Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

Současná krize naplno propukla 21. března, kdy americký prezident pohrozil totální likvidací íránských elektráren. Podmínkou pro zastavení útoků bylo okamžité a bezpečné otevření Hormuzského průlivu, který je klíčovou tepnou pro světový obchod s ropou. Trump tehdy prohlásil, že pokud Írán neustoupí do 48 hodin, Spojené státy začnou systematicky ničit jeho energetickou infrastrukturu, počínaje největšími zdroji.

Od té doby však šéf Bílého domu své výhrůžky již podruhé zmírnil. První pětidenní odklad oznámil v pondělí 23. března s tím, že nařídil ministerstvu obrany pozastavit veškeré přípravy k náletům. Tento posun zdůvodnil existencí „velmi dobrých konverzací“, které by mohly vést k úplnému a definitivnímu vyřešení nepřátelství mezi oběma zeměmi.

Nyní přichází další desetidenní pauza, doprovázená Trumpovým tvrzením, že rozhovory jdou „velmi dobře“. Prezident se zároveň ostře ohradil proti zprávám v médiích, která podle něj o stavu vyjednávání informují chybně. Přestože Teherán oficiálně popírá, že by k jakýmkoli přímým jednáním docházelo, Washington trvá na tom, že dialog na určité úrovni stále probíhá.

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí začátkem týdne připustil, že si obě strany vyměňují vzkazy prostřednictvím „přátelských zemí“. Zdůraznil však, že tyto kontakty nelze považovat za skutečný dialog nebo vyjednávání. Teherán podle něj pouze čeká, až Washington zareaguje na íránské podmínky pro příměří, které byly předloženy jako protinávrh k americkým požadavkům.

Zatímco se čeká na íránskou reakci, americký zvláštní zmocněnec Steve Witkoff na zasedání vlády potvrdil, že Spojené státy zaslaly Íránu komplexní patnáctibodový mírový plán. Donald Trump k tomu dodal varování, že pokud Írán na dohodu nepřistoupí, stanou se pro něj Spojené státy „nejhorší noční můrou“. Washington tak kombinuje diplomatickou nabídku s hrozbou totální vojenské konfrontace.

Podle mezinárodních analytiků a editorů, jako je Jeremy Bowen z BBC, je zřejmé, že se v zákulisí skutečně něco děje, i když obě strany používají odlišnou terminologii. Zatímco USA mluví o vyjednávání, Írán hovoří pouze o předávání informací. Problémem zůstává obsah samotného mírového plánu, který podle uniklých informací připomíná spíše dokument o kapitulaci než vyváženou dohodu.

Americký návrh údajně obsahuje veškeré dlouhodobé požadavky, které kdy USA a Izrael vůči Íránu měly. Írán naopak veřejně kontroval seznamem vlastních požadavků, které jsou pro druhou stranu v tuto chvíli neakceptovatelné. Propast mezi oběma zeměmi tak zůstává i přes odklad útoků velmi hluboká a dosažení skutečné shody se zdá být v nejbližších dnech málo pravděpodobné.

Do diplomatického úsilí se nyní zapojuje i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se ve Francii účastní setkání zemí G7. Jedním z hlavních témat jednání je právě válka s Íránem a snaha o vytvoření společného postoje západních mocností. Trump dříve ostře kritizoval spojence v NATO i G7 za to, že se odmítají do konfliktu zapojit, například vysláním lodí k zabezpečení Hormuzského průlivu.

Před odletem do Evropy Rubio zdůraznil, že na otevření strategického průlivu mají zájem všechny vyspělé ekonomiky sdružené v G7. Snaha o koordinaci s evropskými partnery je patrná i z vyjádření německého ministerstva zahraničí, které považuje za nezbytné, aby země NATO vyvinuly společnou pozici vůči Íránu v úzké spolupráci se Spojenými státy.

Navzdory diplomatickému hnutí v Paříži zůstává situace v regionu extrémně napjatá. Desetidenní odklad dává prostor pro další manévrování, ale hrozba zničení íránské energetiky stále visí ve vzduchu. Pokud do 6. dubna nedojde k zásadnímu průlomu, hrozí, že se konflikt přelije do fáze přímých úderů na íránské vnitrozemí s drtivými dopady na světovou stabilitu.

Trumpova strategie „maximálního tlaku“ kombinovaná s nečekanými odklady tak drží svět v nejistotě. Zatímco trhy reagují na každé prezidentovo slovo, skutečný výsledek bude záviset na tom, zda Írán najde v americkém patnáctibodovém plánu alespoň minimální prostor pro kompromis, nebo zda zvolí cestu další eskalace a odporu. 

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada

Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Scott Bessent, ministr financí USA

USA vyhlásí "ekonomický den D". Írán čekají nejtvrdší sankce v historii

Spojené státy americké se připravují k vyhlášení dosud nejtvrdších hospodářských sankcí proti Íránu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že nadcházející opatření odstartují takzvaný ekonomický den D pro islámskou republiku. Cílem Washingtonu je odříznout teheránský režim od veškerých finančních zdrojů a přimět jej k návratu k jednacímu stolu. Tento krok navazuje na předchozí varování prezidenta Donalda Trumpa, který Íránu hrozil tvrdými dopady za jeho kroky v regionu.

Více souvisejících

Írán Donald Trump

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí

Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.

před 2 hodinami

Kanada

I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?

Obchodní spor mezi Kanadou a Spojenými státy získává na intenzitě a Ottawa zvažuje své možnosti odvety proti administrativě prezidenta Donalda Trumpa. Ačkoliv Kanada vyváží do USA přibližně 70 procent svého zboží, disponuje významnými pákami, kterými může americkou ekonomiku citelně zasáhnout. Zemi javorového listu hraje do karet fakt, že je největším obchodním odběratelem pro 26 amerických států a mezi první tři klíčové trhy patří celkem pro 45 z 50 států USA.

před 3 hodinami

Dmitrij Peskov

"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.

před 4 hodinami

německá policie v akci

Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou

Němečtí vyšetřovatelé objevil v blízkosti letiště Lipsko/Halle už třetí bezpilotní letoun a podezřelé výbušniny, které podle dostupných informací souvisejí s pokusem o útok z počátku tohoto měsíce. O nových nálezech informovala německá veřejnoprávní média NDR a WDR společně s deníkem Süddeutsche Zeitung. Třetí dron byl nalezen v západní části od letištního areálu s odstupem deseti dnů od samotného incidentu.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada

Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.

před 7 hodinami

Letní počasí

Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil nový měsíční výhled počasí pro období od 24. srpna do 20. září 2026. Po třech týdnech extrémních veder a sucha na přelomu července a srpna přinesl uplynulý týden zmírnění teplot i návrat srážek. Nejvíce dešťových srážek přitom meteorologové zaznamenali na území Čech.

včera

Lunární sonda Chang'e

Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci

Čína odložila start své vesmírné mise Čchang-e 7, jejímž hlavním cílem je vyhledávání zásob vodního ledu v oblasti jižního pólu Měsíce. Sonda měla podle původních plánů odstartovat z kosmodromu Wen-čchang na ostrově Chaj-nan. Čínský úřad pro pilotované vesmírné lety však v oficiálním prohlášení uvedl, že mise nesplňuje potřebné podmínky pro start a v letošním plánovaném okně k oběžné dráze neodletí.

včera

Ilustrační foto

Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí

Rychle se šířící lesní požár v blízkosti amerického města Reno ve státě Nevada vyhnal z domovů desítky tisíc lidí. Příkaz k okamžité evakuaci obdrželo přibližně 90 tisíc obyvatel Rena a přilehlého údolí North Valley. Živel postupuje velmi agresivně a žene jej silný vítr, který plameny směřuje přímo k zastavěným obytným zónám.

včera

Vlny / tsunami

Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět

Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.

včera

Aleš Juchelka

Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců

Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování ve veřejném sektoru, která přinese automatickou valorizaci platů i změnu tarifních tabulek. Od příštího roku by se platy měly zvyšovat v závislosti na růstu průměrné mzdy. Návrh zároveň počítá s novým nastavením tarifů tak, aby žádný ze stupňů nespadal pod úroveň minimální mzdy, přičemž mezi jednotlivými platovými třídami bude stanoven minimálně čtyřprocentní rozdíl.

včera

Dunaj, ilustrační fotografie.

Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím

Rekordně nízká hladina Dunaje způsobená dlouhotrvajícím suchem vyvolala napětí a krizová opatření v několika evropských zemích. Na dramatický pokles průtoku jedné z nejvýznamnějších evropských vodních cest reagují jednotlivé státy jednostrannými zásahy do říčního koryta, zatímco Evropské unii nadále chybí jednotný a právně závazný plán pro řešení nedostatku vody.

včera

Mike Pence

Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem

Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.

včera

včera

raketa Storm Shadow, autor: Copyright © 2007 David Monniaux

Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie k výrobě raket Storm Shadow

Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie, které umožní zahájit výrobu francouzsko-britských střel ploché dráhy do konce letošního roku přímo na ukrajinském území. Výroba střel znepokojujících ruské velení pod francouzským označením SCALP a britským názvem Storm Shadow představuje zásadní posílení ukrajinských schopností zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Jednání mezi USA a Kanadou zkolabovala. Trump rozpoutal novou obchodní válku

Obchodní jednání mezi Spojenými státy a Kanadou zkolabovala, což vyústilo v otevřenou obchodní válku a uvalení nových padesátiprocentních amerických cel na kanadské zboží. Americký prezident Donald Trump následně na sociálních sítích prohlásil, že Kanada chce využívat výhody toho, jako by byla jedním z amerických států, aniž by se jím skutečně stala. Zároveň obvinil sousední zemi z dlouholetého zatěžování amerických zemědělců vysokými poplatky.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Rusko koncem roku zahájí novou vlnu mobilizace, povolá 300 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko pravděpodobně koncem tohoto roku zahájí novou vlnu mobilizace a povolá nejméně 300 000 dalších vojáků. Hlavním cílem Moskvy je podle něj dokončit obsazení dlouhodobě požadované Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Podle Zelenského se dá očekávat, že přes obrovské ztráty lidské síly skončí Rusko na konci roku s okupací prakticky stejného rozsahu území jako na jeho počátku. 

včera

Scott Bessent, ministr financí USA

USA vyhlásí "ekonomický den D". Írán čekají nejtvrdší sankce v historii

Spojené státy americké se připravují k vyhlášení dosud nejtvrdších hospodářských sankcí proti Íránu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že nadcházející opatření odstartují takzvaný ekonomický den D pro islámskou republiku. Cílem Washingtonu je odříznout teheránský režim od veškerých finančních zdrojů a přimět jej k návratu k jednacímu stolu. Tento krok navazuje na předchozí varování prezidenta Donalda Trumpa, který Íránu hrozil tvrdými dopady za jeho kroky v regionu.

včera

Letní počasí

Počasí v novém týdnu. Vrátí se tropy, víkend už bude zase chladnější

V Česku začíná poslední ryze prázdninový týden, který bude zajímavý i ohledně počasí. Na naše území se opět dostane teplý vzduch z jihu, takže nejvyšší teploty dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se však ochladí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

23. srpna 2026 21:51

U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce

Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy