Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu

Severní Korea oznámila, že odpálila novou balistickou raketu středního doletu vybavenou hypersonickou hlavicí, která má podle režimu spolehlivě „omezit jakékoliv soupeře v oblasti Pacifiku“. K odpálení došlo v pondělí, po dvouměsíční přestávce, právě během návštěvy amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Soulu, kde jednal s klíčovými představiteli Jižní Koreje.

Hypersonické zbraně, schopné letět rychlostí více než pětinásobku rychlosti zvuku, jsou obtížně sledovatelné a sestřelitelné. Severní Korea tvrdí, že jejich raketa letěla rychlostí 12násobku zvuku na vzdálenost 1 500 km. Jižní Korea však uvedla, že raketa dosáhla vzdálenosti 1 100 km a následně dopadla do moře. Tento akt označila za „jasnou provokaci“, kterou důrazně odsoudila.

Severní Korea již v minulosti testovala hypersonické střely, ale tentokrát tvrdí, že nová raketa obsahuje modernizovaný systém řízení letu a nové motory z uhlíkových vláken. Podle státní agentury KCNA vůdce Kim Čong-un uvedl, že test „jasně ukázal soupeřům, co děláme, a že jsme plně připraveni použít jakékoliv prostředky k obraně našich legitimních zájmů“.

Podle odborníka na jaderné zbraně Ankita Pandy z Carnegieho nadace není tento test překvapením, protože Severní Korea již léta pracuje s kompozitními materiály pro zlepšení výkonnosti a spolehlivosti raket. Lepší materiály mohou zvyšovat šanci raketového nákladu dosáhnout cíle.

Hypersonické rakety, ačkoliv existují již desítky let, se v posledních letech staly sofistikovanějšími díky své schopnosti provádět manévry, rychleji se vracet do atmosféry a vyhýbat se detekci. Přestože existují technologie schopné je zachytit, tyto systémy jsou nejefektivnější v závěrečné fázi letu, kdy rakety zpomalí po dlouhém letu atmosférou.

Blinken během své návštěvy v Soulu uvedl, že Spojené státy mají podezření, že Rusko plánuje sdílet pokročilé kosmické a satelitní technologie se Severní Koreou. Dodal, že Moskva by mohla být blízko obrácení svého dlouhodobého závazku k denuklearizaci Korejského poloostrova, pokud by uznala Pchjongjang jako jadernou mocnost.

Jižní Korea, která čelí politické krizi po pokusu prezidenta Jun Sok-jola o zavedení stanného práva v prosinci, posílila sledování severokorejských raketových testů a úzce spolupracuje s USA a Japonskem. Jun, který byl odvolán z funkce po hlasování zákonodárců o jeho impeachmentu, nyní čelí možnému zatčení.

Severní Korea označila Junovo stanné právo za „šílený čin“ a obvinila jej z „drzého mávání čepelemi a zbraněmi fašistické diktatury na vlastním lidu“. Ironicky přitom kritizovala jeho diktátorské praktiky, zatímco sama zůstává jedním z nejrepresivnějších totalitních režimů na světě, s dynastickým vedením Kimovy rodiny.

Poslední raketové testy Severní Korea provedla v listopadu, kdy odpálila nejméně sedm balistických střel krátkého doletu těsně před americkými prezidentskými volbami. Tyto testy následovaly po vojenských cvičeních USA, Jižní Koreje a Japonska, která Pchjongjang ostře odsoudil. 

Související

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump se nebrání dalšímu setkání s "rakeťákem" Kim Čong-unem

Americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že by se během nadcházející asijské cesty rád setkal se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Pokud by k setkání došlo, Trump by tak navázal na společné rozhovory, které uskutečnil během prvního mandátu v Bílém domě. 

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 7 minutami

před 30 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy