Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

O této strategii a možných regulačních opatřeních bude v pondělí jednat vláda. Premiér již avizoval, že se sejde s ministryní financí Alenou Schillerovou, aby společně připravili půdu pro faktické kontroly prodejců. Babiš se při svém návrhu opírá o platný zákon o cenách, který podle něj dává státu dostatečné kompetence k tomu, aby mohl výši zisků u paliv přímo omezit.

Zajímavým bodem sporu zůstává hodnocení situace ze strany samotného resortu financí. Zatímco ministerstvo ve své poslední zprávě uvádělo, že marže u čerpacích stanic jsou nízké a mají klesající tendenci, premiér tvrdí opak. Podle jeho pozorování majitelé pump ceny upravují prakticky denně a neodůvodněně je nadhodnocují, což považuje za dostatečný důvod k rychlému zásahu.

Babiš doufá, že na samotnou hrozbu regulace zareaguje trh dříve, než bude nutné zákonné nástroje skutečně použít. Přiznává však, že česká vláda nemá přímý vliv na globální dění na Blízkém východě. Uklidnění situace podle něj závisí především na postupu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který přislíbil, že do 7. dubna nepodnikne útoky na íránskou energetickou infrastrukturu.

Pokud by zastropování marží nepřineslo kýžený efekt, je premiér připraven uvažovat i o dalších nástrojích. Ve hře zůstává úprava spotřební daně, ke které se dříve stavěl spíše odmítavě. Nyní ji však zmiňuje jako krajní řešení, přičemž se odkazuje na dřívější zkušenosti se snižováním DPH u vybraných komodit, jako byly v minulosti například potraviny.

Česká republika není jedinou zemí v regionu, která se snaží s drahými palivy bojovat různými formami státních zásahů. Sousední Polsko pod vedením premiéra Donalda Tuska přistoupilo k výraznému snížení DPH na benzin a naftu a plánuje zavést maximální ceny paliv. Také Slovensko a Maďarsko experimentují s regulací, i když jejich model dvojích cen pro domácí a zahraniční řidiče narazil na kritiku Evropské komise kvůli možné diskriminaci.

Navrhované zastropování marží na tři koruny považuje Babiš za férové nastavení, které by mělo motoristům ulevit v co nejkratším možném termínu. Přesné datum, odkdy by mohla nová pravidla platit, zatím není stanoveno, ale premiér zdůrazňuje potřebu jednat bez zbytečných odkladů. Výsledek pondělního jednání vlády tak bude pro další vývoj cen na tuzemských čerpacích stanicích klíčový.

Babiš se už dříve tento týden ostře vymezil proti cenové politice největších provozovatelů čerpacích stanic v České republice. Ve svém videu na sociální síti Facebook vyzval dominantní hráče na trhu k okamžitému zlevnění pohonných hmot. Podle jeho slov jsou současné částky, které řidiči platí zejména u dálnic, naprosto nepřijatelné a neopodstatněné.

K této kritice přiměla předsedu vlády jeho nedávná pracovní cesta do Karlovarského kraje. Během jízdy navštívil několik čerpacích stanic a vyjádřil velký údiv nad tím, co na totemech uviděl. Konkrétně jmenoval sítě Orlen a MOL, které mají na tuzemském trhu dominantní postavení s podílem mezi padesáti až padesáti pěti procenty.

Babiš tyto společnosti varoval, aby nezneužívaly současnou napjatou situaci spojenou s krizí v Íránu. Cena nafty, která se na některých místech vyšplhala až na 51,90 koruny za litr, je podle něj nehorázná. Premiér odhaduje, že hrubá marže prodejců dosahuje v těchto případech až deseti korun na každý prodaný litr paliva.

Za obzvláště problematické považuje premiér cenové rozdíly mezi jednotlivými lokalitami stejných prodejců. Nechápe, proč jsou u identických čerpacích stanic mimo dálnice a hlavní obchvaty ceny i o tři koruny nižší. Takové jednání označil za neakceptovatelné a vzbuzující řadu otázek o férovosti tržního prostředí.

Ve svém vyjádření také zmínil dlouhodobé podezření na existenci kartelových dohod u dálničních tahů. V této souvislosti vyslal jasný vzkaz Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, od kterého očekává v dané věci aktivní kroky. Podivná shoda cen na hlavních trasách je podle něj faktorem, který by neměl zůstat bez povšimnutí.

Jako protipříklad uvedl premiér fungování státní sítě čerpacích stanic Čepro. Ta podle něj dokáže nabízet naftu za průměrnou cenu 45,50 koruny za litr. Poděkoval vedení státního podniku za to, že situaci nezneužívá, a vyzval soukromé provozovatele, aby se k podobnému kroku a snížení cen odhodlali okamžitě.

Související

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ilustrační foto

Natankujte ještě dnes. Od zítřka ceny pohonných hmot prudce vzrostou

Řidiče čeká v nejbližších dnech citelné zdražování u čerpacích stanic. Ministerstvo financí ve čtvrtek 30. dubna 2026 zveřejnilo nové cenové stropy, které začnou platit od pátku a potrvají po celý nadcházející víkend i v pondělí. Maximální povolená cena benzinu se posouvá na 43,89 koruny za litr, zatímco u nafty limit vzrostl na 44,55 koruny.

Více souvisejících

Čerpací stanice Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 1 hodinou

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 7 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 13 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 14 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy