Proč lidský pot zapáchá, když jde o přirozenou reakci těla?

Pot sám o sobě cítit není. Když se však začne rozkládat působením bakterií třeba v podpaží, vznikne často velice nepříjemný pach. Pocení je jedním z přirozených mechanismů těla, díky kterému se náš organismus ochlazuje a reguluje tak tělesnou teplotu. Navíc zvlhčuje kůži a pomáhá ji udržovat dostatečně hydratovanou, pružnou i zdravou. Tělo se prostřednictvím potu zbavuje řady odpadních látek.

Deodoranty a antiperspiranty

Snad nejčastějším způsobem, jak lidé proti pocení bojují, jsou deodoranty, které jeho nepříjemný odér překrývají. K dostání jsou také antiperspiranty, které pocení, zejména v podpaží, tlumí. Obsahují například soli hliníku, které uzavřou potní žlázy a dočasně pocení omezí. Lidé se však nemusejí obávat, že by tím narušovali přirozené procesy těla. Pot, který tělo potřebuje vyloučit, průměrně jde o 0,8 až 1 litr za 24 hodin, odejde póry v jiných částech těla.

Injekce botulotoxinu

Poněkud trvalejší řešení mohou představovat injekce botulotoxinu. K těm se uchylují hlavně ti, které trápí chronické nadměrné pocení. Přestože jsou injekce s botulotoxinem spíše spojovány s estetickou medicínou, kde se používají na vyhlazení vrásek, v případě pocení brzdí přenášení nervových impulzů na potní žlázy. Lékař injekce aplikuje přímo na postižená místa. Účinek se dostaví za dva až pět dnů a vydrží zhruba půl roku.

Pomohou také bylinky nebo chirurgické odstranění kůže

Další možností jsou léky na uklidnění nebo bylinky – přece jen se potíme také kvůli stresu a napětí. Méně známou metodou je iontoforéza. Používá se hlavně při nadměrném pocení na rukou nebo na ploskách noh. Ty pacient ponoří do lázně s vodou, kterou prochází stejnosměrný elektrický proud. Jed na aplikace dokáže zmírnit potíže na 3 až 4 dny. Hodně radikálním zákrokem je chirurgické odstranění kůže s potními žlázami. Nebo odstranění nervových uzlů u páteře, které ovlivňují potní žlázy na rukou. Jako všechny operace, i toto zákroky s sebou nesou rizika a možnost případných komplikací.

Revoluční metoda? Vědci zkoušejí bakteriální transplantaci

Vědci se také domnívají, že problémy u těch, kterým nepomáhá ani deodorant, by mohla vyřešit transplantace bakterií. V případě, že se najde dárce, jehož podpaží doslova méně zapáchá, by mu mohly tyto bakterie být odebrány a přeneseny na pacienta „smradlavějšího“. Problém by to mohlo vyřešit až na měsíc, možná i déle.

Tuto možnost vědci testovali na identických dvojčatech, z nichž jednomu nepříjemně zapáchalo podpaží. Když tomuto dvojčeti do podpaží přenesli bakterie jeho sourozence, problém zmizel. Podobné výsledky se dostavily i v následujícím experimentu, do kterého se zapojilo 17 párů blízce příbuzných osob, z nich vždy jedna trpěla zápachem podpaží.

Vyhýbejte se některým potravinám

Pokud se vám tyto metody zdají až příliš radikální, máme na závěr jednoduchou radu – prostě se vyhněte některým potravinám, po kterých pot více zapáchá. Pokud sníte kilo cibule, lidé vás ucítí až za roh. Nejde ale jen o ni.

Britští dermatologové varují také před rajčaty. Plody těchto rostlin zápach potu výrazně ovlivňují. Bohužel negativně. Ačkoli jsou rajčata zdrojem velmi cenného antioxidantu lykopenu, který chrání tělo před rakovinou a řadou dalších chorob, obsahuje tato lilkovitá rostlina také terpeny, které velmi nelibě páchnou. Dostávají se do těla a vylučují s potem.

Dobré je také ze stravy vyloučit ryby, česnek, kari, cibuli, kmín a potraviny obsahující jód, jako je chřest, telecí, játra nebo brokolice. Pokud se však oblíbených jídel nechcete vzdát, zkuste chlorofyl, který se získává z listové zeleniny. Váže na sebe aromatické látky v zažívacím traktu a eliminuje uvolňování nepříjemných pachů vznikajících při trávení.