Čína vypálila varovný výstřel. Astronaut burcuje USA z letargie

Smíšené pocity

Z technologického hlediska je podobně působivé, že Čína úspěšně navedla na měsíční oběžnou dráhu satelit, který zajistí komunikaci se sondou a vozítkem, jelikož přímý rádiový kontakt ze Země není možný, konstatuje astronaut. Sám má ovšem z čínské mise smíšené pocity.

"Narodil jsem se ve Spojených státech, ale oba moji rodiče se narodili v Číně, než se dostali na Taiwan a v 50. letech emigrovali do Ameriky," píše Chiao. Na jenu stranu je pyšný na své kořeny i na to, čeho Čína dosáhla, zároveň se však považuje za Američana, je hrdý na americké úspěchy - ostatně přistání mise Apollo 11 na měsíci v roce 1969 ho inspirovalo ke kariéře astronauta - a pevně věří, že Spojené státy by si měly udržet vůdčí roli ve výzkumu vesmíru.   

Čína svým posledním úspěchem zastínila všechny ostatní země a ačkoliv nemířila přímo na pozici USA,  vypálila varovný výstřel, a proto musí Spojené státy na danou hru přistoupit, pokud si mají svou vůdčí roli podržet, soudí Chiao. Připomíná, že zatímco Čína připravuje vlastní vesmírnou stanici a její části hodlá vypustit již v roce 2020, Amerika plánuje mezi lety 2024-2025 opustit Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), na které spolupracuje 15 států.

Podle interního dokumentu NASA, který získal list Washington Post na začátku loňského roku, je zmíněný plán založen na nerealistické myšlence, že správu stanice lze předat komerčnímu subjektu, uvádí astronaut. Zdůrazňuje, že ISS nikdy nebyla koncipována tak, aby byla výdělečná, její provoz musí neustále zajišťovat řídící střediska v Moskvě a Houstonu, přičemž náklady na dopravu a návrat posádek jakoukoliv soukromou společnost odradí.   

Čína mezitím může vyslat již okolo roku 2030 své tchajkonauty na Měsíc, a tím přeskočit NASA v jejích měsíčních možnostech, domnívá se Chiao. Dodává, že USA mohly vidět, že toto se blíží, jelikož v roce 1965, na vrcholu programu Apollo, plynulo NASA 5,3% federálního rozpočtu a ačkoliv jsou dnes prostředky agentury o něco vyšší než v předchozích letech, stále čítají zhruba 0,4% federálního rozpočtu.

USA budou brzy předstiženy

"S těmito žalostnými prostředky jsou ambice NASA nevyhnutelně omezené," píše astronaut. Nepovažuje za pravděpodobné, že by se toto změnilo, jelikož Bílý dům má zřejmě větší zájem na vytvoření nové vojenské složky, vesmírných sil, než na  skutečném vesmírném výzkumném programu.

Spojené státy nadále předvádějí ve vesmíru úžasné věci, přiznává Chiao. Zmiňuje nedávné průlomové objevy a snímky pořízené sondou New Horizons u Pluta i její snímky planetky Ultima Thule, nejvzdálenějšího vyfotografovaného vesmírného objektu, který se nachází 6,4 miliard kilometrů od Země, dále sondu Osiris Rex, která vstoupila na orbit asteroidu Bennu o průměru 500 metrů a vrátí se zpět s jeho vzorky k analýze, sondu Parker Solar, která provádí přelomové měření Slunce či sondu Mars InSight, která nedávno přistála na rudé planetě a má jako první zkoumat například tamní seizmickou aktivitu.

"Bez ohledu na tyto skvělé mise může být náš (americký) vesmírný program na hraně, kdy bude předstižen," tvrdí astronaut. Situace podle něj připomíná pomyslný závod želvy a zajíce, kdy Spojené státy v pozici druhého uvedeného měly dlouho takový náskok, který uchlácholil americké politiky.       

Neschopnost učinit z amerických vesmírných schopností prioritu přitom není ničím novým a již prezident Barack Obama, navzdory svým prohlášením, že Američané se do 30. let vydají na Mars, nevyčlenil na takový program patřičné finance, deklaruje Chiao. Dodává, že nyní přišel moment, kdy se o slovo ve výzkumu vesmíru hlásí Čína a Spojené státy musejí čelit nikoliv nepodstatné skutečnosti, že Číňané demonstrují světu svou schopnost dokázat jisté věci ve vesmíru jako první.

USA si toto musejí rychle uvědomit, jinak se jednoho dne probudí a zjistí, že ve vesmírných technologiích již nejsou na špici, varuje Chiao. Obává se, že pokud se Spojené státy nepoučí ze svého nemístného uspokojení ve vesmírném výzkumu, mohou začít ztrácet svůj náskok i v jiných oblastech.