vesmírné kapsle. Smlouvy na vývoj a testování raket už byly podepsány.
Rusko plánuje do výstavby stanice investovat šest miliard eur. Hlavní konstruktér ROS, Vladimir Koševnikov, uvedl, že bude využita i umělá inteligence.
ISS, která slouží více než 25 let, měla být původně navedena do atmosféry, kde by částečně shořela a její zbytky by dopadly do oceánu. Nyní je však plánováno, že zůstane na oběžné dráze minimálně do roku 2028.
NASA a evropská ESA mají zájem pokračovat v provozu ISS. Po vypuknutí války na Ukrajině a zhoršení vztahů se Západem ale Rusko oznámilo, že po roce 2024 odstoupí od tohoto společného projektu. Nakonec loni Moskva avizovala, že se bude na provozu ISS podílet do roku 2028.
Související
Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne
Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.
Ukrajinci při masivním útoku na Rusko cílili na kritická místa
Ukrajinská armáda podnikla rozsáhlý útok na Petrohrad a jeho bezprostřední okolí. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Podle záběrů ze sociálních sítí se ukrajinským dronům podařilo způsobit rozsáhlé škody. Rusové zároveň pokračovali ve vlastních úderech na Ukrajině.
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 41 minutami
Česko se rozloučilo s hercem Jiřím Štěpničkou. Obřad uzavřela hymna
Česko se v úterý kolem poledne rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Štěpničkou. Poslední rozloučení uspořádalo Národní divadlo, kde umělec desítky let působil. Štěpnička zemřel v neděli 11. října ve věku 79 let.
před 1 hodinou
NYT: Trumpova frustrace z Ukrajiny roste. Za hlavní překážku míru považuje Zelenského
Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na ukrajinskou vládu s cílem dosáhnout rychlé dohody o ukončení konfliktu s Ruskem, a to i za cenu výrazných územních ústupků ze strany Kyjeva. Bílý dům v posledních týdnech zintenzivňuje kroky směřující k normalizaci vztahů s Moskvou a návratu ruského prezidenta Vladimira Putina na mezinárodní diplomatickou scénu. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přitom americká administrativa stále častěji označuje za hlavní překážku pro dosažení míru.
před 2 hodinami
Rusko se chová dobře, Ukrajině nic moc špatného nedělá, prohlásil Trump
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze, když veřejně prohlásil, že Rusko se v souvislosti s válkou na Ukrajině chová dobře a v současné době nic moc špatného nedělá. Před novináři před Bílým domem zopakoval ostrou kritiku na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého obvinil ze zmařených lidských životů. Americký šéf Bílého domu zároveň naznačil ochotu zúčastnit se jednání o míru, ze kterých by byla Ukrajina zcela vyloučena.
před 3 hodinami
Zákazy vycházení nesly ovoce, Francie zažila klidnou noc. Policie zatkla muže podezřelého ze zapálení radnice
Zavedení cílených nočních zákazů vycházení pomohlo podle francouzského premiéra Sébastiena Lecornu udržet klid během uplynulé noci ve velkých městech po celé zemi. K mimořádným opatřením přistoupily úřady v Paříži, Lyonu, Bordeaux či Nice s cílem potlačit rozsáhlé výtržnosti a rabování, které doprovázely nedávné masové protesty. Předseda vlády zároveň potvrdil, že lokální samosprávy mohou stejná omezení zopakovat i během následující noci všude tam, kde to bude vyžadovat bezpečnostní situace.
před 4 hodinami
Ve Francii začal platit částečná zákaz vycházení. Internetové portály mažou prodej vyrabovaného zboží
Francouzská vláda se rozhodla zavést částečné zákazy vycházení v několika městech po celé zemi včetně vybraných částí Paříže. K tomuto zásadnímu kroku kabinet přistoupil poté, co ministr vnitra otevřeně přiznal, že bezpečnostní složky ztratily během víkendových násilných protestů nad situací v některých oblastech kontrolu. Francouzský premiér Sébastien Lecornu po krizovém zasedání vlády prohlásil, že je plně odhodlán obnovit veřejný pořádek a vyzval k uplatňování lokálních omezení. Předseda vlády zároveň zdůraznil, že plošný zákaz vycházení pro celá města v této fázi nepřipadá v úvahu.
před 4 hodinami
Voliči v provincii Alberta jednoznačně odmítli návrh na odtržení od Kanady
Voliči v kanadské provincii Alberta v lidovém hlasování přesvědčivě odmítli návrh na zahájení procesu, který mohl vést k odtržení od Kanady. Podle odhadů kanadské veřejnoprávní stanice CBC znamená tento výsledek zásadní vítězství pro federálního premiéra Marka Carneyho i pro všechny zastánce zachování celistvosti země.
před 5 hodinami
Zelenskyj přiznal, že Ukrajině dochází rakety do Patriotů. Americe učinil nabídku
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil americkým zákonodárcům, že Ukrajina téměř vyčerpala své zásoby střelných raket pro systém Patriot dodaných ze Spojených států. V reakci na tuto kritickou situaci nabídl třicetidenní pozastavení ukrajinských úderů na ruské ropné rafinérie. Výměnou za tento krok požaduje po Washingtonu obnovení a poskytnutí americké pomoci v oblasti protivzdušné obrany.
před 7 hodinami
Počasí: Teploty mohou v týdnu během noci místy klesat pod nulu
Český hydrometeorologický ústav vydal souhrnnou předpověď počasí pro nadcházející dny, která popisuje výrazné proměny rázu počasí na území České republiky.
včera
Útočník autem srazil australskou poslankyni. V nemocnici bojuje o život
Nezávislá australská poslankyně Helen Hainesová utrpěla vážná zranění a v kritickém stavu byla přepravena do nemocnice v Melbourne. K incidentu došlo v pondělí odpoledne před její poslaneckou kanceláří ve městě Wangaratta ve státě Victoria. Šestašedesátiletá politička byla sražena bílým vozem značky Toyota Land Cruiser.
včera
Plán EU na upřednostnění domácích společností nad americkými popudil USA
Spojené státy pohrozily Evropské unii tvrdými a zničujícími odvetnými opatřeními v případě, že Brusel prosadí plánované omezení přístupu amerických technologických společností na evropský trh. Varování v rozhovoru pro list Financial Times formuloval americký velvyslanec při EU Andrew Puzder. Reagoval tak na aktuální snahy o regulaci satelitní komunikace a rádiového spektra.
včera
Babiš vyzval česká média k dodržování etických pravidel. Poté, co je Macinka veřejně urážel
Premiér Andrej Babiš na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády vyzval česká média k dodržování etických pravidel a odmítnutí manipulace s veřejným míněním. Reagoval tak na dřívější výzvu šéfredaktorů, která politiky nabádala ke slušné komunikaci. Předseda vlády své prohlášení symbolicky pojmenoval jako Základní zrcadlo.
včera
Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení
Francouzská vláda čelí stupňujícímu se tlaku po nejhorších městských nepokojích za poslední roky a zvažuje vyhlášení výjimečného stavu, pokud budou násilnosti v zemi nadále pokračovat. Premiér Sébastien Lecornu oznámil, že kabinet udělil místním starostům pravomoc zavádět částečné noční zákaz vycházení s cílem ochránit obyvatele a majetek před rabováním. Tato opatření přicházejí v době, kdy se bezpečnostní složky snaží dostat pod kontrolu situaci v metropoli i dalších velkých městech zasažených vlnou destruktivních protestů.
včera
Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění
V kanadské provincii Alberta se koná referendum, v němž voliči rozhodují o tom, zda provincie zůstane součástí Kanady, nebo uspořádá druhé závazné hlasování o nezávislosti. Zástanci odtržení dlouhodobě tvrdí, že Alberta je finančně znevýhodňována federální vládou v Ottawě a omezována při využívání svých rozsáhlých zásob fosilních paliv. Atmosféru před pondělním hlasováním navíc poznamenala tragická událost, když při sobotním požáru na vojenské základně CFB Wainwright zahynulo a utrpělo zranění několik lidí.
včera
Vláda schválila novelu školského zákona, která přináší zásadní revizi inkluze
Vláda na svém jednání schválila novelu školského zákona, která přináší zásadní revizi současného systému inkluze. Návrh z dílny ministra školství Roberta Plagy počítá s radikální změnou financování asistentů pedagoga v základních školách. Kabinet se na podobě úprav shodl po počátečních koaličních neshodách.
včera
Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.
včera
Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?
Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.
včera
Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo
Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.
včera
Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra
Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.
včera
Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne
Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.
včera
Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli rozhovor s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v době, kdy americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nechuti ukončit válku s Ruskem. Tyto diplomatické kontakty probíhají na pozadí stupňujících se útoků na energetickou infrastrukturu obou stran a rostoucí nejistoty ohledně postupu Washingtonu vůči Moskvě.
Zdroj: Libor Novák