Kanadský premiér Justin Trudeau rezignuje ve chvíli, kdy jeho země nezvládá naplňovat zásadní závazek Severoatlantické aliance investovat dvě procenta HDP do obrany. Rozlohou největší země NATO v obranných výdajích letos sotva konkuruje Lucembursku a Slovinsku. Kanada ale není ale sama, kdo čelí nespokojenosti ostatních spojenců. Nedostatečně investují i takové mocnosti jako Itálie nebo Španělsko.
Kanadský premiér rezignuje ve stínu velké politické krize ve své zemi. Kritika na jeho hlavu se vznášela kvůli mnoha věcem, zahraničním spojencům Kanady se ale nelíbil především fakt, jak moc země zaostává v investicích do obrany.
Kanada nezvládá dostatečně investovat do obrany
Každá členská země se podpisem Smlouvy o NATO zavázala investovat dvě procenta hrubého domácího produktu do obrany. Většina z nich přislíbila zvýšit úsilí o dosažení této hranice po ruské anexi Krymského poloostrova v roce 2014. V té době Kanada do obrany investovala sotva jedno procento HDP, informovala agentura AP.
Podle dostupných informací Kanada dlouhodobě zaostává za tímto cílem hlavně kvůli podceňování bezpečnostních hrozeb. Její bezpečnostní doktrína dlouhodobě spoléhala na geografickou polohu země: tedy obklopená oceány, Arktidou a spojeneckými USA.
Ještě před listopadovými americkými prezidentskými volbami se do Trudeaova vedení opřel republikánský kongresman za Ohio Mike Turner. „Kromě Ukrajiny dnes NATO čelí kritickým bezpečnostním problémům ze všech směrů. Od rostoucího napětí v Arktidě a Indopacifiku až po nové hrozby v kybernetické a vesmírné oblasti – tyto výzvy jsou doslova na kanadském dvorku, přesto Trudeauovu vládu nemotivují k tomu, aby se vyrovnala s břemenem členství,“ shrnul.
„Zdá se, že pro spojence s největší rozlohou země a osmým největším počtem obyvatel není nijak trapné, aby ostatní nadále platili jeho bezpečnostní účet. Stabilitu a bezpečnost NATO neohrožuje to, co se může stát ve Washingtonu letos v listopadu. Je to to, co se dnes děje v Ottawě,“ dodal Turner.
Po tomto prohlášení kongresman poskytl rozhovor serveru Politico. „Trudeauova politika je vyžírkovskou politikou rozpadajícího se NATO. Kdyby se všichni řídili Trudeauovou politikou, žádné NATO by neexistovalo. Pomyslete na generace ztracených schopností, pilotů, vojenských kapacit, vojenských stratégů, které se v kanadské armádě nepředávají, protože armáda tak ochabla ve svých výdajích,“ vylíčil.
Uběhlo téměř deset let a do kanadské obrany v roce 2023 plynulo 1,33 % HDP. „Naše země se nachází v klíčovém okamžiku. Naše suverenita a bezpečnost již nejsou zaručeny geografickou polohou. Nové prostředí hrozeb, větší dostupnost naší Arktidy, nové technologie a akce našich protivníků nás však naučily, že musíme být připraveni,“ zdůraznil loni šéf tamního resortu obrany Bill Blair.
Kanadu nyní čekají náročné časy, neboť budoucí americký prezident Donald Trump hodlá tlačit na spojence, aby minimálně dvě procenta do obrany skutečně investovali. „Je zřejmé, že Spojené státy chtějí a potřebují, aby Kanada dělala více, naše odpověď zní ano. Naprosto s tím souhlasím, musíme dělat více,“ připustil Blair podle serveru The Hill.
Doplnil, že existuje více hrozeb, kterých se Kanaďané mohou obávat. „Dříve jsme počítali – v Kanadě s největší pravděpodobností nedojde k obojživelnému vylodění ani k tankové bitvě u Saskatchewanu. Dříve jsme si mysleli, že to budou bombardéry, které přiletí přes pól. Ale teď to jsou křižující a hypersonické střely a balistické rakety a jsou tu další formy konfliktu: kybernetické útoky, výzvy s vesmírem, útoky na kritickou infrastrukturu, což všechno znamená, že uznáváme, že musíme dělat víc tady doma,“ shrnul Blair.
Více spojenců na hranici nedosáhne
Ještě v roce 2023 se nedařilo dosáhnout na dvě procenta výdajů na obranu řadě členských zemí NATO. V dubnu předloňského roku suverénně nejméně investovalo Lucembursko s 0,58 % HDP na obranu, Španělsko s 1,01 % a Belgie s 1,18 %. Informoval o tom server Euronews.
O rok dříve, těsně po plnohodnotné ruské invazi proti Ukrajině, byla situace ještě kritičtější. Podle informací serveru Newsweek podmínku dvouprocentních investic do obrany splňovalo pouze osm ze třiceti členských zemí. Těmito osmi zeměmi byly Velká Británie, Řecko, Chorvatsko, Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Spojené státy.
Kupříkladu Německo schytávalo velkou kritiku za to, že investovalo pouhých 1,49 % ač na evropském kontinentu působí jako velmoc.
Situace se k roku 2024 výrazně zlepšila, podle nejnovějších dat přesáhlo dvouprocentní hranici 23 ze 32 členských zemí. Nově se k nim přidala také Česká republika s investicemi do obrany v hodnotě 2,1 % HDP.
Jmenovitě hranici dvou procent nepřekročilo Lucembursko, Španělsko, Slovinsko, Itálie, Kanada, Belgie, Itálie, Portugalsko a Chorvatsko. Část Smlouvy o NATO týkající se toho, že výdajů na obranu má jít do nového vybavení, nedokázali naplnit pouze Belgičané a Kanaďané.
Suverénně nejvíce do obrany investuje Polsko, které překračuje dokonce čtyři procenta HDP. Za ním se nachází Estonsko se zhruba 3,5 % a na třetí pozici jsou Spojené státy investující asi 3,4 %. Tradičně velkými investory do obrany jsou Řekové, Litevci a Lotyši.
Aktualizováno před 5 hodinami
Tragédie ve Vancouveru. Auto najelo do davu na ulici, na místě jsou mrtví a zranění
Související

Tragédie ve Vancouveru. Auto najelo do davu na ulici, na místě jsou mrtví a zranění

Políček Trumpovi: Québec se chtěl odtrhnout, kvůli Trumpovi raději zůstane součást Kanady
Aktuálně se děje
před 27 minutami

Zima definitivně skončila. Meteorologové prozradili, čím byla výjimečná
před 1 hodinou

Dva zranění, čtyři zadržení. Policie vyšetřuje incident před barem v Milevsku
před 2 hodinami

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček
před 3 hodinami

Češi opět ukázali velké srdce. Do sbírky potravin se zapojil rekordní počet obchodů
před 3 hodinami

Drama kolem šéfa ČT pokračuje. Souček porušil dohodu se mnou, tvrdí Xaver
před 4 hodinami

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný
Aktualizováno před 5 hodinami

Tragédie ve Vancouveru. Auto najelo do davu na ulici, na místě jsou mrtví a zranění
před 5 hodinami

ANO chce dát hlas téměř třetina voličů. Okamurova SPD přeskočila STAN
před 7 hodinami

FOTO UVNITŘ: První snímky hrobu papeže Františka. Míří k němu první věřící
před 8 hodinami

V Ústí nad Labem uzavřeli důležitý most. Doprava kolabuje i o víkendu
před 8 hodinami

Ukrajina si připomněla Černobyl. Zelenskyj ocenil hrdinství svých krajanů
před 9 hodinami

Policie vyšetřuje vraždu vinaře v Miroslavi. Podezřelý je na psychiatrii
před 10 hodinami

Jsme připraveni jednat s Ukrajinou bez předběžných podmínek, vzkazuje Putin
před 12 hodinami

Varovná předpověď počasí. V Česku ještě stále může mrznout
včera

Nenápadný úspěch amerického státu. Je mezi světovými ekonomickými lídry
včera

Pochod v Praze nedošel do cíle. Zasahovali i policisté
včera

Otevíral i srdce nevěřících, řekl Fiala o papeži Františkovi
včera

Putin možná nechce ukončit válku, připouští si Trump. Kremlu pohrozil
včera

RECENZE: Ve skečovitém pořadu Jakub a Sara se máme najít. Roztahaný formát spíš ubíjí
včera
Mohlo to být historické setkání, řekl Zelenskyj po jednání s Trumpem ve Vatikánu
První z přímých aktérů se vyjádřil k sobotnímu jednání v bazilice svatého Petra. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil dnešní setkání s americkým protějškem Donaldem Trumpem před pohřbem papeže Františka za dobré. Podle Zelenského je možné, že se ve Vatikánu psala historie.
Zdroj: Lucie Podzimková