Petr Vopěnka (matematik a exministr školství)

Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.

Měsíční výhled počasí slibuje jako celek teplotně nadprůměrné období, které zpočátku přeruší jen krátké ochlazení. Po přechodném poklesu teplot k jedenácti stupňům se však rychle vrátí babí léto s odpoledními maximy přesahujícími dvacet stupňů a ojedinělými letními dny. Z hlediska dešťových srážek bude nadcházející čtyřtýdenní úsek spíše sušší, přičemž občasné deště se vrátí až v jeho druhé polovině.

Americký prezident Donald Trump chystá osobní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraji týdne vysoké úrovně Valného shromáždění OSN v New Yorku. Hlavním tématem rozhovorů má být uzavření příměří v oblasti energetické infrastruktury, na které americký lídr důrazně naléhá. Nadcházející schůzka přichází v době, kdy Ukrajina stupňuje své údery na ruský energetický sektor a svět čelí výraznému růstu cen motorové nafty.

Skupina dvaadvaceti zemí přijala na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku společnou deklaraci zaměřenou na regulaci umělé inteligence. Signatářské státy v dokumentu zdůrazňují, že rozvoj této technologie musí zůstat pod přímým lidským dohledem, řízením a kontrolou. Zástupci zúčastněných národů zároveň navrhují vytvoření globálního dohledu, který by dohlížel na bezpečnostní rizika. Reagují tak na překotný vývoj takzvaných hraničních modelů umělé inteligence, které mohou představovat hrozbu pro globální bezpečnost.

Tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí Organizaci spojených národů k zásadní revizi jejího fungování pod hrozbou výrazného omezení vlivu či rozpočtu. Tato situace se promítá do probíhajícího výběru nového generálního tajemníka, o jehož křeslo zatím soupeří sedm uchazečů. Snaha získat přízeň Bílého domu je u kandidátů patrná v jejich veřejných prohlášeních i programech. Současná hlava organizace António Guterres opustí svůj úřad po skončení druhého pětiletého funkčního období.

Mediální společnosti CNN, MS NOW a Politico podaly žalobu na administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co jim byl zamezen přístup do Bílého domu. Prezident své rozhodnutí zdůvodnil tvrzením, že tyto organizace publikují smyšlené a nepravdivé zprávy. V reakci na zákaz hlavních médií významné televizní stanice pozastavily společné pokrývání prezidentských událostí.

Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.

Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.

Vláda se kvůli vysokým cenám paliv rozhodla obnovit regulaci cen u čerpacích stanic. Ministerstvo financí v pondělí oznámilo, že kabinet od prvního října zastropuje marže prodejců na 2,50 koruny za litr. Současně dojde ke snížení spotřební daně z nafty o 2,35 koruny za litr včetně daně z přidané hodnoty. Součástí přijatých kroků je také zavedení mimořádné sektorové daně zaměřené na zpracovatele ropy.

Představitelé evropských zpravodajských služeb varují před možnou stupňující se agresí ze strany Ruska vůči Severoatlantické alianci. Podle některých zástupců rozvědek by k provokacím či přímo testu odhodlání západních spojenců mohlo dojít v řádu několika měsíců, píše The Guardian.

V New Yorku začíná letošní Všeobecné shromáždění Organizace spojených národů, které do sídla organizace přivádí stovky světových lídrů a diplomatů. Hlavním tématem nadcházejícího týdne je obnovení důvěry a řízení transformace tak, aby OSN přinášela výsledky pro všechny. Končící generální tajemník António Guterres na předchozí tiskové konferenci mimo jiné ujistil, že vyhlášený eskalátor v budově byl po loňském incidentu s americkým prezidentem opraven. Byla přijata dodatečná opatření, aby se předešlo jakýmkoliv dalším technickým selháním během příchodu vrcholných představitelů.

Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.

Evropské země i Spojené státy čelí podle CNN rostoucím obavám, že by Ruská federace mohla rozšířit svůj vojenský konflikt mimo území Ukrajiny. Nedávné události na východní hranici Severoatlantické aliance vyvolaly sérii mimořádných bezpečnostních opatření napříč celým kontinentem. Bělorusko jako nejbližší vojenský spojenec Moskvy uskutečnilo rozsáhlé vojenské cvičení v blízkosti Suvalského koridoru. Tento úzký úsek území představuje strategicky nejzranitelnější místo Severoatlantické aliance, neboť spojuje pobaltské státy s ostatními členy paktu.

Americký prezident Donald Trump oznámil záměr vytvořit novou složku zaměřenou na umělou inteligenci a jmenovat speciálního zmocněnce pro tuto oblast. Ve svém příspěvku na sociálních sítích zdůraznil, že jeho administrativa nebude růst tohoto odvětví žádným způsobem brzdit ani omezovat. Šéf Bílého domu se tím jednoznačně vymezil proti výzvám ke zpomalení vývoje výpočetních systémů a zavádění přísnějších bezpečnostních pojistek. Podrobnější detaily ani časový harmonogram realizace svého plánu však nepředstavil.

Ruské parlamentní volby přinesly předvídatelný výsledek a vládní strana Jednotné Rusko v nich obhájila svou výraznou převahu. Strana podporovaná prezidentem Vladimirem Putinem směřuje k udržení ústavní většiny ve Státní dumě s ještě vyšším ziskem než při předchozím hlasování.

Ukrajina podnikla svůj dosud největší dronový útok na ruské hlavní město Moskvu a její okolí. K masivní události došlo během závěrečného dne ruských parlamentních voleb. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci bylo sestřeleno více než 1 900 dronů, osm řízených leteckých bomb, osm střel s plochou dráhou letu a čtyři rakety. Kyjev přesný počet vystřelených bezpilotních prostředků a projektilů oficiálně nepotvrdil.

Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem. 

Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.