Trump chystá sérii dekretů, získá tak 6,5 miliardy dolarů na mexickou zeď

Bílý dům hodlá do zpevnění jižní hranice Spojených států investovat přibližně osm miliard dolarů, z nichž přes 6,5 miliardy (téměř 150 miliard korun) už prý ve vládních a ministerských fondech našel. Napsala to dnes agentura Reuters. Prezident dopoledne místního času (16:00 SEČ) hodlá oznámit plán posílení hranice s Mexikem, jehož financování má částečně zajistit zákon schválený ve čtvrtek Kongresem a částečně prezidentské dekrety včetně vyhlášení stavu nouze.

Prostřednictvím dekretů chce Trump odčerpat 3,5 miliardy z fondu Pentagonu na budování ozbrojených sil a 2,5 miliardy z armádního fondu boje proti pašování drog. Kolem 600 milionů pak získá z fondu majetku zabaveného státem podle trestního práva, který spravuje ministerstvo financí, napsal list The New York Times.

Kompromisní návrh republikánů a demokratů, který obě komory ve čtvrtek schválily, pak dává prezidentovi na ochranu hranic částku dalších 1,4 miliardy dolarů.

Prezident se během volební kampaně i po ní zavázal, že získá 23 miliard dolarů na stavbu "krásné" betonové zdi v délce 3200 kilometrů, která má zabránit nelegálnímu překračování americko-mexické hranice. Slíbil přitom, že účet zaplatí sousední Mexiko. Jižní soused USA ale jakoukoli úhradu vylučuje, většina peněz je zatím v nedohlednu a z betonové zdi se stal ocelový plot plánovaný v úseku zhruba 320 kilometrů. Asi 1040 kilometrů hraničních bariér bylo postaveno za minulých vlád.

Podle agentury AP se Trump usilovně snaží odvrátit dojem, že bitvu o zpevnění hranice prohrál. Chce si kromě toho udržet přízeň tvrdého konzervativního jádra svých voličů před blížící se kampaní k dalším prezidentským volbám, které USA čekají napřesrok.

Americká média se snaží předvídat reakci opozičních demokratů na prezidentovy kontroverzní kroky a shodují se v názoru, že odpověď bude okamžitá. Sněmovna reprezentantů ovládaná demokraty podle dnešního odhadu listu The Washington Post schválí rezoluci, která stav nouze ukončí. Podle amerických zákonů se k rezoluci musí do 18 dnů vyslovit stočlenný Senát, kde mají republikáni většinu 53 mandátů. Washingtonský deník tipuje, že horní komora rezoluci podpoří, protože napočítal nejméně pět republikánů, kteří s vyhlášením stavu nouze nesouhlasí.

Pokud bude prezident na svém plánu trvat, bude muset rezoluci schválenou v obou komorách vetovat. Překonat veto mohou zákonodárci jako jakýkoli jiný americký zákon jen dvoutřetinovou většinou v obou kongresových komorách. To se podle analytiků nepodaří. Sněmovna reprezentantů pak může podat žalobu k federálnímu soudu buď sama nebo může podpořit žalobu jinou, podanou například vedením některého z amerických států. Trumpův plán pak zřejmě zůstane zablokován po dlouhou dobu, kdy se soudy budou sporem zabývat.

Související

Donald Trump

Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil

Donald Trump, který se připravuje na návrat do Bílého domu jako nově zvolený prezident USA, varoval, že válka Ruska proti Ukrajině by se mohla ještě více vyostřit. Při projevu v Mar-a-Lago kritizoval současného prezidenta Joea Bidena za jeho postup v jednáních týkajících se Ukrajiny a označil situaci za „mnohem komplikovanější“ než dříve. Trump uvedl, že konflikt „může eskalovat do mnohem horší podoby, než jakou má nyní.“
Donald Trump

Hrozba pro americkou demokracii? Trumpův plán může podkopat celý právní systém

Plán Donalda Trumpa na udělení milostí nebo zmírnění trestů pro osoby zapojené do nepokojů u Kapitolu 6. ledna 2021 vyvolává vážné obavy o budoucnost americké demokracie, právního systému a vnímání spravedlnosti. Tento krok má potenciál nejen podkopat soudní procesy, ale také legitimizovat násilí zaměřené na demokratické instituce, varuje The Guardian.

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké) Mexiko Bílý dům USA

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zimní počasí, ilustrační foto

Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy

Po deštích a přeháňkách zůstávají povrchy komunikací mokré nebo vlhké, na některých místech je možné najít zbytky sněhu. Jak se od západu začíná obloha vyjasňovat, teploty povrchů už nyní v mnoha oblastech klesají pod bod mrazu, což vytváří ideální podmínky pro vznik náledí.

před 3 hodinami

Zničená Ukrajina.

Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině

Válka na Ukrajině, která trvá už více než tisíc dní, představuje vážnou hrozbu pro budoucnost bezpečnosti Evropy. Přesto se v mnoha částech kontinentu zdá být konflikt vzdálený. V ulicích Bruselu například nic nenasvědčuje tomu, že by Evropa čelila největšímu ozbrojenému střetu od druhé světové války.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil

Donald Trump, který se připravuje na návrat do Bílého domu jako nově zvolený prezident USA, varoval, že válka Ruska proti Ukrajině by se mohla ještě více vyostřit. Při projevu v Mar-a-Lago kritizoval současného prezidenta Joea Bidena za jeho postup v jednáních týkajících se Ukrajiny a označil situaci za „mnohem komplikovanější“ než dříve. Trump uvedl, že konflikt „může eskalovat do mnohem horší podoby, než jakou má nyní.“

před 6 hodinami

Facebook, autor: Kon Karampelas

Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah

Rozhodnutí společnosti Meta změnit svůj přístup k moderování obsahu a faktickému ověřování představuje významný obrat v politice jedné z největších světových technologických firem. Zakladatel Mark Zuckerberg oznámil, že Meta ukončí spolupráci s ověřovateli fake news, zmírní cenzuru a začne doporučovat více politického obsahu na svých platformách, jako jsou Facebook, Instagram a Threads. Tento krok následuje po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu a je v souladu s jeho důrazem na svobodu projevu.

před 7 hodinami

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo

Kanadský premiér Justin Trudeau rezignuje ve chvíli, kdy jeho země nezvládá naplňovat zásadní závazek Severoatlantické aliance investovat dvě procenta HDP do obrany. Rozlohou největší země NATO v obranných výdajích letos sotva konkuruje Lucembursku a Slovinsku. Kanada ale není ale sama, kdo čelí nespokojenosti ostatních spojenců. Nedostatečně investují i takové mocnosti jako Itálie nebo Španělsko.

před 7 hodinami

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu

Vztahy mezi Ázerbájdžánem a Ruskem se nadále vyostřují po tragické havárii letounu společnosti Azerbaijan Airlines, při níž zahynulo 38 lidí. Prezident Ilham Alijev obvinil Rusko z "zamlčování pravdy" a přímé odpovědnosti za tuto nehodu. Během setkání s pozůstalými a přeživšími členy posádky Alijev tvrdil, že předběžné vyšetřování ukázalo, že letoun byl zasažen ruskými systémy protivzdušné obrany.

před 8 hodinami

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?

Ottawa zažívá politický otřes po oznámení premiéra Justina Trudeaua, že rezignuje na post lídra Liberální strany i premiéra Kanady. Trudeau, který byl u moci tři funkční období od roku 2015, uvedl, že jeho rozhodnutí je motivováno klesající popularitou v důsledku inflace, krize dostupnosti bydlení a narůstající touhy voličů po změně. Jeho odchod otevírá cestu pro nové vedení a možná i nové směřování Liberální strany, uvedl server Politico.

před 9 hodinami

Jean-Marie Le Pen

Zemřel Jean-Marie Le Pen

Jean-Marie Le Pen, zakladatel francouzské krajně pravicové strany Národní fronta (dnes Národní sdružení), zemřel ve věku 96 let. Bývalý výsadkář vedl stranu od jejího založení v roce 1972 až do roku 2011, kdy vedení převzala jeho dcera Marine Le Pen. Jeho rodina uvedla, že zemřel v úterý po poledni, obklopen svými blízkými, poté, co několik týdnů pobýval v pečovatelském zařízení.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Sucho, ilustrační fotografie

Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí

Klimatická krize „způsobuje chaos“ v koloběhu vody na Zemi, což má devastující dopady na celé ekosystémy a miliardy lidí. Podle nové zprávy globální oteplování výrazně zesiluje bouře, povodně a sucha, která v roce 2024 – nejteplejším roce v historii – zabila minimálně 8 700 lidí, přinutila 40 milionů opustit své domovy a způsobila ekonomické škody přesahující 550 miliard dolarů. 

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?

Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Test severokorejské rakety

Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu

Severní Korea oznámila, že odpálila novou balistickou raketu středního doletu vybavenou hypersonickou hlavicí, která má podle režimu spolehlivě „omezit jakékoliv soupeře v oblasti Pacifiku“. K odpálení došlo v pondělí, po dvouměsíční přestávce, právě během návštěvy amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Soulu, kde jednal s klíčovými představiteli Jižní Koreje.

před 15 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky

Velké zemětřesení zasáhlo oblast Tibetu, kde podle BBC zahynulo nejméně 53 lidí a dalších 62 utrpělo zranění. Otřesy o síle 7,1 stupně byly zaznamenány v úterý ráno kolem 09:00 místního času (01:00 GMT) v posvátném městě Šigatse. Epicentrum se nacházelo v hloubce 10 kilometrů. Data americké geologické služby USGS také ukazují na sérii následných otřesů v oblasti.

před 16 hodinami

včera

Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?

Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy