Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země

Během čtvrtečních jednání v Moskvě nejméně dva vlivní podnikatelé Putinovi potvrdili ochotu přispět na vojenské výdaje. Tato neobvyklá žádost přichází v době, kdy se ruský rozpočet na obranu za loňský rok vyšplhal na astronomických 13,1 bilionu rublů (přibližně 121 miliard liber), což představuje nárůst o 42 %.

Ekonomická situace Ruska se přitom nadále komplikuje. Rozpočtový deficit za pouhé první dva měsíce letošního roku dosáhl více než 90 % částky plánované na celý rok. Hlavní příčinou jsou americké sankce, které nutí Moskvu prodávat ropu s výraznými slevami. Ministr hospodářství Maxim Rešetnikov připustil, že pokud bude rubl dále oslabovat, vláda zvažuje zavedení další mimořádné daně z neočekávaných zisků pro velké firmy.

Putin zároveň varoval podnikatele i vládní činitele před přílišným optimismem plynoucím z rostoucích cen ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Podle něj je nutná značná míra konzervatismu při nakládání s těmito zisky. „Pokud se trhy dnes zhoupnou jedním směrem, zítra se mohou zhoupnout opačně,“ uvedl prezident s tím, že by bylo chybou tyto prostředky rozhazovat na dividendy nebo nadměrné státní výdaje.

Na diplomatické frontě zůstávají jednání o míru v patové situaci. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov sice prohlásil, že Rusko neztratilo zájem o dohodu, zdůraznil však, že klíčové územní otázky zůstávají nevyřešeny. Ukrajina během nedávných rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy odmítla požadavek na jednostranné stažení z Donbasu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro agenturu Reuters kritizoval postoj americké administrativy. Podle něj Donald Trump podmiňuje bezpečnostní záruky pro Ukrajinu tím, že se Kyjev vzdá celého východního regionu ve prospěch Ruska. Zelenskyj vyjádřil politování nad tím, že Trump volí strategii stupňování tlaku na ukrajinskou stranu, a zdůraznil, že východní část země je pro bezpečnostní záruky Ukrajiny naprosto klíčová.

Zelenskyj rovněž poznamenal, že válka v Íránu má na kroky prezidenta Trumpa zásadní vliv a odvádí pozornost od situace v Evropě. Zatímco se Moskva snaží stabilizovat ekonomiku zvyšováním DPH na 22 % a mimořádnými odvody pro firmy, Kyjev čelí rostoucímu tlaku na územní ústupky výměnou za konec války, která trvá již od února 2022.