V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

Demokraté se stále vyrovnávají s následky mocenského vakua, které vzniklo poté, co pokročilý věk znemožnil bývalému prezidentu Joe Bidenovi usilovat o druhý mandát. Tento zlom odstartoval proces, který mnozí analytici nazývají „generačním kvasem“. Napětí mezi stranickým establišmentem a nastupující vlnou progresivních populistů se nyní naplno projevuje v klíčových senátních primárkách.

Jasným příkladem tohoto souboje je stát Maine. Zdejší průzkumy veřejného mínění šokovaly stranické špičky, když ukázaly, že favorizovaná kandidátka establišmentu, guvernérka Janet Millsová, zaostává za Grahamem Platnerem. Platner, který se profesně věnuje chovu ústřic, představuje radikální populistické křídlo strany a jeho úspěch by mohl zcela změnit strategii demokratů v boji o Senát.

Souboj v Maine je pro demokraty kritický. Jejich cílem je ovládnout horní komoru Kongresu a konečně sesadit dlouholetou republikánskou senátorku Susan Collinsovou. Pokud by však primárky vyhrál nezkušený, byť charismatický Platner, vyvstávají otázky, zda dokáže v hlavním souboji oslovit dostatek umírněných voličů, kteří jsou pro vítězství v tomto státě nezbytní.

Generační obměna se však netýká jen jednotlivých kandidátů v regionech, ale zasahuje i samotné vedení strany ve Washingtonu. Na povrch vypluly informace o rostoucí únavě z vedení Chucka Schumera, současného lídra demokratické menšiny v Senátu. Podle deníku Wall Street Journal se Schumerova pozice otřásá pod tlakem mladších kolegů, kteří volají po razantnější opozici.

Senátor Chris Murphy z Connecticutu se stal tváří tohoto nespokojeného křídla. Na soukromé večeři minulý měsíc údajně prozradil, že někteří demokraté již začali sčítat hlasy, aby zjistili, zda mají dostatečnou podporu pro Schumerovo odvolání. Schumer je vnímán jako poslední pozůstatek éry Baracka Obamy a Nancy Pelosiové, kterou mladší generace politiků považuje za uzavřenou kapitolu.

Murphy v rozhovoru pro CNN sice uznal, že Schumer vykonává „velmi těžkou práci“, zároveň však neskrýval kritiku. Uvedl, že není žádným tajemstvím, že mnozí členové demokratického klubu si přejí bojovnější přístup a pevnější setrvání u stranických principů. Tato slova jen potvrzují, že vnitřní jednota strany je podrobená těžké zkoušce.

Spekulace o Schumerově budoucnosti jsou vnímány jako jeden z prvních jasných signálů přicházející politické transformace. Demokratická strana se snaží definovat svou identitu pro dobu, kdy už nebude definována pouze vymezením se vůči Donaldu Trumpovi. I když je Trump stále ústředním bodem amerického politického diskurzu, sílí hlasy volající po nové vizi.

Nervozita v Demokratické straně je umocněna i mezinárodní situací. Vyslání výsadkářů na Blízký východ bez jasně definovaných cílů vyvolává u progresivního křídla značnou nevoli. „V tuto chvíli nemáme jasno a potřebujeme ho získat,“ zní z řad kritiků, kteří se obávají dalšího nekonečného konfliktu, jenž by mohl odčerpat zdroje od domácích reforem.

Tato situace staví demokraty před dilema: mají vsadit na osvědčené tváře a umírněný přístup, nebo risknout radikální proměnu pod vedením populistů typu Platnera? Odpověď na tuto otázku určí nejen výsledek nadcházejících voleb, ale i podobu strany na celou příští dekádu. Washington se sice mění pomalu, ale trendy, které tvoří jeho nové základy, jsou již nyní nepřehlédnutelné.

Nová podoba Washingtonu je možná ještě vzdálená, ale politické síly, které ji zformují, jsou v pohybu. Odklon od tradičních vůdců a příklon k autentickým, byť neortodoxním kandidátům naznačuje, že voliči i politici hledají cestu ven z dosavadního patu. Demokraté se tak nacházejí v bodě, kdy se starý svět hroutí a ten nový se teprve bolestivě rodí.

Nadcházející měsíce ukážou, zda generační pohyb v Senátu povede k personálnímu zemětřesení, nebo zda se Schumerovi podaří svou pozici obhájit. Jisté je jen to, že éra dominance starých gard končí a americká levice vstupuje do období hledání nového směru uprostřed globální nejistoty.

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 1 hodinou

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 7 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 13 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 14 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy