Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

Současný maďarský premiér Viktor Orbán, který čelí nejvážnější politické výzvě za posledních 16 let, hrozí zablokováním celého rozpočtu. Jeho hlavním požadavkem je zrušení mechanismu, který podmiňuje vyplácení unijních peněz dodržováním demokratických standardů a právního státu. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka jasně vzkázal, že pokud Budapešť neprosadí své politické body, nevidí důvod s dohodou spěchat.

Brusel se přitom snaží mít rozpočet schválený co nejdříve, ideálně do konce letošního roku. Hlavním strašákem je totiž jaro 2027, kdy se ve Francii uskuteční prezidentské volby. Podle webu Politico ale existují silné obavy, že by k moci mohla nastoupit krajní pravice v čele s Národním sdružením, která by se mohla s Orbánem spojit a držet společně evropskou pokladnu jako rukojmí.

V Maďarsku se však schyluje k dramatické změně. Opoziční lídr Péter Magyar a jeho strana Tisza si v průzkumech udržují solidní náskok před Orbánovým Fideszem. Deset vysoce postavených unijních úředníků potvrdilo, že Orbánovo vítězství vnímají jako nejhorší možný scénář, který by vedl k naprostému vykolejení rozpočtových rozhovorů a ohrozil financování klíčových unijních politik.

Zástupci bohatších severoevropských zemí, které jsou čistými plátci do unijní pokladny, striktně trvají na tom, aby vazba mezi penězi a právním státem zůstala zachována. Polský náměstek ministra pro fondy EU Jan Szyszko upozornil, že pokud u moci zůstane vláda, která má s demokratickými principy dlouhodobé potíže, bude diskuse o pravidlech extrémně složitá. O skepticismu hovoří i německý kancléř Friedrich Merz, který pochybuje o možnosti finalizovat rozpočet ještě v letošním roce.

Budapešť má k odporu pragmatický důvod. Evropská komise již nyní Maďarsku zmrazila přibližně 17 miliard eur kvůli nedostatkům v oblasti vlády práva. V novém rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034 by Maďarsko mohlo mít nárok na více než 37 miliard eur, ale při zpřísnění pravidel hrozí, že by na tyto prostředky vůbec nedosáhlo. Bóka se proto ptá, proč by Maďarsko mělo souhlasit s rozpočtem, ze kterého reálně nemusí dostat ani euro.

Naopak případné Magyarovo vítězství by v Bruselu vyvolalo velkou úlevu. Očekává se, že vláda vedená opozicí by obnovila nezávislost soudnictví a akademické sféry, což by automaticky odemklo miliardy zmrazených eur. Magyar se navíc v rámci svého manifestu zavázal, že Maďarsko vstoupí do Úřadu evropského veřejného žalobce, což je pro unijní instituce silný signál o boji proti korupci.

Analytici z think-tanku Bruegel poukazují na to, že s Magyarovým vedením by se Budapešť přestala obávat podmínek právního státu. To by výrazně vyhladilo cestu k dohodě, protože by zmizel hlavní bod sváru, který momentálně paralyzuje jednání mezi Maďarskem a zbytkem bloku. Brusel by tak získal prostor pro schválení finančního rámce v rekordním čase. 

Související

Evropská unie

Kvůli ničivému ruskému útoku se naléhavě sejdou ministři unijních států

Lídři zemí G7 se dnes scházejí ve francouzském Évian-les-Bains, aby projednali nejnaléhavější globální témata včetně Ukrajiny, Gazy a Íránu. Summit hostí francouzský prezident Emmanuel Macron. Americký prezident Donald Trump má na setkání předložit nejnovější informace o íránské mírové dohodě, která byla uzavřena v noci, přičemž před odletem se ve Bílém domě věnoval galavečeru bojových umění. Nikdo však netuší, zda Trump na summitu setrvá po celé tři dny, nebo bude jeho průběh každou hodinu narušovat. V nedaleké Ženevě navíc v pondělí demonstrovalo zhruba 20 000 lidí proti tomuto setkání, což vedlo ke střetům s policií. 
Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Maďarsko Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Babiš zhodnotil půlrok vlády. Nechtěli jsme dobu hájení, prohlásil

Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání kabinetu zhodnotil první půlrok činnosti vlády. Kabinet zároveň rozšířil seznamy návykových a psychoaktivních látek o dalších celkem 19 položek a podpořil návrh na zavedení nového trestného činu neoprávněného podání návykové látky jiné osobě bez jejího vědomí nebo proti její vůli.

před 4 hodinami

Lodní doprava, ilustrační fotografie.

V Chorvatsku vyprostili tělo čtvrté oběti nedělní tragické nehody

V Chorvatsku pokračuje vyšetřování nedělní tragické lodní nehody, kdy se po srážce potopila plachetnice s českou posádkou. Neštěstí nepřežili čtyři lidé. Z trosek lodě již bylo vyproštěno tělo čtvrtého zesnulého, jenž byl bezprostředně po incidentu pohřešován. 

před 5 hodinami

Dominik Feri

Feriho zřejmě čeká další soud. Žalobkyně se s rozhodnutím nespokojila

Exposlance Dominika Feriho, který byl v květnu propuštěn z vězení, kde si odpykával trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, zřejmě čeká ještě další soudní přelíčení. Žalobkyně se totiž odvolala proti květnovému rozhodnutí pražského obvodního soudu. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Léto v Praze

Počasí bude o víkendu v Česku tropické, teploty dosáhnou až 35 stupňů

Následující víkend přinese do České republiky velmi horké letní počasí, které však na mnoha místech doprovodí silné bouřky. V sobotu i v neděli bude převládat jasná až polojasná obloha. Během dne se však bude oblačnost přechodně zvětšovat a místy se vytvoří přeháňky nebo bouřky, které mohou být ojediněle i velmi intenzivní.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na tiskové konferenci v Jeruzalémě prohlásil, že i když se mu podařilo zachránit zemi před úplným zničením, současný boj ještě zdaleka neskončil. Izrael podle něj musí zůstat i nadále ve střehu a chránit se tak, jak je to nutné.

včera

Prezident Trump

Podepsali jsme dohodu o ukončení války, lodě už proplouvají Hormuzským průlivem, oznámil Trump

Podpisem memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem došlo k dohodě, která na příštích 60 dní zajišťuje volný pohyb strategickým Hormuzským průlivem výměnou za zrušení americké námořní blokády. Dokument elektronicky stvrdili americký prezident Donald Trump, viceprezident JD Vance a předseda íránského parlamentu Mohammad Gálibáf, přičemž oficiální ceremoniál je naplánován na pátek v Ženevě. Podle vyjádření vysokých představitelů americké administrativy budou kompletní detaily ujednání zveřejněny během následujících 24 až 48 hodin, zatímco text samotné dohody bude uvolněn až po pátečním ceremoniálu.

včera

Česká televize, ilustrační foto

Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do stávky

Zástupci iniciativy Veřejnoprávně oficiálně potvrdili, že pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do výstražné stávky. Tímto krokem reagují na pondělní krok kabinetu, který schválil legislativní návrh na úplné zrušení koncesionářských poplatků a citelné snížení rozpočtů obou veřejnoprávních institucí. Podobu protestní akce a její přesný harmonogram plánují organizátoři zveřejnit během nadcházející středy.

včera

Česká televize

Likvidační, zní z ČRo. Chudárek nastínil, kde bude ČT muset škrtat

Schválení vládního návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií vyvolalo ostrou reakci ze strany jejich vedení. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek i šéf Českého rozhlasu René Zavoral shodně varují, že pokud nová legislativa projde parlamentem, obě instituce se nevyhnou masivnímu propouštění. Podle prvních odhadů by mohlo o práci přijít celkově 450 až 700 zaměstnanců, přičemž obě klíčová média by kvůli zrušení koncesionářských poplatků přišla zhruba o patnáct procent svých dosavadních příjmů.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

U Hormuzského průlivu čeká přes 500 lodí odhalují nová data. Skutečný počet může být diametrálně odlišný

Sledování lodní dopravy prostřednictvím platformy MarineTraffic dnes ráno ukázalo, že v Perském zálivu západně od Hormuzského průlivu se nachází přes 230 tankerů a více než 250 nákladních plavidel, které doplňuje velké množství menších lodí, jako jsou rybářské čluny nebo remorkéry. Podle dostupných dat je plně naložena pouze menšina sledovaných tankerů, zatímco většina z nich je prázdná nebo naložená jen částečně. 

včera

Oto Klempíř a Boris Šťastný

Vláda schválila zrušení koncesionářských poplatků. ČT přijde o miliardu, rozhlas o stamiliony

Vláda Andreje Babiše definitivně posvětila zásadní změnu v mechanismu, jakým jsou financována veřejnoprávní média. Kabinet na svém pondělním zasedání schválil novelu, která ruší stávající systém koncesionářských poplatků a nahrazuje jej přímým čerpáním ze státního rozpočtu. Tento krok, o kterém informoval ministr kultury Oto Klempíř za hnutí Motoristé sobě, představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do fungování České televize a Českého rozhlasu za poslední dekády.

včera

včera

Mirage 2000-5

Projekt společné evropské stíhačky se rozpadl. Německo zvažuje tři nové scénáře, Francie chce pokračovat sama

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

včera

Evropu zasáhne žhavé počasí. Očekává se vlna tropických veder

Evropu v tomto týdnu zasáhne vlna vln veder, která přinese prudký nárůst teplot na většině kontinentu. Příčinou je masivním příliv horkého vzduchu ze Sahary, který se nejprve usadil nad Pyrenejským poloostrovem a následně se rozšířil do jižní a západní části Francie. V těchto oblastech se již nyní teploty běžně pohybují mezi třiceti a pětatřiceti stupni Celsia.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy