Titanic, jak jste ho nikdy neviděli. Vědci představili nejdokonalejší fotky legendární lodi

Na světě už nežije nikdo, kdo by si na vlastní oči pamatoval, jak vypadá nejslavnější loď světa. Titanic, který dnes můžeme spatřit, je rezivějící vrak na dvě severního Atlantiku. Vědci ale díky pokročilé metodě skenování dokázaly zmapovat, jak loď dnes vypadá v celé své reálné velikosti.

Vědci podle serveru BBC, který zveřejnil fotografie lodi, vypracovali 3D sken, který ukazuje, jak loď dnes vypadá. Snímky vypadají, jako by z nich byla odčerpána voda, a ukazují samotný vrak ve čtyřkilometrové hloubce na dně oceánu.

Titanic se potopil během své první a zároveň poslední plavby 15. dubna 1912. Bezprostřední příčinou neštěstí, které si vyžádalo přes 1500 životů, byla srážka gigantické lodi s ledovcem. Znovu se o lodi začalo ve velkém mluvit v roce 1985, kdy byla loď objevena na dně oceánu. Původně ale odborníci placení americkou armádou hledali pod vodou něco úplně jiného.

1. září 1985 v 0:38 se na obrazovkách v lodi Knorr objevily záběry lodi, kterou přes 70 let nikdo neviděl. Expedice pod vedením amerického oceánologa Roberta Ballarda objevila vrak Titaniku, nejslavnější lodi všech dob

Podle experta na Titanic Parkse Stephensona mohou datoví inženýři data použít k prozkoumání skutečné mechaniky tragédie. Podle experta na Titanic Parkse Stephensona mohou datoví inženýři data použít k prozkoumání skutečné mechaniky tragédie. Podle experta na Titanic Parkse Stephensona mohou datoví inženýři data použít k prozkoumání skutečné mechaniky tragédie. Podle experta na Titanic Parkse Stephensona mohou datoví inženýři data použít k prozkoumání skutečné mechaniky tragédie. Foto: Atlantic Productions/Magellan

Objev legendární lodi byl ale jen "vedlejším produktem". Původně totiž expedice pátrala po něčem úplně jiném. Předmětem zkoumání byly ztracené jaderné ponorky Thresher a Scorpion. Americké námořnictvo, které hradilo velkou část nákladů výpravy, ale zprávu o nalezení Titaniku uvítalo. Využilo ji jako vhodnou krycí historku pro utajení své operace.

Sázka na Ballarda se Američanům vyplatila. Odborník po univerzitě sloužil v druhé polovině 60. let u amerického námořnictva a později se jako rezervista zapojoval do vojenských operací. Ballard, jehož na průzkum moře přitáhl román Dvacet tisíc mil pod mořem, získal doktorát z mořské geologie, a používal pro průzkum mořského dna videokamery.

Právě kamery měly ve srovnání s běžně nasazovanými sonary řadu výhod. Díky této metodě pak objevil právě například ztracené ponorky, vrak lodě Bismarck, letadlové lodě Yorktown, nebo právě Titanic.

Nejslavnější loď všech dob může po více než sto letech od potopení potkat další katastrofa. Legendární Titanic rozežírají podmořské bakterie a za deset let z vraku nic nezbude. Lidstvu tak zbývá několik let na to, aby zrealizovala případné snahy o vyzvednutí vraku.

Kdysi velkolepá loď se nyní nachází 3800 metrů pod hladinou Atlantického oceánu. V roce 2010 ale vědci učinili objev, který z vraku učinil časovanou bombu. Na povrchu lodi byly nalezeny proteobakterie pojmenované Halomonas titanicae, které loď pomalu požírají.

Trosky Titaniku by podle vědců mohly úplně zmizet do roku 2030, a to vše díky "hladovým" bakteriím v oceánu. Ty loď "ohlodají" tak, že z ní nic nezbyde.

Pokud má lidstvo zájem na vyzvednutí vraku, má proto nejvyšší čas začít jednat. O vyzvednutí vraku se ostatně začalo hovořit bezprostředně po katastrofě.

Milionářské rodiny Astorů, Guggenheimů a Widenerů tehdy konzultovaly otázku vyzvednutí Titaniku s americkou firmou Merritt and Chapman, která se specializuje na záchranné práce pod hladinou.

Problém tehdy nebyl ve financích, ale v technologii. Tehdejší stroje nebyly schopny operaci tak ohromného rozsahu zvládnout. Od té doby se objevila řada ambiciozních projektů, jak dostat loď na hladinu a poté do přístavu.

Některé například navrhovaly naplnit loď balony s heliem, ten nejlogičtější se ale objevil v roce 1968. Společnost vedená Doughem Woolleym tehdy chtěla k vraku připevnit kontejnery, které by se naplnily vodíkem získaným elektrolýzou mořské vody. Na smělý plán ale neměl dostatek financí.

Související

Takhle vypadá Titanic dnes.

Příběh, který dodnes fascinuje svět: Jak došlo k objevení vraku Titaniku?

Před čtyřiceti lety, 1. září, se na obrazovkách výzkumné lodi Knorr objevily rozmazané černobílé záběry kovového válce. Tým, který prohledával dno Atlantského oceánu, tušil, že by mohlo jít o kotel z nejslavnějšího potopeného vraku na světě, Titaniku. Členové týmu poslali kuchaře, aby probudil šéfa expedice Boba Ballarda. Ten byl zrovna ve své kajutě, kde si četl.

Více souvisejících

Titanic

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy