Už žádný Parkinson? Na zákeřnou nemoc možná funguje lék, který už řada lidí používá

První příznaky Parkinsonovy nemoci je možné zastavit pomocí léku běžně užívaného na diabetes 2. typu. Naznačuje to klinická studie, ze které cituje server zpravodajské stanice BBC.

Současné léky na Parkinsona pomáhají zvládat příznaky, ale nedokáží zabránit tomu, aby mozkové buňky umíraly. Studie provedená na 62 pacientech, která byla publikována v magazínu Lancetu, naznačuje, že lék na diabetes dokáže zastavit vývoj onemocnění.

Tým vědců z University College London (UCL) netají své „vzrušení", ale zároveň nabádá k opatrnosti, protože jakýkoli dlouhodobý přínos je prozatím nejistý a lék potřebuje další testování.

„Není absolutně pochyb o tom, že nejdůležitější v případě Parkinsonovy nemoci je objevit lék, který by vedl ke zpomalení progrese onemocnění. To je nezpochybnitelné," řekl jeden z výzkumníků, profesor Tom Foltynie.

Parkinsonova nemoc je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk. Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je přenašeč, který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami. Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb. To vede k třesu, potížím s pohybem a eventuálním problémům s pamětí.

Terapie pomáhají zvládat příznaky zvýšením hladiny dopaminu, ale umírání mozku pokračuje a onemocnění se zhoršuje. Žádné léky to prozatím neumí zastavit.

Ve studii byl polovině pacientů podán exenatid na léčbu diabetu a zbytek dostával placebo. Všichni pacienti přitom brali i své obvyklé léky. Pacienti s obvyklými léky se za více než 48 týdnů léčby zhoršili. Ale ti, kterým byl podáván exenatid, byli stabilní. A tři měsíce po ukončení experimentální léčby byli ti, kteří užívali exenatid, stále v dobrém stavu.

„Toto je první klinická studie u skutečných pacientů s Parkinsonovou chorobou, kde se vyskytl podobný účinek. To nás přesvědčilo, že exenatid jen nemaskuje příznaky, ale dělá něco se základním onemocněním,“ uvedl Foltynie.

„Jsme vzrušeni a povzbuzeni, ale musíme také být opatrní, protože musíme tyto nálezy opakovat,“ dodal. Poukazuje na to, že je třeba provést dlouhodobější testy, účinný lék by musel nemoc zvládat po celé roky, aby se stav pacientů výrazněji změnil.

Související

Při výběru bydlení začínají lidé zohledňovat i energetickou úspornost. Původní zpráva

Nový trend v bydlení nabírá na popularitě. Je ale třeba zvážit mnoho faktorů, upozorňují experti

Pasivní a energeticky úsporné domy se stávají stále populárnějšími, a to i přes vyšší počáteční investice. Banky jako Raiffeisenbank a ČSOB dle svých slov nabízejí řadu výhod, které motivují k investicím do udržitelných staveb, jež přinášejí dlouhodobé úspory, zlepšují komfort bydlení a přispívají k ochraně životního prostředí. 

Více souvisejících

Lidé lékaři

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Politici mají hotovo. Důchodovou reformu posvětil i prezident

Vládní důchodová reforma, která například postupně zvýší věk odchodu do důchodu až na 67 let, může začít platit. V pátek ji totiž podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Pražský hrad. Novelu zákona už předtím schválily obě komory parlamentu. 

před 46 minutami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa směřuje k jednotné obranné průmyslové základně. Klíčoví hráči? Německo a překvapivě Itálie

Německo-italská spolupráce v oblasti obrany se stává klíčovým krokem k vybudování sjednocené evropské obranné průmyslové základny, která je strategickou odpovědí na rostoucí globální napětí a požadavky na posílení kolektivní bezpečnosti. Ruská invaze na Ukrajinu znovu upozornila na zranitelnosti evropské obranné politiky a zdůraznila nutnost přehodnotit evropský přístup k obraně, včetně výrobních a akvizičních kapacit.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

François Bayrou

Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou

Francouzská politická scéna zažila další významný zvrat. François Bayrou byl jmenován novým premiérem Francie poté, co Michel Barnier podal demisi. Třiasedmdesátiletý centrista je dlouholetým politickým hráčem a klíčovým partnerem prezidenta Emmanuela Macrona, jehož centristická aliance nyní usiluje o stabilizaci politické situace, uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Tomáš Řepa

Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa

Ukrajinci pomohli svrhnout syrský režim Bašára Asada minimálně nasazením svých zkušených operátorů dronů nebo předáním informací. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekl bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany. „Ovlivňovat dění za hranicemi dnes už lze i bez statutu velmoci a myslím, že kdyby nebylo války na Ukrajině, tak žádné takové ambice zapojovat se i do konfliktů mimo region by Ukrajinci určitě neměli,“ říká.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Bašár Asad se sešel s Vladimirem Putinem (21.11.2017).

O transportu Asada do Ruska nevěděla ani jeho rodina. Moskva ho nechá upadnout v zapomnění

Bývalý syrský prezident Bašár al-Asad byl potichu evakuován do Moskvy poté, co povstalecké síly obsadily Damašek. Úniková operace, organizovaná ruskými tajnými službami, byla provázena přísným utajením – dokonce i Asadův bratr údajně nebyl informován. Zatímco Moskva dříve Asadovu režimu poskytovala vojenskou podporu, nyní mu zajistila útočiště, které se však pravděpodobně stane místem jeho politického zapomnění. Uvedl to server The Guardian.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý

Kanada zaznamenala v roce 2023 rekordní počet úmrtí pomocí lékařsky asistované smrti (eutanazie), přičemž většina případů se týkala pacientů s terminálním onemocněním. Podle nových federálních statistik dosáhl počet eutanazií více než 15 000, což představuje 4,7 % všech úmrtí v zemi – oproti 4,1 % v předchozím roce. Přestože počet případů stále roste, tempo růstu se zpomalilo. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

před 5 hodinami

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.

před 5 hodinami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 6 hodinami

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 7 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 8 hodinami

včera

Elon Musk překonal historický rekord. Nikdy nebyl nikdo bohatší, než on

Elon Musk, nejbohatší člověk planety, dosáhl dalšího historického milníku. Jeho čisté jmění přesáhlo hranici 400 miliard dolarů, čímž se stal prvním člověkem, který tohoto čísla dosáhl. Upozornil na to server CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy