Říká se, že smích léčí a dokáže taky prodloužit život. Claris Diaz to má ale úplně opačně. Trpí vzácnou poruchou mozku a sebemenší úsměv ji může zabít.
Třicetiletá Claris Diaz z Cardiffu začala mít zdravotní potíže už jako dítě. V pouhých desíti letech prodělala sérii takzvaných mini mozkových mrtvic. Ze strachu z toho, že zjistí, co její problémy skutečně způsobuje, dlouhou dobu odmítala pomoc lékařů. Postupem času se stala doslova expertkou ve skrývání projevů nemoci.
Záhadná nemoc jí komplikovala celé dospívání. "Většinou jsem mrtvičku dostala, když jsem byla ve škole. Pamatuju si na slabost, kterou jsem cítila v pravé části těla, někdy jsem dokonce ani nebyla schopná se pohnout," vzpomíná Claris s tím, že často nemohla ani mluvit a měla problémy s udržením moči.
Postupem času zjistila, že problémy se nejčastěji objevují, když se směje. Nejhorší byla situace ve chvíli, kdy se smála intenzivně, nepříjemnosti jí ale působilo i pouhé usmání. Stejnými příznaky trpěla také během hodin flétny. Až později se dozvěděla, že mrtvice vyvolává každá fyzická aktivita, při které se zvýší tempo dýchání.
V druhém ročníku střední školy ji rodiče poprvé přinutili jít k doktorovi. Řada testů ale žádnou nemoc neprokázala a doktoři Claris řekli, že jde nejspíš o jakýsi typ komplexní migrény. Potom se její problémy částečně uklidnily. S novou intenzitou se ale znovu vrátily na vysoké škole a došlo to dokonce tak daleko, že dívka i ztrácela vědomí.
Teprve v šestadvaceti letech jí lékaři diagnostikovali velmi vzácnou Moyamoya nemoc, která je způsobena ucpáním hlavní žíly vedoucí do mozku. Kolem neprůchodné žíly se pak tvoří nové, ale menší a slabší, které jsou náchylnější ke krvácení a dalšímu ucpávání.
Claris potom podstoupila dvě operace mozku, po kterých se její stav zlepšil a dýchání už jí nezpůsobuje takové problémy jako dřív. Navzdory nemoci vystudovala magisterský obor na univerzitě a pokračuje doktorátem. Navíc trénuje na berlínský půlmaratón, který bude největší zátěžovou zkouškou od doby, kdy operace absolvovala.
Budoucnost ale vidí optimisticky, vždyť po letech odříkání se může konečně zase beze strachu od srdce zasmát.
Související
Výročí nejznámějšího pochodu. Mezi Prahou a Prčicemi se chodí již 60 let
Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa
Lidé , Claris Diaz , nemoci
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák