ANALÝZA | Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo

Kanadský premiér Justin Trudeau rezignuje ve chvíli, kdy jeho země nezvládá naplňovat zásadní závazek Severoatlantické aliance investovat dvě procenta HDP do obrany. Rozlohou největší země NATO v obranných výdajích letos sotva konkuruje Lucembursku a Slovinsku. Kanada ale není ale sama, kdo čelí nespokojenosti ostatních spojenců. Nedostatečně investují i takové mocnosti jako Itálie nebo Španělsko.

Kanadský premiér rezignuje ve stínu velké politické krize ve své zemi. Kritika na jeho hlavu se vznášela kvůli mnoha věcem, zahraničním spojencům Kanady se ale nelíbil především fakt, jak moc země zaostává v investicích do obrany.

Kanada nezvládá dostatečně investovat do obrany

Každá členská země se podpisem Smlouvy o NATO zavázala investovat dvě procenta hrubého domácího produktu do obrany. Většina z nich přislíbila zvýšit úsilí o dosažení této hranice po ruské anexi Krymského poloostrova v roce 2014. V té době Kanada do obrany investovala sotva jedno procento HDP, informovala agentura AP.

Podle dostupných informací Kanada dlouhodobě zaostává za tímto cílem hlavně kvůli podceňování bezpečnostních hrozeb. Její bezpečnostní doktrína dlouhodobě spoléhala na geografickou polohu země: tedy obklopená oceány, Arktidou a spojeneckými USA.

Ještě před listopadovými americkými prezidentskými volbami se do Trudeaova vedení opřel republikánský kongresman za Ohio Mike Turner. „Kromě Ukrajiny dnes NATO čelí kritickým bezpečnostním problémům ze všech směrů. Od rostoucího napětí v Arktidě a Indopacifiku až po nové hrozby v kybernetické a vesmírné oblasti – tyto výzvy jsou doslova na kanadském dvorku, přesto Trudeauovu vládu nemotivují k tomu, aby se vyrovnala s břemenem členství,“ shrnul.

„Zdá se, že pro spojence s největší rozlohou země a osmým největším počtem obyvatel není nijak trapné, aby ostatní nadále platili jeho bezpečnostní účet. Stabilitu a bezpečnost NATO neohrožuje to, co se může stát ve Washingtonu letos v listopadu. Je to to, co se dnes děje v Ottawě,“ dodal Turner.

Po tomto prohlášení kongresman poskytl rozhovor serveru Politico. „Trudeauova politika je vyžírkovskou politikou rozpadajícího se NATO. Kdyby se všichni řídili Trudeauovou politikou, žádné NATO by neexistovalo. Pomyslete na generace ztracených schopností, pilotů, vojenských kapacit, vojenských stratégů, které se v kanadské armádě nepředávají, protože armáda tak ochabla ve svých výdajích,“ vylíčil.

Uběhlo téměř deset let a do kanadské obrany v roce 2023 plynulo 1,33 % HDP. „Naše země se nachází v klíčovém okamžiku. Naše suverenita a bezpečnost již nejsou zaručeny geografickou polohou. Nové prostředí hrozeb, větší dostupnost naší Arktidy, nové technologie a akce našich protivníků nás však naučily, že musíme být připraveni,“ zdůraznil loni šéf tamního resortu obrany Bill Blair.

Kanadu nyní čekají náročné časy, neboť budoucí americký prezident Donald Trump hodlá tlačit na spojence, aby minimálně dvě procenta do obrany skutečně investovali. „Je zřejmé, že Spojené státy chtějí a potřebují, aby Kanada dělala více, naše odpověď zní ano. Naprosto s tím souhlasím, musíme dělat více,“ připustil Blair podle serveru The Hill.

Doplnil, že existuje více hrozeb, kterých se Kanaďané mohou obávat. „Dříve jsme počítali – v Kanadě s největší pravděpodobností nedojde k obojživelnému vylodění ani k tankové bitvě u Saskatchewanu. Dříve jsme si mysleli, že to budou bombardéry, které přiletí přes pól. Ale teď to jsou křižující a hypersonické střely a balistické rakety a jsou tu další formy konfliktu: kybernetické útoky, výzvy s vesmírem, útoky na kritickou infrastrukturu, což všechno znamená, že uznáváme, že musíme dělat víc tady doma,“ shrnul Blair.

Více spojenců na hranici nedosáhne

Ještě v roce 2023 se nedařilo dosáhnout na dvě procenta výdajů na obranu řadě členských zemí NATO. V dubnu předloňského roku suverénně nejméně investovalo Lucembursko s 0,58 % HDP na obranu, Španělsko s 1,01 % a Belgie s 1,18 %. Informoval o tom server Euronews.

O rok dříve, těsně po plnohodnotné ruské invazi proti Ukrajině, byla situace ještě kritičtější. Podle informací serveru Newsweek podmínku dvouprocentních investic do obrany splňovalo pouze osm ze třiceti členských zemí. Těmito osmi zeměmi byly Velká Británie, Řecko, Chorvatsko, Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Spojené státy.

Kupříkladu Německo schytávalo velkou kritiku za to, že investovalo pouhých 1,49 % ač na evropském kontinentu působí jako velmoc.

Situace se k roku 2024 výrazně zlepšila, podle nejnovějších dat přesáhlo dvouprocentní hranici 23 ze 32 členských zemí. Nově se k nim přidala také Česká republika s investicemi do obrany v hodnotě 2,1 % HDP.

Jmenovitě hranici dvou procent nepřekročilo Lucembursko, Španělsko, Slovinsko, Itálie, Kanada, Belgie, Itálie, Portugalsko a Chorvatsko. Část Smlouvy o NATO týkající se toho, že výdajů na obranu má jít do nového vybavení, nedokázali naplnit pouze Belgičané a Kanaďané.

Suverénně nejvíce do obrany investuje Polsko, které překračuje dokonce čtyři procenta HDP. Za ním se nachází Estonsko se zhruba 3,5 % a na třetí pozici jsou Spojené státy investující asi 3,4 %. Tradičně velkými investory do obrany jsou Řekové, Litevci a Lotyši.

Související

Více souvisejících

Kanada Justin Trudeau

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Rubl, ilustrační fotografie.

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček

Odpojení ruských bank od systému SWIFT se stalo silným symbolem západních sankcí, ale skutečnou finanční válku to nevyhrálo. Moskva si rychle našla cesty, jak omezení obcházet. Pokud chce Západ opravdu oslabit ruskou válečnou mašinerii, musí přestat sázet na efektní gesta a zaměřit se na to, co funguje: na peníze, technologie a lidi, kteří je pro režim obstarávají.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim)

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

ANO chce dát hlas téměř třetina voličů. Okamurova SPD přeskočila STAN

Opoziční hnutí ANO je nadále favoritem podzimních sněmovních voleb. Potvrzuje to nejnovější průzkum agentury STEM pro CNN Prima News. Podle šetření by expremiérovi Andreji Babišovi a jeho kolegům dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Los Angeles

Nenápadný úspěch amerického státu. Je mezi světovými ekonomickými lídry

Mezi nejsilnějšími ekonomikami světa tradičně figurují Spojené státy, Čína, Německo, Indie či Japonsko. Avšak mezi tyto velikány se nenápadně proplížil jeden neobvyklý účastník – Kalifornie. Stát, který není suverénním členem OSN, ale součástí Spojených států, se nachází na nečekaném místě v žebříčku zemí podle HDP. Kalifornie totiž překonala Japonsko a zařadila se na čtvrté místo. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Pochod v Praze nedošel do cíle. Zasahovali i policisté

Jako každý rok se u příležitosti Pochodu pro život střetli v ulicích v centru Prahy příznivci a odpůrci potratů. V akci tak byla i policie. Dnešní demonstrace také ochromily městskou hromadnou dopravu, několik tramvajových linek muselo jezdit odklonem. 

včera

včera

Donald Trump (21. února 2025).

Putin možná nechce ukončit válku, připouští si Trump. Kremlu pohrozil

Americký prezident Donald Trump již připouští, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin možná nestojí o ukončení války na Ukrajině. Rusku pohrozil sankcemi, které by se mimo jiné mohly týkat bankovního sektoru. Stalo se tak poté, co Trump dnes jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

včera

včera

Mohlo to být historické setkání, řekl Zelenskyj po jednání s Trumpem ve Vatikánu

První z přímých aktérů se vyjádřil k sobotnímu jednání v bazilice svatého Petra. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil dnešní setkání s americkým protějškem Donaldem Trumpem před pohřbem papeže Františka za dobré. Podle Zelenského je možné, že se ve Vatikánu psala historie. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy