Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů

K této kritice přiměla předsedu vlády jeho nedávná pracovní cesta do Karlovarského kraje. Během jízdy navštívil několik čerpacích stanic a vyjádřil velký údiv nad tím, co na totemech uviděl. Konkrétně jmenoval sítě Orlen a MOL, které mají na tuzemském trhu dominantní postavení s podílem mezi padesáti až padesáti pěti procenty.

Babiš tyto společnosti varoval, aby nezneužívaly současnou napjatou situaci spojenou s krizí v Íránu. Cena nafty, která se na některých místech vyšplhala až na 51,90 koruny za litr, je podle něj nehorázná. Premiér odhaduje, že hrubá marže prodejců dosahuje v těchto případech až deseti korun na každý prodaný litr paliva.

Za obzvláště problematické považuje premiér cenové rozdíly mezi jednotlivými lokalitami stejných prodejců. Nechápe, proč jsou u identických čerpacích stanic mimo dálnice a hlavní obchvaty ceny i o tři koruny nižší. Takové jednání označil za neakceptovatelné a vzbuzující řadu otázek o férovosti tržního prostředí.

Ve svém vyjádření také zmínil dlouhodobé podezření na existenci kartelových dohod u dálničních tahů. V této souvislosti vyslal jasný vzkaz Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, od kterého očekává v dané věci aktivní kroky. Podivná shoda cen na hlavních trasách je podle něj faktorem, který by neměl zůstat bez povšimnutí.

Jako protipříklad uvedl premiér fungování státní sítě čerpacích stanic Čepro. Ta podle něj dokáže nabízet naftu za průměrnou cenu 45,50 koruny za litr. Poděkoval vedení státního podniku za to, že situaci nezneužívá, a vyzval soukromé provozovatele, aby se k podobnému kroku a snížení cen odhodlali okamžitě.

Situace na světových trzích je přitom stále velmi nestabilní kvůli konfliktu na Blízkém východě. Ceny ropy mírně kolísají v reakci na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten se rozhodl prozatím odložit vojenské údery na íránské energetické objekty, čímž prodloužil stávající pauzu v útocích o dalších čtrnáct dní.

Světové finanční trhy na tyto geopolitické otřesy reagují citlivě, což se projevuje propady na asijských i amerických burzách. Zejména země jako Japonsko nebo Jižní Korea jsou na stabilitě dodávek skrze Hormuzský průliv životně závislé.