Izrael zahájil rozsáhlou pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy

K pozemnímu útoku došlo souběžně s obnovením nepřímých jednání mezi Izraelem a Hamasem v katarském Dauhá. Vysoký představitel Hamasu Taher Al-Nunu potvrdil, že rozhovory bez předběžných podmínek byly zahájeny. Navzdory určitému optimismu však zůstává průlom v jednáních nejistý. Izrael vyjádřil ochotu ukončit válku pouze v případě, že se Hamas bezpodmínečně vzdá. Ten ale požaduje garanci ukončení izraelských útoků výměnou za propuštění všech izraelských rukojmích.

V neděli se objevily protichůdné informace: jeden z představitelů Hamasu tvrdil, že by mohli propustit 7–9 rukojmích výměnou za 60denní příměří a osvobození 300 palestinských vězňů. Jiný vysoký činitel Hamasu, Sami Abu Zuhri, však tuto nabídku později popřel s tím, že bez mezinárodních záruk na ukončení války rukojmí propouštět nebudou.

Izraelci pojmenovali svou novou vojenskou operaci „Gideonovy vozy“ podle biblické postavy. Cílem je podle izraelské armády osvobození rukojmích a zničení Hamasu. Premiérův úřad zároveň uvedl, že do Pásma Gazy umožní vstup „základního množství potravin“, aby se předešlo hladomoru.

Analytici však upozorňují, že k obnovení rozhovorů mezi oběma stranami pravděpodobně přispěla návštěva prezidenta Donalda Trumpa v Kataru, kde jednal s emírem i zástupci vyjednavačů. Spojené státy, Egypt a Katar se znovu pokoušejí dojednat příměří. Trump se během své cesty vyjádřil, že si přeje ukončení „brutální války“ a navrhl z Gazy vytvořit „zónu svobody“ pod americkým vedením. Zároveň přiznal, že lidé v Gaze hladoví, a slíbil, že USA situaci „vyřeší“.

Zatímco diplomatická jednání pokračují, počet obětí prudce roste. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví zemřelo od čtvrtka přes 300 lidí a více než tisíc dalších bylo zraněno. Nemocnice napříč Gazou, včetně Indonéské nemocnice v Bejt Lahiji, byly terčem bombardování. Ta byla jedinou funkční nemocnicí v severní Gaze, ale podle jejího ředitele je nyní „zcela obklíčená“ a nepřístupná. Všechna veřejná zdravotnická zařízení na severu byla podle ministerstva vyřazena z provozu.

Mnoho obětí jsou celé rodiny, které zemřely ve spánku. Například v oblasti Al-Mawasi přišla o život matka, otec a jejich tři děti, včetně kojence, kteří přebývali v uprchlickém táboře. Lékaři a humanitární pracovníci hlásí katastrofální podmínky: chybějí léky, palivo i pitná voda. Pohyb zdravotnických týmů je omezen kvůli izraelským dronům a neustálému ostřelování.

Situace se zhoršuje i kvůli dlouhodobé blokádě humanitární pomoci. OSN varovala, že 2,1 milionu lidí v Gaze čelí riziku hladomoru. Izrael v neděli oznámil, že umožní omezené dodávky potravin jako dočasné řešení. Tato opatření přicházejí v době, kdy se do Gazy snaží vstoupit nově zřízená americká humanitární organizace Gaza Humanitarian Foundation (GHF). Ta má zajišťovat distribuci potravin, aniž by se pomoc dostala k Hamasu. Organizace plánuje otevřít čtyři distribuční centra, která by měla být funkční do konce května.

Organizace ale čelí kritice od humanitárních pracovníků i OSN, kteří varují, že její působení může přispět k vytlačování civilistů ze severu Gazy. Distribuční centra se totiž mají nacházet pouze v jižní a centrální části pásma.

Uvnitř Izraele roste napětí kvůli osudu rukojmích. Fórum rodin unesených osob označilo současnou operaci za nebezpečnou pro přeživší, kteří mohou být zabiti při náletech. Kritizují vládu, že oddalování rozhodnutí zvyšuje riziko smrti těch, kteří jsou stále naživu.

Od 7. října 2023, kdy Hamas provedl útok na Izrael, zemřelo podle palestinského ministerstva zdravotnictví přes 53 000 lidí, většinou žen a dětí. Civilní obyvatelstvo čelí ničivým dopadům války, zatímco světoví lídři se snaží hledat řešení, které zatím zůstává v nedohlednu.