Radim Šrám byl celosvětově uznávaným odborníkem v oblasti vlivu znečištěného životního prostředí na lidské zdraví. Získal řadu ocenění, například národní cenu Česká hlava nebo medaili Jana Evangelisty Purkyně.
Šrám po promoci na nynější 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v roce 1964 nastoupil jako odborný pracovník do Ústavu hygieny. Od roku 1970 pracoval jako vedoucí Laboratoře genetiky a Národní laboratoře pro genotoxicitu v Institutu hygieny a epidemiologie. Od roku 1992 se věnoval využití metod molekulární epidemiologie pro hodnocení vlivu znečištění ovzduší na zdravotní stav populace.
Šrám založil a koordinoval vědecký projekt Program Teplice, který sledoval dopady znečištěného životního prostředí na zdraví obyvatel v pánevních oblastech a v Praze. Studium se soustředilo na analýzu dýchacích funkcí, neuropsychických účinků, výsledků těhotenství, úmrtnosti a vzniku nádorových onemocnění. Prokázal například, že v Teplicích je střední délka života výrazně kratší než jinde a násobně častěji zde lidé trpí onemocněními dýchacích cest. Zjistil, že prachové částice obsahující rakovinotvorné látky negativně ovlivňují lidský plod.
Od roku 2008 Šrám vedl také rozsáhlý výzkum znečištění ovzduší na Ostravsku, který se soustředil zejména na děti. Jako hlavní řešitel inicioval rozsáhlý projekt Zdravé stárnutí v průmyslovém prostředí, který stále pokračuje. Byl dlouholetým předsedou Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR.
Šrám působil jako expert ve Světové zdravotnické organizaci, kde pomáhal připravovat materiály o vlivu znečištěného ovzduší na genetický kód dětí. Ve své práci využíval metody genetické toxikologie a molekulární epidemiologie. Zjistil, že znečištěný vzduch škodí nejenom dýchacím cestám, ale i kůži. Poukázal na to, že existují podstatné rozdíly mezi nemocností dětí například v Českých Budějovicích a v Karviné.
(Zdroj: ČTK)
* 27. srpna 1939
† 30. listopadu 2022
Nebyly nalezeny žádné články
* 27. srpna 1939
† 30. listopadu 2022
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
před 2 hodinami
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
před 3 hodinami
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
před 4 hodinami
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
před 5 hodinami
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
před 6 hodinami
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
před 8 hodinami
Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil
před 9 hodinami
Tropické počasí se vrátí, potvrdili meteorologové. Panuje ale menší nejistota
včera
Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude
včera
Česko obměňuje diplomacii. Bude ho zastupovat šest nových velvyslanců
včera
Závažný zločin v Jablonci. Případ řeší policie, spekuluje se o vraždě dítěte
včera
Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů
včera
Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League
včera
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
včera
Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů
včera
Rusku dochází dech? Skutečný ekonomický stav veřejnosti tají, v tichosti chystá další mobilizaci
včera
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
včera
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
včera
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
včera
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Zdroj: Libor Novák