Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.
Současná krize naplno propukla 21. března, kdy americký prezident pohrozil totální likvidací íránských elektráren. Podmínkou pro zastavení útoků bylo okamžité a bezpečné otevření Hormuzského průlivu, který je klíčovou tepnou pro světový obchod s ropou. Trump tehdy prohlásil, že pokud Írán neustoupí do 48 hodin, Spojené státy začnou systematicky ničit jeho energetickou infrastrukturu, počínaje největšími zdroji.
Od té doby však šéf Bílého domu své výhrůžky již podruhé zmírnil. První pětidenní odklad oznámil v pondělí 23. března s tím, že nařídil ministerstvu obrany pozastavit veškeré přípravy k náletům. Tento posun zdůvodnil existencí „velmi dobrých konverzací“, které by mohly vést k úplnému a definitivnímu vyřešení nepřátelství mezi oběma zeměmi.
Nyní přichází další desetidenní pauza, doprovázená Trumpovým tvrzením, že rozhovory jdou „velmi dobře“. Prezident se zároveň ostře ohradil proti zprávám v médiích, která podle něj o stavu vyjednávání informují chybně. Přestože Teherán oficiálně popírá, že by k jakýmkoli přímým jednáním docházelo, Washington trvá na tom, že dialog na určité úrovni stále probíhá.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí začátkem týdne připustil, že si obě strany vyměňují vzkazy prostřednictvím „přátelských zemí“. Zdůraznil však, že tyto kontakty nelze považovat za skutečný dialog nebo vyjednávání. Teherán podle něj pouze čeká, až Washington zareaguje na íránské podmínky pro příměří, které byly předloženy jako protinávrh k americkým požadavkům.
Zatímco se čeká na íránskou reakci, americký zvláštní zmocněnec Steve Witkoff na zasedání vlády potvrdil, že Spojené státy zaslaly Íránu komplexní patnáctibodový mírový plán. Donald Trump k tomu dodal varování, že pokud Írán na dohodu nepřistoupí, stanou se pro něj Spojené státy „nejhorší noční můrou“. Washington tak kombinuje diplomatickou nabídku s hrozbou totální vojenské konfrontace.
Podle mezinárodních analytiků a editorů, jako je Jeremy Bowen z BBC, je zřejmé, že se v zákulisí skutečně něco děje, i když obě strany používají odlišnou terminologii. Zatímco USA mluví o vyjednávání, Írán hovoří pouze o předávání informací. Problémem zůstává obsah samotného mírového plánu, který podle uniklých informací připomíná spíše dokument o kapitulaci než vyváženou dohodu.
Americký návrh údajně obsahuje veškeré dlouhodobé požadavky, které kdy USA a Izrael vůči Íránu měly. Írán naopak veřejně kontroval seznamem vlastních požadavků, které jsou pro druhou stranu v tuto chvíli neakceptovatelné. Propast mezi oběma zeměmi tak zůstává i přes odklad útoků velmi hluboká a dosažení skutečné shody se zdá být v nejbližších dnech málo pravděpodobné.
Do diplomatického úsilí se nyní zapojuje i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se ve Francii účastní setkání zemí G7. Jedním z hlavních témat jednání je právě válka s Íránem a snaha o vytvoření společného postoje západních mocností. Trump dříve ostře kritizoval spojence v NATO i G7 za to, že se odmítají do konfliktu zapojit, například vysláním lodí k zabezpečení Hormuzského průlivu.
Před odletem do Evropy Rubio zdůraznil, že na otevření strategického průlivu mají zájem všechny vyspělé ekonomiky sdružené v G7. Snaha o koordinaci s evropskými partnery je patrná i z vyjádření německého ministerstva zahraničí, které považuje za nezbytné, aby země NATO vyvinuly společnou pozici vůči Íránu v úzké spolupráci se Spojenými státy.
Navzdory diplomatickému hnutí v Paříži zůstává situace v regionu extrémně napjatá. Desetidenní odklad dává prostor pro další manévrování, ale hrozba zničení íránské energetiky stále visí ve vzduchu. Pokud do 6. dubna nedojde k zásadnímu průlomu, hrozí, že se konflikt přelije do fáze přímých úderů na íránské vnitrozemí s drtivými dopady na světovou stabilitu.
Trumpova strategie „maximálního tlaku“ kombinovaná s nečekanými odklady tak drží svět v nejistotě. Zatímco trhy reagují na každé prezidentovo slovo, skutečný výsledek bude záviset na tom, zda Írán najde v americkém patnáctibodovém plánu alespoň minimální prostor pro kompromis, nebo zda zvolí cestu další eskalace a odporu.
Související
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
USA vyhlásí "ekonomický den D". Írán čekají nejtvrdší sankce v historii
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
před 2 hodinami
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
před 3 hodinami
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
před 4 hodinami
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
před 5 hodinami
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
před 7 hodinami
Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení
včera
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
včera
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
včera
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
včera
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
včera
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
včera
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
včera
Ukrajina po náletech na Wildberries zahájila útoky na centra druhého největšího ruského prodejce
včera
Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie k výrobě raket Storm Shadow
včera
Jednání mezi USA a Kanadou zkolabovala. Trump rozpoutal novou obchodní válku
včera
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
včera
Zelenskyj: Rusko koncem roku zahájí novou vlnu mobilizace, povolá 300 000 vojáků
včera
USA vyhlásí "ekonomický den D". Írán čekají nejtvrdší sankce v historii
včera
Počasí v novém týdnu. Vrátí se tropy, víkend už bude zase chladnější
23. srpna 2026 21:51
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.
Zdroj: Jan Hrabě