
Japonští vědci objevili na jihoperuánské planině Nazca a v jejím okolí na 140 nových obrazců, takzvaných geoglyfů, které podle nich pochází z doby mezi 1. stoletím před naším letopočtem a rokem 300.
Vyplývá to ze studie, která byla zveřejněna o víkendu na stránkách Jamagatské univerzity a o níž nyní informoval server BBC Mundo.
Experti, pod vedením japonského archeologa Masata Sakaie, sbírali data na jihu Peru v letech 2016 až 2018 a posléze je analyzovali s pomocí moderních technologií. Díky nim zrekonstruovali i obrazce, které by se pomocí obvyklých metod nepodařilo identifikovat. Většina z geoglyfů, které našli, byla totiž v průběhu staletí poničena erozí.
Low-flying #drones and #artificialintelligence helped researchers from #YamagataUniversity discover 143 new #Nazca images in Peru. https://t.co/hApPfnnxXS#Nazca #Nasca #UNESCO #geoglyph #IBM #Peru #AI@IBM_JAPAN @IBM pic.twitter.com/hIgPI3df9H
— The Japan News (@The_Japan_News) November 16, 2019
Mezi 143 obrazci různých velikosti se objevili například ptáci, opice či hadi, které našli vědci v oblasti už dříve. Novinkou je ale například dvouhlavý had požírající dva lidi, ryba, kočka, lama či neobvyklá lidská postava s hranatou hlavou a holí v ruce. Největší z těchto geoglyfů měřil 100 metrů a nejmenší necelých pět metrů.
Na planině Nazca se nachází přes tři sta geoglyfů či jejich pozůstatků na rozloze zhruba 520 kilometrů čtvereční. Obrazce jsou různě veliké a rozpoznatelné pouze z větší výšky.
Smysl obrazců na planině Nazca, zapsaných od roku 1994 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, zůstává záhadou. Podle některých teorií sloužily k náboženským rituálům jako způsob komunikace s bohy, někteří vědci tvrdí, že šlo astronomický kalendář. Někteří míní, že šlo o zavlažovací systém, podle některých jde o výtvor mimozemské civilizace.
Některé z obrazců na planině Nazca zaznamenali už španělští dobyvatelé v 16. století. První, kdo se jim šířeji věnoval, byl americký historik Paul Kosok, který je studoval na místě ve 40. letech minulého století. Podle něj byly obrazce na zavlažovací systém příliš mělké. Kosok se přikláněl k vysvětlení, že šlo o astronomický kalendář.
Související

Tragédie československé expedice. Před 55 lety zahynuli horolezci v Peru

Policie odhalila organizovanou skupinu pašeráků drog. Kokain maskovali jako alkohol
Peru , zajímavosti , tajemství záhady , Vědci , planina Nazca
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek