Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.
Současná krize naplno propukla 21. března, kdy americký prezident pohrozil totální likvidací íránských elektráren. Podmínkou pro zastavení útoků bylo okamžité a bezpečné otevření Hormuzského průlivu, který je klíčovou tepnou pro světový obchod s ropou. Trump tehdy prohlásil, že pokud Írán neustoupí do 48 hodin, Spojené státy začnou systematicky ničit jeho energetickou infrastrukturu, počínaje největšími zdroji.
Od té doby však šéf Bílého domu své výhrůžky již podruhé zmírnil. První pětidenní odklad oznámil v pondělí 23. března s tím, že nařídil ministerstvu obrany pozastavit veškeré přípravy k náletům. Tento posun zdůvodnil existencí „velmi dobrých konverzací“, které by mohly vést k úplnému a definitivnímu vyřešení nepřátelství mezi oběma zeměmi.
Nyní přichází další desetidenní pauza, doprovázená Trumpovým tvrzením, že rozhovory jdou „velmi dobře“. Prezident se zároveň ostře ohradil proti zprávám v médiích, která podle něj o stavu vyjednávání informují chybně. Přestože Teherán oficiálně popírá, že by k jakýmkoli přímým jednáním docházelo, Washington trvá na tom, že dialog na určité úrovni stále probíhá.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí začátkem týdne připustil, že si obě strany vyměňují vzkazy prostřednictvím „přátelských zemí“. Zdůraznil však, že tyto kontakty nelze považovat za skutečný dialog nebo vyjednávání. Teherán podle něj pouze čeká, až Washington zareaguje na íránské podmínky pro příměří, které byly předloženy jako protinávrh k americkým požadavkům.
Zatímco se čeká na íránskou reakci, americký zvláštní zmocněnec Steve Witkoff na zasedání vlády potvrdil, že Spojené státy zaslaly Íránu komplexní patnáctibodový mírový plán. Donald Trump k tomu dodal varování, že pokud Írán na dohodu nepřistoupí, stanou se pro něj Spojené státy „nejhorší noční můrou“. Washington tak kombinuje diplomatickou nabídku s hrozbou totální vojenské konfrontace.
Podle mezinárodních analytiků a editorů, jako je Jeremy Bowen z BBC, je zřejmé, že se v zákulisí skutečně něco děje, i když obě strany používají odlišnou terminologii. Zatímco USA mluví o vyjednávání, Írán hovoří pouze o předávání informací. Problémem zůstává obsah samotného mírového plánu, který podle uniklých informací připomíná spíše dokument o kapitulaci než vyváženou dohodu.
Americký návrh údajně obsahuje veškeré dlouhodobé požadavky, které kdy USA a Izrael vůči Íránu měly. Írán naopak veřejně kontroval seznamem vlastních požadavků, které jsou pro druhou stranu v tuto chvíli neakceptovatelné. Propast mezi oběma zeměmi tak zůstává i přes odklad útoků velmi hluboká a dosažení skutečné shody se zdá být v nejbližších dnech málo pravděpodobné.
Do diplomatického úsilí se nyní zapojuje i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se ve Francii účastní setkání zemí G7. Jedním z hlavních témat jednání je právě válka s Íránem a snaha o vytvoření společného postoje západních mocností. Trump dříve ostře kritizoval spojence v NATO i G7 za to, že se odmítají do konfliktu zapojit, například vysláním lodí k zabezpečení Hormuzského průlivu.
Před odletem do Evropy Rubio zdůraznil, že na otevření strategického průlivu mají zájem všechny vyspělé ekonomiky sdružené v G7. Snaha o koordinaci s evropskými partnery je patrná i z vyjádření německého ministerstva zahraničí, které považuje za nezbytné, aby země NATO vyvinuly společnou pozici vůči Íránu v úzké spolupráci se Spojenými státy.
Navzdory diplomatickému hnutí v Paříži zůstává situace v regionu extrémně napjatá. Desetidenní odklad dává prostor pro další manévrování, ale hrozba zničení íránské energetiky stále visí ve vzduchu. Pokud do 6. dubna nedojde k zásadnímu průlomu, hrozí, že se konflikt přelije do fáze přímých úderů na íránské vnitrozemí s drtivými dopady na světovou stabilitu.
Trumpova strategie „maximálního tlaku“ kombinovaná s nečekanými odklady tak drží svět v nejistotě. Zatímco trhy reagují na každé prezidentovo slovo, skutečný výsledek bude záviset na tom, zda Írán najde v americkém patnáctibodovém plánu alespoň minimální prostor pro kompromis, nebo zda zvolí cestu další eskalace a odporu.
Související
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
Aktuálně se děje
před 39 minutami
V autě stačí pár minut a už je zle. Policie radí, na co si dát během veder pozor
před 1 hodinou
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
před 2 hodinami
Farage chce po Starmerově konci volby. Jsme připraveni přinést změnu, vzkázal
před 3 hodinami
Brněnské nádraží evakuovali kvůli munici. Dělníci ji našli na stavbě
Aktualizováno před 4 hodinami
Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie
před 5 hodinami
Počasí dnes: Meteorologové opět varují před bouřkami, udeří už odpoledne
před 6 hodinami
Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy
před 7 hodinami
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
před 7 hodinami
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
před 8 hodinami
Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale
před 10 hodinami
Počasí: Vysoké teploty se v Česku objeví i příští víkend
včera
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
včera
Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi
včera
Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám
včera
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
včera
Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk
včera
Všichni chtějí, abych zemřel, prohlásil Babiš. Přiznal, že ve vládě nemá kompetentní ministry
včera
Jak zvládnout horké počasí, nastavit klimatizaci a co si obléci? Lékaři vydali návod na tropická vedra
včera
Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?
včera
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).
Zdroj: Libor Novák