Denisa Rohanová je česká aktivistka, která se zaměřuje na pomoc lidem v dluzích a v exekuci. Od roku 2017 je prezidentkou spolku České asociace povinných.
Rohanová vystudovala chemické učiliště v Neratovicích a v roce 2020 obdržela magisterský titul na Vysoké škole podnikání a práva v Praze v oboru soukromoprávní studia. Na Akademii krizového řízení získala titul LL.M., se specializací exekuční a insolvenční právo. Od roku 2017 je prezidentkou spolku České asociace povinných.
V politice se angažovala nejprve v řadách ČSSD, v roce 2014 neúspěšně kandidovala do zastupitelstva v Kralupech nad Vltavou jako nestraník za Úsvit přímé demokracie, ve volbách do Sněmovny v roce 2017 byla jako nestranička na kandidátce hnutí Referendum o Evropské unii, které vedl někdejší místopředseda Svobodných František Matějka, rovněž nebyla zvolena.
Při hospodářské krizi 2008 se její bývalý manžel jako subdodavatel dostal po krachu dvou velkých firem jako OSVČ do druhotné platební neschopnosti. Dluh narostl na 12 milionů, přes deset milionů bylo k říjnu 2022 již uhrazeno.
V roce 2021 oznámila záměr kandidovat na prezidentku České republiky v prezidentských volbách 2023. Uvedla, že se jí povedlo získat podpisy 20 poslanců z minulé Poslanecké sněmovny. Kandidátní listina byla podána v den kdy všem nominujícím poslancům uplynul poslanecký mandát.
Rohanová se rozhodla kandidovat jako obhájkyně spravedlivé společnosti, kde bez ohledu na svůj osud nebo na majetek bude mít každý šanci na šťastný a důstojný život, chce prosazovat vzájemnou úctu a respekt. Nebránila by se udělování prezidentských milostí. Jako prezidentka by se dívala do všech světových stran, nevnímala by boj levice s pravicí a bojovala za zájmy celého národa. Na prosazení některých změn ohledně exekucí úzce spolupracovala s ČSSD.
Za vzor má princeznu Dianu, protože podle ní odváděla ve všech svých projektech zaměřených na ochranu lidských práv tvrdou práci, i přes to, že byla svázána královským protokolem. Mezi její největší úspěchy patří podle jejího tvrzení prosazení seznamu nezabavitelných věcí do exekučního řádu a vytvoření Metodického pokynu pro Policii ČR v případě mobiliárních exekucí. V roce 2021 se stala patronkou Nadace Denisy Rohanové, která vznikla krátce po zasažení moravských obcí tornádem, s cílem pomoci potřebným a lidem v nouzi včetně matek samoživitelek nebo rodin vojáků zraněných při výkonu služby. Po ruské invazi na Ukrajině začala nadace skrze projekt Ukrajinští pracovníci propojovat ukrajinské uprchlíky a české firmy.
Nejvyšší správní soud ale koncem roku 2022 rozhodl, že se Rohanová o hlasy voličů ucházet nemůže. Problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Zákon sice takový postup výslovně nezapovídá, přesto však podle soudu není možný.
* 16. dubna 1975
Vzdělání: Chemické učiliště v Neratovicích, Akademie krizového řízení v Uherském Hradišti, Vysoká škola podnikání a práva v Praze
Nebyly nalezeny žádné články
* 16. dubna 1975
Vzdělání: Chemické učiliště v Neratovicích, Akademie krizového řízení v Uherském Hradišti, Vysoká škola podnikání a práva v Praze
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 39 minutami
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
před 1 hodinou
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
před 2 hodinami
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
před 3 hodinami
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
před 4 hodinami
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
před 4 hodinami
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
před 5 hodinami
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
před 6 hodinami
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
před 6 hodinami
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
před 7 hodinami
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
před 8 hodinami
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
před 9 hodinami
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
před 10 hodinami
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
před 10 hodinami
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
před 10 hodinami
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
před 11 hodinami
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
před 12 hodinami
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
před 12 hodinami
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
před 13 hodinami
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
před 13 hodinami
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek