Na světě už nežije nikdo, kdo by si na vlastní oči pamatoval, jak vypadá nejslavnější loď světa. Titanic, který dnes můžeme spatřit, je rezivějící vrak na dvě severního Atlantiku. Vědci ale díky pokročilé metodě skenování dokázaly zmapovat, jak loď dnes vypadá v celé své reálné velikosti.
Vědci podle serveru BBC, který zveřejnil fotografie lodi, vypracovali 3D sken, který ukazuje, jak loď dnes vypadá. Snímky vypadají, jako by z nich byla odčerpána voda, a ukazují samotný vrak ve čtyřkilometrové hloubce na dně oceánu.
Titanic se potopil během své první a zároveň poslední plavby 15. dubna 1912. Bezprostřední příčinou neštěstí, které si vyžádalo přes 1500 životů, byla srážka gigantické lodi s ledovcem. Znovu se o lodi začalo ve velkém mluvit v roce 1985, kdy byla loď objevena na dně oceánu. Původně ale odborníci placení americkou armádou hledali pod vodou něco úplně jiného.
1. září 1985 v 0:38 se na obrazovkách v lodi Knorr objevily záběry lodi, kterou přes 70 let nikdo neviděl. Expedice pod vedením amerického oceánologa Roberta Ballarda objevila vrak Titaniku, nejslavnější lodi všech dob
Objev legendární lodi byl ale jen "vedlejším produktem". Původně totiž expedice pátrala po něčem úplně jiném. Předmětem zkoumání byly ztracené jaderné ponorky Thresher a Scorpion. Americké námořnictvo, které hradilo velkou část nákladů výpravy, ale zprávu o nalezení Titaniku uvítalo. Využilo ji jako vhodnou krycí historku pro utajení své operace.
Sázka na Ballarda se Američanům vyplatila. Odborník po univerzitě sloužil v druhé polovině 60. let u amerického námořnictva a později se jako rezervista zapojoval do vojenských operací. Ballard, jehož na průzkum moře přitáhl román Dvacet tisíc mil pod mořem, získal doktorát z mořské geologie, a používal pro průzkum mořského dna videokamery.
Právě kamery měly ve srovnání s běžně nasazovanými sonary řadu výhod. Díky této metodě pak objevil právě například ztracené ponorky, vrak lodě Bismarck, letadlové lodě Yorktown, nebo právě Titanic.
Nejslavnější loď všech dob může po více než sto letech od potopení potkat další katastrofa. Legendární Titanic rozežírají podmořské bakterie a za deset let z vraku nic nezbude. Lidstvu tak zbývá několik let na to, aby zrealizovala případné snahy o vyzvednutí vraku.
Kdysi velkolepá loď se nyní nachází 3800 metrů pod hladinou Atlantického oceánu. V roce 2010 ale vědci učinili objev, který z vraku učinil časovanou bombu. Na povrchu lodi byly nalezeny proteobakterie pojmenované Halomonas titanicae, které loď pomalu požírají.
Trosky Titaniku by podle vědců mohly úplně zmizet do roku 2030, a to vše díky "hladovým" bakteriím v oceánu. Ty loď "ohlodají" tak, že z ní nic nezbyde.
Pokud má lidstvo zájem na vyzvednutí vraku, má proto nejvyšší čas začít jednat. O vyzvednutí vraku se ostatně začalo hovořit bezprostředně po katastrofě.
Milionářské rodiny Astorů, Guggenheimů a Widenerů tehdy konzultovaly otázku vyzvednutí Titaniku s americkou firmou Merritt and Chapman, která se specializuje na záchranné práce pod hladinou.
Problém tehdy nebyl ve financích, ale v technologii. Tehdejší stroje nebyly schopny operaci tak ohromného rozsahu zvládnout. Od té doby se objevila řada ambiciozních projektů, jak dostat loď na hladinu a poté do přístavu.
Některé například navrhovaly naplnit loď balony s heliem, ten nejlogičtější se ale objevil v roce 1968. Společnost vedená Doughem Woolleym tehdy chtěla k vraku připevnit kontejnery, které by se naplnily vodíkem získaným elektrolýzou mořské vody. Na smělý plán ale neměl dostatek financí.
Související
Příběh, který dodnes fascinuje svět: Jak došlo k objevení vraku Titaniku?
Tragédie ponorky Titan byla nevyhnutelná, řekl bývalý zaměstnanec OceanGate
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák